Evropská komise oznámila, že na některých letištích bude cestujícím povoleno přes bezpečnostní kontrolu pronést až 2 litry tekutin, místo dosavadního limitu 100 mililitrů. Změna však bude platit jen na letištích, jejichž kontrola je vybavena vyspělými skenery typu C3 a navíc zatím jen modely od jediného schváleného výrobce. Komise přitom zvrátila plošný zákaz z loňského září, píše server Politico.
Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.
Evropská komise obvinila Izrael z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Vyplývá to z textu návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe, ze kterého citoval bruselský server Politico. Návrh ale mezi zástupci členských států zatím nezískal dostatečnou podporu, podle diplomatických zdrojů ČTK bylo pět zemí proti, mimo jiné Česko, a dalších sedm zemí požaduje dodatečné informace a další diskusi.
Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.
Evropská komise (EK) dospěla k závěru, že podpora České republiky týkající se pojištění, která byla poskytnuta některým velkým českým zemědělským podnikům v roce 2018, není v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Česká republika musí nyní tuto státní podporu získat zpět, včetně úroků.
Evropská komise dnes navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe. Komise o tom informovala v prohlášení. Jde o reakci na výzvy vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Izrael v souvislosti s humanitární krizí v palestinském Pásmu Gazy. Ačkoli Izrael splnil některé ze svých závazků, situace v oblasti zůstává podle komise vážná. Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost.
Obchodní dohoda dojednaná se Spojenými státy je podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče nejlepší možnou dohodou, jaké mohla Evropská unie dosáhnout v nynější nesmírně složité situaci. Je to podle něj lepší výsledek než obchodní válka, dodal Šefčovič na dnešní tiskové konferenci v Bruselu. Na začátku nedělního jednání byla podle Šefčoviče na stole varianta 30procentního cla na dovoz do USA, což navrhl už dříve v dopise americký prezident Donald Trump.
Od března bylo jasné, že autopůjčovny budou jedním z terčů v legislativě týkající dekarbonizace vozových parků. Pro Echo24 to řekl europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). Dodal, že v minulém týdnu byl svolán strategický dialog k tomuto tématu, kde autopůjčovny, dopravci i leasingové společnosti návrh jasně odmítli. Ostře se k návrhu staví také Česko ústy ministra dopravy Martina Kupky (ODS).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Pekingu během tiskové konference, která následovala po 25. summitu EU–Čína, naznačila, že Evropská unie bude možná muset snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, pokud Peking neprovede kroky k vyvážení obchodní bilance. V roce 2024 dovezla EU z Číny zboží za 519 miliard eur a vyvezla do Číny za 213,2 miliardy eur; rostoucí obchodní deficit vyvolává obavy z narušení trhu a hospodářské soutěže.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) jako zpravodaj předložil odmítnutí návrhu Evropské komise na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Prostřednictvím tiskové zprávy o tom informovalo hnutí ANO. Ustavení Knotka jako hlavního vyjednavače čelí kritice od centristických a levicových podporovatelů Green Dealu. Knotek dostal na vypracování zprávy pro EP nezvykle málo času.
Česká republika podrobně analyzuje jednotlivé návrhy Evropské komise v rámci budoucího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie. K novým vlastním zdrojům včetně nových daní se podle ministerstva financí (MF) staví obezřetně. Podle MF není možné posoudit dopad jednotlivých opatření na veřejné finance ani na občany, dokud Komise nedodá detailní podklady. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která má za Evropský parlament na starosti vyjednávání v oblasti nových příjmů, Echu řekla, že je důležité, aby finální podoba rozpočtu chránila firmy a občany.
Prvotní návrh Evropské komise, který by po roce 2030 zakázal půjčovnám aut nakupovat jiná než elektrická vozidla, je nesmyslný a šlo by o další hloupou a škodlivou regulaci. Pro Echo24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud by to Komise myslela vážně, bude podle něj Česko reagovat velmi ostře. Návrh už odmítl německý kancléř Friedrich Merz, což je podle Kupky dobrá zpráva.
Evropská komise pracuje na plánu zakázat autopůjčovnám a velkým firmám od roku 2030 pořizovat neelektrické automobily do svých vozových parků. Proti záměru, který má být představen koncem léta, se již zvedla vlna odporu nejen mezi provozovateli autopůjčoven, kritizoval jej i německý kancléř Friedrich Merz. Změna by podle německého deníku Bild, který zprávu přinesl, ovlivnila 60 procent trhu s novými automobily.
Evropskou unii čeká na v příštích dvou letech zásadní debata, která do velké míry ovlivní také odkaz současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Návrh sedmiletého rozpočtu zatím sklízí kritiku ze všech stran a oslovení bývalí eurokomisaři a experti se shodují, že ještě bude muset doznat zásadních změn, aby dostatečně reagoval na současný vývoj ve světě. Von der Leyenová navíc čelí institucionálně i mezinárodně rozdrobenému politickému tlaku.
Navrhovaný dlouhodobý rozpočet EU schytává kritiku jak ze strany odpůrců šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, tak třeba i od členů její vlastní politické frakce, Evropské lidové strany (EPP). Kritikům vadí, že nereaguje dostatečně na nové skutečnosti, snaží se zalíbit všem, škrtá peníze v klíčových oblastech jako je zemědělství a navrhuje nové daně. Von der Leyenová čelí tlaku jak od socialistických a liberálních partnerů, tak z pravé části politického spektra.
Německo odmítá návrh Evropské komise, která chce, aby se příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie výrazně navýšil a činil dva biliony eur. Peníze mají pocházet ze zemí evropské sedmadvacítky. Nejsilnější ekonomika EU s návrhem ale nesouhlasí, napsala dnes před půlnocí agentura DPA. Německo podle ní obvykle do rozpočtu přispívá necelou čtvrtinou prostředků. "Rozsáhlé navýšení rozpočtu EU není v době, kdy členské státy vyvíjejí značné úsilí o stabilizaci svých rozpočtů, přijatelné," uvedl mluvčí vlády.
Evropská komise tento týden představila technické detaily prototypu aplikace na ověřování věku. Ta by měla sloužit k účinnějšímu ověřování věku při přístupu na internet. Komise tak naplňuje jeden z cílů evropského zákona o digitálních službách. Zároveň vychází vstříc snahám některých zemí omezit přístup dětí na sociální sítě a další internetové stránky. Informuje například Politico. Návrh aplikace vychází vstříc zemím jako Francie a Nizozemsko, které prosazují zákaz užívání sociálních sítí pro děti mladší 15 let.
Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028-2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionů Kč), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021-2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Oznámil to dnes eurokomisař Piotr Serafin, který návrh prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům, přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou ve středu představí návrh víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2028–2034. Klíčový rozpočtový dokument určí, kolik peněz bude mít EU k dispozici na zvládání geopolitických krizí, obranu, klimatické změny i podporu konkurenceschopnosti. Jedná se o klíčový moment pro von der Leyenovou v tomto funkčním období, nad návrhem proběhne ještě velmi komplikovaná debata.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustupuje ze škrtů přímých dotací pro chudé evropské regiony ve víceletém finančním rámci EU, který představí ve středu. Hrozí ji totiž interní revolta uvnitř Komise a to z obou stran politického spektra, tedy jak od socialistů, tak od konzervativců. Podle dokumentu, který má k dispozici server Politico, učinila von der Leyenová na poslední chvíli řadu ústupků ve snaze uklidnit dva členy svého týmu z opačných konců politického spektra
Obrana a konkurenceschopnost Evropské unie mají patřit mezi základní priority příštího dlouhodobého rozpočtu evropského bloku po roce 2027. Informoval o tom eurokomisař odpovědný za rozpočet Piotr Serafin minulý týden v Evropském parlamentu. Rozpočet má Komise představit v týdnu a z pohledu České republiky jde o zcela zásadní dokument s ohledem na financování klíčových projektů, ale také v oblasti koheze, zemědělství či obrany.
Evropská komise plánuje zpřísnit pravidla pro čerpání unijních fondů, současně chce zatlačit na vlády, které podle ní porušují demokratické principy a zásady právního státu. Nový návrh rozpočtu EU na období 2028-2034 bude představen příští středu. Negativně může zpřísnění ovlivnit zejména Maďarsko i Slovensko, na které Brusel dlouhodobě útočí. O zprávě informuje Politico.
Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle očekávání s rezervou přežila dnešní hlasování o nedůvěře ze strany Evropského parlamentu. Podpořili ji totiž nejen její mateřští evropští lidovci, ale také partnerské frakce liberálů a socialistů. Druhá zmíněná frakce nicméně avizuje, že je to pro von der Leyenovou z pohledu části jejich poslanců „absolutně poslední šance“. Vadí jim totiž, že von der Leyenová čím dál častěji vychází vstříc pravici.
Představitelé ODS v Evropském parlamentu nehlasovali pro nedůvěru předsedkyni Evropské komisi Ursule von der Leyenové a označují jednaní vyvolané jejich partnery z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) za politické divadlo. Podle ODS je hlasování více než netaktické a levice odmítnutí návrhu bude považovat za potvrzení dosavadní politiky „nesmyslných zelených iniciativ“. Návrh podpořili čeští europoslanci Patriotů pro Evropu a ti, kteří byli zvoleni za hnutí Stačilo!.
Evropská komise se rozhodla ukončit spolupráci s externím tlumočníkem, který se účastnil prosincového summitu Evropské rady s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Muž měl podle Bruselu porušit pravidla tím, že si během důvěrného jednání pořizoval písemné poznámky. To je podle interních předpisů zakázané. Incident vyvolal podezření z možné špionáže a upozornil na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s působením cizích agentů v evropských institucích.
Evropská komise se rozhodla ukončit spolupráci s externím tlumočníkem, který se účastnil prosincového summitu Evropské rady s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Muž měl podle Bruselu porušit pravidla tím, že si během důvěrného jednání pořizoval písemné poznámky. To je podle interních předpisů zakázané. Incident vyvolal podezření z možné špionáže a upozornil na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s působením cizích agentů v evropských institucích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce zabránit možné vzpouře v Evropském parlamentu v rámci čtvrtečního hlasování o nedůvěře. Socialisté a liberálové pohrozili, že se hlasování zdrží, pokud nedostanou konkrétní politické závazky ohledně nového víceletého rozpočtu Evropské unie. Von der Leyenová proto nabídla regionům více pravomocí v nakládání s evropskými prostředky což představuje významný ústupek. O zprávě informuje server Politico.
Evropský parlament bude ve čtvrtek hlasovat o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ačkoliv nemají odpůrci von der Leyenové dostatečnou podporu, může mít jednání zásadní dopad do unijní politiky. Především představitelé ODS, kteří mají podle svých slov k šéfce EK vážné výhrady, se obávají, že hlasování obnoví narušené vztahy mezi evropskými lidovci (EPP), socialisty a liberály a bude tedy zcela kontraproduktivní.
Evropská komise zveřejnila výroční zprávu o stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Největší výhrady míří opět k Maďarsku a Slovensku. Obě země podle Komise dlouhodobě selhávají v klíčových oblastech, jako je boj s korupcí, nezávislost justice, fungování občanské společnosti nebo pluralita médií. V případě Maďarska zpráva na 42 stranách konstatuje, že „v rámci soudnictví pokračuje nepřiměřený tlak na některé soudce (...)".
