Evropská komise po stížnostech Itálie a Španělska mění název svého plánu na přezbrojení ReArm Europe. Nově by se záměry EU na posílení obranyschopnosti měly označovat názvem Readiness 2030 (Připravenost 2030), píše agentura AFP s odkazem na vyjádření mluvčí komise Paoly Pinhové. Plán by podle záměrů měl vést k navýšení výdajů na obrany ve výši až 800 miliard eur (20 bilionů korun).
Stát se musí postarat hlavně o bezpečnost svých občanů a věřím, že český senior s vysokým důchodem řezání pochopí, když tu hrozí válka. Uvedl to poslanec hnutí STAN Petr Letocha. Šéf bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) uvedl, že Česko má rozbujelý sociální systém a je na místě debatovat o jeho osekání. Oba poslanci se k tématu vyjadřovali ve vysílání CNN Prima News. Podle Pavla Žáčka je zbrojení v současné geopolitické situaci na místě a Evropu čeká spousta práce.
Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times (FT), podle nějž jde o vítězství Francie. Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně.
Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem. Plán s názvem ReArm Europe/Readiness 2030 umožňuje vynaložit více než 800 miliard eur, které jsou rozděleny do několika pilířů.
Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.
Předseda opozičního hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš (ANO) označil současnou debatu o obraně v podání premiéra Petra Fialy za jeho další "PR projekt". Uvedl tak v novém otevřeném dopise Petru Fialovi (ODS) a zopakoval, že čtvrteční schůzka k obraně a bezpečnosti byla svolána v době, kdy už byla přijata zásadní rozhodnutí. V otevřeném dopise také uvedl, že Fiala nabízí směs manipulací, překrucuje fakta, odbočuje k nesouvisejícím tématům nebo činí osobní výpady.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu úterní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
Masivní investice během delšího období, preferování zbrojních firem z Evropské unie a „podobně smýšlejících třetích zemí“, společné nákupy zbraní či jednoduší financování obranných projektů. To vše má přinést plán Evropské komise, který shrnuje takzvaný White Paper. Ten v minulém týdnu unikl do médií, oficiálně představen bude ve středu. Klíčovým aspektem má být podle Evropského parlamentu také většinové hlasování o obranných záležitostech místo jednomyslného.
Německo se s novou nadcházející vládou ocitá ve víru bezpečnostních obav a připravuje se na ty nejhorší scénáře. Neprůstřelné vesty nebo přenosné domácí bunkry už nabízí i běžně obchodní řetězce a supermarkety jako je diskontní řetězec Norma působící i v ČR. Kromě toho Bavorsko začíná monitorovat připravenost tamních nemocnic pro krizové situace. Zatímco vláda plánuje masivní investice do Bundeswehru, běžní občané hledají způsoby, jak se sami chránit a připravit na válku s Rusy.
Experti varují před zrušením železničních návěstidel ve světle problémů s bezpečnostním systémem ETCS. Sobotní výpadek evropského zabezpečovacího systému ETCS ukázal, že česká železnice se nemůže spoléhat pouze na jeden typ zabezpečení. Podle Spolku pro efektivní železnici (SPEŽ) by bylo chybou upustit od provozu národního zabezpečovacího systému LVZ a fyzických návěstidel. Experti varují, že podobná situace v budoucnu by mohla vést ke kolapsu železniční dopravy.
Zvýšení výdajů na obranu je na místě a je určitě žádoucí, aby bylo financováno do značné míry na dluh. Pro Echo24 to řekl předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa. Dluh totiž budou platit i další generace, které budou z vyšší bezpečnosti rovněž profitovat. Vznik mimorozpočtového fondu, který navrhuje ekonomka Helena Horská, podle něj nedává smysl. Mimorozpočtové fondy podle Skořepy v Česku neplní svůj smysl.
Když celý svět rozebíral každý detail konfrontace Zelenského s Trumpem a Vancem v Oválné pracovně, polský historik Łukasz Adamski připomněl záznam jednání Winstona Churchilla s polským exilovým premiérem Stanisławem Mikołajczykem ze začátku roku 1944. Úkolem Churchilla bylo přimět Mikołajczyka, aby přijal podmínky z Jalty, tedy mj. odevzdání poloviny teritoria předválečného Polska Sovětskému svazu. Rozhovor z roku 1944 místy až neuvěřitelným způsobem připomíná stále čerstvou scénu z Oválné pracovny; dokonce i Trumpovo „nemáte žádné karty“ tam zaznělo z Churchillových úst téměř doslova.
Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Podle Reuters ministerský předseda hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se jednání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech
Účastníci dnešní schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou.
Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?
Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země 150 vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla dnes armáda na svém webu. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a dnes. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. O tom, že do Bosny přijedou vojenské posily z Evropské unie, včetně ČR, informovala v úterý na svých stránkách vojenská mise EU v Bosně (EUFOR).
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?
Účast opozičního hnutí ANO na schůzce předsedů parlamentních stran k obranyschopnosti a bezpečnosti by byla formální a zbytečná. Předseda ANO Andrej Babiš to napsal v otevřeném dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS), který šéfy stran na čtvrteční jednání pozval. Babiš v dopisu, z něhož citoval v úvodu úterního sněmovního jednání, zdůvodnil postoj ANO tím, že vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila.
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Polsko posílí civilní obranu. Polská vláda oznámila rozsáhlý plán na posílení civilní ochrany a obrany obyvatelstva. Do konce roku má být do každé domácnosti v zemi doručena krizová příručka připravená ministerstvy vnitra a obrany. Součástí opatření je také modernizace a výstavba nových krytů civilní ochrany a masivní vojenský výcvik pro občany, píše zpravodajský agentura TASR.
Prioritou je nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat transatlantickou vazbu. Na druhou stranu je třeba být připraven i na scénář, kdy se bude muset Evropa, případně část Evropy, spolehnout sama na sebe. Po pondělním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel.
Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj by zvyšování mělo být postupné a nemělo by jít na vrub zvyšování zadlužení. Musí se ušetřit v jiných oblastech, dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že realistický plán je postupné navýšení na 3 % HDP během pěti let. Proti se staví opozice, ale také třeba odbory.
Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků.
Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.
Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
Kdybychom vybírali dosavadní evropské slovo letošního roku, byl by to „budíček“. Hrozba amerického odchodu z pozice garanta evropské bezpečnosti, či dokonce „aliance USA–Rusko“ způsobila záchvat paniky, ale také volání po evropské emancipaci. Budíčků Evropě zvonilo už hodně, před J. D. Vancem na mnichovské bezpečnostní konferenci byl Putinův projev z roku 2007, kde definoval ruské imperiální ambice, nebo projev Roberta Gatese (Obamova tajemníka pro obranu) z roku 2011
S příchodem nové administrativy v Bílém domě čelí Evropská unie zásadní výzvě: jak zajistit svou bezpečnost a pokračující podporu Ukrajině bez tradičních bezpečnostních garancí Spojených států. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Kyjevu a jeho vstřícnější postoj k Rusku přinutily Evropu přehodnotit svou obrannou strategii.
Některé pražské městské části chtějí rozšířit městský kamerový systém. Například Praha 4 by uvítala kamery v Centrálním parku na Pankráci, Praha 5 chce nové kamery na Andělu, Praha 6 si přeje dopravní kamery na Evropské ulici. Odbor informatiky pražského magistrátu, který je vlastníkem systému, eviduje 84 žádostí ve 179 lokalitách. Vyplývá to z vyjádření mluvčích městských částí a mluvčího magistrátu Víta Hofmana.
