Tag: bezpečnost

Články k tagu

Koalice ochotných pomůže Ukrajině v případě mírové dohody. „Budeme připraveni na nasazení,“ uvedl Starmer

Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Podle Reuters ministerský předseda hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se jednání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech

Zástupci koalice a Pirátů se shodli na posilování evropského pilíře NATO

Účastníci dnešní schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou.

Místo aut zbraně

Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?

Česko vysílá 150 výsadkářů do Bosny. Mají posílit bezpečnost země

Česko v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině vyslalo do země 150 vojáků. Působit by tam měli měsíc, uvedla dnes armáda na svém webu. Čeští vojáci se do Bosny přesunuli v úterý a dnes. Společně s rumunskými a italskými kolegy mají posílit bezpečnost země. O tom, že do Bosny přijedou vojenské posily z Evropské unie, včetně ČR, informovala v úterý na svých stránkách vojenská mise EU v Bosně (EUFOR).

Česká armáda nás bez spojenců nikdy neubrání

Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?

Babiš: Účast ANO na čtvrtečním jednání o obraně by byla formální a zbytečná

Účast opozičního hnutí ANO na schůzce předsedů parlamentních stran k obranyschopnosti a bezpečnosti by byla formální a zbytečná. Předseda ANO Andrej Babiš to napsal v otevřeném dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS), který šéfy stran na čtvrteční jednání pozval. Babiš v dopisu, z něhož citoval v úvodu úterního sněmovního jednání, zdůvodnil postoj ANO tím, že vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila.

Zelení hrozí blokádou peněz na obranu. Německo investuje málo do ochrany klimatu, tvrdí

Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.

Polsko vyhlíží válku. Krizová příručka do každé domácnosti, rekonstrukce krytů a vojenský výcvik

Polsko posílí civilní obranu. Polská vláda oznámila rozsáhlý plán na posílení civilní ochrany a obrany obyvatelstva. Do konce roku má být do každé domácnosti v zemi doručena krizová příručka připravená ministerstvy vnitra a obrany. Součástí opatření je také modernizace a výstavba nových krytů civilní ochrany a masivní vojenský výcvik pro občany, píše zpravodajský agentura TASR.

Prioritou je spojenectví s USA, nutné je být připraveni i na další scénáře, uvedl Pavel po mimořádném jednání

Prioritou je nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy a udržovat transatlantickou vazbu. Na druhou stranu je třeba být připraven i na scénář, kdy se bude muset Evropa, případně část Evropy, spolehnout sama na sebe. Po pondělním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel.

Skopeček k obraně: Jiné priority musí jít stranou. Pište do rozpočtu pravdu, apeluje Kalousek

Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj by zvyšování mělo být postupné a nemělo by jít na vrub zvyšování zadlužení. Musí se ušetřit v jiných oblastech, dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že realistický plán je postupné navýšení na 3 % HDP během pěti let. Proti se staví opozice, ale také třeba odbory.

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla ministryně Černochová

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků.

Evropa je k rozšíření francouzského jaderného deštníku opatrná. Jak by vypadalo?

Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní.

Zbrojení, nová kolektivní hysterie

Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.

Ohlasy po summitu: Evropané chtějí kvůli nejistotě z USA zbrojit

Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.

Čína nám do našich hodnot mluvit nebude

Kdybychom vybírali dosavadní evropské slovo letošního roku, byl by to „budíček“. Hrozba amerického odchodu z pozice garanta evropské bezpečnosti, či dokonce „aliance USA–Rusko“ způsobila záchvat paniky, ale také volání po evropské emancipaci. Budíčků Evropě zvonilo už hodně, před J. D. Vancem na mnichovské bezpečnostní konferenci byl Putinův projev z roku 2007, kde definoval ruské imperiální ambice, nebo projev Roberta Gatese (Obamova tajemníka pro obranu) z roku 2011

Unie bez amerického deštníku. Na podporu Ukrajiny bude třeba povolit dluhové kleště

S příchodem nové administrativy v Bílém domě čelí Evropská unie zásadní výzvě: jak zajistit svou bezpečnost a pokračující podporu Ukrajině bez tradičních bezpečnostních garancí Spojených států. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Kyjevu a jeho vstřícnější postoj k Rusku přinutily Evropu přehodnotit svou obrannou strategii.

Praha pod drobnohledem. Radnice chtějí rozmístit v ulicích i na silnicích další kamery

Některé pražské městské části chtějí rozšířit městský kamerový systém. Například Praha 4 by uvítala kamery v Centrálním parku na Pankráci, Praha 5 chce nové kamery na Andělu, Praha 6 si přeje dopravní kamery na Evropské ulici. Odbor informatiky pražského magistrátu, který je vlastníkem systému, eviduje 84 žádostí ve 179 lokalitách. Vyplývá to z vyjádření mluvčích městských částí a mluvčího magistrátu Víta Hofmana.

Fiala vítá ochotu Francie. Debata o jaderném deštníku je však podle něj předčasná, říká

Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.

Ochota bránit svou zemi v Evropě klesá. Česká armáda by ráda přilákala víc rekrutů

V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník  generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000.

Tři procenta v r. 2030. Výdaje na obranu zvýšíme každoročně o 0,2 % HDP, rozhodla vláda

Česko začne v příštím roce navyšovat výdaje na obranu. Vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Příští rok to bude 2,2 procenta HDP a v roce 2030 by Česko mělo vydávat tři procenta HDP na obranu.

Svrhnout Ursulu

Brusel prý vyslyšel volání po tom, že Evropa „musí konat“. Tak koná. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „přezbrojení“ evropského obranného průmyslu. Ten má mobilizovat až 800 miliard eur. Má jít o uvolnění rozpočtových pravidel, přerozdělování peněz z existujících kohezních fondů nebo společné financování. Tedy vznik nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur. Pravděpodobně formou vydání společných dluhopisů. Stejně jako tomu bylo za covidu v roce 2021, kdy se Unie skrze balíček Next Generation EU poprvé společně zadlužila.

Až Trump a Putin donutili Evropu k akci. Politici jsou odtržení od reality, říká šéf zbrojařů Hynek

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.

„Přezbrojit, navýšit podporu Ukrajině a připravit se na nejhorší.“ Co se dohodlo v Londýně

Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi. Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení.

„Musíme mobilizovat stovky miliard na obranu.“ Macron nabízí EU jaderný deštník

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval členské státy EU, aby se dohodly na „masivním společném financování“, které by uvolnilo investice ve výši stovek miliard eur do evropské obrany a bezpečnosti. Naléhavá výzva přichází před čtvrtečním zvláštním summitem EU zaměřeným na obranu. Trump totiž naznačuje přátelštější přístup k Moskvě a odklon od Evropy, píše server Politico. Macron rovněž naznačil, že by francouzské jaderné zbraně mohly chránit Evropu.

Úspěch dohody s USA o nerostném bohatstvím závisí na Trumpovi, řekl Zelenskyj

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Dříve ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí dohodnou na bezpečnostních zárukách. Zelenskyj novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA.

Trump: Ze Zelenským v pátek podepíšu dohodu, bezpečnostní záruky ale musí zajistit Evropa

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že v pátek do Bílého domu dorazí jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Řekl to ve středu na jednání americké vlády. Podle Trumpa mají politici podepsat dohodu o surovinách. Jednat mají také o válce na Ukrajině a „dalších záležitostech“. Trump také ohlásil, že Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa.

Fiala našel spásu – masivní zbrojení

"Mimořádné prohlášení" - tak úřad vlády v pondělí avizoval premiérův projev, a my tak k němu i přistoupíme. Dokonce i kdyby byl obsah banální, jako že není, známý Thomasův teorém nás učí, že pokud určití (vlivní) lidé nějakou situaci definují jako reálnou, stává se ta situace reálnou důsledkem jejich vnímání. A český premiér nějak definuje mezinárodní situaci a pro nás to bude mít reálné důsledky. Fiala řekl zhruba toto, parafrázuji: Mění se bezpečnostní struktura světa ustavená po roce 1945. USA se totiž domlouvají s Ruskem nad hlavami Evropy (a Ukrajiny). Osamocená Evropa proto musí významně přidat se zbrojením.

Přesměrovat peníze z doby pandemie do obrany? Přesně tohoto řešení jsem se bál, říká Havlíček

Premiér Petr Fiala (ODS) nastínil tři možnosti, odkud vzít více peněz na obranu, což nyní požaduje nejen Donald Trump, ale také Evropská unie. Jedním z těchto kroků je mimo jiné využití desítek miliard eur, které jsou uložené ve fondu obnovy od doby pandemie. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) se nyní peníze na obranu utrácí neefektivně a měla by se hledat systémová, nikoliv jednorázová řešení.

Černochová: Obranným složkám chybí vojáci i civilisté. Motivem pro službu nejsou jen peníze

Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.