Nejvyšší ústavní činitelé se při setkání na Pražském hradě tento týden shodli na nutnosti významně zvýšit výdaje na obranu. A to až na 5 % HDP. Opozice naopak upozorňuje, že armáda má problém s pokrytím a využitím i současných 2 % HDP a vyšší investice označuje za nereálné.

O pěti procentech HDP na obranu dlouhodobě mluví americký prezident Donald Trump či generální tajemník NATO Mark Rutte. Právě na setkání s ním český prezident Petr Pavel návrh podpořil. "Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit," prohlásil Pavel. Zatímco mezi prezidentem a vládou panuje shoda, opozice nesouhlasí.

V reakci na schůzku nejvyšších ústavních činitelů tento týden na ČT24 bývalý ministr obrany Lubomír Metnar upozornil na obtížné snahy dosáhnout na 2 % HDP. A to i v letošním rozpočtu, jelikož v rozpočtu na rok 2025 v kapitole obrana několik miliard podle odhadů k 2 % HDP chybí. „A letos jim chybí k dosažení dvou procent sedm miliard korun za předpokladu, že budou uznány rozpočty započtených státních institucí, jinak jim chybí třináct,“ uvedl Metnar.

Hranici pěti procent HDP na výdaje na obranu kritizuje Metnar dlouhodobě. V minulosti toto zvyšování označil za součást kampaně a tlaku ze strany Donalda Trumpa. „Česká republika má v současné době problém na obranu vynaložit dvě procenta HDP. Co se týče prezidentem Trumpem zmiňovaných pět procent HDP, považuji to v současnosti za nereálné a vidím to jako součást kampaně, zejména apelu na Evropu a na země, které neplní ani minimální 2% podíl, nebo na země, jako například Německo, se kterými se v hrubém domácím produktu a jeho následném podílu výdajů na obranu nemůžeme srovnávat,“ sdělil Metnar redakci deníku Echo24, když Donald Trump začal o 5 % výdajů na obranu mluvit na začátku roku.

Zvyšování odmítá i hnutí SPD. „Za mě je to nesmyslné, my si máme bránit území České republiky a na to ty 2 % HDP stačí,“ uvedl pro deník Echo24 člen bezpečnostního výboru sněmovny Radek Koten (SPD).

Jeho šéf Tomio Okamura volil podobná slova už v minulých dnech po setkání s prezidentem Pavlem na schůzce k bezpečnostní politice, kdy akcentoval, že výdaje na obranu mají být maximálně 2 % HDP. "Říkali jsme jasnou věc, že v případě, kdy třeba dojde životnost nějaké nákladné techniky, tak to může být i více než dvě procenta HDP. Ale v letech, kdy to potřeba není, tak prostě pod dvě procenta," uvedl Okamura.

Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl, že by státy mohly dávat 3,5 % HDP na obranu a 1,5 % HDP na infrastrukturu související s obranou. Tento návrh podpořil i český premiér Petr Fiala. „Dovedu si představit, že se na summitu stanoví tyto cíle a bude záležet na tom, jaké budou nastaveny parametry na těch 1,5 procent výdajů, která podporují bezpečnost,“ uvedl Fiala. Podle něj by mohly být použité na infrastrukturu, vzdělání či kyberbezpečnost.

Navýšení výdajů na obranu po setkání podpořila i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. (TOP 09). "Tady na tom panuje shoda. Jsme si vědomi toho, že je to klíčová priorita," uvedla Pekarová Adamová po čtvrtečním setkání na Pražském hradě.

O tom, že bude nutné do obrany brzy investovat 5 % HDP nepochybuje předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). Ten je momentálně ve Spojených státech na setkání zákonodárců členských zemí NATO v americkém Ohiu.

"Před příletem do Ohia jsem byl pár dní ve Washingtonu, DC, kde jsme s diplomaty z českého velvyslanectví měli několik jednání s republikány ze Sněmovny reprezentantů. Můj závěr z toho je, že pro Trumpovu administrativu je rychlé a mohutné navýšení rozpočtů na obranu členských státu NATO nezbytnou podmínkou existence Severoatlantické aliance v podobě, v jaké ji známe. Američané sami již navyšují svůj střednědobý rozpočet a chtějí mít jistotu, že evropské státy budou schopny převzít rozsáhlé vojenské kapacity a infrastrukturu do svých rukou a do své zodpovědnosti. Ať se to členským státům líbí nebo ne, bude to (5%) zjevně na stole na červnovém summitu NATO v Haagu. Trump žádné další černé pasažéry nepřipustí," uvedl Pavel Žáček, předseda bezpečnostního výboru sněmovny. Podle něj je však pravděpodobné, že vzhledem k postoji některých členů bude těchto 5 % rozděleno částečně například na infrastrukturní projekty.

V současnosti vláda schválila postupné navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně, s tím, že ČR dosáhne 3 % HDP v roce 2030. Podle premiéra Petra Fialy je reálné dosáhnout na 3,5 % HDP v roce 2032.