Tag: zbraně

Články k tagu

Kruté pravdy pro Ukrajinu

Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce. S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat –, není udržitelná strategie.

Až Trump a Putin donutili Evropu k akci. Politici jsou odtržení od reality, říká šéf zbrojařů Hynek

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.

Podpora exportu, výzkum i zahraniční spolupráce. Česko chce rozvíjet svůj obranný průmysl

Evropská unie se snaží zvýšit výdaje na obranu, včetně nového nástroje zaměřeného na klíčové zbrojní programy, jako jsou rakety, drony a integrovaná protivzdušná obrana. Další opatření se budou snažit uvolnit fiskální pravidla, aby země mohly vynakládat více prostředků, a přimět banky, aby zvýšily objem úvěrů na obranné projekty, uvedla v úterý šéfka EK Ursula von der Leyenová. České ministerstvo obrany pro Echo24 uvedlo, jaké nástroje lze pro podporu českého českého obranného průmyslu využít.

PŘEHLEDNĚ: EU vydala na pomoc Ukrajině téměř 135 miliard eur, Česko desítky miliard korun

Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.

Rozdělit a vytěžit

Americký prezident Donald Trump nebude dělat nic jen z dobré vůle a zadarmo, na tom není nic překvapivého. I na dohodě mezi Ukrajinou a USA o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství se ukazuje, že Trump zkouší, kam ho druhá strana pustí. Stejný scénář bude velmi pravděpodobně i u dohody mezi Američany a Ruskem. Trump chce skrze ukrajinské nerosty dostat zpět peníze vložené do Ukrajiny v rámci dosavadní pomoci. První návrh dohody o nerostném bohatství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat.

Fiala našel spásu – masivní zbrojení

"Mimořádné prohlášení" - tak úřad vlády v pondělí avizoval premiérův projev, a my tak k němu i přistoupíme. Dokonce i kdyby byl obsah banální, jako že není, známý Thomasův teorém nás učí, že pokud určití (vlivní) lidé nějakou situaci definují jako reálnou, stává se ta situace reálnou důsledkem jejich vnímání. A český premiér nějak definuje mezinárodní situaci a pro nás to bude mít reálné důsledky. Fiala řekl zhruba toto, parafrázuji: Mění se bezpečnostní struktura světa ustavená po roce 1945. USA se totiž domlouvají s Ruskem nad hlavami Evropy (a Ukrajiny). Osamocená Evropa proto musí významně přidat se zbrojením.

Téměř polovina Němců je pro ukončení pomoci Ukrajině. Tento postoj sílí hlavně mezi mladými

Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace. Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.

„USA daly 350 miliard výměnou za nic. Dostaneme peníze vložené do Ukrajiny zpět,“ řekl Trump

Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump na republikánské konferenci CPAC. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny. "Jsme dost blízko dohodě. Doufám, že jsme blízko dohodě," prohlásil Trump na na shromáždění konzervativců v National Harbor nedaleko Washingtonu.

Evropa před drahou volbou: Měla by sama platit za americké zbraně pro Ukrajinu?

Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, vyzývající evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, by mohlo mít významné finanční dopady na státy Evropské unie. Tento krok by umožnil Ukrajině pokračovat v používání americké vojenské techniky i v případě omezení přímé podpory ze strany USA. Pro evropské státy by to však znamenalo vynaložit miliardy dolarů na vojenskou techniku a munici, kterou doposud poskytovaly USA v rámci přímé pomoci.

Navýšíme vojenskou pomoc Ukrajině o šest miliard eur, navrhuje EU

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.

Český obranný průmysl má potenciál se rozvíjet, říká Vlček. Pomoci chce investičními pobídkami

Obranný průmysl je pro Česko priorita. Pro Echo24 to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) s tím, že řada podniků má v Česku velký potenciál rozvoje. Ten přitom bude potřeba, neboť Evropa chce výrazně zvyšovat výdaje do své obrany a hovoří o tom, že by tyto prostředky měly zůstávat právě v Evropě. Proto je třeba zvyšovat výrobní kapacity. Vlček řekl, že státní investiční pobídky by měly směřovat výhradně do strategických odvětví a odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

Evropa se z rozhovorů o Ukrajině vyloučila sama. „Pokud nejste silní, jednají s vámi jako s dětmi“

Evropa si může sama za to, že byla vyloučena z rozhovorů Spojených států a Ruska v Rijádu o uzavření míru na Ukrajině, míní šéf německé zbrojovky Rheinmetall Armin Papperger. V rozhovoru pro The Financial Times komentoval také paralelní jednání, které do Paříže na pondělí svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. „Když rodiče večeří, děti musí sedět u jiného stolu,“ prohlásil.

700 miliard eur z EU pro Ukrajinu. Oznámení rozsáhlého transferu mělo počkat až po německých volbách

Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.

Investoři větří obří byznys pro evropské zbrojovky. Vítězem na burze jsou akcie Rheinmetallu

Akcie evropských zbrojovek zaznamenaly v pondělí prudký růst díky očekávanému navýšení výdajů na obranu. Trhy tak začaly naplno vstřebávat dozvuky Mnichovské bezpečnostní konference, po níž evropské vlády čelí tlaku na vyšší investice do obrany v době, kdy se nemohou spoléhat na dosavadní podporu Spojených států. Například cena akcií německého gigantu Rheinmetall, pátou největší evropskou zbrojovku, vyrostla za jediný den o 14,66 procenta a překonala historické maximum.

Trump mění pravidla. Zbraně by mohly jít na Ukrajinu, ale zaplatí je Evropa a koupí si je v USA

Další změna se rýsuje na obzoru. Prezident USA Donald Trump uvedl, že je otevřen možnosti, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a poskytovaly je Ukrajině. Tento krok by mohl znamenat, že Ukrajina bude moci nadále využívat americkou vojenskou techniku, i když USA oficiálně omezí svou přímou podporu, píše zpravodajská agentura Bloomberg. Trump uvedl, že by podpořil, aby evropské země kupovaly americké zbraně a následně je dodávaly ukrajinské armádě.

Zbrojaři si mnou ruce. Kvůli válce na Ukrajině vzrostl export o 350 procent

Zbrojaři mají žně. Od začátku války na Ukrajině vzrostl celkový export českého obranného průmyslu o 350 procent a vývoz přímo na Ukrajinu čtyřicetkrát. Ve druhém roce války pak utržily české zbrojovky zhruba tři miliardy eur, tedy přes 75 miliard korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) pro Hospodářskou komoru. Dokument nicméně odhaluje i slabiny, jako je potřeba nastartovat investice do výzkumu a vývoje nebo nedostatečná koordinace mezi vládou, které chybí jasná strategie, a průmyslem.

Ukrajinské letectvo se rozrůstá. Na Ukrajinu dorazily stíhačky F-16 a Mirage 2000

Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky. Oficiálně není známo, kolik letounů F-16 má Kyjev k dispozici. Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000.

Švédský střelecký model

Zdá se dosud, že masový střelec ve švédském městě Örebro (11 obětí) nenaplňuje tradiční předpoklad, že šlo o teroristu s „migračním pozadím“, předpoklad v mnoha případech přirozený, ale i pochybný. Zveřejněno zatím bylo, že 35letý muž, jenž sám zahynul, nebyl nikdy předtím trestaný, nebyl evidovaný policií ani nebyl spojen s žádným gangem. Nejspíš se tím naznačuje, že šlo o „původního“ Švéda: pořád ještě i ve Švédsku je dost rodilých Švédů schopných šílených činů.

Investovat v Evropě a naštvat Trumpa? Státy EU přemýšlí, jak řešit obranu. Francie preferuje evropské zbrojaře

Státy EU se v rámci jednání Evropské rady dnes chystají na klíčovou diskusi o budoucnosti obrany, která odhaluje hluboké rozpory. Hlavní spor se točí kolem toho, zda evropské finanční prostředky směřovat výhradně na zbrojní systémy vyráběné v Evropě, nebo ponechat prostor i pro americké dodavatele. Zatímco Francie trvá na tom, že evropské peníze by měly podporovat evropský průmysl, mnohé další země varují, že vyloučení amerických firem by mohlo vyvolat silnou negativní reakci prezidenta USA.

Krize v ukrajinské zbrojní agentuře může ohrozit pomoc Ukrajině

Klíčová ukrajinská agentura pro zbrojní zakázky, disponující rozpočtem přes 7 miliard dolarů, je již týden paralyzována kvůli sporu o její vedení. Situace hrozí podkopáním mezinárodní podpory Ukrajině v kritickém období, píše The Washington Post. Napětí eskalovalo poté, co ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že neprodlouží smlouvu současné ředitelce agentury Marině Bezrukové kvůli „neuspokojivým výsledkům“. Toto rozhodnutí však odporuje stanovisku dozorčí rady agentury

Zákaz nožů jako řešení terorismu

O víkendu došlo k pobodání na obchodní třídě v německém Kielu. Útočníkem měl být 29letý Syřan, který vážně zranil jiného muže. Motiv a pozadí činu jsou nejasné, podle dostupných informací útoku předcházela hádka. Jedná se však o další případ z dlouhého seznamu útoků nožem v Evropě. V jihofrancouzském městě Apt v sobotu večer útočník pobodal dva lidi v supermarketu. Událost policie vyšetřuje jako teroristický čin. Pachatel, 32letý muž francouzské národnosti, při útoku vykřikoval „Alláh akbar“. Před několika dny 28letý Afghánec v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil na skupinu dětí.

Nejistá budoucnost nových tanků pro armádu: Černochová jich chtěla koupit 77, nemá ale peníze

Na německé tanky Leopard nemáme peníze, varoval ministerstvo obrany na konci loňského roku náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Ministryně Jana Černochová (ODS) předtím počítala s nákupem nejméně 77 tanků Leopard v nejmodernější specifikaci 2A8. Podpis smlouvy ale nabírá zpoždění a ministerstvo nakonec může rozsah nákupu podstatně omezit. Před podpisem smlouvy je nutné přehodnotit tempo financován, uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

„Ve vládě bychom ukončili muniční iniciativu,“ řekl Havlíček. ANO je bezpečnostním rizikem, říká vláda

Nepokračovali bychom v muniční iniciativě, vůbec. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO). Schytal za to ostrou kritiku od vlády, podle níž je hnutí ANO proruské a představuje bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Havlíček reagoval s tím, že vláda je v přístupu k Rusku pokrytecká. Do pomoci Ukrajině se Česko zapojilo vloni mimo jiné právě skrz muniční iniciativu, která koordinuje nákup dělostřelecké munice mimo členské státy Evropské unie.

Žák, který chtěl vystřelit na učitelku, je v ústavu. Policie ho podezírá z pokusu o vraždu

Třináctiletý žák, který se v pondělí pokusil vystřelit na učitelku v základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, je umístěný v diagnostickém ústavu. Nařídil to soud. Policie případ vyšetřuje pro podezření z pokusu o vraždu. Chlapci za něj podle trestního zákoníku nehrozí postih, protože je mladší 15 let. Motivem činu žáka byly pravděpodobně problematické vztahy se spolužáky, uvedla policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová. Střelnou zbraní, kterou odcizil jednomu z příbuzných, ohrožoval i spolužáky.

Napětí na českých školách. Policie s dlouhými zbraněmi vtrhla i na střední v centru Prahy

Zásah českobudějovických policistů v ZŠ v Rudolfově nebyla jedinou podobnou pondělní akcí. K podobnému incidentu došlo ráno v Praze, kde policie s dlouhými zbraněmi zasahovala v Ječné ulici, protože dostala hlášení, že se na místní střední školu chystá mladík se zbraní. Mladík se policistům přiznal, v minulosti navíc už střelbou vyhrožoval. „Žádnou zbraň jsme u něj nenašli, nikdo nebyl zraněn a relevanci uvedené výhrůžky budeme prověřovat,“ informovali pražští policisté.

„Dávejte víc do zbrojení nebo si hledejte učebnice ruštiny.“ Rutte varuje, že Evropa dává málo na zbraně

Šéf NATO Mark Rutte v Evropském parlamentu varoval, že Evropa musí více investovat do obrany a do rozvoje zbrojního průmyslu. Jinak si podle něj Evropané během čtyř pěti let mohou začít shánět učebnice ruštiny. Upozornil také, že potřebné investice do obrany jsou jen zlomkem toho, co evropské státy dávají například na zdravotnictví, důchody a sociální dávky. Rutte vystoupil před členy Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

Zelenskyj se sejde s Trumpem, bude žádat o další zbraně. „Rusko dostává, co si zaslouží“

Ukrajina potřebuje další zbraně od spojenců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se po inauguraci setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a bude žádat Západ o další dodávky zbraní pro své vojáky. Kromě toho kyjevská armáda podnikla protiútok v Kurské oblasti za hranicemi Ruské federace, zatímco Rusové oznámili, že dobyli strategicky důležité město Kurachove na východě země.

Bílý dům dodával zbraně Kyjevu už před invazí. „Konec války je na Ukrajincích,“ uvedl Blinken

Bílý dům tajně posílal těžké zbraně na Ukrajinu už pár měsíců před ruskou invazí. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena měl tento krok pomoci Kyjevu čelit ruské agresi. „Zajistili jsme, aby Ukrajina byla připravena ještě před tím, než k ruské agresi došlo,“ řekl Blinken v rozhovoru pro deník The New York Times. Podpořil administrativu Joa Bidena a řekl, že konec války závisí na krocích samotných Ukrajinců.

KLDR odpálila balistickou střelu, tvrdí Jižní Korea

Severní Korea odpálila patrně balistickou střelu do moře u východního pobřeží Jižní Koreje. Oznámila to podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Také japonská pobřežní stráž uvedla, že pravděpodobně severokorejská střela dopadla do Japonského moře. Tiskové agentury zdůrazňují, že první odpal severokorejské střely za zhruba dva měsíce se odehrál během návštěvy ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena v Soulu. Blinken i jeho jihokorejský protějšek Čo Te-jul její vypuštění odsoudili.

První francouzské stíhačky Mirage 2000 dostanou Ukrajinci už v lednu, píše letecký server Avions Legendaires

Ukrajinské letectvo obdrží první tři francouzské stíhačky Dassault Aviation Mirage 2000−5F už v lednu. Napsal to podle ukrajinských médií avionický server Avions Legendaires. Podle serveru je pravděpodobné, že první tři letadla budou dodána do 20. ledna 2025. Některé zdroje dokonce naznačují, že jsou již přítomny na Ukrajině, ale v současné době se používají pouze pro cvičné lety. Dosluhující stíhačky francouzských vzdušných a vesmírných sil byly zásadně upraveny.