Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO.

Podle českého prezidenta Petra Pavla všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let. Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.

Jak dříve novinářům sdělil premiér Petr Fiala (ODS), Česká republika je navýšení výdajů na obranu připravena. Generální tajemník NATO Mark Rutte před summitem navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Právě rozdělení na 3,5 procenta na samotné obranné výdaje a 1,5 procenta na další činnosti, jako je budování dopravní infrastruktury, posilování kyberbezpečnosti či vzdělávání, považuje Fiala za důležité. "To, co dosud tvořilo dvě procenta výdajů na obranu a co byl ten závazek, tak to se zvyšuje na 3,5 (procenta)," podotkl.

Ke schválení výdajů na obranu se přímo ze summitu v Haagu vyjádřil také Milan Šlapák, šéf rakouské zbrojovky Steyr ARMS a prezident Americké obchodní komory v ČR. "Zejména pro Evropu je pozitivní zprávou, že se členské státy NATO dohodly na navýšení závazku investic do obranného průmyslu na očekávaných 3,5 % + 1,5 % HDP. Klíčové nyní bude, jak jednotliví členové NATO budou závazky plnit ve střednědobém horizontu," uvedl Šlapák pro Echo24.

"Španělský premiér již oznámil, že jeho země tento závazek rozhodně plnit nebude. Ostatní evropské státy budou řešit zdroje financování v kontextu dalších priorit, jako je podpora hospodářského růstu či plnění závazků plynoucích z Green Dealu. Inspirací mohou být skandinávské země, pobaltské státy či Polsko, jejichž vlády začaly jednat s předstihem, především s ohledem na jejich geografickou blízkost k Rusku a s tím související bezpečnostní rizika," dodal.