Zvýšení výdajů na obranu je možné za cenu škrtnutí „šílených výdajů na dekarbonizaci“. Takový je hlavní narativ ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Summit NATO bude koncem června jednat o zvýšení výdajů na obranu ze současných dvou až na pět procent HDP, což představuje zhruba čtvrt bilionu korun navíc oproti současnosti. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) Echu řekla, že takové zvýšení by mělo negativní dopad na všechny oblasti života v Česku. Odkud chtějí jednotlivé subjekty peníze vzít?

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou na tři procenta HDP, ani to ale nemusí Severoatlantické alianci stačit. Šéf NATO Mark Rutte nicméně před summitem v Haagu navrhuje zvýšení dokonce na pět procent, respektive 3,5 procenta HDP na obranu a zbytek, tedy 1,5 procenta, na výdaje s obranou spojené. Ministr financí Stanjura tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Podobně se v rozhovoru pro Echo24 vyjádřil také předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tento přístup však naráží na odpor i v koalici.

Podle europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) pro Echo24 označila debatu o financování buď dekarbonizace, nebo obrany za „naprosto falešné dilema“. „Je to, jako byste člověku řekli, že si má vybrat mezi tím, zda bude pít, nebo jíst. Pokud na to přistoupíme, zemřeme buď žízní, nebo hlady,“ uvedla Nerudová.

Obrana a zelená transformace podle ní nejsou v rozporu. „Naopak – chceme-li být silní, potřebujeme čisté a levné zdroje energie, vlastní technologický rozvoj a konkurenceschopný průmysl, který obstojí a nebude zatížen vysokými cenami energií. Nejlepší cestou, jak toho dosáhnout, je zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech. Hrozbou je právě závislost na autoritářských režimech, vydírání přes ceny energií a neschopnost inovovat. Místo silných výroků v médiích by pan ministr Stanjura měl jezdit do Bruselu a vyjednávat se svými protějšky a Komisí, kde ty prostředky na obranu najít. Na hodně jednáních v Bruselu chyběl a místo sebe posílá své náměstky,“ dodala Nerudová.

Ekonomický expert TOP 09 a místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Miloš Nový pro Echo24 řekl, že chce-li ČR zůstat plnohodnotným členem NATO, kterému ostatní členské státy pomohou v situaci bezpečnostního ohrožení, musí být schopna dostát svým závazkům, které budou přijaty na červnovém summitu NATO v Haagu. Navrhuje tři kroky, bez nich podle něj není možné zvýšení výdajů na obranu ustát, včetně dočasného zvýšení daní.

„Domnívám se, že závazek ve výši 5 % HDP znásobený potřebou vyrovnat se s akumulovaným vnitřním dluhem v rozsahu cca 265 až 562 miliard, který podle Centra veřejných financí UK vznikl v letech 2000 až 2023 v důsledku našeho neplnění požadovaných obranných výdajů 2 % HDP, nelze ve střednědobém časovém horizontu dodržet bez dočasného růstu daňové zátěže, trvalé změny výdajových priorit a navýšení našeho zadlužení. V ideálním případě po jedné třetině z uvedených variant,“ řekl Nový.

„V dlouhodobém časovém horizontu, po nápravě rozvrácených veřejných financí zejména na výdajové straně a po vyrovnání se s vnitřním dluhem lze podle mého názoru otevřít diskusi o snížení či zrušení dočasného zvýšení daní,“ dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro Echo24 řekl, že shánění peněz na obranu bude cvičením, které půjde napříč různými opatřeními. „Nedokážu na to teď jednoznačně odpovědět. Ale my si musíme umět jednoznačně říci, co je naše priorita. Pokud nebudeme schopni bránit způsob našeho života, tak nebudeme mít ani na tu dekarbonizaci, protože Rusku na ničem takovém nezáleží,“ dodal.

Schillerová: Bezhlavé utrácení vede k nesmyslným nákupům

Hnutí ANO je k navyšování na pět procent skeptické. Státní rozpočet disponuje aktuálně nemandatorními výdaji ve výši 376 miliard. „Toto jsou jediné prostředky, kterými může vláda reagovat na hospodářský vývoj a směřovat rozvoj společnosti a ekonomiky. V případě, že bychom ze státního rozpočtu vynakládali na obranu o 250 miliard více (tedy právě 3 % HDP), mělo by to znatelně negativní dopad na všechny oblasti života v Česku,“ řekla pro Echo24 šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.

„Zkušenosti navíc ukazují, že obranyschopnost země se neměří výdaji na obranu. Tlak na bezhlavé utrácení vede k netransparentním, nesmyslným a předraženým nákupům. Věřím, že v rámci zemí NATO by na tom měla být shoda,“ dodala Schillerová.

Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) Echu řekla, že to, že výdaje na dekarbonizaci jsou obří a nesmyslné, „víme a není to nic překvapivého“. „Je to ale zejména na Evropské komisi, aby vzala rozum do hrsti. Nelze mít všechny priority najednou. Myslím, že daleko důležitější je nyní věnovat pozornost bezpečnosti Evropy a ČR a klimatická opatření buď zrušit nebo více rozvrhnout v čase.
EK chce jít cestou obřího zadlužení, to je ale cesta do pekel. Už Národní plán obnovy způsobil velké zadlužení a jeho splácení bude stát cca dvacet procent nového rozpočtu EU,“ poukázala Dostálová.

Podle europoslance Ondřeje Krutílka (ODS) by určitě bylo možné ušetřit peníze na obranu tím, že se omezí náklady na dekarbonizaci. „Předpokládalo by to ale některé zásadní kroky při změnách legislativy, která upravuje například Green Deal. Tahle legislativa se snaží prostřednictvím nasměrování veřejných peněz do této oblasti vnutit lidem ty části Green Dealu, které si občané nepřejí. Když se vrátíme k tomu, aby legislativa obsahovala technologickou neutralitu a podporovala cestu, kdy se modernizace průmyslu odehraje tak, že to bude pro firmy a investory zajímavé, nebudeme muset vydávat peníze na velké dotační programy,“ uvedl Krutílek.

„Když podobně jako v zelené oblasti uvolníme regulaci a omezíme dotace i v dalších sektorech hospodářství, může získat další prostředky i tam. Určitě by se ale finance na obrany neměly získávat zvyšováním daní, nebo přesměrováním prostředků z oblastí, kde by se to dotklo životní úrovně občanů. Nahráli bychom tím totiž populistům a těm, kteří si naši obranyschopnost nepřejí,“ doplnil Krutílek.