Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Okamura to novinářům řekl po dnešním jednání rady ANO, SPD a Motoristů. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Nová koalice začíná pomalu prakticky řešit budoucnost poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Zatímco v programovém prohlášení má kabinet zrušení poplatků, konkrétní podoba změny – zda přijde rovnou úplný konec, nebo „mezikrok“ přes úlevy některým skupinám – se teprve rodí. „Já si myslím, že se to povede stoprocentně. Odhadoval bych to asi na rok 2027,“ řekl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v rozhovoru pro Blesk.
Česká televize začala hned na začátku roku vysílat čtvrtou řadu populárního dokumentárního, nekonfliktního, vlastně chlácholivého seriálu Modrá krev. Novinka má všechno, co měly série předešlé, ale změnil se kontext, do něhož seriál vstupuje. Přestože v televizi toužíme po noblese a ušlechtilosti, jsme jimi omámeni, obecně české mezilidské vztahy od uvedení první série výrazně zhrubly. Prožili jsme si covid, duše nám požírá blízká válka, takže společnost je cyničtější, nevděčnější, možná proto vnímá návrat populární série jako antibiotikum.
Ve veřejnoprávních médiích se v roce 2026 rozbíhá velká obměna kontrolních mediálních orgánů, především Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Právě rady jsou klíčovým pojítkem mezi politikou a institucemi veřejné služby – kontrolují jejich činnost a mimo jiné volí a mohou odvolat generální ředitele. Letos se navíc mění tolik míst najednou, že to nevyhnutelně otevírá i boj o vliv.
Pravidelných porad pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) se nově účastní šéfredaktor zpravodajství České televize Michal Kubal. Jedná se o reakci vedení veřejnoprávní ČT na kritiku části jejích radních, která se týká toho, že několik let nebyl do pořadu pozván šéf SPD a současný předseda dolní komory Tomio Okamura. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek na dnešním jednání Rady ČT informoval o tom, že šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal se osobně začal účastnit veškerých porad OVM, aby měl „dozor a kontrolu nad tím, co se tam děje“.
Zvažované zrušení povinnosti platit televizní poplatek pro důchodce by bylo pro Českou televizi likvidační. Osoby starší 65 let stojí za 47 procenty celkového výběru poplatků. Na jednání Rady ČT to ve středu uvedl generální ředitel Hynek Chudárek. O odpuštění poplatků některým skupinám obyvatel, například seniorům, uvažuje ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jako o mezikroku před tím, než vláda poplatky zcela zruší a zavede jiný způsob financování, pravděpodobně ze státního rozpočtu.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) během několika týdnů otočil v názoru na koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Dříve mluvil spíše o jejich zachování, v lednovém rozhovoru pro Blesk už připouští, že se jeho postoj „vyvíjí“ směrem ke zrušení a k přechodu na financování ze státního rozpočtu. Změna by podle něj mohla přijít už v roce 2027. Ministr v rozhovoru připouští, že hledá „nejlepší model“ a rozpočtové financování označuje za možnou cestu.
Českou televizi a Český rozhlas letos i v dalších letech čeká jedno z nejpřekotnejších období od jejich vzniku. Současně se otevírá několik klíčových témat: ústavní rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, plánované zrušení koncesionářských poplatků, hledání nového modelu financování, ale i rozsáhlé vnitřní změny v řízení a výrobě pořadů. Vláda před Vánoci podpořila senátní návrh ústavní novely, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolovat hospodaření ČT a ČRo..
Česká televize (ČT) se rozhodla provést změny v obsazení svých zpravodajských pořadů. Nové rozdělení moderátorských pozic se dotkne i Událostí, hlavní zpravodajské relace televize. Změny budou platit od 5. ledna 2026, žádný z moderátorů televizi neopouští, uvedla televize v tiskové zprávě. Česká televize od 1. ledna také mění systém vzniku nových pořadů, sloučila divizi Program a digitální služby a divizi Obsah.
Česká televize (ČT) od ledna sloučí divizi Program a digitální služby a divizi Obsah. Změní se tím způsob vzniku pořadů, místo producentského systému se bude tvorba řídit z žánrových center. Změna má zefektivnit chod televize a také zeštíhlit její management, informoval v tiskové zprávě mluvčí ČT Michal Pleskot. Od letoška nový generální ředitel ČT Hynek Chudárek se ve svém kandidátském projektu zavázal snížit počet manažerů v nejvyšším stupni řízení. Nový organizační řád zavedl od 1. listopadu, změna vzniku pořadů na něj má navázat.
Je na to spolehnutí každé Vánoce už dvě desetiletí: veřejnoprávní televize vyrobí na svátky narození Páně několik nových filmů, které jsou v programu označeny jako pohádky. Tím si zajistí svůj obvykle nejúspěšnější program za celý rok, na jehož průměrnou sledovanost dva a půl milionu diváků nedosáhne ani finále StarDance a kterou překoná pouze sportovní přenos, když hraje česká hokejová reprezentace finále mistrovství světa. No a pak je jasné, že přijde dav a rozčílí se, že je nová produkce pitomá a nedá se se starými pohádkami srovnat.
Moderátorka Barbora Kroužková odmoderovala den před Vánoci poslední vydání hlavní zpravodajské relace veřejnoprávní České televize, tedy Událostí. Uvedla, že to, že z Událostí odchází, nebylo její rozhodnutí, ale že změna je život. Změny v České televizi se podle jejího vedení nemají rozhodně týkat pouze Kroužkové, ale i dalších moderátorů. V praxi se změny mají projevit na začátku roku 2026. Kroužková už v pondělí uvedla, že odmoderovala poslední Události, komentáře.
Česká televize plánuje změny mezi moderátory. Podle vyjádření veřejnoprávní televize změny čekají například moderátorku Barboru Kroužkovou a v delším horizontu i redaktora Lukáše Mathého. „Redakce zpravodajství a publicistiky ČT v současnosti připravuje nové schéma nasazení moderátorů, a to napříč zpravodajským vysíláním. Cílem je větší přehlednost pro diváky a také jasnější propojení jednotlivých tváří s konkrétními pořady a časovými bloky,“ uvedla ČT.
Vznikající vládní koalice se chystá na zásadní změnu financování i kontroly veřejnoprávních médií. První chystaná změna nebudí příliš rozruchu, jde totiž o zavedení kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nad hospodařením České televize a rozhlasu, s čímž počítalo už programové prohlášení končící vlády. Následovat má však změna, která poměrně ostře dělí politiky na dva tábory, tedy konec současného systému poplatků.
Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR v úterý znovu projednala návrh horní parlamentní komory na ústavní novelu, dle které by nově mohl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. Senátoři, kteří jsou členy komise, jednomyslně doporučili plénu Senátu schválit senátní návrh zákona o kontrole ČT a ČR ze strany NKÚ. V minulém volebním období již senátoři tisk schválili, k projednání do sněmovny ovšem nedoputoval. Jak krok vnímají poslanci?
Miloš Macourek napsal pohádku o holčičce, které se nic nelíbilo. Ani mrkev ve špajzu, ani šaty s puntíky, ani zubní kartáček, a dokonce ani její maminka. A protože se jí nic z toho nelíbilo, vzala gumu a vygumovala to. Vygumovala ze světa mrkev, šaty, kartáček i maminku. Vedení BBC sice Miloše Macourka ke své vlastní škodě nečetlo, ale se světem zachází, jako by v zrovna této konkrétní pohádce leželo od rána do večera.
Po letech levicové tendenčnosti: vedení BBC odstupuje, ale na dohled není žádné zlepšení. BBC v troskách. Může být BBC ještě zachráněna? To jsou některé titulky evropských médií ke skandálu první veřejnoprávní stanice na světě, skandálu, jaký skutečně v jistém smyslu nemá obdoby. Letos před prázdninami odevzdal vedení BBC externí poradce dohledového orgánu stanice, jistý Michael Prescott, analýzu zaujatosti ve zpravodajství stanice od transsexu přes Gazu až po Donalda Trumpa.
Členové Rady České televize považují fakt, že do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce nebyl dlouhodobě zván předseda SPD Tomio Okamura, za možné narušení demokratické soutěže politických stran. Vyplývá to z usnesení, které dnes radní schválili na jednání v Brně. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek dnes radním řekl, že předseda SPD a nynější předseda Sněmovny Okamura byl do OVM pozván naposledy v roce 2017.
Forma financování veřejnoprávních médií se bude nějak měnit. Ještě není známo jak přesně, ale určitě směrem k větší přísnosti a menší hojnosti než dosud. Žádná vláda totiž historicky nebyla k ČT tak štědrá jako ta právě odcházející, která jí i přes velký odpor veřejnosti zajistila poplatky z notebooků a tabletů. Je tedy pravděpodobné, že bude následovat korekce směrem k normálu.
Bývalý britský premiér Boris Johnson minulý týden vyhlásil, že přestane platit koncesionářské poplatky za veřejnoprávní BBC. Za poslední rok už tak učinilo 300 tisíc britských domácností, protože ztratila jejich důvěru. Nejstarší veřejnoprávní instituce a jedna z nejvlivnějších mediálních organizací prochází zásadním otřesem, největší krizí od svého vzniku v roce 1922. BBC, která zastřešuje televizní, rozhlasové i on-line kanály, se stala vzorem pro řadu jiných evropských veřejnoprávních institucí včetně těch českých.
Na hospodaření veřejnoprávních médií bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). To je týden po zveřejnění návrhu programového prohlášení pravděpodobné budoucí vlády, které tento bod obsahuje, téměř jasné – shodnou se na něm totiž jak představitelé končícího, tak vznikajícího kabinetu. Co to ale přinese? Podle odborníka na tuto kapitolu z řad hnutí ANO vznikne změnou mimo jiné srovnávací měřítko pro náklady. Končící vláda slibuje, že bude pečlivě sledovat možné ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.
Polská vláda chystá zrušení televizního a rozhlasového poplatku, zatím ale přichází jeho zvýšení. Tamní ministerstvo kultury oznámilo, že do konce října představí konkrétní podobu nového mediálního zákona, který má zrušit tradiční poplatky za televizní a rozhlasové přijímače. Ministryně kultury Marta Cienkowská navrhuje zrušení "anachronického poplatku", z něhož je financován Polský rozhlas a Polská televize (TVP) s tím, že by veřejnoprávní média měla být financována ze státního rozpočtu.
Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření. Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům.
Česká televize a Český rozhlas musí podle Borise Šťastného (Motoristé) zůstat nezávislými médii, i když je kvůli vyšší transparentnosti ve hře jejich financování státem místo z poplatků. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Šťastný to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá k tomu uvedla, že financování obou veřejnoprávních médií nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu.
Odvysíláním osmé epizody skončilo v pátek v České televizi tuzemské uvedení „federálního“ seriálu Příliš mnoho lásky (federálního proto, že se odehrává jak v Česku, tak na Slovensku a že obě prostředí jazykově tematizuje – o tom jsme psali před několika týdny). Závěr to byl vpravdě pozoruhodný, proto se k seriálu vraťme. Ačkoli nejen proto: vlna televizních seriálových premiér je letos na podzim výrazně bohatší, než byla na jaře, nabídka je pestrá a nyní postupně bude přicházet na finále sérií, takže se snad sluší u některých z nich zastavit. Třeba když mají, tak jako jmenované dílko, ambici vyslovit se k současnosti a jejím potížím či náladám – například k polyamorii.
Na Štědrý den letos Česká televize (ČT) odvysílá premiéru pohádky Záhada strašidelného zámku režiséra Ivo Macharáčka. Celkem ČT o Vánocích odvysílá přes 120 pohádek. Silvestrovskou noc včetně novoročního přípitku diváci oslaví se zábavním pořadem StarDance Tour… když hvězdy tančí na Silvestra. Novoročním filmem budou Vlny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ředitel divize Program a digitální služby Milan Fridrich.
Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů v pátek dokončily programová jednání o agendách jednotlivých ministerstev. Nejdelší a nejdiskutovanější část pátečního jednání patřila podle lídra SPD Tomia Okamury oblasti veřejnoprávních médií. Výsledek neprozradil, ale uvedl, že je s ním spokojen. Okamura před jednáním zdůraznil, že jeho hnutí usiluje o zrušení koncesionářských poplatků a sloučení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné instituce pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.
Plán hnutí ANO na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas se zatím odkládá, ale zřejmě ne o moc. Podle předsedy hnutí Andreje Babiše bude možné přistoupit ke změně až poté, co zákon umožní kontrolovat hospodaření obou institucí Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). „Samozřejmě, že to plánujeme, ale nejdřív musíme mít zákon, kde je možno Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem,“ uvedl Babiš před několika dny v novém dílu podcastu Sorry jako.
Česká televize vysílá seriál Ratolesti, de facto volné pokračování svého nepředpokládaného hitu Ochránce, což byla série příběhů školního ombudsmana, která před čtyřmi lety vzbudila ohlas. Patrně i proto, že hlavní roli hrál Lukáš Vaculík, snad také proto, že šlo o seriál s osvětovou ambicí, který usiloval ukazovat, jaké vztahové a osobní potíže řeší současné české školství. Ratolesti v tomto úsilí pokračují (ostatně tvoří je stejný scenáristický tým dua Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek), i když rámec vyprávění si utvořily složitější: příběhy nynějších mládežníků na malém městě jsou podány očima jedné rodiny.
Soudě dle vysílané dramatické tvorby, stala se Česká televize v měsíci září vlastně televizí slovenskou: v neděli, v úterý, ve středu a v pátek se v hlavním večerním čase uvádějí nebo uváděly pořady, v nichž se mluví buď jenom slovensky, nebo tam slovenština hraje či má hrát jednu z podstatných rolí. Taková kumulace slovenského jazyka pohromadě ve zdejším vysílání nebyla vidět (respektive slyšet) dlouho. A to zůstáváme jen u veřejnoprávního vysílání. Pravda, starší generace, dojatě vzpomínající na bájné federální slovenské televizní pondělky, si sice nadále mohou stěžovat, že tahle doba už je pryč, všichni ostatní ale se můžou tetelit.
