Poslanci se zřejmě začnou zabývat změnou financování České televize a Českého rozhlasu až po komunálních a senátních volbách. Informoval o tom šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady s tím, že on by preferoval zařazení bodu okamžitě, nicméně koaliční partneři chtěli projednat předlohu až po volbách.
Česká televize (ČT) plánuje od letoška do roku 2030 propustit 12 procent zaměstnanců. Vychází to z dlouhodobých plánů, které již dříve schválila rada ČT. Na středečním jednání rady to uvedl generální ředitel Hynek Chudárek. ČT v současnosti zaměstnává okolo 2900 lidí.
Poslanci by mohli již příští týden na mimořádné schůzi jednat o návrhu na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Pro Echo to potvrdily zdroje z vládní koalice, které si přály zůstat v anonymitě. Zda k mimořádné schůzi ale opravdu dojde, se nakonec rozhodne zítra.
Prezident Petr Pavel nedávno připustil, že Česká televize a Český rozhlas nakonec mohou být financovány ze státního rozpočtu, samotný model podle něj automaticky neznamená ztrátu jejich nezávislosti. Za zásadní považuje, aby zákon obsahoval dostatečné pojistky a zajistil médiím předvídatelné financování. Pavel totiž ještě před několika málo týdny mluvil trochu jinak.
Po měsících vzájemných výpadů se vztahy mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem zřejmě posouvají do klidnější fáze. Oba politici obnovují pracovní kontakty a v posledních dnech vysílají několik smířlivějších signálů. Vedle jejich osobního setkání je patrný posun také u návrhu rozpočtu Hradu na příští rok nebo v postoji hlavy státu k vládnímu plánu zrušit koncesionářské poplatky. Ještě v létě přitom oba tábory vedly ostré spory o zahraniční politiku či výdaje na obranu.
Česká televize má za sebou premiéru Nedělní debaty, která vystřídala někdejší Otázky Václava Moravce a následné dočasné, narychlo připravené náhrady. Po prvním vysílání lze říct, že šlo – v nejlepším slova smyslu – o konzervativní navázání na tuzemskou tradici dát divákům k nedělnímu obědu pravidelnou dávku politické diskuse, která bude dál nejsledovanějším pořadem tohoto žánru v zemi.
Vláda dál počítá se zrušením koncesionářských poplatků pro Český rozhlas a Českou televizi, zda se ale změnu podaří prosadit už od 1. ledna příštího roku, není jisté. Vládní návrh ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristé) dosud neprošel ani prvním čtením ve sněmovně a ministři hnutí ANO v pondělí po jednání vlády na dotaz Echa připustili, že se legislativní proces může protáhnout. V návrhu rozpočtu na příští rok šéfka resortu financí Alena Schillerová (ANO) zatím peníze pro veřejnoprávní média tedy přímo vyčlenit nechce, počítá ale s rezervou.
Nora Fridrichová, někdejší reportérka České televize a nyní podcasterka či „creator“ s vlastním mediálním projektem, byla hostem podcastu Insider. Padla tam spousta zajímavých postřehů o fungování médií a bylo to, troufáme si říct, celkem sympatické. Právě proto se zastavíme u jednoho momentu, který může osvětlit určitá slepá místa či předsudky tradičních médií a odcizení části publika od nich. Fridrichová popisovala, jak je současné zpravodajství ČT už do jisté míry „normalizované“, třeba v tom, že onehdy otevřelo hlavní zpravodajskou relaci Události zprávou, že začíná sklizeň medvědího česneku.
Odešla zásadní postava českého dokumentu. Ve věku 74 let zemřela dokumentaristka, dramaturgyně a pedagožka Jana Hádková. Ta dlouhá léta působila jako dramaturgyně a kreativní producentka v České televizi (ČT) a za svoji kariéru natočila desítky televizních dokumentů a dokumentárních cyklů a pořadů. V její produkční skupině vznikl například dokument Ústečák, Mág světla a barev Jaromír Šofr nebo Děti bouře. Hádková byla mimo jiné i matkou úspěšných hereckých bratrů – Kryštofa a Matěje Hádkových a lékaře Ondřeje.
Když na jaře Václav Moravec odešel z České televize, vyhlásil, že spustí vlastní vysílání, jehož cílem by mělo být nejméně deset tisíc předplatitelů. Po čtvrt roce fungování to podle dat vypadá, že o jeho pořady je ale malý zájem a u veřejnosti se zatím neprosadil. Výkony na největší video platformě YouTube jsou oproti konkurenčním podcastům nízké, dosahují jen několika stovek či nižších tisíců přehrání.
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Proč vlastně neudělat rozhovor s Monikou Rychlíkovou… O jejím manželu Břetislavovi, kdysi herci, pak režisérovi, učiteli a současném senátorovi a věčnému kverulantovi, toho je známo dost. Ale jeho žena Monika, jako by byla v pozadí. Jenže z bližšího pohledu je to spíš naopak. Hlučnější, rychlejší, přímější a důraznější je v té dvojici ona. A možná i chytřejší… Vystudovaná historička, dokumentaristka, filmová produkční, důvěrnice mnoha důležitých mužů a žen.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií se v posledních měsících vede především jako spor o peníze. V minulých letech byly jejich rozpočty po více jak desetileté stagnaci výrazně navýšeny, nyní se mají opět snížit na úroveň let 2008–2024. Po mohutně kritizovaném a připomínkovaném prvotním výstřelu gesčního ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě), který se jal přepracovat zákon včetně funkce obou veřejnoprávních institucí, se vytyčený směr nakonec upřel pouze ke změně financování a vláda schválila „jen“ zrušení koncesionářských poplatků.
Obstrukce ve sněmovně, vratka ze Senátu a možná i veto prezidenta Petra Pavla. Takový legislativní proces s největší pravděpodobností čeká vládní změnu financování veřejnoprávních médií. Po schválení pak navíc opoziční strany počítají s tím, že podají ústavní stížnost. Představitelé opozice o tom informovali deník Echo24. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce, aby předloha začala platit od začátku příštího roku, ale to je s ohledem na délku legislativního procesu nepravděpodobné.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) se v pondělí postavil kladně k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. Plyne to z webu Úřadu vlády ČR. Poslanecký návrh podala skupina poslanců okolo místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD). Vláda zaujala kladné stanovisko i přes to, že minulý týden schválila vládní novelu, která má převést financování financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Není však jisté, zda tato úprava bude účinná od Nového roku, jak si slibuje koalice. Oproti tomu poslanecký návrh by mohl vstoupit v platnost rychleji.
Na programu ČT art se od února do začátku května vysílal desetidílný cyklus pětadvacetiminutových dokumentů o historii HaDivadla: pod názvem Padesátka na krku jej lze stále zhlédnout v iVysílání České televize. Stojí to za to. V deseti dílech je hutně vyprávěna historie jednoho z nejdůležitějších divadelních souborů v této zemi, ansámblu, který během půlstoletí existence vstřebal tvůrčí potenciál řady originálních osobností, jež se jinde jen tak nevyskytovaly – právě proto, že byly tak nezařaditelné.
Debaty, které doprovázejí plán vlády zrušit koncesionářské poplatky a přitom České televizi i Českému rozhlasu pokrátit peníze asi o 15 procent, obsahují i varování. Mohli bychom ho nazvat uherským scénářem. „Přesně takhle začíná cesta k politickému ovládnutí médií po ficovském a orbánovském vzoru,“ píše na X předseda občanských demokratů Martin Kupka. Veřejnoprávní stanice dávají slovo aktivistům a progresivním novinářům ze Slovenska a ti nám podávají hlášení z očistce, do něhož my prý zrovna vstupujeme.
Debata kolem veřejnoprávních médií je bouřlivá. Vinu za to nesou jak vládní, tak opoziční politici. „Považuju za chybu, že se hned začalo mluvit o financích a nepředřadila se tomu nějaká věcná debata. Otázka je, do jaké míry by to bylo možné, protože i tahle debata by asi byla ideologicky zarámovaná,“ říká Tereza Matějčková.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) respektuje stávku, kterou na 22. června chystají stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Chápe ji jako nesouhlas s tím, kolik mají veřejnoprávní média dostat peněz z rozpočtu po vládou plánovaném zrušení poplatků, uvedl na síti X. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes opětovně odmítl, že by vláda chtěla předpisem zasahovat do obsahu ČT a ČRo. Prezident Petr Pavel ji označil za legitimní.
Od tohoto pondělí je jasno, jak chce vláda změnit financování veřejnoprávních médií. Respektive – což je to hlavní – jak by se měly změnit částky, které do České televize a Českého rozhlasu přitečou nikoli z koncesionářských poplatků, ale ze státního rozpočtu. Konkrétně si šéf ANO Andrej Babiš slibuje, že tento nový náklad pro státní pokladnu bude sanován vyšším výběrem daní díky EET. Nálada je patřičně vzbouřená, což jsem pocítil sám, když jsem byl do ČT na toto téma v úterý dopoledne pozvaný.
Vláda schválila návrh změny financování veřejnoprávních médií, placená by podle něj měla být ze státního rozpočtu, příspěvek by se měl zvyšovat v závislosti na inflaci. Ten základ, z nějž ta možná budoucí zvýšení budou vycházet, je ale výrazně (o patnáct procent) nižší než současný stav. Asi by se k tomu dalo říct, že vláda významné části voličů dodala to, co od ní očekávali. Tedy emocionální uspokojení. Předseda vlády Andrej Babiš se na tiskové konferenci po jednání vlády hrubě a urážlivě navážel do reportéra České televize.
Prezident Petr Pavel se ostře vymezil vůči dvěma nedávným krokům vlády Andreje Babiše. Při návštěvě Vysočiny zpochybnil jak plánované zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování České televize a Českého rozhlasu na stát, tak přesun agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. V obou případech podle něj vláda nepředložila dostatečné zdůvodnění, proč jsou změny potřeba.
Hnutí ANO by i nadále s přehledem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. Vyplývá to z nového volebního modelu společnosti Kantar pro Českou televizi, podle kterého by získalo 31,5 procenta hlasů. Oproti dubnovému měření si však mírně pohoršilo o půl procentního bodu a ve srovnání se sněmovními volbami v roce 2025 ztrácí tři body. Na druhém místě se shodně s 15,5 procenta umístily ODS a STAN.
Česká televize sice podle oficiálních dat oslovuje většinu populace, její skutečné jádrové publikum je ale věkově pokročilejší a více se zužuje, než často na první pohled ukazují používané metriky. Věkový medián diváků se pohybuje nad hranicí šedesáti let.
Ministerstvo kultury vypořádalo všechny připomínky a vyplývá z nich, že ze strany České televize, Českého rozhlasu, ale i celé řady dalších připomínkových míst není žádná vůle ke změně stávajících mediálních zákonů či k vytvoření zákona nového. Pro Echo24 to řekl ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) v reakci na oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO), že mediálním zákonem, který Klempíř předložil, se vláda kvůli 400 připomínkám už nebude zabývat.
Mediálním zákonem, který předložil ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě), už se vláda kvůli 400 připomínkám nebude zabývat. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) pro Českou televizi. Abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme úpravu současného zákona, dodal Babiš. Na 8. června avizoval Babiš jednání pracovní skupiny k financování České televize a Českého rozhlasu se má sejít 9. června ráno.
Václav Moravec, ikona nedělních televizních politických debat, v březnu s bouchnutím dveřmi opustil po dvou desetiletích veřejnoprávní televizi. V neděli spustil své vlastní vysílání na placeném modelu. Moravec nepochybně představuje jistou kvalitu, veřejně přístupná část jeho rozhovoru s ministrem Petrem Macinkou to potvrdila, další ohlášení hosté jeho pořadů (je jich více) jsou rovněž „prvoligoví“. Jde sebevědomě do čelního střetu se svým bývalým zaměstnavatelem – vysílá ve stejném čase jako Česká televize svou nedělní debatu, někdejší Otázky. Power move, jak by řekli Američani.
Údajná nahrávka, na které se současný a bývalý člen Rady ČT Pavel Matocha s Romanem Bradáčem mají bavit o půlmilionovém úplatku, byla s velkou pravděpodobností vytvořená umělou inteligencí a jedná se tedy zřejmě o podvrh. Alespoň tak to vyplývá z trojice posudků, které si Matocha s Bradáčem nechali vypracovat a redakce Echo24 měla možnost se s jejich výsledky jako první seznámit.
Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. Klempíř to řekl novinářům po jednání koaliční rady. Schvalování na vládě bude podle něho předcházet jednání s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu. Podle Klempíře je hlavním záměrem převod financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků na státní rozpočet.
Televizní a rozhlasový poplatek by neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do 50 zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Rozšíření osvobození od poplatku navrhla v novele skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. Podle exministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o další úder proti nezávislým médiím veřejné služby.
