Šéf Audi Markus Duesmann se z důvodu energetické krize vyslovil pro dny bez aut, ve kterých by mělo docházet k omezení individuální osobní dopravy. Podle generálního ředitele německého automobilového gigantu by v této fázi již nebylo dostatečné pouze snižovat spotřebu předvídavou jízdou či „lehkou nohou“ na pedálu akcelerátoru. Informoval o tom web Der Spiegel.
V rámci velkolepého energetického přechodu se Německo před několika lety rozhodlo obejít se v blízké budoucnosti bez jádra i uhlí. Ruský plyn byl tehdy levný a možnost, že by se na tom něco mohlo změnit a do Evropy by přestal téct, nebyla na pořadu dne. Provozu jaderných elektráren měl být letos definitivní konec, strach z nedostatku elektřiny ale Němce donutil vzít alespoň částečně zpátečku. Jádro, ačkoliv bezemisní zdroj, však už zatratili. Ve velkém zato znovu pálí černé i hnědé uhlí, do hry se vrátily staré bloky, které měly být zcela odepsané.
Zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny by znamenalo zásadní průlom a zřejmě i velký pokles stále rozburácených cen na energetickém trhu. Právě plyn totiž nyní funguje jako nejdražší závěrný zdroj, od nějž se ceny elektrické energie odvíjejí. Žádné takové opatření se ale konat nebude, nebo alespoň ne nyní. Německu se totiž povedlo rozhodování o zavedení stropu na úrovni EU znovu oddálit. Němci, kteří se dostali do silné závislosti nejen na ruském plynu, se zavedení stropu bojí.
Inflace v Německu je poprvé po 70 letech dvojciferná a německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pátek zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.
Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.
Soukromá večeře v kancléřství u příležitosti Dne německé jednoty, večerní procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce při první zahraniční návštěvě kancléře. Emmanuel Macron a Olaf Scholz od vzniku svých nových vlád nikdy neopomněli dát najevo své přátelství, jako by se oba muži chtěli odvrátit od více než desetiletí váhavé spolupráce za éry kancléřky Angely Merkelové. Teď ale zrušili mezivládní schůzku plánovanou na 26. října do Fontainebleau.
Německá vláda hodlá nastavit daň pro některé výrobce elektřiny, která zamezí téměř veškerým jejich ziskům z prodeje na spotovém trhu. Stát by tak mohl strhnout elektrárenským společnostem až 90 procent ze zisků. Výnosy z daně, která by byla zpětně zavedena od 1. března do 30. listopadu, mají být použity k dotování běžných spotřebitelů. Zároveň Německo plánuje zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl kvůli prudce rostoucím cenám energií.
Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.
Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.
Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.
„Kdo tu mluvil o vítězství? Vydržet – toť vše.“ Těmito verši končí rekviem básníka Rainera Maria Rilka. Wolf von Kalckreuth, jemuž je báseň věnována, spáchal sebevraždu v pouhých devatenácti letech. Byl to básník a překladatel Květů zla do němčiny a také byl od narození tělesně postižený. Navzdory tomu se rozhodl splnit vojenskou službu. Stres z výcviku nevydržel a ze života se rozhodl odejít. Tváří v tvář tíži mladého života vyznívají pasáže Rilkovy básně nepřístojně a mentorsky: „Kéž bys nyní nenes příliš dlouho klam za svým omylem, tak chlapeckým,“ překládá Bohuslav Reynek.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek řekla, že nijak nelituje kurzu, který razily její vlády v energetické politice a vůči Rusku. Podle agentury Reuters se tak vyjádřila před novináři v Lisabonu, kde předsedala porotě vybírající vítěze Gulbenkianovy ceny za lidskost. Někdejší dlouholetá šéfka německé vlády čelí kritice, že největší evropskou ekonomiku učinila příliš závislou na ruském plynu. Merkelová zdůraznila, že politiku je třeba vnímat v kontextu dané doby.
Jste bezohlední a taháte z nás peníze. To vzkázali vedení Viktorii Plzně fanoušci bavorského velkoklubu Bayernu Mnichov. Plzeň totiž nastavila ceny pro fanoušky hostů na utkáních Ligy mistrů na nejvyšší možnou hranici, tedy na 70 eur, což se ale příznivcům německého celku zdá příliš. Jedná se podle nich o absurdní nárůst oproti běžným cenám, které Plzeň účtuje hostujícím fanouškům.
Německo a 13 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany.
Jak to bude ve střední Evropě tuto zimu s plynem? Nečekají nás výpadky? Zatímco oficiální místa, od ministerstva průmyslu po ČEZ, šíří optimismus a odkazují na to, že zásobníky plynu jsou plné víc než z 90 procent a tím nad průměrem oproti předchozím rokům, pohled přes hranice do Německa ukazuje spíš pesimistickou náladu. Ředitel Spolkové agentury pro sítě (obdoba našeho ČEPS) Klaus Müller minulý týden dramaticky vyhlásil, že pokud Němci nezačnou s plynem šetřit, může ho v zimě chybět až 20 procent. Přes Německo proudí jak známo téměř všechen plyn spotřebovávaný v České republice.
V Německu se řeší vyhraněný spor dvou významných spolkových ministrů o prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve svém návrhu prosazuje, aby v roce 2023 nadále fungovaly dvě jaderné elektrárny. Jeho návrh však na pondělním jednání vlády vetoval ministr financí a vicekancléř Christian Lindner (FDP). Uvedl do deník Handesblatt.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil dodávku prvního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM z Německa. Poděkoval za ní na twitteru, uvedla agentura DPA. Ukrajinští představitelé vyzvali západní státy k dalším dodávkám protivzdušných systémů po pondělní a úterní vlně raketových útoků ruské armády na ukrajinská města.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce údajně odvolat šéfa Spolkového úřadu pro bezpečnost v informační technice (BSI) Arneho Schönbohma. Důvodem jsou jeho možné kontakty s lidmi, kteří jsou napojeni na ruské tajné služby. Podle agentury Reuters o tom v neděli pozdě večer informovala německá média, která se odvolávají na německou vládu.
Parlamentní frakce německé konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu, navrhuje kvůli složité migrační situaci zavést kontroly na hranicích s Českou republikou. Podle agentury DPA to uvádí návrh, o kterém v úterý frakce interně jednala. Návrh rovněž obsahuje požadavek, aby Německo ukončilo svou zvláštní migrační politiku a ustoupilo od všech plánů, které by mohly povzbudit takzvanou nelegální migraci.
My si myslíme, že žijeme v realitě, ale co když ji jen s malým fázovým zpožděním utvářejí lidé, kteří z našeho pohledu teď žijí takzvaně na Měsíci? V té naší realitě se česká, německá, slovenská, polská… politická reprezentace usilovně zabývají otázkou, kde vezme Evropa dostatek plynu, zpravodajství ve všech našich zemích bylo doslova plynofikováno.
Nedělní volby v severoněmeckém Dolním Sasku jasně vyhrála sociální demokracie (SPD) tamního premiéra Stephana Weila, která po sečtení takřka všech okrsků získala 33,3 procenta hlasů. Volební úspěch slaví také Zelení, se kterými chce Weil sestavit vládu, a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). K poraženým naopak patří konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), která míří do opozice, a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří se do zemského sněmu podle všeho nedostanou.
V pravidelném žebříčku nejbohatších Němců došlo po letech k změně na prvním místě. Dědice automobilového impéria BMW Susanne Klattenovou a Stefana Quandta nahradil na postu nejbohatší osoby v Německu zakladatel nákupního řetězce Lidl Dieter Schwarz. Majetek šéfa prodejních řetězců Lidl nebo Kaufland je odhadován až na 36 miliard eur. Německý časopis Manager Magazin sestavuje každý rok žebříček 500 nejbohatších lidí v Německu.
Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky).
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvali Evropskou komisi, aby rychle připravila plán na snížení cen energií. Po jednání neformálního pražského summitu to novinářům řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Většina politiků podle něho podpořila zavedení cenového stropu na plyn, ke shodě na konkrétním řešení však nedospěli. Řada lídrů kritizovala podpůrný energetický balík Německa, který dává neférovou konkurenční výhodu tamním firmám, dodal Morawiecki.
Evropská unie potřebuje společný plán pro omezení vysokých cen energií, čemuž v současnosti brání "německý egoismus". Před začátkem neformálního jednání unijních lídrů v Praze to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož bude masívní německá podpora spotřeby energií předmětem "žhavé debaty". Předseda polské vlády rovněž vyzval Evropskou komisi, aby sáhla k dočasnému omezení cen emisních povolenek, které se podle něj na rekordním zdražení energií také podílejí.
Lídři desítek evropských zemí se v Praze sjíždí na summit i kvůli řešení energetické krize. Zatímco se však české předsednictví snaží najít celoevropské řešení, summit začíná v atmosféře ostré kritiky Německa. Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku Evropské unie, řekl hned při příchodu na Pražský hrad polský premiér Mateusz Morawiecki.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann kvůli nelegální migraci oznámil zintenzivnění namátkových kontrol na hranicích s Českem a Rakouskem. Rozhodnutí, které bude platit do odvolání, zdůvodnil nedostatečnou ochranou vnějších hranic Evropské unie. „Podle hodnocení našich migračních expertů je třeba v nadcházejících měsících počítat s dalším nárůstem nedovolených vstupů, především pak na takzvané balkánské cestě,“ řekl Herrmann. Balkánská migrační trasa vede přes Rakousko do Německa.
Tažení českého předsednictví za společným řešením energetické krize opět naráží. Už v pátek mají jednat v Praze lídři unijních zemí o dalším postupu, zatímco uvnitř Evropské komise začíná situace vřít. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton se obořili veřejně proti německé „injekci“ do vlastního hospodářství, které další země nemohou konkurovat.
