Tanker Eventin, který je součástí takzvané ruské stínové flotily a nyní kotví u ostrova Rujána, nesmí opustit Německo. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německého ministerstva financí. Časopis Der Spiegel předtím napsal, že loď, nad kterou v lednu ztratila její posádka v Baltském moři kontrolu, Německo zabavilo. Podle mluvčího není případ ovšem ještě právně uzavřený.
Německý ministr obrany Boris Pistorius se chystá svolat krizovou schůzku s představiteli armády kvůli nákupu amerických zbraní. Hlavním tématem by přitom měly být stíhačky F-35, informoval s odvoláním na své zdroje list Süddeutsche Zeitung (SZ). Plánovaný nákup bojových letounů v rozhovoru s listem Der Tagesspiegel zpochybnil bezpečnostní expert budoucí vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter.
Hesensko coby první spolková německá země hodlá zavést plošný zákaz používání mobilních telefonů na základních školách. Zákaz se má vztahovat na všechna mobilní zařízení (tj. také chytré hodinky, tablety atd.). Totéž má s výjimkami platit i na středních školách. Navrhovaný zákon bude tento týden předložen hesenskému zemskému parlamentu ve Wiesbadenu, píše německý server Bild. Zákon má prohlásit všechny školní budovy a objekty ve spolkové zemi za tzv. "ochranné zóny" pro chytré telefony.
Pořadatelé tradičních veřejných akcí v Německu se obávají, že nebudou schopni zajistit přísnější bezpečností opatření, která zavedly úřady po incidentech, jako byl útok na vánoční trh v Magdeburgu či útok během demonstrace odborářů v Mnichově. S nimi totiž přichází složitější organizace a zvyšování nákladů, což pro mnoho pořadatelů a obcí představuje zásadní problém. Podle německého listu Bild by však finance neměly být překážkou pro zajištění bezpečnosti těchto akcí.
Německý Bundestag v úterý schválil ústavní změny v dluhové brzdě, které umožní investovat až bilion eur do budování obrany a infrastruktury. Zatímco na ústavních změnách se politici shodli v rekordním čase, jednání o nové vládě se zadrhávají, když už i z CDU se začínají ozývat hlasy, že nový kabinet nebude do Velikonoc. Po volbách byl přitom kandidát na kancléře Friedrich Merz přesvědčen, že do té doby novou vládu určitě vyjedná. Ústavní změny schválil ještě Bundestag, který vzešel z voleb v roce 2021.
Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.
Německý průmyslový koncern Siemens hodlá zrušit kolem 6000 pracovních míst, z toho téměř polovinu v Německu. Firma to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Siemens na konci září zaměstnával po celém světě kolem 327.000 lidí. Podnik působí rovněž v České republice, kde má podle svých internetových stránek přes 10.000 zaměstnanců. Mluvčí Siemens ČR Mariana Kellerová ČTK řekla, že rušení se týká zejména Německa a plány pro ostatní země včetně Česka zatím oznámeny nebyly.
Nevím, jestli se to obecně ví, ale nejhezčí město v blízkosti našich státních hranic je určitě Zhořelec. Čili Görlitz. Na mapě to dělá nějakých dvacet kilometrů od hraniční obce Černousy ve Frýdlantském výběžku, ale praktičtější je se tam dostavit spořádaně po železnici z Liberce s přestupem v Žitavě, jež mimochodem taky stojí za vidění. Kdo do Görlitzu přijede autem, přijde o krásné nádraží, kterým se s belle époque loučila secese. Jest to totiž nádraží postavené těsně před první válkou, která začala, ještě to ani nebylo hotové.
Odcházející německá zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se chystá do New Yorku. Po odchodu ze spolkové vlády má dostat vrcholnou funkci v OSN, píše deník Bild. Baerbocková jako ministryně několikrát vzbudila pozornost svou neznalostí zeměpisu a dalších obecně známých skutečností. Přitom spolková vláda již svou kandidátku dříve vybrala a to známou diplomatku Helgu Schmidovou, generální tajemnici OBSE. Ta ale nyní musí ustoupit zelené politické nominantce.
Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden.
Po zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku a následném zákazu účasti favorita voleb Cailina Georgesca se politickou Evropou šíří tichý šok. Smíme vylučovat politické síly z voleb kvůli údajně manipulativní kampani na sítích? „Pravicový populista“ Georgescu v pozadí toho rozhodnutí vidí Evropskou komisi. Fakt je, že bývalý evropský komisař Thierry Breton použil nedávno obrat „Udělali jsme to v Rumunsku“. Tato zápletka zapadá i do ideologického střetu mezi Bruselem a USA. O tom všem jsme mluvili s kolegyní Bretona a spolubojovnicí proti neomezené svobodě projevu na internetu Věrou Jourovou.
Německý hospodářský institut Ifo dál snížil odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok. Místo dříve předpokládaných 0,4 procenta ekonomika podle něj vykáže růst jen o 0,2 procenta. Ifo o svém odhadu dnes informoval v tiskové zprávě. Výhled na letošní rok minulý týden snížily i další přední instituty DIW a IfW. Všechny tři ústavy očekávají silnější růst až v příštím roce. Vliv na odhad vývoje německé ekonomiky má nejistota, která plyne z politického vývoje v Německu i USA.
Německo se s novou nadcházející vládou ocitá ve víru bezpečnostních obav a připravuje se na ty nejhorší scénáře. Neprůstřelné vesty nebo přenosné domácí bunkry už nabízí i běžně obchodní řetězce a supermarkety jako je diskontní řetězec Norma působící i v ČR. Kromě toho Bavorsko začíná monitorovat připravenost tamních nemocnic pro krizové situace. Zatímco vláda plánuje masivní investice do Bundeswehru, běžní občané hledají způsoby, jak se sami chránit a připravit na válku s Rusy.
K hrůznému útoku došlo v neděli kolem desáté hodiny ráno na tramvajové lince 3 v Geře v Durynsku, kdy neznámý cestující polil 46letou ženu hořlavou kapalinou a zapálil ji. K incidentu došlo na trase Bieblach-Ost – Lusan. Pachateli se podařilo uprchnout z tramvaje, když se otevřely dveře a utíkal směrem na Gera-Langenberg. O zprávě píše deník Bild.
Šéf Evropské lidové strany a šedá eminence německé politiky Manfred Weber (CDU) požaduje vytvoření společné evropské armády a ustanovení postu evropského náčelníka generálního štábu, který bude velet ostatním evropským armádám. Současně tlačí na urychlení přechodu na válečnou ekonomiku, kdy se budou zbraně vyrábět na tři směny nonstop a o víkendech. Weber to prohlásil v rozhovoru pro Welt Am Sonntag.
Po dohodě mezi Unií, SPD a Zelenými o masivním finančním balíčku v hodnotě 500 miliard eur čelí předseda CDU Friedrich Merz ostré kritice. Největší kontroverzi vzbudilo rozhodnutí, že 100 miliard eur z celkových 500 miliard půjde přímo do Fondů pro klima a transformaci. V souvislosti s upravením dluhových pravidel by se také poprvé v historii mohla v německé ústavě objevit zmínka o cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2045.
Poté, co českým atlantistům pohasla s Donaldem Trumpem americká hvězda, budou mít nový maják v Německu. Je jím Friedrich Merz a je pouze otázkou času, kdy se k němu začne výslovně hlásit například Petr Fiala. Proč? Nastávající spolkový kancléř a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz dnes reprezentuje v politice jednu jedinou myšlenku: že je třeba masivně zbrojit.
Příští berlínská vláda pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze vyhlíží první koaliční problém. Plán, který počítá s tvrdší azylovou politikou a zavedením přísnějších migračních opatření, chce koaliční partner SPD do velké míry upravit. Merzově CDU přitom právě i slib tvrdšího přístupu k nelegální migraci po nedávné sérii útoků ze strany azylantů přihrál hlasy voličů v předčasných únorových volbách. Socialisté však prosazují mnohem měkčí přístup k uprchlíkům.
Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předseda CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má mimo jiné z půlbilionového investičního fondu přesunout 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) do fondu na boj s klimatickými změnami.
Německo žije šokující zprávou o tom, že Německá Spolková zpravodajská služba (BND) měla již v roce 2020 důkazy o tom, že covid-19 s největší pravděpodobností unikl z čínské laboratoře. BND zjištění tehdy předložila i spolkovému kancléřskému úřadu. Informovali jsme o tom zde. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová nyní odmítá, že by informace veřejnosti tajila, uvedla rozhlasová stanice Deutschlandfunk. Čína hovoří o politickém manévru.
Německá Spolková zpravodajská služba (BND) se přiklání k tomu, že koronavirus SARS-CoV-2 unikl při nehodě z čínské laboratoře a následně se rozšířil po celém světě. Na základě svého pátrání to dnes napsaly noviny Süddeutsche Zeitung (SZ) a Zeit. Podle nich se tajná služba domnívá, že vědci v čínském Wu-chanu prováděli riskantní experimenty a nedodržovali bezpečnostní opatření. V úterý uplynulo pět let ode dne, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii covidu-19.
Poslední dny v režii Donalda Trumpa už téměř definitivně potvrzují, že deglobalizace započatá za covidu bude dokonána. Transatlantické vazby USA s Evropou oslábnou kvůli výrokům i reálným krokům Američanů v geopolitice. Půjde o velké změny jak ve společné obraně, tak ve světovém obchodu, který bude v útlumu. Trumpovo ohlašování a pak odsouvání uvalení cel přestává být jakkoli čitelné, a hlavně přestává dávat smysl.
Radikální politická otočka o 180 stupňů u vítězné německé CDU v podobě oslabení dluhové brzdy v ústavě a miliardové dluhy s legračním názvem „zvláštní majetek“ nebo třeba „partnerství v rodinách“. Na levicový projekt, ve kterém se jen mírně maskuje snaha řídit soukromý život lidí pravděpodobnou budoucí velkou německou koalicí, upozorňuje švýcarský týdeník Weltwoche.
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Verva, s níž se české vládní strany a s nimi značná část veřejného prostoru vrhly do zbrojení, není nic proti tomu, co se děje v Německu. Volby tam před deseti dny rozpačitě vyhrál křesťanský demokrat Friedrich Merz, který už od té doby ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic. Pokud nejsme plně přesvědčeni o tom, že zbrojení proti ruské hrozbě je namístě, nabízí se chování Merze a velké části německých politiků jako případová studie. Mohla by se jmenovat nějak jako Čeho jsme schopni v masové psychóze.
V Německu se začínají vynořovat obavy, že Spojené státy by mohly vzdáleně Němcům blokovat stíhačky F-35, které Německo plánuje koupit za miliardy eur. Podle vyjádření zástupce obranného koncernu Hensoldt Joachima Schranhofera pro deník Bild je deaktivační mechanismus Kill Switch „více než jen fáma“. Německá vláda nyní podle Bildu vede diskusi o možném přehodnocení kontraktu nebo požadavku na dodatečné záruky.
Americký prezident Donald Trump zvažuje stažení desítek tisíc amerických vojáků z Německa a jejich přesídlení na východ Evropy, konkrétně do Maďarska. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Trump je podle zdrojů deníků rozhořčený, že Evropa z jeho pohledu pokračuje v úsilí prodlužovat válku. Spojené státy mají za svými hranicemi na 160 tisíc vojáků, z nichž značná část je právě v Německu, dodává deník.
Dánská poštovní služba PostNord oznámila, že ke konci tohoto roku přestane doručovat dopisy. Poslední budou doručeny 30. prosince 2025. Jde o součást širších změn, které mají reagovat na klesající poptávku po tradičních poštovních službách. Změna rovněž povede k výraznému propouštění, píše server Sky News. To čeká i Německo, kde se poštovní a logistická skupina DHL Group z důvodu vysokých nákladů chystá do konce roku zrušit na 8 tisíc pracovních míst.
Plánované miliardové investice do amerických stíhaček F-35A se v Německu i Švýcarsku setkávají s rostoucí kritikou. Odborníci varují před finanční i strategickou závislostí na USA, přičemž ve Švýcarsku sílí obavy ohledně skutečných nákladů a spolehlivosti amerického partnera. Česko si objednalo 24 stíhacích letounů F-35, za které zaplatí přibližně 150 miliard korun. Jde o nejdražší armádní zakázku v moderních českých dějinách.
V německém městě Schönebeck poblíž Magdeburgu (Sasko-Anhaltsko) došlo k incidentu, při kterém speciální jednotky zemského kriminálního úřadu zastřelily 26letého Afghánce. Ten předtím v ranních hodinách kolem 4:30 ohrožoval nožem stejně starého Němce a následně i zasahující policisty. Informoval o tom například deník Bild. Důvody útoku nejsou zatím známé. Když speciální jednotky dorazily,
