Takhle, berme to jako průměr, úplně přesně se to samozřejmě spočítat nedá. Je to záznam v čase, má to nějaké výkyvy, meziročně to kolísá. Člověk není stroj, že ano. Nebudeme bazírovat na detailech. Na druhou stranu vzít sedm tisíc a vydělit to deseti zvládne každé malé dítě, v nejhorším si vypomůže kalkulačkou v mobilu (kompetence, ne znalosti!). Jako slovní úlohu to ale žáčkům příčetný učitel nezadá.
V Německu znovu vyvolala kontroverzi činnost muslimských studentských spolků na vysokých školách. Tentokrát se do středu zájmu dostala Ruhrská univerzita v Bochumi, před jejímž kampusem tento týden agitovala skupina Muslimstudents NRW. Ta je přitom napojena na radikální islamistické hnutí Furkan, které je německými úřady považováno za extremistické. Není to poprvé, kdy organizace rekrutovala studenty na německých univerzitách.
Předseda frakce CDU/CSU Jens Spahn se zastal kancléře Friedricha Merze, který čelí kritice za své výroky o vlivu migrace na ráz německých měst. Spahn v rozhovoru pro deník BILD uvedl konkrétní příklady a obvinil kritiky z ignorování reality. O kritice výroku německého kancléře jsme dříve psali zde. „Podívejte se na hlavní nádraží v Duisburgu, Hamburku nebo Frankfurtu,“ uvedl v rozhovoru Spahn. „Zanedbanost, drogy, mladí muži převážně s migračním pozadím – většinou z východní Evropy nebo arabsko-muslimského prostoru. To je také důsledek neregulérní migrace.“
Německá opoziční Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala nový rekord v popularitě, píše německý deník Bild. V aktuálním průzkumu agentury INSA získala strana 27 procent podpory – o dva body více než konzervativní unie CDU/CSU. Tak vysoký výsledek AfD v historii tohoto pravidelného průzkumu podle deníku ještě nikdy nezaznamenala. AfD si drží vedení před Unií již čtyři týdny v řadě a dále posiluje. I když si CDU/CSU rovněž o jeden bod polepšila, zůstává za AfD s 25 procenty.
Politické spory o budoucí podobu vojenské služby v Německu vyvolaly vlnu nejistoty mezi rodiči nezletilých dětí. Poradenská centra pro odpírače vojenské služby zaznamenávají rekordní nárůst dotazů, zejména ze strany těch, kteří se obávají obnovení povinné služby, píše německý Die Welt. Německá mírová společnost – Spojení odpůrců vojenské služby (DFG-VK) podle deníku hlásí, že je momentálně „téměř zaplavena“ žádostmi o informace. Jen za září vzrostla návštěvnost jejich webu na více než 125 000, což je více než dvojnásobek oproti srpnu.
Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze ale nakonec možná vyplatí italská vláda. Vyvraždění obce Marzabotto, která se nachází v Apeninách u Bologně, patří k nejznámějším masakrům nacistických vojsk při okupaci severní Itálie v letech 1943 až 1945.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice kvůli výroku, který tento týden pronesl, když mluvil o migraci. Řekl, že se v nápravě chyb předchozích vlád daří dosahovat určitého pokroku, v rázu německých měst je ale ještě problém znatelný, a proto vláda pracuje na zrychlení deportací migrantů. Podle kancléřových odpůrců byl jeho výrok xenofobní až rasistický. Někteří se ale šéfa vlády zastali.
Diskriminace muslimů? Nevládní organizace bojující za občanská práva žene k soudu školu v Berlíně, za to, že na školních pozemcích zakazuje modlitbu. Podle právničky organizace zákaz veřejné modlitby diskriminuje muslimské žáky. Škola není přímo jmenována, ale podle deníku Die Welt se jedná o gymnázium ve čtvrti Wedding. Tato škola přitom už jeden spor o nemožnost modlitby ve škole vyhrála. Ostatní školy v Berlíně původní stížnosti organizace v roce 2023 ustoupily a své školní řády upravily.
Ruská federace je připravena na vojenský konflikt s NATO a cílem číslo jedna je Německo, tvrdí šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jaeger. Podle něho zároveň Moskva rozšiřuje své mocenské ambice na západ a využívá nejen armádu, ale i hybridní operace (kybernetické útoky, propaganda, sabotáže, provokace, apod.), píše německý magazín Spiegel. Na veřejném brífinku v Bundestagu se poprvé objevili noví šéfové tajných služeb. Šéf rozvědky BND Martin Jaeger a ředitel Federálního úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinan Selen varovali před Ruskem s tím, že Kreml se v případě potřeby nevyhne přímé vojenské konfrontaci s NATO.
Na frankfurtské knižní veletrhy obvykle nepatří ostrá geopolitická slova. Letos se však z kulturní události stalo diplomatické drama. Německý ministr kultury Wolfram Weimer vyvolal bouřlivou reakci ze Spojených států poté, co ve svém projevu obvinil americké a čínské technologické firmy z „digitálního kolonialismu“ a „organizovaného rabování“. Informuje například německý Bild. Reakce z USA přišla vzápětí.
Počet mladých Ukrajinců, kteří žádají v Německu o mezinárodní ochranu, se od konce srpna zdesetinásobil. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země. "Zrušení zákazu vycestovat vedlo v Německu u skupiny ukrajinských mužů mezi 18 a 22 lety k nárůstu počtu žádostí o ochranu... a to ze zhruba 100 týdně před tím, než toto ustanovení vstoupilo v platnost, na současných asi 1000 týdně," uvedl mluvčí ministerstva vnitra.
Obyvatelé Hamburku v nedělním referendu schválili přísnější tzv. klimatické cíle. Druhé největší německé město by podle nich mělo být klimaticky neutrální už v roce 2040, tedy o pět let dříve, než původně radnice plánovala. Návrh na otestování základního příjmu naopak lidé neschválili. Hamburk má zhruba 1,9 milionu obyvatel a je městem a zároveň jednou z německých spolkových zemí. Pro přísnější klimatické cíle hlasovalo v neděli v referendu kolem 300.000 lidí, proti se jich vyjádřilo kolem 267.000. Účast v hlasování přesáhla 43 procent.
Spolkové ministerstvo financí zvažuje další trik ve financování a to výjimku z dluhové brzdy. Podle něj by z dluhové brzdy mohly být vyňaty i úroky z úvěrů pro financování zbrojení. Tuto myšlenku již spolu projednávali německý ministr financí Lars Klingbeil a ministr obrany Boris Pistorius (oba SPD). Deník Handelsblatt se to dověděl od několika vládních zástupců. Pokud německá vláda tuto změnu zavede, zvýší se v nadcházejících letech prostor ve spolkovém rozpočtu o dvoucifernou miliardovou částku.
Rusko se nezalekne ani přímé konfrontace se Západem, pokud to bude považovat za nutné. Při veřejném slyšení šéfů tří německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to řekl šéf BND Martin Jäger. Podle šéfa Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinana Selena stojí Rusko v poslední době za většinou sabotážních akcí v Německu a Evropě. Evropa se podle Jägera nesmí nechat ukolébat předpověďmi, že by Rusko mohlo být připraveno Severoatlantickou alianci napadnout až v roce 2029.
Německý průmysl zažívá hluboký propad především kvůli rostoucí ceně emisních povolenek EU. Podle čerstvých údajů z tamního statistického úřadu klesla průmyslová výroba v srpnu o 4,3 procenta oproti předchozímu měsíci – téměř pětkrát více, než čekali ekonomové. Zvlášť citelný je pád v automobilovém sektoru, kde se produkce propadla o 18,5 procenta. Výsledkem je, že průmyslová výroba největší ekonomiky eurozóny se vrátila na úroveň roku 2005, píše deník The Financial Times.
Tragická smrt herečky Wandy Perdelwitzové, která na konci září v Hamburku narazila na kole do otevřených dveří auta, upozornila na téma bezpečnosti cyklistů. Dopravní experti a cyklistické organizace nyní apelují na řidiče, aby používali jednoduchou, ale účinnou techniku známou jako „holandský úchop“, která může podobným nehodám zabránit, o zprávě informuje Die Welt.
V Hamburku se v neděli koná historické referendum, v němž mohou obyvatelé tohoto německého města vůbec poprvé na celostátní úrovni rozhodnout, zda chtějí vyzkoušet zavedení tzv. základního nepodmíněného příjmu. Ten představuje pravidelnou měsíční platbu poskytovanou všem občanům bez ohledu na zaměstnání či majetkové poměry. O referendu informují německá média včetně deníku Bild.
Až zarážející je zarputilost, s jakou německé orgány činné v trestním řízení jdou po (údajných) pachatelích útoku na Nord Stream. „Právní stát znamená, že právo platí pro všechny stejně, nezávisle na tom, zda někdo osobně souhlasí nebo nesouhlasí s nějakým trestným činem spáchaným v některém z členských států EU.“ Tato slova napsal na síť X současný německý velvyslanec v Polsku Miguel Berger. Navázal tak na živou diskusi, která provází soudní řízení probíhající ve Varšavě ve věci Volodymyra Žuravlova – ukrajinského potápěče, který je podezřelý z členství ve skupině, která před skoro třemi lety podnikla v Baltském moři útok na plynovod Nord Stream.
Technologická skupina Bosch pokračuje v restrukturalizaci. Její dceřiná společnost BSH Home Appliances oznámila, že uzavře dva ze svých výrobních závodů v Německu. Tento krok povede ke zrušení přibližně 1400 pracovních míst, jak informuje deník Bild. Podle pátečního prohlášení společnosti se ukončí výroba praček ve městě Nauen v Braniborsku a výroba sporáků a digestoří v Brettenu v Bádensku-Württembersku. Důvodem jsou dlouhodobě nevyužité výrobní kapacity a sílící konkurence z nízkonákladových zemí.
Po dlouhém jednání se německý kancléř Friedrich Merz (CDU) a jeho vláda dohodli na změnách v oblasti sociální politiky a důchodového systému. Klíčovým bodem je reforma dosavadního systému občanského příspěvku (Bürgergeld), který má být od příštího roku nahrazen novou formou "základního zabezpečení" pro uchazeče o zaměstnání. Změny mají výrazně zpřísnit podmínky pro pobírání sociálních dávek a slibují miliardové úspory. Informují o tom německá média
Spolkový soudní dvůr (BGH), nejvyšší justiční instance v Německu, rozhodl, že za případné vedlejší účinky v důsledku očkování proti covidu-19 nenesou osobní odpovědnost očkující lékaři, ale stát. Verdikt padl v Německu v modelovém případu muže, u kterého se po vakcinaci objevilo srdeční onemocnění a závažné vedlejší účinky včetně mentálního postižení. O zprávě informuje Welt. Soudní dvůr sídlící v Karlsruhe rozhodl, že lékaři nenesou osobní odpovědnost za případné poškození zdraví.
Ve středu večer krátce před 19. hodinou došlo k vážnému narušení bezpečnostního režimu na jedné z nejdůležitějších vojenských základen NATO v Evropě. Neidentifikovaný dron byl spatřen ve vzdušném prostoru základny NATO v Geilenkirchenu v Severním Porýní-Vestfálsku navzdory přísně střežené bezletové zóně, píše deník Bild. Základna v Geilenkirchenu je domovem průzkumných letounů AWACS, které hrají klíčovou roli při monitorování vzdušného prostoru na východním křídle NATO.
Německá vláda ve středu schválila návrh zákona, kterým hodlá zpřísnit pravidla pro distribuci marihuany pro léčebné účely. Napříště by ji lékař mohl předepsat pouze po osobním setkání s pacientem, dosud ji bylo možné získat i on-line. Cílem je podle ministryně zdravotnictví Niny Warkenové zabránit zneužívání léčebného konopí. Podle Warkenové je dnes možné "po několika málo kliknutích dostat marihuanu pro léčebné účely", vývoj po přijetí zákona o marihuaně v loňském roce ministryně označila za chybný.
Další skandál kolem propalestinského aktivismu v Německu. Berlínská aktivistka Yasemin Acar, která se proslavila nenávistnými výroky vůči Izraeli a účastí na „flotile svobody“ po boku Grety Thunbergové, zveřejnila na Instagramu příspěvek o utrpení palestinských vězňů – jenže jako důkaz použila fotografii izraelského rukojmího Evjatara Davida, drženého teroristickým hnutím Hamás, píše německý deník Bild.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili zákon, který ruší možnost získat německé občanství už po třech letech. Napříště tak bude možné stát se německým občanem nejdříve po pěti letech. Zkrácený proces získání občanství pro obzvlášť dobře integrované cizince, takzvané turboobčanství, zavedla bývalá vláda kancléře Olafa Scholze teprve v loňském roce. Konzervativní unii CDU/CSU byla reforma zákona o občanství trnem v oku.
Německá ministryně spravedlnosti za SPD Stefanie Hubigová prohlásila, že se Německo nepřipojí k plánované kontrole soukromých zpráv na mobilních telefonech, kterou chystá EU. Ve sporu o kontrolu konverzací za účelem boje proti dětské pornografii se německé ministerstvo spravedlnosti vyslovilo proti návrhu, o němž se právě diskutuje na úrovni EU. „Bezdůvodná kontrola konverzací musí být v právním státě tabu,“ uvedla ministryně Hubigová podle německého listu Die Welt.
Evropská komise navrhla nové nařízení, které by mohlo zásadně změnit způsob, jakým v EU funguje digitální komunikace. V boji proti pohlavnímu zneužívání dětí má být zavedeno plošné skenování obsahu soukromých zpráv na mobilních telefonech, včetně těch šifrovaných. O návrhu se má jednat příští úterý, jak informuje deník Bild. O osudu návrhu však může rozhodnout postoj německé spolkové vlády, která zatím návrh oficiálně nepodpořila.
Bavorsko chystá zásadní změnu v boji proti dronům. Policie dostane nové pravomoci, které jí umožní odhalovat drony nad citlivou infrastrukturou, prověřovat jejich nebezpečnost a v krajním případě je zneškodnit. Premiér Markus Söder zdůraznil, že ochrana státní infrastruktury má pro vládu prioritu a posílení policejních kompetencí je nutné provést co nejrychleji. Söder záměr oznámil minulý týden. Informovali jsme o tom zde.
Německý kancléř Friedrich Merz pohrozil bojkotem Eurovize 2026, pokud bude Izrael vyloučen z účasti. Evropská vysílací unie plánuje mimořádné online hlasování všech členských stanic, které rozhodne o osudu izraelské stanice KAN. V nedělním rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD byl Merz dotázán, zda by se Německo mělo dobrovolně vzdát účasti na největší světové hudební události příštího roku, pokud bude Izrael vyloučen.
Průmyslová výroba v Česku po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta, zatímco v červenci vzrostla o 1,8 procenta a v plusu končila od letošního února. Meziměsíčně byla srpnová průmyslová produkce nižší o 1,1 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek ve srovnání s loňským srpnem klesla o 5,5 procenta. Podle některých ekonomů si už Trumpova cla patrně začínají vybírat svou daň.
