Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,5 procenta hlasů. Opoziční hnutí tak oproti lednu výrazně zvýšilo náskok před koalicí Spolu, která by měla 17,5 procenta. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ, pro Českou televizi (ČT). Do dolní komory parlamentu by se podle něj dostali ještě Starostové, Piráti, SPD a Motoristé sobě. Uskupení Stačilo! by mandát nezískalo.
U kormidla české politiky ročník 2025 pevně sedí Andrej Babiš. Navzdory tomu, že se mu na podzim minulého roku rozpadla jeho opoziční „lepší vláda“, protože část stínových ministrů zmizela ve vedení krajů, v Evropském parlamentu nebo Senátu. Pro Babiše to ovšem nic neznamená, protože smyslem tohoto stínového kabinetu byl jednak marketing navenek, ale hlavně sloužil jako trenažér pro potenciální držitele vládních funkcí.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) udělal otočku v už poněkud tradičním vládním stylu. Po měsících tvrdé kritiky ze strany všech ostatních aktérů se přes dosavadní nekompromisní postoj rozhodl odsunout změny ve financování nepedagogických pracovníků. Změna, která má vést k úsporám v rozpočtu a tlaku na zefektivňování výdajů ve školství, se tak má odsunout prakticky těsně za příští volby do Poslanecké sněmovny.
Sněmovní volby by v lednu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 33 procenty. Druhá by byla vládní koalice Spolu se 17 procenty, třetí STAN s 11 procenty. Piráti by se do Sněmovny těsně nedostali. Své zástupce by naopak v dolní komoře měli Motoristé, SPD a Stačilo!. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Do Sněmovny by se v lednu dostalo šest stran, hnutí či koalic. Preference ANO se od prosincového měření téměř nezměnily, STAN by získalo o dva procentní body méně.
Volby do Sněmovny by počátkem března vyhrálo hnutí ANO s 33,6 procenta před koalicí Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 16,2 procenta a hnutím STAN s 12,9 procenta. Vyplynulo to z volebního modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News. Spolu proti minulému týdnu oslabilo o 2,3 procentního bodu, podle STEM mohlo být důvodem i to, že se předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová rozhodla nekandidovat ve volbách. Do dolní komory by se podle modelu dostalo ještě SPD, Piráti, Stačilo! a nově i Motoristé sobě.
Do předvolební kampaně sice máme ještě daleko, ale mezi současným strážcem státní kasy a jeho předchůdkyní to permanentně vře na sítích už nyní. Nově ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizoval Alenu Schillerovou (ANO) a ostře se vymezil proti jejímu politickému stylu. Podle něj se více než rozpočtu věnuje populistickým gestům a budování svého mediálního obrazu. Šéfka poslanců ANO si kritiku líbit nenechala.
Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru Bukurešti na protivládním protestu organizovaném pravicovými skupinami. Demonstranti požadovali rezignaci premiéra Marcela Ciolaka a obnovení loňských prezidentských voleb, které ústavní soud anuloval kvůli podezření na ruské vměšování. Protestující se shromáždili před budovou vlády, mávali rumunskými trikolorami a podle agentury AP, kterou citoval například deník Washington Post, skandovali hesla jako „Pryč s vládou!“ a „Zloději!“.
Rezignací Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na politiku odchází zakladatelská osobnost nejen koalice SPOLU, ale i současné vládní sestavy. Ze tří původních tvůrců SPOLU (Fiala, Jurečka, Pekarová) zbyl jen předseda ODS. Z pěti prvních předsedů vládní pětikoalice zůstali ve stranických funkcích už jen Fiala a Rakušan. Jak se to projevuje na TOP 09, SPOLU a vládní koalici? Od raných 90. let se na české pravici ustavil dualismus. Byla zde silná a masově založená ODS a vedle ní se vždy profilovala doplňková strana, jejímž voličům vadil hlavně tradiční euroskepticismus ODS.
Polské úřady obvinily bývalého premiéra Mateusze Morawieckého ze zneužití pravomocí a zanedbání povinností v souvislosti s přípravami korespondenčních prezidentských voleb během pandemie v roce 2020. Expremiér, který patří k předním postavám nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), podle médií vinu nepřiznal a odmítl vypovídat. Pokud by byl shledán vinným, hrozily by mu až tři roky vězení.
Rumunská policie ve středu zadržela prezidentského kandidáta Călina Georgesca k výslechu v souvislosti s loňskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo vyhrál, ale které byly následně anulovány kvůli podezření z ruského vměšování. Na základě zpráv rumunských médií informuje například Politico. Podle informací rumunské televize Digi24 byl na Georgesca vydán zatykač a prokuratura začala prohledávat majetek jeho blízkých spolupracovníků.
Do volebního klání o Středočeský kraj se přidal bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš. Bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj se vrací do čela středočeské kandidátky Pirátů do sněmovních voleb. Bartoš se rozhodl postavit etablovaným silám po osmi letech, kdy vedl Piráty právě ve Středočeském kraji a pomohl straně poprvé prorazit do sněmovny v roce 2017. Bartoš bude ve volebním souboji čelit ministrovi vnitra a šéfovi STAN Vítu Rakušanovi a ministrovi dopravy Martinu Kupkovi (ODS).
Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.
Mezi ty, kdo nevyhráli volby v Německu, nepochybně patří také Elon Musk. Na svém masově sledovaném (200 milionů sledujících) účtu na síti X (dříve Twitter), již vlastní, masivně propagoval AfD, psal o ní jako o „poslední jiskřičce naděje“ pro Německo, burcoval, co to šlo, přidávali se k němu i někteří další členové Trumpovy administrativy. Zdá se ale, že ta nebývale silná podpora z Ameriky výsledek AfD nijak neovlivnila. Podpora strany byla podle průzkumů od konce roku plus minus stabilní, oscilovala mezi 19 a 22 procenty, její zisk ve volbách průzkumy kopíroval.
Po vítězství konzervativní unie CDU/CSU v německých volbách se pravděpodobně novým německým kancléřem stane Friedrich Merz. Jeho nástup k moci znamená potenciální přesměrování priorit největší evropské ekonomiky a docela jistě odklon od politiky Angely Merkelové. Změny v oblastech hospodářství, migrace, obrany či energetiky budou mít výrazný dopad na Evropskou unii a logicky i na Českou republiku, která je s Německem úzce propojena ekonomicky, politicky i geopoliticky.
Opoziční pravicová AfD a opoziční levicová Die Linke získaly podle dosaženého počtu křesel v novém Bundestagu takzvanou blokační menšinu. Dohromady mají 216 poslanců, k blokační menšině potřebují 211. Opoziční strany mohou díky blokační menšině zabránit přijetí ústavních zákonů a některých dalších zákonů. V současnosti se debata o hrozbě blokační menšiny týká především prodloužení platnosti fondu na modernizaci armády, jehož platnost skončí v roce 2027 nebo reformy dluhové brzdy.
Ani ne 24 hodin po oznámení prvních exit pollů už němečtí voliči vidí změny. Dosavadní kancléř Olaf Scholz už oznámil, že se nebude podílet na jednáních o nové vládě ani usilovat o vládní funkci. Konec v nejvyšších patrech politiky oznámil i dosavadní vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck, který se stahuje z vedoucích pozic u Zelených. Úplné vale politice pak oznámil šéf FDP Christian Lindner. Přitom právě jeho spory o státní rozpočet vedly k předčasnými volbám.
Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Prezidenti Francie a Ukrajiny, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj, a další evropští lídři poblahopřáli lídrovi konzervativní unie CDU/CSU Friedrichu Merzovi k vítězství v nedělních parlamentních volbách v Německu. Vyslovili se pro jednotu i pokračování spolupráce. Výsledek německých voleb ocenil na sociální síti i americký prezident Donald Trump. CDU/CSU získala ve volbách 28,5 procenta hlasů, a Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře.
Alternativa pro Německo (AfD) se v nedělních parlamentních volbách stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země, slaví nečekané vítězství krajně levicová strana Levice. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na průběžné výsledky hlasování.
Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná místními médii za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.
Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc. CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů.
Premiér Petr Fiala (ODS) pogratuloval pravděpodobnému příštímu německému kancléři Friedrichu Merzovi a konzervativní unii CDU/CSU k dnešnímu vítězství v německých předčasných parlamentních volbách. Na síti X uvedl, že se těší na prohloubení česko-německé kooperace a společnou práci na silnější Evropě. Expremiér a předseda opozičního ANO Andrej Babiš uvedl, že vítězství CDU/CSU je dobrou zprávou pro Německo, Evropu a také pro česko-německé vztahy.
Šéf CDU Friedrich Merz prohlásil svou stranu za vítěze německých voleb. Naopak několik minut po zveřejnění výsledků uznal dosavadní kancléř Olaf Scholz „hořkou porážku“. Na druhém místě podle exit pollů skončí AfD, jejíž spolupředsedové Alice Weidelová a Timo Chrupalla už prohlásili, že jsou připraveni se podílet na vládě a „nastavují ruku“. Klíčové pro budoucí koaliční jednání bude výsledek FDP a BSW, obě uskupení se pohybují kolem klíčových 5 % pro vstup do bundestagu.
Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby
Dominanci hnutí ANO na české politické scéně potvrzuje nový týdenní volební model agentury STEM pro CNN Prima News. ANO by dalo hlas 34,7 procenta voličů. Druhá koalice SPOLU by získala 18,4 %. Mírně posiluje hnutí STAN, které je třetí s 11,4 %. Čtvrté by skončilo hnutí SPD s 8,1 %. Do sněmovny by se dostali také Piráti s 5,9 % a koalice Stačilo! s 5,7 %. Těsně by neuspěli Motoristé sobě (4,5 %). Před branami parlamentu by zůstala i další uskupení: Přísaha 2,9 %, SOCDEM 2,3 %, Svobodní 2,1 % a Zelení 2 %.
Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, Ruslan Stefančuk dnes zpochybnil několik požadavků a výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa a americké administrativy směrem k Ukrajincům. V rozhovoru pro japonskou televizi NHK podle agentury Unian uvedl, že seriózní práce na uzavření dohody o nerostných surovinách a bezpečnostních zárukách se Spojenými státy začnou až příští týden. Stefančuk rovněž odmítl požadavek Američanů na brzké uspořádání voleb na Ukrajině.
Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.
Necelých osm měsíců před sněmovními volbami by se podle aktuálních průzkumů agentur zdálo, že volby suverénně vyhraje hnutí ANO s více než 34 procenty hlasů, zatímco současná vládní koalice se potýká s propadem podpory. Její politici nicméně stále mluví o tom, že vítězství je reálné. Na stole jsou různé varianty povolebních koalic, ale všemožné politické koaličních politiků spory naznačují, že vyjednávání o nové vládě nebude jednoduché.
Tři klíčové osobnosti se v nedělních volbách utkají o hlasy německých voličů v předčasných volbách. Jasným favoritem na pozici kancléře je milionář, někdejší rival Angely Merkelové a šéf CDU Friedrich Merz. Proti němu stojí končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, který během své vlády přišel o značnou část podpory. V opozici téměř s jistotou skončí lídryně Alternativy pro Německo, vystudovaná ekonomka s doktorátem žijící v registrovaném partnerství Alice Weidelová.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených. Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů
