Tag: průmysl

Články k tagu

Zkrachovalou huť Liberty Ostrava chce koupit firma exministra Peciny

Závaznou nabídku na koupi zkrachovalé huti Liberty Ostrava podala jen společnost SPV Nova Hut. Jejím majitelem je někdejší ministr vnitra Martin Pecina, který deklaruje svou vůli podnik dál provozovat. Nabídnutá částka byla ale podle insolvenčního správce Šimona Petáka příliš nízká. Zájemce ji později navýšil o několik stovek milionů korun. ČTK to dnes řekl mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl. Výši nabídky neuvedl. Z vyjádření mluvčího ale vyplývá, že hrozí i ukončení provozu huti.

Cena za závislost

V Senátu se nedávno konal zdravě skeptický seminář s názvem Levné energie pro průmysl pořádaný místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS). Svou řeč přednesl třeba generální ředitel ČEPS Martin Durčák, generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide nebo bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Na tom semináři bylo cenné už to, že na půdě horní komory vůbec proběhl a že se zde střetli zástupci „opoziční“ strany a pár zástupců mainstreamu.

Němci nasypou průmyslu peníze na drahé energie. Pravidla EU tomu brání, Brusel se ale asi ohne

Německý plán na pomoc energeticky náročnému průmyslu s drahými energiemi spočívá v tom, že bude jednotlivým firmám rozdělovat dotace na pokrytí těchto nákladů. Celkem by se mělo podle odhadů jednat o v přepočtu zhruba čtvrt bilionu korun. Pravidla Evropské unie nicméně zapovídají státům takto přímo průmysl dotovat, neboť velké a bohatší státy by pak měly výhodu nad menšími. Podle expertů ale Brusel Berlínu do určité míry ustoupí, píše server Politico.

Černé vyhlídky autoprůmyslu v Německu. Odložit či zrušit investice plánuje 76 % dodavatelů

Podle nového průzkumu Německého svazu automobilového průmyslu (VDA) více než tři čtvrtiny německých dodavatelů automobilového průmyslu (76 %) plánují odložit, přesunout nebo zcela zrušit plánované investice v Německu. Plánují naopak přesun investic do jiných zemí EU, Asie či Severní Ameriky, píše německý deník Berliner Zeitung (BZ). Důvodem mají být problémy německého automobilového průmyslu v posledních letech, které souvisejí mimo jiné s jeho klesající atraktivitou pro investory.

Smutný pohled na zemědělské ceny. Meziročně jsou o 15,7 % vyšší, ovoce zdražilo o téměř 40 %

Ceny průmyslových výrobců v Česku klesají tři měsíce v řadě, v dubnu to bylo meziročně o 1,3 procenta. Naopak ceny ostatních výrobců pokračovaly ve svém meziročním růstu. Ceny v zemědělství meziročně zrychlily svůj růst na 15,7 procenta, ceny stavebních prací byly meziročně vyšší o 3,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o čtyři procenta. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Český průmysl se zvedá, stále ale vyrábí jako v roce 2017. Visí nad ním hrozba celní války

Průmyslová výroba v Česku v březnu meziročně reálně stoupla o 1,4 procenta, tedy podobně jako v únoru, kdy vzrostla o 1,5 procenta. K růstu pomohla zejména výroba elektřiny, kde se projevila nižší loňská srovnávací základna. V porovnání s loňským březnem vzrostly i zakázky, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla produkce průmyslu vyšší o 0,4 procenta. Ekonomové jsou v souvislosti s průmyslem opatrně pozitivní, shodují se ale, že nad průmyslem leží hrozba v podobě amerických cel.

Ministr Vlček: Dostavba Dukovan zatíží státní rozpočet na dalších 15 let

Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Lákavé ceny z Temu? Možná naposledy, tvrdší pravidla vám mohou zdražit zásilky

Po razantním zvýšení cel na čínské zboží ve Spojených státech se oči čínských prodejců začínají upírat k Evropě. Prezident Donald Trump ohlásil bezprecedentní růst cel až na 125 procent a zrušil i výjimku, která umožňovala dovoz drobných zásilek bez celního zatížení. Čínští vývozci teď podle agentury Reuters zvažují odchod z amerického trhu a hledají nové odbytiště – a Evropa je logickým cílem. Hlavní je evropská výjimka „de minimis“, která umožňuje dovoz zásilek do hodnoty 150 eur bez cla.

Čekáme „enormní tlak“ na nižší ceny. Čína nás může kvůli clům zválcovat, obává se průmysl

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa rozhodly uzavřít svůj trh před čínskou konkurencí, její novou cílovou destinací by se tak mohla stát Evropa. Série amerických cel, která míří především na čínské automobilky a technologický sektor, již nyní vyvolává přesměrování investic i přebytečného exportu právě do Evropy. Podle českých průmyslníků a expertů může mít vývoj událostí významné důsledky i pro českou ekonomiku – zejména ve formě zvýšeného tlaku na ceny, příchodu nových hráčů z Číny a možného ohrožení domácí produkce.

Cla zasáhnou zejména subdodavatelský průmysl, hrozí omezování výroby a propouštění, varují exportéři

Takzvaná reciproční cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil americký prezident Donald Trump, zasáhnou negativně v České republice především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda.

Timmermansovské temno

Do Prahy přijel někdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a pronesl fascinující slova o budoucnosti Green Dealu. Připomeňme, že tento nizozemský politik, aktuálně stojící v čele tamní koalice zelených socialistů, byl jakožto eurokomisař pro klima v letech 2019 až 2023 duchovním otcem stěžejního balíku nejtvrdších klimatických opatření Fit for 55. Spadá do něho zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, stahování emisních povolenek z trhu a jejich rozšíření na vytápění a osobní dopravu nebo zavádění sociálního klimatického fondu.

Česká ekonomika půl roku do voleb ztrácí konkurenceschopnost. Roste, to je dobrá zpráva, ale pomalu, to je špatná zpráva

Česká ekonomika je v podstatě zdravá, ale nedokáže růst takovým tempem jako před covidem. Shodují se na tom oslovení ekonomové. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta pro Echo24 řekl, že to, co bylo v uplynulé dekádě českou výhodou – tedy energeticky náročný průmysl – je do budoucna spíše neduhem. Potíže, které česká ekonomika v současné době má, se ale podle expertů daří „jakž takž zvládat“. Hlavním problémem je podle nich nicméně ztráta konkurenceschopnosti

Konec britského ocelářství se rychle blíží. Čínští majitelé British Steel odmítli 500 milionů liber na zelenou výrobu

Deindustrializace pokračuje v Evropě rychlými kroky. Britský ocelářský průmysl čelí možná konečné ráně poté, co čínští vlastníci společnosti British Steel odmítli balík ve výši 500 milionů liber od britské vlády, který měl podpořit přechod na ekologickou výrobu. Tento krok vrhá nové pochybnosti o budoucnosti jediné britské továrny na primární ocel ve Scunthorpe a zvyšuje napětí mezi vládou a zahraničními investory. Podle deníku The Telegraph tento vývoj podtrhuje hlubší problémy britského průmyslu

Trumpova cla ublíží hlavně německým značkám. Problémy ale věští i čeští výrobci autodílů

Americký prezident Donald Trump oznámil 25 % cla na dovoz všech automobilů do USA do 3. dubna. Následovat mají v květnu i cla na dovoz autodílů. Podle řady analytiků opatření v Evropě zasáhne především německé automobilky Mercedes, BMW a Volkswagen, které mají v USA vysoké marže, když tvoří 5 % dovozu automobilů, ale 10 % hodnoty dovozu. Skrz to však může ohrozit i české subdodavatele, jak varují zástupci tuzemského průmyslu.

Trumpova cla na auta vyděsila německý průmysl. Výrobci automobilů volají po zásahu EU

Trumpova nová cla tvrdě dopadne na německé automobilky. Automobilový svaz VDA bije na poplach a vyzývá k okamžitému jednání mezi USA a EU. Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25% cel na všechna auta vyráběná mimo Spojené státy, což je pro německý automobilový průmysl, který už teď čelí značným problémům, silně negativní zpráva. Jak informoval deník Bild, jde o zásah, který přichází v nejhorší možnou chvíli – zisky automobilek jako VW, Porsche či BMW v posledním roce dramaticky klesly.

Češi už jsou s Dukovany mimo hru

Vládní uskupení Spolu podepsalo koaliční smlouvu o společné kandidatuře v podzimních volbách. V jakém stavu se ODS, lidovci a TOP 09 nacházejí a jak moc si své voliče z roku 2021 znepřátelili a znechutili, teď nechme stranou. Jedním ze stěžejních slibů koalice bylo ale také dokončení a uzavření smlouvy na dostavbu Dukovan. A to teď vypadá docela beznadějně. Nadále platí, že elektřinu z jaderných zdrojů vzhledem k tomu, co se v evropské energetice řídící se podle klimatické politiky Bruselu odehrává, potřebujeme. Je ale otázka, za jakou cenu to celé dává smysl.

Život bez oceli

Městu, ve kterém žiju, se kdysi říkalo „ocelové srdce republiky“. Kdo si ještě pamatuje pozdní socialismus, asi si vybaví všechno to obřadné uctívání, kterým komunisté zahrnovali těžký průmysl a dělníky pracující v něm. Překročení plánu, rekordy ve výrobě oceli, hrdé pochody horníků a hutníků, rudé hvězdy pomalu na každém komíně. Pětiletku splníme! Normálnějším lidem to lezlo krkem. Nikdo nemůže říci, že se věci nemění, protože k jakémusi eurokomunismu jsme se mezitím vrátili obloukem, ale přístup k průmyslu překmitl do zcela opačné polohy.

Zvrat v těžbě uhlí. Firma vypne na západě Čech své poslední velkorypadlo

Končí jedna éra, glosuje jedna z nejvýznamnějších společností na severu Čech skutečnost, že postupně vyřazuje z provozu své poslední velkorypadlo na těžbu hnědého uhlí. Důvod je zřejmý: dramatický pokles poptávky po nerostu v důsledku dekarbonizace. Těžba energeticky důležitého hnědého uhlí patřila nedílně k severočeskému regionu. Zatímco nyní skomírá, svůj největší boom i s citelným zásahem do podoby krajiny, zažívala především v 70. a 80. letech minulého století, v dobách enormní těžby.

Nová materialita

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání části ukrajinského nerostného bohatství vzbudil mezi ložiskovými geology spíš podivení nad tím, co vlastně americká administrativa sleduje. Možná jsou dvě řešení: buď se jedná o kouřovou clonu na zastření nějakého jiného cíle, anebo pan prezident naslouchá nějakému neznámému, ale mocnému vizionáři v pozadí. Pojďme se nejprve podívat na základní fakta, a to z hlediska doby i nerostných surovin. Při budování státu či jeho průmyslu uvažujeme o stadiu materializace a dematerializace.

Prolomí „cordon sanitaire“? ODS chce s Patrioty prosadit uvolnění zelených pravidel

Evropská komise bere zpátečku ze svých šílených nápadů, ale zatím je to málo. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ve svém proslovu v Evropském parlamentu dodal, že politika EK k automobilovému průmyslu je pro Česko katastrofou. Europoslanci ODS by chtěli další uvolnění regulací pro automobilky prosadit společně s Patrioty pro Evropu.

Český průmysl je kvůli autům v červených číslech. Optimismus teď není na místě

Průmyslová výroba v Česku v lednu zpomalila svůj meziroční pokles na 0,6 procenta z prosincových revidovaných 2,7 procenta. Výsledek ovlivnil především autoprůmysl. Meziměsíčně byla průmyslová produkce v lednu nižší o 0,3 procenta. Ekonomové varují před přílišným optimismem, na který podle nich není nyní rozhodně chvíle, mimo jiné i s ohledem na cla, kterými hrozí Donald Trump.

Lidí bez práce přibývá, na Karvinsku je na jedno místo 27 uchazečů. Opatrné firmy se do náborů nehrnou

Únor bývá zpravidla ve znamení polevující nabídky sezónních prací, která pak nástupem jara opět roste. Letos si však s trhem práce začala neblaze pohrávat i slábnoucí kondice tuzemského průmyslu. Počet nezaměstnaných letos v únoru překročil hranici 326 000. "To je nové osmileté maximum," všímá si hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Za jeho dosažením nestojí podle něj jen obvyklé sezonní faktory, ale i slabý výkon některých částí ekonomiky.

Jak (ne)jít příkladem

Chceme učinit z Evropy světového lídra čistého průmyslu. Dekarbonizace se stává nejen environmentálním cílem, ale také naší růstovou strategií. To jsou slova místopředsedy Evropské komise (EK) pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného. Zazněla při představování nové Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). To je podle Bruselu údajně řešení nekonkurenceschopnosti evropských podniků a především řešení vysokých cen energií, které ty podniky pohřbívají.

Škoda klidní paniku z osekání tisíců míst. Automobilka vysvětluje, co skutečně plánuje

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto se v úterý vymezila vůči mediálním zprávám, které v posledních dnech informovaly o masivním propouštění zaměstnanců. Podle firmy jsou tyto informace zavádějící a některá média vyvozovala „senzacechtivé závěry“. Automobilka však současně potvrdila, že v rámci dlouhodobé optimalizace dochází ke snižování počtu zaměstnanců v administrativních a podpůrných oblastech.

Do Česka opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. „Řešíme to,“ oznámil ministr

Do České republiky opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. Informace ČTK potvrdil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Nedostatek ropy pro tuzemské potřeby to podle něj ale nehrozí. Zároveň upozornil, že v případě dlouhodobého zastavení dodávek z Družby může Česko přejít na dodávky z ropovodu italského TAL+, který je k tomu technicky připravený.

Podmínky v českém průmyslu se v únoru zhoršily. Tempo útlumu ale zpomalilo

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru opět zhoršily. Útlum ale zpomalil na nejmenší zhoršení od června roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 47,7 bodu z lednových 46,6 bodu. Informovala o tom společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Výstup a nové zakázky v polovině prvního čtvrtletí roku nadále klesaly, tempo snížení se ale zmírnilo. Míra poklesu výroby byla navíc nejslabší za bezmála tři roky a celkově jen nepatrná.

Podpora exportu, výzkum i zahraniční spolupráce. Česko chce rozvíjet svůj obranný průmysl

Evropská unie se snaží zvýšit výdaje na obranu, včetně nového nástroje zaměřeného na klíčové zbrojní programy, jako jsou rakety, drony a integrovaná protivzdušná obrana. Další opatření se budou snažit uvolnit fiskální pravidla, aby země mohly vynakládat více prostředků, a přimět banky, aby zvýšily objem úvěrů na obranné projekty, uvedla v úterý šéfka EK Ursula von der Leyenová. České ministerstvo obrany pro Echo24 uvedlo, jaké nástroje lze pro podporu českého českého obranného průmyslu využít.

Clean Industrial Deal si vnitřně odporuje. Dekarbonizační banka je třešnička na dortu

Dohoda o čistém průmyslu, kterou ve středu představila Evropská komise, se snaží spojit protichůdné cíle, když usiluje o zachování klimatických cílů a zároveň o konkurenceschopnost evropského průmyslu. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS). Takzvaný Clean Industrial Deal kritizují, respektive jeho části, kritizuje třeba i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Třešničkou na dortu je podle ekonoma Petra Dufka návrh na tzv. dekarbonizační banku.

Fiala se vzepřel novému Green Dealu a žádá revizi: Bez levnějších energií průmysl nepřežije

Premiér Petr Fiala se důrazně ohradil vůči Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), kterou ve středu představila Evropská komise. Podle něj plán nepřinese posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ale naopak jej ohrozí kvůli nereálným environmentálním cílům. „Není možné stále lpět na tom, že musíme do roku 2040 snížit emise o 90 procent, a zároveň tvrdit, že prioritou je konkurenceschopný průmysl, protože oba cíle nelze současně splnit,“ prohlásil Fiala s tím, že dokument postrádá konkrétní řešení pro energetickou stabilitu.

Jaký bude opravený Green Deal? Nová klimastrategie EU vyvolává obavy, kde se na to vezme

Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie. Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.