Spolupředseda německých Mladých Zelených Jakob Blasel volá po znárodnění tří velkých průmyslových a energetických firem, které označuje za největší původce emisí v zemi. RWE, Leag a Thyssenkrupp, který z části vlastní český miliardář Daniel Křetínský, podle něj systematicky ohrožují budoucnost lidstva ve jménu krátkodobého zisku. Pokud nezačnou samy jednat v zájmu klimatu, měl by zasáhnout stát – a převést je do veřejného vlastnictví, tvrdí s tím, že pouhá finanční pomoc po klimatických škodách nestačí.

Blasel se ostře vymezil vůči třem německým gigantům, které označuje za největší viníky klimatické krize. Energetické společnosti RWE a Leag a průmyslový obr Thyssenkrupp by podle něj měly být převedeny do veřejného vlastnictví. „Německo by tyto koncerny mohlo a mělo převést do veřejné správy,“ řekl Blasel pro týdeník Der Spiegel.

Podle Blasela je třeba jít dál než jen k návrhům na fondy pro pomoc při klimatických škodách, jak je představily špičky Zelených Britta Haßelmannová a Katharina Drögová. „Je správné žádat po původcích fosilního znečištění, aby přispěli. Ale pokud sami od sebe nepřestanou ničit naši budoucnost, pak je prostě vyvlastníme. Tam musí zasáhnout stát,“ hlásí Blasel.

Spolupředseda německých Mladých Zelených, kterému je 24 let a v čele organizace stojí od roku 2024 spolu s Jette Nietzardovou, zdůraznil, že bez vyvlastnění není možné zajistit, aby firmy neškodily lidem a klimatu. „Jedině vyvlastněním získáme kontrolu nad tím, aby jejich obchodní model už dál neničil lidi a klima – protože teď se řídí jen krátkodobými zisky a logikou burz,“ kritizoval současný systém.

Dodal také, že už nevěří, že by zmíněné firmy jednaly v zájmu veřejnosti. „Pokud samy nepřestanou ničit naši budoucnost, pak je prostě vyvlastníme, tam musí zasáhnout stát,“ zopakoval s důrazem. Uvědomuje si, že jeho návrh přesahuje rámec současné politické debaty, ale podle něj je to nutné. „To, co se teď politicky děje, nestačí k tomu, abychom čelili klimatické změně. Radikální je přece rozsah klimatické krize a globální nespravedlnosti,“ hájil svůj postoj.

Na závěr Blasel upozornil, že by lidé pracující ve fosilních odvětvích neměli být poškozeni. Požaduje tzv. „garanci statusu“: „Kdo teď má stabilní pracovní místo a profituje z dobrých kolektivních smluv, musí být bez ztrát převeden do jiných nefosilních odvětví.“

Současná situace v německém průmyslovém gigantu Thyssenkrupp, kterého označil Blasel za jednoho z největších viníků klimatické krize, však naznačuje, jak složité může být naplnění tohoto požadavku. Společnost se dohodla s odborovou organizací IG Metall na zkrácení pracovní doby, snížení prémií a uzavření závodů v ocelářské divizi Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE). Informovali jsme o tom zde.

Tento krok je součástí rozsáhlé restrukturalizace firmy, která má přeměnit bývalou průmyslovou ikonu na holdingovou společnost. Součástí změn je také plánovaný prodej dalších 30 procent akcií TKSE českému miliardáři Danielu Křetínskému, který již vlastní 20 procent podíl prostřednictvím investiční skupiny EP Corporate Group.

Dohoda o mzdách a pracovních podmínkách, která snižuje průměrný příjem zaměstnanců o zhruba osm procent a zkracuje týdenní pracovní dobu na 32,5 hodiny, má platit do roku 2030 a je podmíněna schválením členy odborů a uzavřením dohody o budoucím financování divize. Zároveň odbory vítají závazky zaměstnavatelů k investicím do modernizace závodů, což má pomoci firmě dostat se z obtížné situace vlastními silami.