Tag: HDP

Články k tagu

Vyšší daně, víc zbraní

Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Jak obelstít NATO? Itálie chce do výdajů započítat monstrózní most na Sicílii

Krátce poté, co NATO schválilo navýšení obranných výdajů a bude poprvé započítávat i výdaje na infrastrukturu, přišla Itálie s kreativním řešením, jak nové parametry splnit. Italská vláda by ráda podle ministra dopravy vicepremiéra Mattea Salviniho do výdajů započítala most z pevninské části Itálie na Sicílii. Jeho prohlášením za strategickou stavbu by zároveň vládě mohlo ulehčit řadu byrokratických kroků. Projekt za 13,5 miliardy eur tak má být nejen dopravním zázrakem, ale nově i strategickou infrastrukturou NATO.

Španělsko odmítá dát na obranu víc než 2 % HDP. „Černý pasažér, za to nám zaplatí,“ zlobí se Trump

Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Uvedl to dnes po summitu Severoatlantické aliance španělský premiér Pedro Sánchez. Alianční země se přitom dnes shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou. Americký prezident Donald Trump označil Španělsko za černého pasažéra a pohrozil mu dopady na vývoz do USA.

Další půjčka nebo vyšší daně. Růst obranných výdajů na 5 % HDP zamává erárem

Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.

Lídří členských zemí NATO se zavázali vydávat 5 procent HDP na obranu. Česko je na to připraveno

Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO. Podle českého prezidenta Petra Pavla všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.

Protivzdušná obrana musí vzrůst o 400 procent kvůli Rusku, míní šéf NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte v dnešním projevu v Londýně vyzve ke zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany aliance o 400 procent. Důvodem je zejména snaha čelit Rusku, které podle něj zasévá teror z nebe. Úryvky z projevu v londýnském institutu Chatham House, kde má nastínit priority pro nadcházející summit NATO v Haagu. "Musíme udělat obrovský skok v naší kolektivní obraně... Faktem je, že nebezpečí nezmizí ani s koncem války na Ukrajině," očekává se, že Rutte prohlásí.

Německo čeká nejdelší útlum v poválečné éře. Ekonomika klesne třikrát po sobě

Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) nadále předpokládá, že německá ekonomika letos vykáže třetí celoroční pokles za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle její nové prognózy sníží o 0,3 procenta. Německo by tak zažilo nejdelší období hospodářského útlumu v poválečné historii. Komora o tom dnes informovala na svých internetových stránkách.

„Snižovat důchody a zvyšovat daně nebudeme.“ Kde chce vláda vzít peníze na obranu?

Zvyšovat daně, ani snižovat výdaje na důchody či do zdravotnictví kvůli zvýšeným výdajům na obranu nebudeme. Shodují se na tom představitelé vládní koalice. Podle nich je třeba škrtat výdaje v oblasti dekarbonizace a zároveň využívat evropské peníze. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) musí být splněny některé podmínky zvyšování výdajů, tedy že musí být peníze a musí je být za co efektivně utratit. Podle SPD Česko peníze na zvyšování výdajů na obranu jednoduše nemá.

Nejvyšší ústavní činitelé mluví o 5 % HDP na obranu. Podle opozice je problém využít i současná 2 %

Nejvyšší ústavní činitelé se při setkání na Pražském hradě tento týden shodli na nutnosti významně zvýšit výdaje na obranu. A to až na 5 % HDP. Opozice naopak upozorňuje, že armáda má problém s pokrytím a využitím i současných 2 % HDP a vyšší investice označuje za nereálné. O pěti procentech HDP na obranu dlouhodobě mluví americký prezident Donald Trump či generální tajemník NATO Mark Rutte.

EK zhoršila odhad růstu české ekonomiky. HDP se zvýší o 1,9 %

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvádí v ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Komise očekává, že růst české ekonomiky bude tažen především domácí poptávkou.

S Petrem Fialou už jsme na Západě

Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.

Měnový fond zhoršil odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,6 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta. České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta.

Vyšší dávky, vyšší platy, vyšší všechno. A k tomu zbrojení na dluh

Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.

Trumpova cla ublíží hlavně německým značkám. Problémy ale věští i čeští výrobci autodílů

Americký prezident Donald Trump oznámil 25 % cla na dovoz všech automobilů do USA do 3. dubna. Následovat mají v květnu i cla na dovoz autodílů. Podle řady analytiků opatření v Evropě zasáhne především německé automobilky Mercedes, BMW a Volkswagen, které mají v USA vysoké marže, když tvoří 5 % dovozu automobilů, ale 10 % hodnoty dovozu. Skrz to však může ohrozit i české subdodavatele, jak varují zástupci tuzemského průmyslu.

EBRD zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,9 procenta

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se zvýší pouze o 1,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,4 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí. EBRD je tak pesimističtější než české ministerstvo financí, jehož prognóza z konce ledna letošní růst odhaduje na 2,3 procenta. Banka předpokládá, že v příštím roce hospodářský růst v Česku zrychlí na 2,4 procenta.

Rozpočet může ve volebním roce ustřelit. Při slabším vývoji ekonomiky by chyběly desítky miliard

Ve státním rozpočtu mohou v letošním roce chybět až desítky miliard. Na vině by měl být pomalejší růst ekonomiky, než jaký byl predikován v srpnu loňského roku. Analytik Michal Skořepa uvedl, že zhoršení salda rozpočtu v důsledku zhoršení vývoje ekonomiky je žádoucí reakcí. Ekonomové se nicméně shodují, že bude v letošním volebním roce štěstí, pokud bude schodek rozpočtu začínat dvojkou.

Česká ekonomika mírně ožívá, lidé víc utrácejí. Pozor na ceny energií a Německo, tlumí jásot ekonomové

Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Vzhledem k okolnostem, kdy se Česko potýkalo se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, považují ekonomové současná statistická čísla za uspokojivá.

Litva vyslyšela Trumpa a rozhodla se od roku 2026 zvýšit výdaje na obranu až na 6 % HDP. I na dluh

Litva se rozhodla od roku 2026 zvýšit své výdaje na obranu na 5 až 6 % HDP kvůli hrozbě ruské agrese v regionu, řekl v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. S prezidentovým příslibem se pobaltský stát sousedící s Ruskem stane prvním státem NATO, který přísahá, že dosáhne 5% cíle, který požaduje nově zvolený americký prezident Donald Trump. V současnosti utrácí Litva něco přes 3 procenta HDP, píše agentura AP.

Pravda, která irituje

Nejhorší časy jsou pryč. Přesto se výkon ekonomiky, na který jsme si zvykli před covidem a energetickou krizí, v nejbližších letech pravděpodobně nevrátí a růst HDP nebude vyšší než tři procenta HDP. A jen navyšování reálných mezd a spotřeby, respektive větší utrácení, to nezachrání. Táhne nás dolů Německo, což je náš největší exportní trh. Jeho ekonomika se propadla a i v letošním roce má stagnovat. Do toho země čeká na to, jak moc na ni dopadne nová celní politika Donalda Trumpa. Asi dost, protože USA jsou pro Němce největší vývozní trh.

Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 1,3 procenta

Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu, kterým potvrdil svůj předběžný odhad z konce října. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. V tomto případě úřad svou dřívější predikci vylepšil o 0,1 procentního bodu. „Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP ve 3. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Ekonomickou situaci ČR hodnotí pozitivně jen pětina Čechů

Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných. Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl.

Stanjurova čísla nevychází. Bez nejasných desítek miliard a peněz z windfall tax bude sekera ještě vyšší

Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.

Francie padá. Ratingový výhled na „negativní“ jí zhoršila už druhá agentura

Ratingová agentura Moody’s zhoršila v pátek ratingový výhled Francii. Celkový rating této země, druhé největší ekonomiky EU i eurozóny, je tak dosud nejhorší v historii. Před dvěma týdny Francii ratingový výhled zhoršila také agentura Fitch Ratings. Podle Fitch Ratings tak už tím pádem má Francie celkově horší ratingové hodnocení než Česko.

Kdo tedy vlastně lže? Hádky Stanjury se Schillerovou jsou míchání hrušek s jablky

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se opakovaně obviňují ze lži v souvislosti s výsledky hospodaření svých vlád, tedy kabinetu Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS). Schillerová Stanjuru obviňuje, že Fialova vláda snižuje zadlužování země pomaleji než slíbilo na základě nominálních schodků, Stanjura argumentuje saldem vládních financí vůči HDP.

Vzali jsme na sebe roli špinavce

Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.

Dohrát to do konce

Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.

Predikce MF: Ekonomika bude pokračovat v mírném růstu, inflace mírně nad cílem ČNB

Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.

Ekonomika neroste, stát jí může pomoci. „Ať se vláda někde inspiruje a začne reformovat“

Česká ekonomika nadále vykazuje jeden z nejnižších růstů v Evropě a důvodů je celá řada. Svůj vliv na byznys má i stát, respektive především prostředí, které vytváří a regulace, jimž musí podnikatelé čelit. Oslovení ekonomové pro Echo24 uvedli, že stát by se měl snažit především deregulovat trh, rozvíjet infrastrukturu a vzdělávací systém. Naopak utrácením velkého množství peněz na dluh je prý krátkozraké. Vláda by se měla podle nich inspirovat v zahraničí a nevymýšlet nadále neefektivní vlastní cesty.

ČR má stále skoro nejpomalejší růst ekonomiky. Ekonomové se obávají strukturálních problémů

Česká ekonomika nadále roste téměř nejpomaleji v Evropě. Podobně či hůře je na tom pouze Estonsko, Finsko a také největší český obchodní partner – Německo. Důvodů k pomalému růstu je hned několik, například dozvuky vysoké inflace, ale také chybějící zakázky, vyčerpaný trh práce či malý kapitálový trh. Česko má jednak krátkodobé problémy, ale také ty strukturální, které jsou z dlouhodobého hlediska kritické.

Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi. I se Slovenskem

Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. V tiskové zprávě dnes uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie. Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).