Evropské dotace v Česku jsou příliš roztříštěné, často financují desetitisíce malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů a „nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti“. Vyplývá to z EU reportu 2025 Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), zveřejněného letos v říjnu. Úřadu dávají zapravdu další.

„Dosud jsme potenciál, který s sebou evropské peníze přinášely, plně nevyužili,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj bude na nové politické reprezentaci, „aby vyjednala taková pravidla a mantinely, které nám umožní maximalizovat dopad každého eura, které k nám doputuje“.

Roztříštěnost podpory a slabé dopady

EU report 2025 shrnuje výsledky kontrol NKÚ od 1. dubna 2024 do 31. března 2025. Úřad schválil 19 kontrolních závěrů k prostředkům EU a zaznamenal o pětinu více pochybení než dříve, zejména v oblasti nehospodárnosti, neúčelnosti a neefektivnosti. V jednom řízení padla i dvě trestní oznámení.

NKÚ připomíná, že český HDP na obyvatele v paritě kupní síly vzrostl od vstupu do EU v roce 2004 z 72 na 91 % průměru EU (nárůst o 19 bodů), zatímco Polsko poskočilo ze 47 na 80 % (o 33 bodů). V regionu Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) se ukazatel vůči průměru EU za celé období členství ČR nezlepšil. Podle úřadu to ilustruje, že investice často nešly do „nových a progresivních oblastí a oborů, které by nám umožnily přesun k moderní inovační ekonomice“.

„Ukazuje se zároveň, že globální krize doléhají na ČR významněji než na většinu ostatních členských zemí. To nasvědčuje chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky,“ konstatuje NKÚ.

Úřad kritizuje také byrokratickou složitost systému. Počet dotačních titulů narostl ze 97 (2004–2006) na 273 (2007–2013), v aktuálním období jich je 176. Zároveň upozorňuje, že čistá fiskální pozice ČR vůči EU sice vyznívá pozitivně (za 20 let inkasovala přibližně o bilion korun více, než odvedla), avšak dopad na strukturální proměnu ekonomiky je sporný.

Konkrétní selhání: děti, doprava, sociální začleňování

Kontroly opakovaně zjistily, že podpora „nevedla k naplnění cílů“. U transformace systému péče o ohrožené děti „se počet dětí v ústavní péči zásadně nesnížil“ a nepodařilo se sjednotit systém pod jeden resort. Ministerstvo práce s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že péče se zmodernizovala a roste počet pěstounů. V kombinované dopravě podle NKÚ dotace „nepřispěly k většímu využití“ – železniční náklad stagnuje, vodní doprava je zanedbatelná a roste silnice. U projektů zaměstnanosti zaznamenal úřad spíše krátkodobé efekty po dobu trvání projektů, bez dlouhodobého zvýšení míry zaměstnanosti. Podobně dopadla i oblast sociálního začleňování: dotace mířily na zmírňování následků, nikoliv na řešení příčin.

„Vyčerpat za každou cenu“: kritika zůstává i mimo EU report

Na systémové potíže NKÚ upozorňoval i dříve. Ve výroční zprávě z 31. března úřad shrnul, že dotační systém „neklade důraz na výsledky“ a stát se často soustředí na maximální vyčerpání alokace, nikoli na projekty s reálným přínosem. Prezident NKÚ v Senátu 27. srpna k tomu řekl: „Vyčerpání se stalo cílem a efektivita zůstala na vedlejší koleji.“ Dodal, že „dotační systém zdegeneroval. Místo aby pomáhal, tak podle mého názoru škodí.“

Senát následně apeloval, aby státní úřady věnovaly nálezům NKÚ větší pozornost, odmítl však přísnější usnesení svých výborů, které žádaly mimo jiné snížení dotací na nejvýše 50 % hodnoty projektů a jejich proplácení až po naplnění měřitelných cílů.

Neexistuje vazba dotací na kvalitu života, říkají datové analýzy

K širším závěrům NKÚ se přidávají i další analýzy. Studie založené na Indexu kvality života (Obce v datech) a na datech o proplacených rozhodnutích z ESIF (AQE advisors) nacházejí „prakticky žádnou korelaci“ mezi objemem dotací na obyvatele a kvalitou života v jednotlivých obvodech ORP. V některých strukturálně postižených regionech – typicky část Karlovarska či severní Moravy – vysoké čerpání nevedlo k dlouhodobému zlepšení ukazatelů, zatímco v rozvinutých metropolitních centrech dotace často posilovaly už existující výhody. Analytici to vysvětlují nerovnoměrnou absorpční kapacitou, soutěžním nastavením výzev zvýhodňujícím silné regiony a slabým monitoringem dopadů.

OECD dlouhodobě upozorňuje, že Česko patří k zemím s výraznými meziregionálními rozdíly v produktivitě, zdraví, zaměstnanosti i dostupnosti služeb. To podle kritiků ještě zvyšuje význam precizního cílení a evaluací.

Co s tím: méně dotací, více motivací a odpisů?

Do debaty vstupují i ekonomové. Člen NERV a šéf CETA Aleš Rod říká: „Dotace pokřivují trh – v zájmu české ekonomiky by mělo dojít k tomu, že maximum dotací překleneme do podpory ve formě odpisů.“ Podle něj by stát měl více podporovat cirkulaci rizikového kapitálu a růst inovací doma, aby „startupy vyrostly u nás, a jejich úspěšní majitelé zde budou reinvestovat výnosy“.

NKÚ ve svém letošním EU reportu doporučuje zásadní obrat: zacílení podpory na omezený počet priorit s vysokým multiplikačním efektem, radikální zjednodušení pravidel, průběžnou kontrolu plnění cílů a vyšší spoluúčast příjemců. Kala varuje i před rostoucí dluhovou zátěží EU z nástroje NextGenerationEU: „Byť se může zdát, že peněz z Evropy nám stále přitéká dost, mějme na paměti, že jich je o poznání méně než v předchozích programových obdobích a nadále jich bude citelně ubývat.“

NKÚ připomíná, že dluh EU z tržních výpůjček přesáhl ke konci roku 2023 částku 458 miliard eur, z toho přibližně 60 % připadá na NextGenerationEU. „Splátka jistiny a úroků dluhu v rámci NextGenerationEU může být pro nastávající víceletý finanční rámec na úrovni 25 až 30 mld. € ročně… Splácení těchto půjček přitom skončí až v roce 2058,“ stojí ve zprávě. „Do jaké míry se tyto cíle podařilo naplnit a zda to odpovídá ceně, kterou za to zaplatíme, posuďte sami,“ vyzývá čtenáře Kala.