Maďarsko požádá o trvalou výjimku z nově dohodnutých pravidel migrační a azylové politiky, která mají v Evropské unii vstoupit v platnost do poloviny roku 2026, řekl maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka, podle kterého si omezení nelegální migrace žádá "drastické" kroky. Vyjádření přišlo jen několik hodin poté, co o výjimku požádalo Nizozemsko.
Nová nizozemská pravicová vláda oficiálně požádala Evropskou komisi o trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu. Na síti X to oznámila ministryně pro migraci Marjolein Faberová z pravicové Strany pro svobodu (PVV). Vláda již několik dní po nástupu k moci představila nejpřísnější imigrační pravidla, jaká kdy v Nizozemsku platila, napsala agentura AFP.
Nizozemsko plánuje přísná protiimigrační opatření, včetně vyhlášení moratoria na všechny nové žádosti o azyl. Záměr tato opatření spustit v příštích měsících oznámila nizozemská vláda, píše agentura Reuters. Stalo se tak několik dní poté, co Německo rozhodlo o zavedení nových hraničních kontrol, jejichž cílem je zabránit vstupu nežádoucích migrantů do země. Vláda se také bude snažit vyjednat výjimku z azylových pravidel Evropské unie.
Kolem 60 demonstrantů z radikálního hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) dnes zablokovalo vstup do známého muzea Rijksmuseum v Amsterodamu, informoval nizozemský server Dutchnews. Po kulturní instituci žádají, aby přerušila své vazby se sponzorem, finanční skupinou ING. Rijksmuseum je nyní "až do odvolání" uzavřeno, oznámilo jeho vedení.
Náš nizozemský kolega Fred říká: „Můj otec nás opustil loni v devadesáti a říkal, že takovou sklizeň nepamatuje.“ Co by asi říkal letos, kdy soustavné deště zaplavily třináct tisíc hektarů tulipánových polí a stojící voda v řádcích způsobila na různých místech Nizozemska značné škody. Na písčitých půdách jde o pokles v desítkách procent, ale na jílovitých je to obráceně. Tam se počítají spíš zbytky. Sedíme nad letošní objednávkou a ukazujeme si fotky prořídlých polí, na kterých chybějí rozsáhlé části jako vypálené laguny po stojící vodě, která utopila cibule.
Nizozemská běžkyně Femke Bolová a členka štafetového týmu, které se mnozí posmívali, že má hlas jako Mickey Mouse, získala olympijské zlato. Běžkyně soutěžila ve smíšené štafetě 4x400 na 33. ročníku olympijských her v Paříži a ohromila svým výkonem. I ten by stačil k virální odezvě na sociálních sítích. Publikum ale navíc baví její písklavý a velmi vysoký hlas. Čtyřiadvacetiletá sportovkyně pomohla holandskému týmu vyhrát zlatou medaili a s časem 3:07,43 vteřiny jim o setiny unikl světový rekord.
Nizozemský král Willem-Alexander dnes uvedl do funkce novou vládu, která vzešla z více než půlročních jednání vedených šéfem protiimigrační a euroskeptické Strany pro svobodu (PVV) Geertem Wildersem a jeho třemi koaličními partnery. Premiéra Marka Rutteho, který vedl nizozemské vlády v posledních 14 letech, vystřídal ve funkci bývalý šéf tajné služby Dick Schoof. Je prvním nizozemským premiérem od druhé světové války, který není členem žádné politické strany, uvedla agentura AP.
Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Jeho jmenování dnes definitivně potvrdili zástupci členských států, oznámila aliance v tiskové zprávě. Odcházející generální tajemník Jens Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že NATO bude v dobrých rukách. "Vřele vítám, že spojenci NATO vybrali jako mého nástupce premiéra Marka Rutteho," napsal Stoltenberg na sociální síti X.
Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se stane končící nizozemský premiér Mark Rutte, uvedl server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury vzdá. Končící šéf aliance Jens Stoltenberg dnes Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.
Úřady na letišti Amsterdam - Schiphol zadržely americkou rapperku Nicki Minaj (41) kvůli obvinění z držení drog. Americká zpěvačka a rapová hudebnice byla vzata v sobotu do vazby poté, co byla podrobena dodatečnému prověřování. Celý incident začal tím, že si žena natáčela policisty při pasové kontrole a záběry streamovala na sociální síť. V reakci na to nařídili kontrolu zavazadel. Minaj se v následujících příspěvcích diví, že kontrola zavazadel proběhla bez jejího souhlasu. Informuje o tom například web NL Times.
Bruselu vyrostlo nové problémové dítě. Tentokrát nejde o výrostka z pochybného regionu střední a východní Evropy. Zlobit začíná zakladatelský stát Evropské unie, Nizozemsko. Po pěti měsících vyjednávání předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, běžně v médiích označovaný za údajně krajně pravicového, ohlásil dohodu na koaliční smlouvě. Pokud se jí nová vláda bude opravdu držet, znamená to přímý střet s EU.
Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to ve středu v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.
Ve čtvrtek 14. března zemřel nizozemský biolog Frans de Waal, náš velvyslanec u příbuzných. Kterých? Šimpanzů a bonobů, nám nejbližších dvou druhů, které ještě chodí po planetě Zemi. Různých hominidů nám ještě bližších bylo v pravěku dost, ale všichni vymřeli, případně „byli vymřeni“ zásluhou našich předků. Šimpanzi a bonobové, obyvatelé afrického rovníkového pralesa, si s námi tolik nekonkurovali o zdroje, a dokázali tak přežít až dodnes.
Ve stínu protestů proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy bylo v neděli v Amsterdamu otevřeno muzeum holokaustu. Slavnostní ceremonie se v metropoli zúčastnil král Willem-Alexander společně s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem. Ten čelil výtkám více než 1000 shromážděných demonstrujících. Nespokojeného bučení účastníků propalestinské manifestace se ale dočkal i nizozemský monarcha, napsal list Der Telegraaf.
Slovenské ministerstvo zahraničí kritizovalo Nizozemsko kvůli připravované akci o politické situaci na Slovensku, která se má ve čtvrtek uskutečnit v prostorách jeho velvyslanectví v Česku. Ministerstvo si kvůli tomu předvolalo nizozemskou velvyslankyni na Slovensku Gabriellu Sancisiovou, které sdělilo své výhrady. Nevládní organizace Centrum pro informovanou společnost v reakci na slovenské výhrady na síti X uvedla, že je pořadatelem akce, nizozemské velvyslanectví pouze poskytlo prostory.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Nizozemsko poskytne dalších 150 milionů eur (přes 3,8 miliardy korun) na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Při dnešní návštěvě Ukrajiny to oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Amsterdam už v pondělí avizoval uvolnění 100 milionů eur, celkem tedy podle Reuters přispěje na iniciativu 250 miliony eur. Šéf nizozemské vlády Rutte podle médií navštívil Charkov.
Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.
Někdejší nizozemský premiér Dries van Agt zemřel při eutanazii ruku v ruce se svou manželkou Eugenií van Agtovou-Krekelbergovou. Oběma bylo 93 let. Oznámila to podle agentury AP organizace na ochranu lidských práv The Rights Forum, kterou ministerský předseda z let 1977 až 1982 založil. Manželé zemřeli v pondělí. Oba měli už delší dobu podlomené zdraví, van Agt v roce 2019 utrpěl krvácení do mozku a nikdy se plně nezotavil.
Dánsko odkládá dodávku stíhaček F-16 na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Bloomberg s odkazem na deník Berlingske. Prvních šest stíhaček, které Ukrajině slíbilo Dánsko, by se tak na pomoc Kyjevu dostalo se zpožděním až šesti měsíců. Dánsko, jeden z největších přispěvatelů na obranu Ukrajiny, mělo prvních šest stíhaček dodat kolem nového roku, ale místo toho budou dodány někdy v průběhu druhého čtvrtletí, uvedlo podle listu Berlingske dánské ministerstvo obrany.
Nizozemská armáda ale i celá společnost se musí připravit na možnost války s Ruskem. Prohlásil to ve čtvrtečním rozhovoru s deníkem Telegraaf generálporučík Martin Wijnen, odcházející velitel pozemních sil nizozemské armády. Lidé by se proto pro případ nouze měli zásobit jídlem a pitnou vodou. Výroky Wijnen se ale nesetkaly v Nizozemsku s přílišným pochopením u čtenářů. Na válku s Ruskem jako reálnou hrozbu, upozorňoval několikrát tento rok i náčelník generálního štábu české armády generál Karel Řehka.
Vedle té na východě Ukrajiny se v Evropě vede ještě jedna opotřebovávací válka – nizozemské vlády, potažmo Evropské unie proti svým vlastním farmářům.
Minulou středu Nizozemsko, a s ním i Evropa, zažilo šok. Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse vyhrála parlamentní volby s 23,6 % hlasů. V dolní komoře parlamentu obsadí 37 křesel ze 150. Je to poprvé v EU, co se v důležitých volbách (Marine Le Penová vyhrála ve Francii ty evropské) umístila na prvním místě strana z pravicově populistického tábora, obehnaného sanitárním kordonem, se kterým politický mainstream odmítá spolupracovat. Wildersův úspěch slouží jako varování ostatním. Je svým způsobem dlouhodobou stálicí nizozemské politické scény. Je nejdéle sloužícím poslancem, v parlamentu zasedá již 25 let.
Nejdřív to přišlo z tzv. východu Evropy. Ve volbách na Slovensku vyhrál Robert Fico a podařilo se mu sestavit vládu. Robert Fico je kontroverzní osobnost, nepochybně oprávněně spojovaná s mizerií, ve které se nachází slovenská společnost. V předvolební kampani vystupoval s politikou, která byla v rozporu s určeným směrem ve vztahu k ruské válce proti Ukrajině, a ostře se také vymezoval vůči migrační politice Evropské unie. V Česku v čele s prezidentem a v postojích některých marginalizujících se stran byl jasně zřetelný odpor k nástupu Roberta Fica, kterým se popíral respekt ke společnosti našich nejbližších sousedů.
V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat. Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky.
Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Novinářům to dnes řekla šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít řešit varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.
Za politické zemětřesení a nejhorší noční můru pro Evropskou unii označují média v západní Evropě jasné vítězství nacionálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse ve středečních nizozemských parlamentních volbách. Pokud by se kritik islámu a zastánce vystoupení své země z Evropské unie stal premiérem, zásadně by to změnilo evropskou pozici Nizozemska, soudí deníky a zpravodajské weby. Složit většinovou vládu ale nebude pro Wilderse podle médií jednoduché.
V nizozemských parlamentních volbách podle prvních odhadů vyhrála nacionálně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 26 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 23 mandáty.
Od vystoupení vysokého představitele islamistického radikálního hnutí Tálibán, lékaře Abdula Bari Omara v mešitě v Kolíně nad Rýnem se distancovala organizace Ditib spravující kolínskou mešitu i německé úřady. Ministerstvo vnitra uvedlo, že na jméno vysoce postaveného úředníka afghánského Úřadu pro potraviny a léky nebylo vydáno žádné vízum. Pravděpodobný postup, jak se Omar do Německa dostal, popsali mj. na základě jeho profilu na sociální síti X redaktoři německého deníku Bild.
Nizozemským Amsterodamem v neděli pochodovaly desítky tisíc lidí, kteří žádali od vlády důraznější řešení klimatické změny. Policie podle agentury Reuters odhadla účast na 70.000 lidí, organizátoři uvádějí až 85.000 a tvrdí, že jde o největší klimatický protest v historii země. Nizozemsko čekají za deset dní parlamentní volby, kterým dosud dominovala témata migrace a cen nájemního bydlení. Protest s původně klimatickou tématikou se však rázem změnil v politický.
