Tag: NATO

Články k tagu

Macron a Merz podepsali úmrtní list projektu nejmodernější evropské stíhačky. Vývoj FCAS už stál miliardy eur

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy. Spory mezi Berlínem a Paříží ohledně vývoje moderního stroje trvaly už několik let.

Prezident Pavel pojede na Valné shromáždění OSN, o summitu NATO se nerozhodlo

Už letošní rozpočet s deficitem 310 miliard korun označil ekonomický expert Motoristů sobě Vladimír Pikora za „nehorázný“. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neděli potvrdila, že v příštím roce bude schodek ještě vyšší než letos. Snižovat by se měl začít až od roku 2028. Motoristé přitom prosazovali do konce volebního období vyrovnaný rozpočet. Šéf Motoristů Petr Macinka uvedl, že závazek, že se bude v dalších letech schodek snižovat, je pro něj lepší, než kdyby měl takový schodek být do „skonání věků“.

Berlín chce, aby země NATO poslaly ukrajinské armádě dalších 70 miliard eur, píše Politico. Nebo jen 40?

Poté, co státy odmítly platit ze svých rozpočtů platit 0,25 procenta HDP Kyjevu, přichází Německo s dalším nápadem. Země NATO by měly vyčlenit 70 miliard euro na financování ukrajinské armády. Návrh by měl být představen během summitu aliance v Ankaře příští měsíc, uvedli pro server Politico čtyři diplomaté NATO. EU přitom v současnosti uvolňuje "půjčku" pro Ukrajinu ve výši 90 miliard euro, z toho má jít na vojenské účely 60 miliard euro.

„Prezidentovo chování začíná působit více než zvláštně.“ Protokolář Forejt nechápe, proč Pavel bude v pondělí řídit vládu

Prezident Petr Pavel se v pondělí zúčastní schůze vlády, důvodem je podle odboru komunikace prezidentské kanceláře záměr projednat koordinaci účasti ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací, sdělil Pražský hrad ve čtvrtek. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval záhy.

Všechno dobře dopadne, nebojte

Je normální, aby byl náčelník generálního štábu jmenován proti vůli ministra obrany? Kdo by měl letět na červencový summit NATO do Ankary – prezident, premiér, anebo oba? A jak celkově vypadá situace v naší obraně a jsme vůbec schopni někdy plnit závazky vůči NATO? O těchto a dalších tématech týkajících se zbrojení a současných i budoucích hrozeb jsme debatovali s předsedou sněmovního výboru pro obranu Josefem Flekem ze STAN, místopředsedou téhož výboru Pavlem Růžičkou z ANO a generálem ve výslužbě a někdejším šéfem vojenských zpravodajců Andorem Šándorem.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO, píší Financial Times

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Babiš ve FT: Česko závazek 2 procenta HDP na obranu asi nesplní, ale máme u Trumpa výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT). Evropští spojenci se podle listu připravují na ostrou konfrontaci s Trumpem na summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července.

USA chtějí urychlit stažení jednotek z Evropy. Brzy spojencům představí plán, tvrdí Welt am Sonntag

Spojené státy plánují urychlit stažení svých jednotek z evropských základen. Na webu to uvedl německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na zdroje z amerického ministerstva obrany. Konkrétní plány chce Pentagon v příštích týdnech v sídle NATO v Bruselu představit evropským partnerům, dodal list. Plány se mají týkat toho, ve kterých oblastech chce Washington omezit vojenské kapacity. „Tyto změny budou zahrnuty do naší nabídky vojenských sil a kapacit na příští konferenci NATO,“ potvrdil Welt am Sonntag vysoce postavený představitel Pentagonu.

Spojené státy plánují výrazně omezit vojenské příspěvky do NATO

Spojené státy zvažují výrazné snížení vojenských kapacit, které by v případě krize poskytly spojencům v NATO. Informoval o tom podle agentur německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje z aliančních jednání. Podle těchto informací by se redukce týkaly široké škály vojenských prostředků, od stíhacích letounů přes bombardéry až po námořní síly. Washington údajně chce snížit počet strategických bombardérů vyčleněných pro NATO přibližně na polovinu a počet stíhaček by mohl klesnout zhruba o třetinu

Rutte narazil. Evropské země odmítají dávat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph. Rutte v pátek novinářům řekl, že návrh, aby každý člen přispíval 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině, bude pravděpodobně zamítnut.

Schillerová: Kompetenční žaloba kvůli summitu NATO je nesmysl, prezident by s ní neměl šermovat

Případná kompetenční žaloba ze strany prezidenta Petra Pavla kvůli účasti na summitu NATO by byl nesmysl, nic by nevyřešila. Myslí si to vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu podle ní bude platné pouze pro tento konkrétní příklad, nikoliv jako obecně závazný výklad Ústavy. Prezident Pavel podání kompetenční žaloby kvůli své účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře teprve zvažuje.

Německo vyzvalo NATO, aby dalo Ukrajině dalších 90 miliard eur. Navrhuje dlouhodobý systém financování Kyjeva

Německo po jednání ministrů zahraničí NATO ve švédském Helsingborgu vyzvalo spojence k masivnímu navýšení finanční podpory Ukrajině. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul navrhl, aby členské státy aliance poskytly Kyjevu nejméně dalších 90 miliard eur a vyrovnaly tím schválený "úvěr" EU. Podle Wadephula je důležité vyslat Moskvě i Kyjevu jasný signál, že podpora Ukrajiny bude pokračovat i v dalších letech.

Pavel chce „ukázat zuby.“ Vyzval NATO k tvrdosti vůči Rusku, sestřelování letadel, vypnutí internetu, odříznutí bank

Český prezident Petr Pavel vyzval NATO, aby v reakci na podle něj opakované ruské provokace na svém východním křídle „ukázala zuby“. Pavel v pátek prohlásil, že na testování západního odhodlání ze strany Moskvy je nutné odpovědět tvrdým postojem. Mezi odvetnými kroky jmenoval sestřelování narušitelských ruských letounů, vypnutí tamního internetu nebo odpojení ruských bank od globálních finančních systémů, informuje The Guardian.

Pavel komentuje Trumpa. „V NATO je nejistota, informace zřejmě neměl ani americký generál“

Prezidenta Petr Pavla znepokojuje nejistota a nepředvídatelnost v Severoatlantické alianci (NATO). V dnešní diskusi na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze tak reagoval na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyslání dalších 5000 amerických vojáků do Polska. Pavel zmínil, že dříve se spojenci o jakýchkoliv změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění informovali. Šéf americké diplomacie Marco Rubio dnes řekl, že přesuny amerických vojáků v Evropě nejsou formou trestu.

Připravme se, přichází nový světový řád

S přibývajícím věkem (letos na podzim oslaví padesátiny) i s ohledem na stav Evropy se ze mě stává konzervativec a realista. Aspoň tak o sobě mluví někdejší sociální demokrat a rovněž šéf středoevropské pobočky liberálně orientovaného Aspen Institutu Jakub Landovský. Mnohé proto překvapil nedávným nástupem do pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. V rozhovoru pro Echo vysvětluje, co ho s Andrejem Babišem svedlo dohromady a čeho chce v nové funkci dosáhnout, jak ho štve ekonomický úpadek Evropy nebo také to, že na krizi se lze připravit třeba i sázením rajčat.

Řehka podporuje vstup Ukrajiny do NATO. Označil ho za logický krok

Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, který končí ve své funkci, podporuje budoucí vstup Ukrajiny do NATO. Označil jej za „logický další krok“ a zdůraznil, že Kyjev není pouze příjemcem bezpečnostní pomoci, ale také důležitým poskytovatelem bezpečnosti pro Evropu. Řehka to uvedl na bezpečnostní konferenci Globsec pro server Politico. Vstup Ukrajiny do NATO přitom odmítla v minulosti řada lídrů evropských vlád a Washington, odmítá ho i vládní SPD, která nominovala současného ministra obrany Jaromíra Zůnu.

S následky špatného míru na Ukrajině budeme žít po desetiletí, uvedl Pavel na konferenci Globsec

V Praze dnes začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, na kterém se letos představí mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Andij Sybiha, moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Třídenní program zahájil prezident Petr Pavel, který na konferenci hovořil o vztahu NATO a EU a roli Spojených států v evropské bezpečnostní architektuře.

Pavel na rozhodnutí o cestě na summit NATO počká do 8. června, poté se obrátí na Ústavní soud

Prezident Petr Pavel počká do 8. června na rozhodnutí vlády o složení delegace na summit NATO v Ankaře. Pokud ho kabinet do delegace nezařadí, obrátí se s kompetenční žalobou na Ústavní soud. Pavel to dnes uvedl pro Českou televizi na bezpečnostní konferenci Globsec. Premiér Andrej Babiš již ve středu prohlásil, že vláda o tom, kdo bude Českou republiku v Ankaře oficiálně zastupovat, rozhodně právě na jednání 8. června. Uvedl to po schůzce s ministrem obrany Jaromírem Zůnou.

Landovský: ČR ví, co lze uznat jako výdaje na obranu. Projekty ale musíme NATO věrohodně doložit

Moc bych si přál, abychom se ještě v letošním roce dostali na kýžená dvě procenta HDP výdajů na obranu, ale chci být seriózní a nelakovat si realitu na růžovo. Pro Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský s tím, že přes veškerou snahu všech zúčastněných naplnění dvouprocentního závazku ČR vůči NATO není možné garantovat. Podobně se po jednání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).

Rusko zveřejnilo záběry z nácviku odpalu jaderné hlavice

Rusko dnes zveřejnilo záběry, které podle něj zachycují vojáky při přepravě jaderné hlavice k taktickým raketovým systémům Iskander-M, jejich nakládání a přesun na odpalovací pozice. Jde o součást rozsáhlého cvičení ruských jaderných sil, informovala agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že jeho jednotky nacvičovaly uvedení sil do „nejvyšších stupňů bojové pohotovosti pro použití jaderných zbraní“.

USA evropským členům NATO sníží vojenskou podporu pro případ velké krize, píše Reuters

Spojené státy podle agentury Reuters zmenší objem vojenských sil, které by daly k dispozici na pomoc evropským členům NATO v případě velké krize, jakou by byl například útok na některý z těchto států. Svůj záměr chce Washington spojencům oznámit v pátek, uvedla agentura s odvoláním na tři zdroje obeznámené s americkými plány. Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes novinářům podle agentury DPA řekl, že o amerických plánech zatím nemůže přesně informovat.

O složení delegace na summit NATO vláda rozhodne 8. června, oznámil Babiš

Vláda rozhodne o složení delegace, která pojede na červencový summit NATO v Ankaře, na jednání 8. června. Po dnešní schůzce s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kdo bude v delegaci, nechtěl předjímat. Ministra také dnes požádal, aby začal připravoval mandát delegace. „Požádal jsem pana ministra, aby už připravoval mandát delegace na summit NATO. Ten mandát bude vycházet z toho, o čem mě informoval pan prezident, když byl teď na B9 v Rumunsku,“ řekl premiér.

Bezpečnostní poplach v Pobaltí: Litva kvůli podezřelému dronu zastavila lety ve Vilniusu

Litva vyhlásila ve vybraných regionech pohotovost kvůli možné hrozbě ve svém vzdušném prostoru. Šlo o podezřelý dron blížící se od běloruských hranic. Informovalo o tom Litevské ministerstvo obrany na síti X. Zároveň lotyšská armáda informovala o možné hrozbě ve svém vzdušném prostoru. Později bylo doplněno, že „hrozba skončila.“ Kvůli nebezpečí muselo dočasně přerušit provoz mezinárodní letiště ve Vilniusu, píše agentura Reuters.

Varování z Moskvy při cvičení jaderných sil: Sílí riziko přímého střetu mezi Ruskem a NATO

Na vzestupu jsou strategická rizika přímého střetu mezi Ruskem a NATO, následky by mohly být katastrofální, varoval náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Řekl to v rozhovoru, který v úterý zveřejnila ruská státní agentura TASS. Učinila tak v den, kdy ruské ministerstvo oznámilo rozsáhlé cvičení ruských jaderných sil za účasti desítek tisíc vojáků, tisící kusů techniky, s jadernými ponorkami a odpaly raket a střel s plochou dráhou letu.

Fico v šoku. „Co je kancléři do toho, zda jsem jel do Moskvy?“ Umlčování lidí bude v EU pokračovat, řekl

Slovenský premiér Robert Fico byl šokovaný, když se mu doneslo, že si s ním chce německý kancléř prohovořit o Ficově nedávné cestě do Moskvy na oslavy výročí konce 2. světové války. „Co je německému kancléři do toho, zda jsem do Moskvy jel, nebo nejel?, řekl slovenský premiér na besedě se středoškoláky. Vznesl obavu, že umlčování nepohodlných názorů v EU bude dál pokračovat a mohlo by docházet i k fyzickému napadání lidí, kteří mají odlišné názory.

Střední Evropa mezi dětstvím a dospíváním

Tento týden se v Bukurešti sešly hlavy států východního křídla NATO. Ve vypjaté atmosféře, která převládá na linii Washington – západní Evropa, byl nabídnut konstruktivní pohled vpřed. K tomu se ovšem sám region musí smířit s tím, že už není jen chráněncem té či oné velmoci, ale je schopen hrát samostatnou, „dospělou“ roli. Píše se rok 1919. Halford Mackinder, dnes považovaný za otce vědy známé jako geopolitika, patří mezi experty, kteří výrazně ovlivnili uspořádání Evropy po 1. světové válce.

Že bych na MF sušila 20 miliard navíc, tomu nikdo nevěří, říká Schillerová k výdajům na obranu

Určitě nemám dvacet miliard navíc na obranu, které bych tady na ministerstvu financí sušila, tomu opravdu nikdo nevěří a nemohu nic takového připouštět. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že vláda Andreje Babiše (ANO) se nechce honit za procenty, ale za tím, aby armáda dostala to, co potřebuje. Podle ní je úkolem České republiky mít také zpevněné mosty či silnice či zajistit spojencům zdravotní péči.

Tajné zprávy z Pentagonu si dva dny nikdo z velení nevšiml. Polsko řeší chaos v armádě

Na východním křídle NATO vypukl zmatek. Americké ministerstvo obrany zastavilo plánovaný přesun více než čtyř tisíc vojáků do Polska, jenže informace se podle polského serveru Onet na několik desítek hodin prakticky ztratila kdesi v útrobách polského generálního štábu. Klíčové zprávy z Pentagonu si podle zjištění novinářů nikdo nevšiml. Vedení polského ministerstva národní obrany se tak o změně plánů svého nejdůležitějšího spojence dozvědělo z amerických médií.

Dezorientováni ve světě?

Česká zahraniční politika se stala v posledních měsících přeneseným bojištěm domácí veřejné debaty. Ať již v případě nejbližších sousedů, jako je Slovensko či Maďarsko, nebo také u Ukrajiny a Ruska, summitu NATO či Číny. Řeší se surovinová bezpečnost a jak nebýt závislý na žádné ze stran. Jaký přínos má diplomacie vůbec mít a dostane nás blíž k němu politika pragmatická, nebo hodnotová? Kdo dostane vládní speciál a kdo bude muset letět linkou? Zatímco opozice prvoplánově kritizuje oslabování prozápadního směřování ČR, podle vládních subjektů dochází jen k narovnání až dosud vychýleného stavu (...).

Rutte chce stabilní podporu Ukrajiny. Každý stát by měl pro to vyčlenit 0,25 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhl, aby členské státy aliance každoročně vyčleňovaly na podporu Ukrajiny 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu. Cílem je zajistit dlouhodobou a předvídatelnou pomoc Kyjevu a zároveň zmírnit rostoucí napětí mezi spojenci kvůli rozdílnému rozsahu podpory. Návrh však už nyní naráží na odpor některých významných členů aliance, zejména Francie a Velké Británie.