Evropa v posledních týdnech čelí řadě letů neznámých dronů nad letišti a dalšími objekty kritické infrastruktury. To vede k pozastavení provozu a v některých případech i k zapojení armády. Poslední případ se odehrál tento týden na Mallorce, v minulých týdnech neznámým dronům čelilo například Dánsko, Norsko, Německo či Polsko. Německo či Velká Británie už oznámily novelizaci zákonů a rozšiřují pravomoci armády a bezpečnostních složek proti dronům zasahovat. V Česku nedávno došlo k zjednodušení provozu dronů a například Vojenská police dostala nové pravomoci k jejich likvidaci. Za lety dronů nad zakázanými objekty pak hrozí vysoké pokuty, v případě vojenských objektů a možné špionáže pak hrozí i vězení.

Nejnovější případ letu neznámého dronu pochází ze španělské Mallorky. Tam několik pilotů nahlásilo poblíž letiště neznámý objekt, pravděpodobně dron. Následně bylo letiště v Palma de Mallorca na několik desítek minut uzavřeno. Opatření se dotklo minimálně dvanácti letů, které musely přistát jinde.

V posledních týdnech však nehlášené cizí drony hlásilo ve svém vzdušném prostoru několik evropských států. Nejvíce, skoro dvě desítky, se jich dostalo ve směru z východu do Polska. Zasahovala armáda a proti dronům zasahovaly stíhačky NATO se zbraněmi, jejichž hodnota několikanásobně přesahovala cenu samotných dronů. Na začátku září pak zasahovalo letectvo proti dronům v Rumunsku. Omezit provoz kvůli dronům muselo v září také pět dánských letišť a ke konci září také letiště u norského Osla.

Poprask pak způsobily roje dronů nad Šlesvickem-Holštýnskem v Německu a to i nad vojenskými objekty, proti kterým nikdo nezasáhl. Kancléř Merz reagoval prohlášením, že Německo není ve válce, ale ani v míru. Řada politiků nevyloučila, že drony pochází z Ruska. Tento týden pak letiště v Mnichově muselo dvakrát přerušit provoz kvůli neznámým objektům. Cizí drony nad letišti pak hlásila v minulých týdnech i například Belgie či Francie.

Řada zemí přichází z legislativními změnami. Nejrychleji na lety dronů nad svým územím zareagovala Litva. Tamní parlament krátce po prvních narušeních vzdušného prostoru rozšířil pravomoci ministryně obrany, která může nově nařídit použití vojenských prostředků proti dronům i mimo vojenské základny.

Německá vláda mezitím předložila Bundestagu novelu zákona, která umožní spolkové policii likvidovat drony nad kritickou infrastrukturou. Británie chystá obdobnou úpravu – podle listu The Telegraph má novela zákona o armádě umožnit sestřelování neidentifikovaných dronů. Dosud mohla britská armáda pouze rušit jejich signál pomocí techniky na potlačení GPS. Londýn tak reaguje na loňské incidenty u čtyř základen, kde působí americké letectvo, kvůli kterým zasahovaly na místě desítky vojáků v pohotovosti.

Na nové ohrožení ze vzduchu reaguje letos i Česká republika. Vláda nedávno schválila vznik výboru pro protidronovou ochranu, regulaci a rozvoj při Bezpečnostní radě státu. Ten má koordinovat kroky jednotlivých resortů a sjednotit pravidla i komunikaci mezi armádou, policií a civilní správou. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) pak zřízení výboru označil za „zbytečné“, podle něj problematiku řeší už řada uskupení i například NATO.

Na Univerzitě obrany vznikla letos studie věnovaná moderní protivzdušné obraně a armáda připravuje koncepci rozvoje do roku 2030. O posílení obranných kapacit se diskutuje i v rámci NATO.

Letos pak byla schválena novela zákona o vojenské policii. Ta nově například zakazuje focení vojenských objektů pod pokutou až 100 000 korun. Zároveň opravňuje právě vojenské policisty nově k tomu, aby proti dronům zasahovali, pokud ohrožují chráněný objekt nebo osobu. A to buď pomocí rušení signálu nebo například vržením sítě přes něj. V mezních případech mohou použít i zbraň.

V některých případech může, vzhledem k okolnostem, být let dronu nad kritickou infrastrukturou posouzen jako trestný čin. „V případech, kdy je čin kvalifikován jako trestný čin, již nehrozí pouze finanční postih. Může jít například o trestný čin obecného ohrožení, poškození cizí věci, ohrožení utajované informace, nebo v krajních případech, s určitým úmyslem, i o závažnější trestné činy, za které již hrozí trest odnětí svobody,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Úřadu pro civilní letectví Jitka Ungerová.

Právě tento úřad řeší problematické lety dronů. Ale pouze v přestupkové rovině, pokud se jedná o podezření, že byl spáchán trestný čin, předává se věc policii či státnímu zastupitelství. Pokud jde o přestupky, ÚCL může udělit pokutu až 100 000 korun za let v zakázané oblasti. V případě způsobení nehody hrozí fyzickým osobám sankce do tří milionů korun, podnikatelům a právnickým osobám až pět milionů.

V září pak v českém vzdušném prostoru došlo k výrazné změně právě s ohledem k užívání dronů. A to sice ke spuštění aplikace DroneMap, která zpřesňuje a pilotům dronů aktuálně ukazuje, kam se svými drony smí létat a kam ne. Obecně platí, že drony mohou létat pouze do výšky 120 metrů a jejich provozovatel je musí vždy vidět. Každý provozovatel dronu také musí být zaregistrován u Úřadu civilního letectví. Výjimku co se týče registrace mají drony, které jsou hračkami nebo pokud se jedná o dron do 250 g , který je bez senzorů.

Drony nesmí létat nad letišti, železnicí či vojenskými objekty či kritickou infrastrukturou, jako jsou elektrárny. Omezení platí také při létání nad přírodními rezervacemi, kdy musí provozovatelé dronů získat povolení.

V souvislosti s novou mapou došlo v Česku i k podstatné aktualizaci podmínek a například vzdáleností v určitých oblastech, pokud se v nich nachází například železnice či kritická infrastruktura.

„Spuštění nové verze digitální mapy DroneMap je důležitým milníkem na cestě České republiky k prostředí pro pokročilejší a bezpečnější provoz dronů. Díky spolupráci ministerstva dopravy, ÚCL a ŘLP ČR přináší ucelenější přístup k informacím, které jsou klíčové pro plánování provozu dronů a předletovou přípravu. Platí to tím spíše i kvůli tomu, že současně se spuštěním digitální mapy DroneMap dochází i k podstatné optimalizaci samotných zeměpisných zón pro drony,“ uvedl při představování nového veřejného systému dosavadní ministr dopravy Martin Kupka (ODS).