Dokument evropských lídrů o míru na Ukrajině, který dnes zástupci EU a evropských zemí představili na jednání v Ženevě, se v mnohém zásadně liší od původního amerického plánu. Podle uniklé části tohoto textu, který zveřejnil britský deník The Telegraph, evropský návrh staví výrazněji na podpoře Ukrajiny. Podle agentury Reuters dokument, který byl připraven pro ženevská jednání, navrhuje, aby ukrajinská armáda byla v „mírovém období“ omezena na 800 000 vojáků a Ukrajina obdržela od Spojených států bezpečnostní záruku podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy.

O evropském protinávrhu vůči americkému mírovému plánu jsme již dnes informovali zde. Britský deník The Telegraph následně představil část jeho znění na základě uniklého materiálu, který má k dispozici. Další znění evropského návrhu přinesla večer agentura Reuters. Dokument podle Reuters vychází z návrhu USA, ale bod po bodu navrhuje vypuštění nebo změny.

Limity pro ukrajinskou armádu

Zatímco Trumpův plán chce omezit početní stav ukrajinských ozbrojených sil na 600 tisíc vojáků, dokument, který byl podle Reuters připraven pro jednání o plánu v Ženevě, navrhuje, aby ukrajinská armáda byla v „mírovém období“ omezena na 800 000 vojáků. Evropa ve svém návrhu podle The Telegraph zdůrazňuje, že Ukrajina má mít plnou kontrolu ohledně mezinárodní spolupráce a obranného průmyslu.

NATO a bezpečnostní záruky

Americký plán požaduje, aby Ukrajina ústavně přijala neutralitu a NATO se zavázalo k tomu, že ji nikdy nepřijme do svých řad. V evropské variantě naopak podle The Telegraph zůstává možnost členství otevřená: rozhodnutí o přijetí má záviset na konsenzu uvnitř aliance. V evropském návrhu se též podle britského deníku uvádí, že Ukrajina se stane členem Evropské unie. Dle dokumentu Kyjev také „nebude nucen k neutralitě“ a dokonce může pozvat „přátelské síly“ na své území, pokud to uzná za vhodné, a svobodně rozhodovat také o výzbroji a operacích spřátelených zemí na jejím území. V tomto bodě evropského návrhu se také uvádí, že by měla vzniknout skupina garantujících států, zahrnující evropské i mimoevropské země, které by měly být Ukrajině k dispozici právě pro případnou pomoc. Trumpův návrh výslovně zakazuje přítomnost jakýchkoliv jednotek NATO na území Ukrajiny.

Dle informací agentury Reuters plán obsahuje požadavek, aby bezpečnostní záruky USA zrcadlily článek 5 NATO.

Územní otázky

Velkou kritiku z mnoha stran vyvolává americký návrh ohledně územních ústupků. Plán mimo jiné počítá s uznáním de facto ruské kontroly nad Krymem, Luhanskem a Doněckem, z nichž se stanou demilitarizované zóny, se „zmrazením“ linie dotyku v Chersonské a Záporožské oblasti (a tím, že se Ukrajina části území v těchto oblastech také případně vzdá) či se stažením ukrajinských sil z části Doněcké oblasti. Až po tomto a dalších určených oboustranných staženích z pozic by dle amerického plánu mohl nastat stav příměří.

Evropský plán se naproti tomu soustředí na okamžité a bezpodmínečné příměří na všech frontách. Teritoriální otázky mají být řešeny až po jeho uzavření. Podle dokumentu by se Ukrajina měla znovu ujmout plné kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou či Kachovskou přehradou a získat zaručený a neomezený přístup k plavbám po řece Dněpr. Dle amerického plánu by si mimo jiné Ukrajinci s Rusy elektřinou vyrobenou v Záporožské elektrárně rozdělovali napůl.

Dle Reuters také evropský návrh obsahuje požadavek, aby o svá okupovaná území Ukrajina neusilovala vojenskými prostředky a aby jednání o výměně území začala od linie kontaktu na frontě.

Sankce a poválečná obnova

Trumpův dokument je o něco vstřícnější k Rusku v oblasti sankcí. Počítá s jejich postupným rušením, reintegrací Ruska do globální ekonomiky a dokonce i s návratem Moskvy do skupiny G7. Návrh obsahuje i nástin dlouhodobé hospodářské spolupráce mezi USA a Ruskem v oblastech energetiky, surovin či moderních technologií.

Evropský plán naproti tomu připouští pouze velmi postupné a velmi podmíněné uvolňování sankcí – a to až po dosažení trvalého míru, s automatickou odezvou v případě porušení dohody. Součástí evropského dokumentu je i požadavek, aby Rusko finančně odškodnilo Ukrajinu, mimo jiné prostřednictvím svých zmrazených zahraničních aktiv.

„Ukrajina bude plně rekonstruována a finančně odškodněna, mimo jiné prostřednictvím ruských státních aktiv, která zůstanou zmrazena, dokud Rusko neuhradí škody způsobené Ukrajině,“ uvádí se podle Reuters v dokumentu. Americký plán naopak navrhoval, aby 100 miliard dolarů zmrazených ruských peněz bylo investováno do Američany vedené snahy o rekonstrukci a investice na Ukrajině a aby USA získaly 50 % zisků z tohoto podnikání. USA také navrhly, aby zbytek byl investován do „samostatného americko-ruského investičního nástroje“.

Ukrajina má podle Reuters také co nejdříve po uzavření mírové dohody dle evropského plánu uspořádat volby.

Společný postup

Podle zdroje The Telegraph byl evropský plán dokončen již dříve na podzim, kdy se ukrajinští a evropští diplomaté dozvěděli o přípravě samostatného americko-ruského dokumentu. „Dává samozřejmě smysl, že právě tento návrh je tím, s čím Evropa a Ukrajina vstupují do ženevských jednání,“ uvedl pro deník anonymní vysoce postavený západní úředník.