Americký prezident Donald Trump poté, co oznámil poslání řady moderních zbraní Ukrajině, se v rozhovoru pro BBC vyjádřil i k NATO, které dlouhodobě kritizuje a označil ho v minulosti za zastaralé. To podle Trumpa už neplatí, protože členové platí své účty a obranné aliance jsou potřebné především pro menší státy. Trumpa se redaktor v rozhovoru pro BBC zeptal, zda je NATO podle něj stále zastaralé.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po dnešním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě označil za „absolutně logické“, že teď budou evropské země platit za americké zbraně a posílat své na Ukrajinu. Američané už zbraně Kyjevu posílat nebudou a vše bude tak financovat Evropa. Celé to bude koordinovat NATO. „Je to naprosto logické. Evropa musí jít vpřed. Mluvil jsem s mnoha lídry. Zúčastní se Německo, Dánsko, Švédsko, Estonsko, Nizozemsko a mnoho dalších zemí,“ prohlásil Rutte.
Česká politická scéna zůstává v otázce budoucího členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci silně rozdělená. Zatímco vláda Petra Fialy (ODS), Piráti nebo prezident Petr Pavel podporují spíš tu euroatlantickou perspektivu Kyjeva a vnímají ji jako zásadní pro bezpečnost Evropy, část opozice, zejména hnutí ANO Andreje Babiše, SPD Tomia Okamury či menší politická uskupení, považují myšlenku ukrajinského členství za nereálnou, ba dokonce nebezpečnou.
Spojené státy obnovily dodávky vojenské pomoci Ukrajině, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení na sociálních sítích. Upozornil, že se připravují se i nové balíky evropské pomoci. Ukrajina od února 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska a dodávky západních zbraní, především z USA, jsou pro napadenou zemi zásadně důležité. Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance, která za ně zaplatí, řekl prezident Donald Trump v noci na pátek stanici NBC News.
Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí, řekl v noci na pátek americký prezident Donald Trump stanici NBC News. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala a zřejmě učiní v pondělí důležité prohlášení k Rusku, aniž by uvedl podrobnosti. "Jsem z Ruska zklamaný, ale uvidíme, co se stane v příštích několika týdnech," uvedl šéf Bílého domu.
Ví v Bílém domě pravá ruka, co dělá levá? Minulý týden Trumpova administrativa náhle oznámila, že pozastavila vojenské dodávky Ukrajině, včetně střel do protivzdušné obrany. Byl to šok pro Ukrajince, Evropany, ale i pro americké ministerstvo zahraničí, se kterým to Pentagon nekonzultoval. Krok byl o to překvapivější, že Donald Trump na summitu NATO naznačoval, že se bude snažit ukrajinskou protivzdušnou obranu posílit. Nyní zase ale Američané oznámili, že dodávky budou pokračovat. Co se to ve Washingtonu vlastně děje?
Největší evropský přístav nizozemský Rotterdam se připravuje na údajnou válku s Ruskem. Rezervuje výlučný prostor pro vojenské nákladní lodě z USA, Kanady a Británie a plánuje, jak přesměrovat zásilky v případě vypuknutí války, píše deník Financial Times. Přístav vždy sloužil i pro vykládku vojenského materiálu, ale ani během studené války neexistovala žádná jeho část speciálně vyhrazená pro armádní logistiku. Nyní je pro tyto potřeby vyhrazena část kontejnerového terminálu, uvedl FT.
Slovinský premiér Robert Golob oznámil, že vláda vyhlásí konzultativní referendum o ochotě Slovinců dávat více prostředků na zbrojení v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Reaguje tak na překvapivou porážku v parlamentu, kde poslanci v pátek schválili návrh na vypsání referenda o zvýšení obranných výdajů, informuje Euractiv. „Jsou jen dvě cesty: buď zůstaneme v NATO a budeme platit příspěvky na členství, nebo alianci opustíme – všechno ostatní je populistický klam vůči občanům Slovinska,“ prohlásil Golob podle vládního prohlášení.
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii. V rozhovoru Rutte odpovídal na otázky o údajně klesajícím zájmu Spojených států o bezpečnost v Evropě a rostoucím významu Asie v očích Washingtonu.
Krátce poté, co NATO schválilo navýšení obranných výdajů a bude poprvé započítávat i výdaje na infrastrukturu, přišla Itálie s kreativním řešením, jak nové parametry splnit. Italská vláda by ráda podle ministra dopravy vicepremiéra Mattea Salviniho do výdajů započítala most z pevninské části Itálie na Sicílii. Jeho prohlášením za strategickou stavbu by zároveň vládě mohlo ulehčit řadu byrokratických kroků. Projekt za 13,5 miliardy eur tak má být nejen dopravním zázrakem, ale nově i strategickou infrastrukturou NATO.
Americký prezident Donald Trump chtěl začít dávat pět procent na obranu od příštího roku, ale u jednoho stolu na summitu v Haagu jsme mu vysvětlili, že to teď není možné. Uvedl to prezident Petr Pavel, který na slavnostní večeři na summitu NATO seděl s Trumpem u jednoho stolu. Dodal, že Spojené státy bezpochyby dostojí svým závazkům v rámci Aliance, Trumpův postup byl pro Evropu podle Pavla budíček.
Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Měli velkou bitku, jako děti na školním dvoře. Víte, bojují jako o život. Nemůžete je zastavit. Nechte je ale bojovat asi dvě tři minuty, pak je snadné je zastavit,“ popsal svůj přístup Trump. „A pak někdy musí tatínek použít silná slova, aby to zastavil,“ doplnil ho Rutte. Vzhledem k tomu, že média neměla k řešení nic důležitějšího, summit se dá považovat za úspěšný.
Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.
Donald Trump si na summitu NATO v Haagu připsal významné diplomatické vítězství. Spojenci jednomyslně souhlasili s navýšením obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, což dosud žádný americký prezident nedokázal prosadit. O to větší pozornost ale vyvolalo chování nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle kritiků Trumpovi příliš podlézal – veřejně i v soukromí, píše německý deník Bild.
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Uvedl to dnes po summitu Severoatlantické aliance španělský premiér Pedro Sánchez. Alianční země se přitom dnes shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou. Americký prezident Donald Trump označil Španělsko za černého pasažéra a pohrozil mu dopady na vývoz do USA.
Americký prezident Donald Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila.
Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO. Podle českého prezidenta Petra Pavla všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
V Haagu začalo jednání lídrů členských zemí na summitu NATO, řešit se bude mimo jiné závazek členů k navýšení obranných výdajů. Českou republiku při jednáních zastupuje prezident republiky Petr Pavel, součástí delegace jsou i ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničí Jan Lipavský nebo náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka.
Americký prezident Donald Trump po cestě na summit NATO v Haagu vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany. Napsala to agentura AP, podle níž by komentáře šéfa Bílého domu mohly oživit dlouhodobé obavy evropských spojenců ohledně závazků Washingtonu vůči Severoatlantické alianci. "To záleží na vaší definici," řekl Trump novinářům po cestě na summit NATO do Haagu.
Ve dnech 24. a 25. června 2025 probíhá v hostitelském Nizozemsku historicky první summit NATO v této zemi. Mezinárodní událost se koná ve Světovém fóru v Haagu a přivádí do země tisíce politických lídrů, diplomatů, ministrů i novinářů. Cílem summitu je posílit bezpečnost a jednotu v rámci aliance, zejména v době pokračující války na Ukrajině a napětí na Blízkém východě, jak informuje web vlády Nizozemska. Kvůli americkému prezidentovi zvolili organizátoři mimořádně stručný formát jednání.
Prezidenti Ukrajiny a Spojených států Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkají na okraj nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Podle agentury Reuters o tom bez upřesnění informoval Bílý dům a následně i Trump. Zelenskyj předtím v úterý odvysílaném rozhovoru se stanicí Sky News řekl, že se s Trumpem plánuje sejít. Podle ukrajinského zdroje agentury Reuters se schůzka uskuteční nejspíše ve středu.
Nizozemské úřady vyšetřují možnou sabotáž na železniční síti poté, co kvůli výpadku proudu způsobenému požárem kabelů přestala jezdit část vlaků. V Nizozemsku dnes začíná dvoudenní summit NATO. Kvůli výpadku nejezdí vlaky mezi letištěm Schiphol a hlavním městem Amsterodamem, napsala agentura AP. Provozovatel trati uvedl, že běžný provoz by měl být obnoven do dnešního večera.
Slovensko si podobně jako Španělsko musí vyhradit právo rozhodnout, v jakém tempu a struktuře je připraveno navyšovat obranný rozpočet s cílem dosáhnout plán NATO. Ten počítá se zvýšením výdajů na obranu svých členů na úroveň pěti procent výkonu ekonomiky daného státu do roku 2035. V prohlášení úřadu vlády to dnes uvedl slovenský premiér Robert Fico. Španělsko o víkendu oznámilo, že zatím nebude muset dodržet uvedený závazek; tuto skutečnost podle Madridu zohlední i dokumenty, které budou schválené na nadcházejícím summitu NATO.
NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí, uvedl nedávno v Londýně generální tajemník Mark Rutte. Reagoval tak na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i rozvoj schopností Ruska či Číny. Středobodem jednání nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu však bude dohoda na navýšení závazku jednotlivých členských zemí v reakci na nedávno schválené navýšení schopností, kterými mají jednotliví členové přispívat. Už před summitem se však objevují jisté trhliny mezi spojenci
Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu
Navýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP označil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, za nepřijatelné. Za příklad si vzal španělského premiéra Pedra Sanchéze, který žádá pro Španělsko výjimku. Uvedl to dnes v CNN Prima News. Kritizoval také nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35, který dohodla vláda Petra Fialy. Babiš nechce tyto útočné letouny a prodal by je Izraeli.
Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.
NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci. „Časy se změnily, NATO se musí také změnit,“ prohlásil podle italských médií na Univerzitě v Padově na konferenci pořádané sdružením PadovaLegge italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj aliance musí dostát hlubokých změn a brát v otázku rovněž globální Jih, aby zajistila svou bezpečnost. Poukázal na to, že už se nebojuje jen o kus země, ale o technologickou nadvládu.
Závazek dávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by byl pro Španělsko nerozumný a neslučitelný s jeho sociální politikou, napsal španělský premiér Pedro Sánchez generálnímu tajemníkovi NATO Markovi Ruttemu. Informoval o tom dnes deník El País. Podle něj Sánchez také šéfa NATO vyzval, aby v závěrech summitu Severoatlantické aliance, který se koná příští týden v Haagu, poskytl flexibilnější rámec, který by umožnil Španělsku výjimku z tohoto cíle.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times. Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
