Nizozemské úřady vyšetřují možnou sabotáž na železniční síti poté, co kvůli výpadku proudu způsobenému požárem kabelů přestala jezdit část vlaků. V Nizozemsku dnes začíná dvoudenní summit NATO. Kvůli výpadku nejezdí vlaky mezi letištěm Schiphol a hlavním městem Amsterodamem, napsala agentura AP. Provozovatel trati uvedl, že běžný provoz by měl být obnoven do dnešního večera.
Slovensko si podobně jako Španělsko musí vyhradit právo rozhodnout, v jakém tempu a struktuře je připraveno navyšovat obranný rozpočet s cílem dosáhnout plán NATO. Ten počítá se zvýšením výdajů na obranu svých členů na úroveň pěti procent výkonu ekonomiky daného státu do roku 2035. V prohlášení úřadu vlády to dnes uvedl slovenský premiér Robert Fico. Španělsko o víkendu oznámilo, že zatím nebude muset dodržet uvedený závazek; tuto skutečnost podle Madridu zohlední i dokumenty, které budou schválené na nadcházejícím summitu NATO.
NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí, uvedl nedávno v Londýně generální tajemník Mark Rutte. Reagoval tak na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i rozvoj schopností Ruska či Číny. Středobodem jednání nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu však bude dohoda na navýšení závazku jednotlivých členských zemí v reakci na nedávno schválené navýšení schopností, kterými mají jednotliví členové přispívat. Už před summitem se však objevují jisté trhliny mezi spojenci
Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu
Navýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP označil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, za nepřijatelné. Za příklad si vzal španělského premiéra Pedra Sanchéze, který žádá pro Španělsko výjimku. Uvedl to dnes v CNN Prima News. Kritizoval také nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35, který dohodla vláda Petra Fialy. Babiš nechce tyto útočné letouny a prodal by je Izraeli.
Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.
NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci. „Časy se změnily, NATO se musí také změnit,“ prohlásil podle italských médií na Univerzitě v Padově na konferenci pořádané sdružením PadovaLegge italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj aliance musí dostát hlubokých změn a brát v otázku rovněž globální Jih, aby zajistila svou bezpečnost. Poukázal na to, že už se nebojuje jen o kus země, ale o technologickou nadvládu.
Závazek dávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by byl pro Španělsko nerozumný a neslučitelný s jeho sociální politikou, napsal španělský premiér Pedro Sánchez generálnímu tajemníkovi NATO Markovi Ruttemu. Informoval o tom dnes deník El País. Podle něj Sánchez také šéfa NATO vyzval, aby v závěrech summitu Severoatlantické aliance, který se koná příští týden v Haagu, poskytl flexibilnější rámec, který by umožnil Španělsku výjimku z tohoto cíle.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times. Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost. "Pokud jde o setkání s panem Trumpem, tak by bylo jistě mimořádně přínosné," řekl Putin.
Příští summit NATO v Haagu bude údajně kratší. Místo obvyklých tří zasedání po dvou a půl hodinách se letos uskuteční pouze jedno dvouapůlhodinové jednání. Důvodem zkrácení summitu je americký prezident Donald Trump. Organizátoři summitu se obávají, že americký prezident by mohl nečekaně opustit jednání, jako se to stalo na summitu G7. O zprávě informují The Times. Závěrečný dokument summitu, obvykle složený z desítek odstavců, letos nebude delší než jedna stránka formátu A4
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance. Informuje například Postoj. „Nesvědčila by Slovensku v této bláznivé době lepší zůstat neutrální? Pokládám tuto otázku oficiálně, velmi jasně,“ řekl na tiskové konferenci.
Zákon o všeobecném referendu hnutí ANO podporuje, možnost hlasování o vystoupení z Evropské unie ale odmítáme. Uvedla to šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Potvrdila tak slova lídra hnutí Andreje Babiše (ANO), který o možnosti zavedení referenda hovořil v souvislosti s potenciální vládní koalicí vytvořené ve spolupráci s SPD, která referendum o vystoupení z EU a NATO označuje za svou klíčovou prioritu.
Zvýšení výdajů na obranu je možné za cenu škrtnutí „šílených výdajů na dekarbonizaci“. Takový je hlavní narativ ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Summit NATO bude koncem června jednat o zvýšení výdajů na obranu ze současných dvou až na pět procent HDP, což představuje zhruba čtvrt bilionu korun navíc oproti současnosti. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) Echu řekla, že takové zvýšení by mělo negativní dopad na všechny oblasti života v Česku.
Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.
Pokud by hnutí Stačilo! bylo ve vládě, nemělo by vzhledem k postoji ke členství České republiky v Evropské unie a Severoatlantické alianci (NATO) mít slovo v zahraniční a bezpečnostní politice. V podcastu Ptám se já webu Seznam Zprávy to řekl prezident Petr Pavel. Hnutí Stačilo! v čele s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou chce prosadit referendum o vystoupení z těchto dvou organizací. Vyjádření Konečné ČTK shání.
Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij a ruský vyjednávač na jednáních s Ukrajinou v Istanbulu dnes prohlásil, že příměří válečný konflikt nevyřeší. Kreml požaduje plnohodnotné mírové uspořádání, protože v opačném případě by se podle něj později Ukrajina ocitla v NATO a západní země by zaútočily na nová ruská území dobytá na Ukrajině, což by znamenalo jadernou válkou a konec planety.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v dnešním projevu v Londýně vyzve ke zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany aliance o 400 procent. Důvodem je zejména snaha čelit Rusku, které podle něj zasévá teror z nebe. Úryvky z projevu v londýnském institutu Chatham House, kde má nastínit priority pro nadcházející summit NATO v Haagu. "Musíme udělat obrovský skok v naší kolektivní obraně... Faktem je, že nebezpečí nezmizí ani s koncem války na Ukrajině," očekává se, že Rutte prohlásí.
Podle prezidenta Petra Pavla je současná kauza kolem darovaných bitcoinů "velký průšvih", který musí být transparentně prošetřen. Také podle něj může snížit prestiž Česka v zahraničí či důvěru občanů ve stát. Při dnešním projevu před poslanci apeloval také na to, aby debata v Poslanecké sněmovně neoslabovala ukotvení země v EU a NATO. Debaty o vystoupení z těchto organizací označil za hazard s národními zájmy.
Státníci z celého světa a další osobnosti světové politiky gratulují Karolu Nawrockému k pátečnímu zvolení novým prezidentem Polska. Maďarský premiér Viktor Orbán ve svém blahopřáni uvedl, že se těší na vzájemnou spolupráci v rámci V4, zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dle svých slov doufá v pokračující „velmi dobrou spolupráci s Polskem“. Šéf NATO Mark Rutte uvedl, že s Nawrockým chce pracovat na posílení aliance v době, kdy čelí hrozbě ze strany Ruska.
Baltské moře se v nadcházejícím týdnu může stát dějištěm mimořádně napjaté vojenské situace, píše německý deník Bild. Zatímco Severoatlantická aliance zahajuje své tradiční námořní cvičení Baltops, které se koná každoročně na začátku června už více než 50 let, do stejné oblasti vyslal svou flotilu na cvičení také ruský prezident Vladimir Putin. Ruské manévry přitom podle deníku začaly s měsíčním předstihem oproti běžnému harmonogramu.
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg. Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu.
Nezpochybňuji, že humanitární situace v Gaze je velmi špatná, mluvit ale o genocidě nebo válečných zločinech podle mě není na místě. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Dále hovořil o tom, že Česko nadále podporuje stát Izrael a jeho právo na sebeobranu, ale také třeba tom, že americký prezident Donald Trump dosud neuspěl se svou mírovou iniciativou mezi Ukrajinou a Ruskem, budoucnosti NATO či sněmovních volbách.
Slova německého kancléře Friedricha Merze (CDU/CSU), že Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní a může tak útočit na vojenské cíle v Rusku, nezůstala bez podrážděné odezvy Moskvy. Nejprve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kancléřovy výroky za "nebezpečná rozhodnutí". Ruský prezident Vladimir Putin šel pak ještě dál: doslova uvedl, že v případě, že dojde k povolení úderů hluboko uvnitř země, "nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině".
Suvalský koridor, strategický úzký pás mezi Litvou a Polskem, se poslední týdny ocitá v centru pozornosti. Roste totiž obava, že pokud Rusko napadne NATO, učiní tak právě zde. V Litvě se připravují nejen vojáci, ale i obyvatelé – někteří zvažují útěk, jiní se smiřují s tím nejhorším. Tento přibližně 65 kilometrů široký pruh území na hranici Polska a Litvy, sevřený mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a spojencem Moskvy Běloruskem, označují západní armády za „strategické hrdlo“ východního křídla NATO.
Přes Česko se ode dneška do středy přesouvají americké jednotky na cvičení Severoatlantické aliance (NATO) do Rumunska. Přejezdy jsou naplánovány na noční a časné ranní hodiny, vojáci se budou přesouvat po dálnicích D5, D0 a D1 na silnici 38 do Rančířova, odkud budou pokračovat na hraniční přechod Břeclav. Společně s přejezdy, které se uskuteční mezi 3. a 10. červnem, přes Česko přejede více než 1200 amerických vojáků a přibližně 450 kusů jejich techniky.
Nejvyšší ústavní činitelé se při setkání na Pražském hradě tento týden shodli na nutnosti významně zvýšit výdaje na obranu. A to až na 5 % HDP. Opozice naopak upozorňuje, že armáda má problém s pokrytím a využitím i současných 2 % HDP a vyšší investice označuje za nereálné. O pěti procentech HDP na obranu dlouhodobě mluví americký prezident Donald Trump či generální tajemník NATO Mark Rutte.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent HDP, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Navýšení ze současných dvou procent bude zřejmě hlavním tématem červnového summitu NATO. Šéf aliance Mark Rutte navrhuje vydávat 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na položky s obranou související. Pro státní rozpočet by však takový nárůst znamenal obrovskou zátěž a je tak otázkou, kde na tyto výdaje vzít.
Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti nemá zájem o mír na Ukrajině a v rozhovorech se Spojenými státy jen hraje o čas, uvedl dnes v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Evropa podle něj musí zvýšit tlak na Rusko zavedením dalších sankcí, zejména na prodej ruské energie. Pistorius se dnes v Bruselu účastní jednání unijních ministrů obrany, Česko na něm zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Rusko se chystá na zkušební start mezikontinentální rakety. Podle ukrajinské vojenské rozvědky se Kreml připravuje na demonstrativní odpálení mezikontinentální balistické rakety RS-24 Yars v rámci tzv. „bojového výcviku“. Ke startu má dojít v noci z pondělí na úterý z odpalovacího místa poblíž obce Svobodnyj ve Sverdlovské oblasti. Podle ukrajinské strany má jít o pokus zastrašit nejen Ukrajinu, ale také státy Evropské unie a Severoatlantické aliance, píše magazín Newsweek.
