Tag: NATO

Články k tagu

Kreml odmítá, že by chtěl napadnout státy EU a NATO. Nabízí „právně závazný dokument“

Kreml odmítá, že by chtěl napadnout členské státy EU či NATO. Rusko je připraveno to potvrdit i v právně závazném dokumentu. Americké zpravodajské služby se mýlí, pokud míní, že ruský prezident Vladimir Putin se chce zmocnit celé Ukrajiny a částí Evropy, které byly součástí sovětského bloku, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabakov uvedl, že Rusko je připraveno právně potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi EU či NATO.

Ukrajina nemusí být v NATO, pokud dostane bezpečnostní záruky, připustil Zelenskyj

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to dnes v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. Zelenskyj na dotazy novinářů reagoval v chatovací skupině před očekávaným jednáním v Berlíně s americkými a evropskými partnery.

„Konflikt je za dveřmi, jsme dalším cílem Ruska.“ Rutte vyzval členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí, a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval Rutte, iInformoval Reuters. Generální tajemník Severoatlantické aliance na akci pořádané organizátory Mnichovské bezpečnostní konference v Berlíně řekl, že příliš mnoho spojenců v NATO podle něj dostatečně nevnímá přítomnost ruské hrozby v Evropě.

Pentagon vyzval Evropu, aby převzala většinu obrany NATO. Nejpozději do roku 2027

Evropa jako hlavní síla NATO? To by už brzy měla být realita Severoatlantické aliance. Spojené státy stanovily Evropě ambiciózní termín nejpozději do roku 2027, kdy má převzít většinu konvenční obrany v rámci NATO. Podle informací agentury Reuters, kterou potvrdilo několik diplomatických zdrojů, požaduje Washington po evropských spojencích, aby zajistili rozhodující část aliančních kapacit – od zpravodajství přes logistiku až po raketové systémy.

„Zbraně už nejsou potřeba“. Itálie mění kurz a nebude kupovat vojenskou techniku pro Ukrajinu

Italská vláda Giorgie Meloniové se nebude účastnit programu PURL, nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Ministr zahraničí Antonio Tajani oznámil, že další vojenská pomoc je předčasná vzhledem k probíhajícím mírovým jednáním, čímž jako první větší evropský stát výrazně mění dosavadní postoj k válečnému konfliktu. Informuje o tom americký Bloomberg. Posílat zbraně na Ukrajinu dlouhodobě odmítá Maďarsko a rovněž Slovensko, které však v tom nebrání soukromým dodávkám.

Američané odřízli německou armádu. Důvěra je pryč, Pentagon přerušil kontakt s Bundeswehrem

Pentagon přerušil přímou komunikaci s německými ozbrojenými silami. Podle velitele německé armády generálporučíka Christiana Freudinga jsou komunikační kanály mezi americkým ministerstvem obrany a Bundeswehrem (ozbrojené síly Německa) zcela přerušeny. Možným důvodem je ochlazení vztahů mezi Německem a USA po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Informuje o tom německý deník Berliner Zeitung.

Salviniho strana kritizuje šéfa vojenského výboru NATO za slova o „agresivnějším postoji“ proti Rusku

Nedávná slova italského admirála a předsedy vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragoneho o „agresivnějším postoji“ vůči Rusku budí emoce. Jeho rozhovor pro deník Financial Times si vysloužil kritiku od části italské vlády, jelikož řekl, že Severoatlantická aliance zvažuje agresivnější postoj vůči Rusku ohledně hybridní války, píše italský tisk. Podle některých vládních politiků admirál svým prohlášením přilévá olej do ohně. Podobně se v pondělí vyjádřila také Moskva.

NATO by mělo být asertivnější vůči Rusku, soudí šéf vojenského výboru

Každou chvíli se mluví o ruském útoku na Evropu, ale nyní se ozývají i hlasy z druhé strany. Například admirál a předseda Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone tvrdí, že by Severoatlantická aliance měla být „agresivnější“ v reakcích proti Rusku. Je to vůbec poprvé, co se mezi zástupci aliance mluví o možnosti „preventivní akce, která může být vnímána jako sebeobrana“ v rámci kremelských hybridních útoků, píše deník The Financial Times.

Okamura otočil. Na setkání zemí NATO vyjedou i čeští poslanci

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura nakonec schválí poslaneckou cestu na transatlantické fórum do USA, kde se setkávají členové parlamentů NATO. Ve středu cestu zamítl organizační výbor, což se setkalo se silnou kritikou politiků končící koalice. Šéf organizačního výboru Tomio Okamura změnu hájí tím, že nově bude delegace politicky vyvážená, cesty by se měl kromě poslance ODS Pavla Žáčka zúčastnit i poslanec Motoristů Karel Beran, který nahradí původně navrženou Helenu Langšádlovou z TOP 09.

Unikl evropský mírový plán pro Ukrajinu. Jak se liší od návrhu USA?

Dokument evropských lídrů o míru na Ukrajině, který dnes zástupci EU a evropských zemí představili na jednání v Ženevě, se v mnohém zásadně liší od původního amerického plánu. Podle uniklé části tohoto textu, který zveřejnil britský deník The Telegraph, evropský návrh staví výrazněji na podpoře Ukrajiny. Podle Reuters dokument, který byl připraven pro ženevská jednání, navrhuje, aby ukrajinská armáda byla v „mírovém období“ omezena na 800 000 vojáků a Ukrajina obdržela od USA bezpečnostní záruku podobnou článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Bude bojiště budoucnosti autonomní? V Německu se nákup drahých tanků setkal s kritikou

Německý kancléř na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu mluvil o Zeitenwende, bodu zlomu, a slíbil masivní investice do vyzbrojení bundeswehru. Tři a půl roku poté přišel historik Neill Ferguson a ekonom Moritz Schularick se silnou veřejnou kritikou, že masivní investice do obrany jdou z 90 % do těžké techniky, minulých válek a minimum jde do klíčových nových technologií nového bojiště, jako jsou drony či další autonomní systémy.

„Je třeba ukázat sílu,“ řekl Pavel k narušování vzdušného prostoru NATO Ruskem

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, řekl v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Rusku ukázat sílu. Rusko ve všem, co dělá, respektuje sílu, zatímco zdrženlivost považuje za slabost, uvedl český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance.

Axios: Shutdown v USA zastavil prodej zbraní spojencům NATO

Platební neschopnost americké federální vlády, takzvaný shutdown, zastavila prodej zbraní ze Spojených států do členských států NATO v Evropě v hodnotě nejméně pěti miliard dolarů (105 miliard korun). Píše o tom americký server Axios, podle kterého to má vliv na dodávky vojenské techniky na Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Podle nejmenovaného zástupce amerického ministerstva zahraničí jde o protiletadlové střely AMRAAM, systémy protivzdušné obrany Aegis a salvové raketomety HIMARS určené pro země, jako jsou Dánsko, Chorvatsko a Polsko.

„Kvůli Ukrajině nebudeme riskovat třetí světovou.“ Stoltenberg popsal začátek ruské invaze

NATO odmítlo v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 žádost prezidenta Volodymyra Zelenského uzavřít vzdušný prostor nad napadenou zemí. V rozhovoru pro list The Sunday Times to uvedl norský politik a bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se obával, že se v době jeho vedení Severoatlantická aliance rozpadne. NATO nechtělo kvůli Ukrajině riskovat třetí světovou válku, řekl Stoltenberg s odkazem na slova tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena.

Tajemné drony nad základnou, kde by mohly být jaderné zbraně. Ministr mluví o vážném incidentu

V sobotu večer bylo nad belgickou vojenskou základnou Kleine-Brogel ve městě Peer spatřeno několik dronů. Podle zpráv agentur DPA a Belga se jedná o důležité vojenské zařízení, které využívá také NATO. Případ nyní vyšetřuje policie i zpravodajské služby. V říjnu se na vojenské základně Kleine-Brogel ve Flandrech konala každoroční cvičení NATO zaměřená na obranu území Aliance pomocí jaderných zbraní, připomněl server Pravda s odvoláním na TASR.

Belgie je příliš malá pro stíhačky F-35. A v čem je problém? brání se ministr

Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní. Belgie v říjnu převzala na svém území první tři bojové letouny F-35.

Spojené státy chtějí snížit počet svých vojáků na východním křídle NATO

Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Severoatlantické aliance. Oznámilo to dnes rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle

Obavy z tajemných dronů. Za neoprávněné lety hrozí pokuty, u vojenských objektů i vězení

Evropa v posledních týdnech čelí řadě letů neznámých dronů nad letišti a dalšími objekty kritické infrastruktury. To vede k pozastavení provozu a v některých případech i k zapojení armády. Poslední případ se odehrál tento týden na Mallorce, v minulých týdnech neznámým dronům čelilo například Dánsko, Norsko, Německo či Polsko. Německo či Velká Británie už oznámily novelizaci zákonů a rozšiřují pravomoci armády a bezpečnostních složek proti dronům zasahovat.

Rusko zřejmě využívá vrak lodi Estonia ke špionáži NATO, píší německá média

Podle společného vyšetřování německých stanic WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung zveřejněného v pátek mohly ruské zpravodajské služby využít vrak trajektu MS Estonia v Baltském moři jako tajné místo pro podvodní sledovací operace zaměřené na námořní aktivity NATO. Vyšetřování, založené na informacích z bezpečnostních zdrojů NATO, naznačuje, že ruští agenti mohli v blízkosti vraku či přímo na něj nainstalovat podvodní zařízení schopná navádět drony a ponorné roboty a sbírat akustické signály válečných lodí a ponorek NATO.

„EU má lépe koordinovat obranu, ne suplovat NATO“. Co přináší plán posílení unijních schopností

Evropská komise představila plán na posílení evropských obranných schopností. Stanovuje konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků ve vojenských schopnostech zemí unie, do kterých spadá také protivzdušná a protiraketová obrana i drony. Podle oslovených europoslanců i expertů nemá EU suplovat vojenskou pozici NATO, problém může podle nich nastat v neochotě jednotlivých zemí uvolňovat další finanční prostředky, respektovat avizované kvóty nákupů obranných kapacit.

Ministr obrany za SPD nebude zpochybňovat členství v NATO, ručí Havlíček

Nominant SPD na funkci ministra obrany nebude podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka zpochybňovat české členství v Severoatlantické alianci (NATO). Havlíček v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News uvedl, že to může zaručit. ANO jedná s SPD a stranou Motoristé sobě o vládě. Poslankyně ANO Taťána Malá nemá obavy ani z obsazení funkce předsedy Sněmovny šéfem SPD Tomiem Okamurou. Čeká, že bude ČR reprezentovat důstojně.

Německé rozvědky se bojí Ruska: mrazivý mír se může změnit v rozžhavený konflikt

Ruská federace je připravena na vojenský konflikt s NATO a cílem číslo jedna je Německo, tvrdí šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jaeger. Podle něho zároveň Moskva rozšiřuje své mocenské ambice na západ a využívá nejen armádu, ale i hybridní operace (kybernetické útoky, propaganda, sabotáže, provokace, apod.), píše německý magazín Spiegel. Na veřejném brífinku v Bundestagu se poprvé objevili noví šéfové tajných služeb. Šéf rozvědky BND Martin Jaeger a ředitel Federálního úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinan Selen varovali před Ruskem s tím, že Kreml se v případě potřeby nevyhne přímé vojenské konfrontaci s NATO.

„Jsme dostatečně silní, abychom ruské letouny nesestřelovali, pokud nejsou hrozbou,“ řekl Rutte

Podle Marka Rutteho je Severoatlantická aliance natolik silná, že může projevit zdrženlivost a ruské letouny nad svým územím nesestřelovat. Uvedl to na setkání ve slovinské Lublani. Následně na prvním setkání ministrů obrany NATO od summitu v Haagu upřesnil, že tak NATO bude činit, pokud letouny nebudou hrozbou. Setkání se má zabývat právě otázkami protivzdušné obrany NATO a jak reagovat na průniky neznámých dronů nad území Aliance. Informují například The Times.

Pobaltské státy mají plány na evakuaci až milionu civilistů při útoku z Ruska

Pobaltské země, znepokojené rostoucími ruskými vojenskými aktivitami od začátku totální invaze na Ukrajinu, intenzivně pracují na podrobných pohotovostních plánech pro případ možného ruského útoku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s touto iniciativou. Tyto plány nyní nabývají na významu po nedávných vpádech ruských bezpilotních letounů a letadel na území NATO. Obsahují mimo jiné i možné scénáře evakuace stovek tisíc obyvatel

Trump tlačí na Španělsko: „Možná byste je z NATO měli prostě vyhodit!“

Americký prezident Donald Trump naznačil, že by NATO mělo zvážit vyloučení Španělska z aliance kvůli jeho nízkým obranným výdajům. Alianční partneři se na červnovém summitu dohodli, že splní Trumpův požadavek dávat na obranu 5 procent HDP. Španělsko bylo přitom jedinou zemí, která se k tomuto cíli odmítla zavázat. V uplynulých měsících se pozice jihoevropské země nezměnila. „Měli jsme jednoho opozdilce - Španělsko. Musíte jim zavolat a zjistit, proč se loudají,“ řekl Trump během čtvrteční schůzky s finským prezidentem Alexanderem Stubbem.

Poplach v Německu. Tajemný dron létal nad ostře střeženou základnou NATO

Ve středu večer krátce před 19. hodinou došlo k vážnému narušení bezpečnostního režimu na jedné z nejdůležitějších vojenských základen NATO v Evropě. Neidentifikovaný dron byl spatřen ve vzdušném prostoru základny NATO v Geilenkirchenu v Severním Porýní-Vestfálsku navzdory přísně střežené bezletové zóně, píše deník Bild. Základna v Geilenkirchenu je domovem průzkumných letounů AWACS, které hrají klíčovou roli při monitorování vzdušného prostoru na východním křídle NATO.

Češi podle voleb o odchodu z EU ani NATO nestojí. Babiš odmítá, že by měnil kurz země

Sněmovní volby ukázaly, že česká společnost nakonec příliš nepřeje zásadnímu obratu v zahraničněpolitickém směřování země. Strany, které během kampaně zpochybňovaly členství Česka v Evropské unii či Severoatlantické alianci, nezískaly výraznější podporu. Například hnutí SPD a levicová koalice Stačilo!, které volaly po možnosti referenda o vystoupení z EU a NATO, skončily s výsledky pod deseti procenty, respektive se do dolní komory vůbec nedostaly.

Pět mrtvých po ruských útocích na Záporoží a Lvov. Polské stíhačky v pohotovosti

Při ruských útocích na Ukrajinu zahynulo nejméně 5 lidí a dalších 16 jich bylo zraněno. Rusko v noci ze soboty na neděli zaútočilo na město Záporoží na jihovýchodě země a na Lvov na západě Ukrajiny. Kvůli blízkosti útoků k polským hranicím vzlétly polské a spojenecké stíhačky a pozemní protivzdušná obrana byla uvedena do nejvyšší pohotovosti. Při útoku na Záporoží zahynula jedna žena a nejméně deset lidí bylo zraněno. Šéf oblastní správy Ivan Fedorov uvedl, že město zaznamenalo nejméně deset zásahů

Útok na NATO je vycucaný z palce, Evropa se sama straší ruskou hrozbou, vzkázal Putin

Rusko rychle odpoví na případné provokace ze strany Evropy, která se hystericky militarizuje, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Rusko ale nemá podle něj v úmyslu zaútočit na Severoatlantickou alianci vedenou Spojenými státy, se kterými se Moskva snaží v plném rozsahu obnovit vzájemné vztahy, uvedl Putin podle agentury Reuters. Tvrzení evropských politiků o hrozbě ruského útoku na NATO odmítl ruský prezident jako nesmysl.

Sestřelovat, či nesestřelovat – toť otázka

„Pokud další raketa nebo letoun naruší bez povolení náš prostor a my je sestřelíme, nechoďte sem kňučet,“ pronesl na Valném shromáždění OSN na adresu Ruska polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Projev reagoval na sérii incidentů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými drony (Polsko) a stíhačkami (Estonsko a naposledy i Lotyšsko). Sikorského projev, tradičně rétoricky skvělý a nediplomaticky přímý, získal okamžitě obrovskou pozornost a – stejně tradičně – probudil i nadšení početných příznivců asertivnějšího přístupu k ruským provokacím.