ÚHEL POHLEDU: Jako každá revoluce požírá i ta feministická své děti. Pomohlo hnutí ženám k lepšímu životu? Množí se hlasy, že ne. Feminismus mě zastihl v polovině devadesátých let, v době zběsilého přejímání západních idejí i praxí, od funkčních po ty zcela idiotské. Základní idea se mně, citlivé gymnazistce, samozřejmě líbila; která dívka by nechtěla být rovnoprávná s chlapci? Otázku, zda jsem tedy nyní nerovnoprávná, jsem si ovšem nepoložila.
Sice nežijeme v patriarchátu, ale stále reprodukujeme některé patriarchální myšlenkové struktury. Prý se to jasně ukázalo i v diskusích kolem hnutí MeToo. Muži byli postaveni do role výlučných aktérů, zatímco ženy byly ztvárňovány jako ty pasivní. To jsou teze Svenji Flaßpöhlerové, která vyzývá ženy, aby přestaly podporovat mužskou moc tím, že ze sebe dělají oběti. Tato německá filozofka a feministka několikrát ovládla německou diskusi Pořad, v němž byla jedna pozice systematicky zesměšňována, nyní platí za odstrašující případ, jak by debata v demokratické společnosti neměla vypadat.
Na závěr letošního ročníku festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov stalo se v průběhu představení inscenace Totování souboru D.R.E.D., že jednu z hereček napadl divadelní technik. Údajně se mu nelíbilo, že herečka ničí vybavení městského divadla. Názory na to, co přesně se stalo, se liší – porůznu na sociálních sítích vyjádřili se fachmani od divadla i běžní diváci, lidé, kteří byli situaci blízko, i ti, kteří ji viděli z dálky. Přesto není shoda na tom, co si oba zainteresovaní přesně řekli a proč ke střetu došlo. Stejně jako není shoda na tom, o jaký typ úderu se jednalo. Nejčastěji se sice hovoří o facce, ale ne že by zrovna na tom záleželo.
V Evropě užívá moderní antikoncepci 57 procent žen. A 20 ze 46 zemí ji dokonce hradí z veřejného zdravotního pojištění. Čím více však jdete na východ, tím menší zájem o ni mezi ženami je. Proč, vysvětluje v rozhovoru pro deník Echo24 MUDr. Jan Greguš, autor článku o Antikoncepčním atlasu Evropy. Greguš je vědecký sekretář Sekce pro antikoncepci a reprodukční zdraví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
V Singapuru za obchodování s drogami popravili pětačtyřicetiletou ženu, první po téměř 20 letech. Před pěti lety ji odsoudili za držení 30,72 gramu heroinu, což je více než dvojnásobek množství, za něž asijská země dává hrdelní trest. Zatímco Singapur přísné tresty za drogové přečiny obhajuje s důrazem na bezpečnost, ochránci lidských práv je odsuzují jako nepřiměřeně přísné, píše AFP. „Hrdelní trest, k němuž byla Saridewi Djamaniová odsouzena, byl vykonán 28. července 2023 (dnes),“ uvedl v prohlášení singapurský úřad pro boj s drogami.
"Anti-mužský film všech dob.“ Film Barbie od režisérky Grety Gerwigové se těší velké pozornosti a sklízí veskrze pozitivní ohlasy od kritiků i diváků. Objevily se ale i mnohé jiné, odsuzující komentáře. Pozornost médií si získal například konzervativní pastor a podporovatel hnutí Make America Great Again (MAGA) Shane Vaughn, který varoval, že z dcer věřících udělá film Barbie lesby. Informoval o tom server Newsweek.
Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.
S každým dalším snímkem Toma Cruise – takže i s každým pokračováním akční filmové série Mission Impossible (dále MI), již slavný herec od prvního dílu produkuje a v níž zároveň ztvárňuje hlavní postavu tajného agenta Ethana Hunta – narůstá napětí mezi hrdiny a hrdinkami, s nimiž se ve vyprávěních potkává, a mezi diváctvem, které zvědavě čeká, kdy a zda ještě někdy se Cruise na plátně s některou ze svých kolegyň vášnivě políbí.
„Za antikoncepcí stojí obrovská lobby farmaceutických firem.“ Podle praktického lékaře bere devět z deseti žen hormonální antikoncepci zbytečně a její dlouhodobé užívání může mít na schopnost otěhotnět devastující dopady. Čeho by se měly nejen ženy vyvarovat? Více o tom, ale také o léčbě postcovidového syndromu, propojení nových vědeckých poznatků s tradičním léčitelstvím nebo zkušenostech z misí v Africe s lékařem MUDr. Rodionem Schwarzem v rozhovoru pro Echo24.
Umělá inteligence přináší další inovaci v oblasti lékařství, tentokrát v léčbě neplodnosti. S novým softwarem, který pomocí algoritmu spáruje embryo s nejvhodnějším kandidátem tak, aby došlo k úspěšnému oplodnění, přišla izraelská společnost AIVF. Kliniky, kde se již software používá, zaznamenaly až 30procentní nárůst úspěšnosti umělého oplodnění. Proces výběru vhodných embryí pro ženy podstupující umělé oplodnění tradičně prováděli lékaři.
Vláda na svém čtvrtečním zasedání schválila ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument, který Česko podepsalo v květnu 2016 nyní poputuje do parlamentu. V případě schválení bude čekat na podpis prezidenta. Istanbulská úmluva je dokument Rady Evropy a věnuje předsudečnému násilí a domácímu násilí na ženách. V platnost vstoupila, poté co ji ratifikovalo deset zemí Rady Evropy v roce 2014. V současnosti je ratifikována v 36 zemích. Turecko, které ji ratifikovalo mezi prvními, od ní odstoupilo.
Vláda pětikoalice tento týden odesílá do parlamentu k ratifikaci Istanbulskou úmluvu (IÚ), oficiálně Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Roku 2011, kdy úmluva vznikla, se ještě vážně vedla přístupová jednání Turecka s Evropskou unií (byť úmluva vznikla v rámci Rady Evropy, která s EU nemá nic společného). Muslimské společnosti se vyznačovaly a dosud vyznačují ultrapatriarchálním modelem rodiny, podřízeností ženy a fyzickým násilím, jaké jsme na Západě vesměs dávno opustili.
Když se mezilidské vztahy stanou předmětem politického boje, nemá to dobré konce. Především proto, že nejde o hledání nápravy nebo zlepšení stavu, ale často o bezohledné prosazování ideologie, výsledek kulturních válek, které se v rámci globalizovaného euroamerického světa přenášejí na místa, kde působí cize a nepatřičně. Platí to zvláště o českém kulturním prostoru. Samozřejmě i u nás najdeme projevy rasismu, určitého typu diskriminace, ale rozsah a hloubka problémů je jiná než v některých zemích, které byly koloniálními velmocemi, dlouhou dobu upíraly volební právo ženám, homosexualita byla trestná.
Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.
O finančních a majetkových záležitostech celé domácnosti rozhoduje samostatně pětina žen a 40 procent mužů. Společně rozhoduje o těchto otázkách v rodině 35 procent lidí. Ženy jsou zároveň konzervativnější ve svých investicích, výrazně více se zajímají o to, zda jsou v souladu s jejich hodnotami. Vyplývá to z průzkumu v projektu NextŽeny, který mezi respondenty s nadprůměrnými příjmy uskutečnila advokátní kancelář Havel & Partners a společnost RSM CZ ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos.
Mary Harringtonová je autorkou knihy Feminism Against Progress (Feminismus proti pokroku). Sama sebe považuje za „reakcionářskou feministku“, bojuje za ženská práva, ale je jasné, že její názory jsou velmi vzdálené feministickému mainstreamu. Nedávno promluvila na konferenci národních konzervativců v Londýně a pro Echo své názory dovysvětlila. Pokud jako žena chcete odmítnout technologizaci svého těla, je velmi rozumné odmítnout sex s kýmkoli, komu nevěříte, komukoli, o kom se domníváte, že mít s ním dítě by byla katastrofa, říká.
Co by si čtenářky přály jako dárek k MDŽ? Je vlastně možná přiměřené, že ty, které o tento bolševiky zprofanovaný svátek ještě dbají, by potěšilo to, co Danuši Nerudovou: „Co by si ženy zasloužily jako dárek? Schválení Istanbulské úmluvy. Že to není potřeba? Je. Je to symbolické gesto a demonstrace hodnot, které zastáváme,“ napsala někdejší prezidentská kandidátka na Twitteru. Pro někoho je tento způsob uvažování velmi svůdný. „Patříme teď trošku mezi ty, kteří v tom dobrém klubu nejsou.
Nejnovější reklamní kampaň společnosti Adidas vyvolala vlnu kritiky a nepochopení. Jednodílný barevný model plavek totiž předvádí muž. Jestli firmě poklesnou tržby, jako se to stalo po představení reklamy s transgender ženou společnosti Budweiser zatím není jasné. K poklesu hodnoty akcií Adidasu ale již došlo. Firma Adidas v polovině května představila jednodílné plavky jihoafrického návrháře Richiho Mnisi, které firma věnovala oslavě komunity LGBTQ+ v souvislosti s nadcházejícím "Měsícem hrdosti" (Pride month).
Vláda chce důchodový věk nově „naroubovat“ na průměrnou dobu dožití. V průměru by si tak lidé měli přijít na 21,5 roku v penzi. V realitě to však, podobně jako dnes, znamená kratší důchod pro muže a delší pro ženy. A na první pohled by se mohlo podle tradiční předpovědi Českého statistického úřadu zdát, že rozdíl bude výrazný a ženy by snad měly v rámci spravedlnosti zůstávat v práci déle.
Člověk chvíli nedává pozor, a už se společenská debata stáčí novým směrem. Tentokrát se tedy diskutuje o tom, zda je normální, aby muž nosil ženské šaty, respektive aby se převlékal za ženu. Otázka vypadla jako vedlejší produkt z rozvodového řízení jedné celebritní dvojice.
Ekonomka (a strojní inženýrka), nyní emeritovaná profesorka univerzity v Curychu Margit Osterlohová, byla požádána, aby spolu se socioložkou Katjou Rostovou prozkoumaly, proč je mezi profesory tak málo žen, ač studentky jinak ovládly kampusy. Výsledky šokovaly. Výzkumnice totiž mají za to, že důvod je prozaický. Ženy tolik netouží po vysokých akademických postech. Následovaly mediální přestřelky, twitterovské bouře a otevřené dopisy rozhořčených kolegyň. V Týdeníku Echo a na Echo24 jsme o tom psali zde a zde.
Výsledky studie socioložky Katji Rostové a ekonomky Margit Osterlohové z univerzity ve švýcarském Curychu vzbudila bouři nevole. Závěry analýzy totiž poukazují na to, že primární touhou žen už není budovat kariéru, ale spíše pocit svobody a starání se o rodinu. Na adresu vědkyň vznikla dokonce poslaly jejich kolegyně ze stejné univerzity protestní dopis v souvislosti s tím, že studie nebyla napsána „dostatečně citlivě“.
Švýcarští novináři a uživatelé sociálních sítí mají za sebou perné dny. Museli nově zhodnotit informaci, na kterou se dosud snažili pohlížet jako na vadný světonázor. Vždyť na Západě by byl málokdo natolik zpátečnický, aby tvrdil, že mladé ženy touží po tradičních rolích. Jenže pak uděláte tu chybu, že se těch žen zeptáte – a neštěstí je na světě.
Najít společenskou shodu, dřív se používal termín společenská dohoda, je stále složitější. V předdigitální době se společenské pnutí odehrávalo především na půdorysu generací, ale také sociálních vrstev. To rozdělení samozřejmě přežívá dodnes, ale výrazně je zkomplikovaly sociální sítě, jež se staly největší mediální platformou, kde se odehrává většina společenské debaty. Vystřídaly na pozici hlavního masového média televizní stanice, které kralovaly po několik desítek let.
Na sociálních sítích běhá video od různých žen, kopírující tentýž scénář. Všechny ty ženy tvrdí, že nikdy moc nepily, dokud neměly dítě, pak si lehce rozcuchané s kulisami plínek a rozházenými hračkami nalévají sklenici vína s tím, že jinak se to nedá. Má to být vtip. Jenže realita tak vtipná není. Za rok je na protialkoholní ženské oddělení v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích přijato průměrně 750 žen. „Patnáct procent žen na rodičovské dovolené pije rizikově, tedy víc než jednu sklenici nápoje (0,5 litru piva, 0,2 litru vína, 0,05 litru destilátu) denně a používají alkohol k relaxaci a úniku od starostí,“ říká Olga Pecinovská.
Součástí vedení Masarykovy univerzity v Brně se ve středu stala Jana Fialová, manželka premiéra Petra Fialy (ODS). Právě Fiala v minulosti školu po dvě období vedl jako rektor. Fialovou jmenoval současný rektor Martin Bareš do funkce prorektorky pro záležitosti studentů a vnější vztahy. Vedením tohto prorektorského portfolia byla pověřena už od 1. května, informovala škola na twitteru. Fialová vystudovala systematickou biologii a ekologii na brněnské přírodovědecké fakultě.
Čtyřicet let po Návštěvnících s Dádou Patrasovou vznikl nyní dokumentární film Návštěvníci se sociální vědkyní Zdeňkou, kterou na misi nevyslal Centrální mozek lidstva (CML), nýbrž evropský grant pro výzkum dopadů globálních změn na obyvatelstvo. Ty změny má zkoumat na místě, které je jemné ženě z Vysočiny podobně vzdálené, jako bylo oné partě z budoucnosti vzdálené české maloměsto v osmdesátých letech (snad čtenáři znají Návštěvníky, ostatně právě je zas reprízují). Místem Návštěvníků číslo dvě jsou Špicberky,
Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o 40 procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen, napsal list The Guardian. PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty.
První dáma Eva Pavlová v současné době buduje svůj tým, oslovuje externí poradce a připravuje témata, se kterými bude dál pracovat. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Pražského hradu Markéta Řeháková. Pavlová podle ní nyní připravuje aktivity na příštích pět let především v sociální oblasti. Pavlová se během prvních dvou týdnů po inauguraci prezidenta Petra Pavla zúčastnila jeho tří zahraničních cest na Slovensko, do Polska a do Německa.
Manželky a příbuzné mobilizovaných Rusů natočily video, ve kterém prosí ruského prezidenta Vladimira Putina o záchranu jejich mužů na Ukrajině. Tvrdí také, že ruští vojáci jsou pod palbou ukrajinské armády a že je opustilo velení. Informuje o tom ukrajinský list DonPress s odkazem na Telegram zpravodajské agentury AstraPress. Příbuzné, které video natočily, pochází z Irkutské oblasti v Rusku. Uvádí, že se mobilizovaní muži z 1439. pluku vojenské jednotky 95380 v obci Opytne kousek od Bachmutu dostali pod težkou palbu a že je velitelství opustilo.
