Tag: příroda

Články k tagu

Mšice nepřítel

Jihomoravské městečko postihlo nanejvýš nepravděpodobné rozhodnutí. Na začátku stála docela obyčejná stížnost na medovici opatlávající v sezoně auta parkující pod stromy. Výsledkem je zničené stromořadí krásných mladých babyk v nejlepších letech. Co by za to jiná města dala! Ne, vážně, takové pěkné babyky jsou velká drahocennost. Dnes patří mezi nejčastěji sázené stromy, jelikož jsou odolné vůči suchu, městskému prostředí, mají velmi pěkný střední vzrůst a ještě k tomu jsou domácí, tudíž vyhoví i v okrajových částech sídel v kontaktu s krajinou. Babyka bývá dokonce až trochu nadužívána právě z toho důvodu, že nemá žádné květy a plody, které by zatěžovaly údržbu. Suché nosy odfoukne vítr a kvítky jsou spíš drobné. Ani to ovšem nemusí stačit.

Vlhošť, hora v labyrintu skal

Vlhošť je kopec v severních Čechách. Vypadá jako Říp, ale je o něco větší – má výšku 614 m. Leží pár kilometrů na východ od Úštěka a asi 15 km západně od Máchova jezera. Ze severu je omezen obloukovitou sníženinou, ve které leží nejkrásnější rybníky severních Čech, jako je Dolanský, Milčanský, Holanský, Novozámecký rybník, a dále k jihovýchodu Máchovo jezero a Břehyňský rybník. Ze všech ostatních stran jej lemují pískovcové rokle. I když jsme nepočítali ty úplně nejmenší, tak jen kolem Vlhoště mají celkovou délku 50–60 km. Je to sice jeden kopec, ale kolem něj leží celý skalní labyrint.

Od hrachu k monstrům aneb Z mopslíka nejde strach

Dvacátého července uplyne dvě stě let od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, rodáka ze slezských Hynčic, mnicha a posléze opata augustiniánského kláštera na Starém Brně. To se nám zdálo jako dobrá záminka bavit se tady „o něčem jiném“. K tomu se sešli ředitelka Mendelova muzea v Brně Blanka Křížová, katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha, psychiatr Radkin Honzák a biolog a pravidelný host Salonů Echa Stanislav Komárek.

Kapela

Když vysvětluji podstatu komponování záhonu, využívám přirovnání k hudební skupině. Může to být samozřejmě jakákoli jiná skupina, tlupa lovců nebo Rychlé šípy. Ale ta hudba se hodí vcelku dobře, a když trvalky, tak Beatles, že? Jsou nicméně i záhony letničkové a podobně je to jistě i s hudebními tělesy. Ta přirovnání mi ale slouží k něčemu docela jinému než k hledání dlouhověkosti. Květiny, stejně jako my, na sebe berou nějakou tu životní roli. Mají svou strategii, z významné části danou geneticky. Neméně podstatnou šancí je i místo jim přisouzené.

Brno umí kácet

Moravské náměstí se stalo dějištěm jedinečné obnovy. Vítězný návrh studia Consequence forma vzal pod sebe krajinářský tým, který využívá některé pokročilé metodické postupy ochrany měkkých a zranitelných struktur parku, dosud neobvyklé v našich končinách. Vyzdvihnu několik z nich. Na prvním místě jsou to přípravné zásahy podporující adaptaci stromu na městské klima a eliminující některé stresy. Mezi soutěží a realizací zpravidla uběhne několik let, které lze využít pro „průzkum bojem“ a připravit park na následnou obnovu, aby utrpěl co nejméně.

Airspade

Přísloví Dvakrát měř, jednou řež je na konci zimy pro naše města aktuální. Mnoho stromů padne, protože „není jiná možnost“, nehledí se na příčiny, zhodnotí se důsledky a obvykle s poukázáním na bezpečnost se kácí. Smutný stav našich stromů ve městech má ale prapůvod ve všeobecné bezohlednosti našeho životního stylu. Během posledních tří dekád tato zátěž vzrostla natolik, že většina velikánů žije takříkajíc na dluh a „péče o stromy“ se soustřeďuje na tolik oblíbený řez, který s trefnou ironií nazývají obyvatelé často „ořez“.

Pražská zoo přišla o tasmánského čerta

V pražské zoologické zahradě uhynul čtyřletý samec ďábla medvědovitého Sumac. Zvíře pošlo 29. března, pravděpodobně v souvislosti s poruchou funkce střeva. Zoo to oznámila na svém webu. V areálu pražské zoo Praha žil tasmánský čert Sumac spolu se třemi samicemi od prosince 2019. Zoo skupinu ďáblů medvědovitých získala z chovného zařízení Cressy v Tasmánii. „Pitevní nález odhalil jako hlavní příčinu oběhově-pulmonální selhání, které pravděpodobně nastalo v důsledku poruchy funkce střeva," uvedla zoo.

Kouzlo čemeřic

Jsou květiny, které tak nějak ze světa rostlin zmizely a zase se znovu objevily. Třeba vysoké letní floxy, klasické pivoňky a poslední dobou se znovu leckdo zamiluje i do kosatců. K předjarní flóře takhle neodmyslitelně patří čemeřice. Již roky jezdím v předjaří do francouzské školky, kterou si na pídi země vydobyli Sandrine a Thierry Delabroyeovi. Otvírají na pár hodin denně o vyhrazených sobotách a během roku se zúčastňují různých slavností květin. To je uživí? Ta otázka se nabízí a odpovědí je bezesporu: Ano.

Policie ukončila vyšetřování otravy Bečvy, spis předala žalobci

Policie ukončila vyšetřování předloňské otravy řeky Bečvy. Spis předala žalobci, který jej nyní studuje. Uvedl to státní zástupce Jiří Sachr, který případ dozoruje. Policie v případu navrhla obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu, řekla krajská policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Loni v červnu policisté v souvislosti s ekologickou havárií obvinili společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

Pokácíme dědovu lípu

Máme celkem větrnou zimu, a tak pozorujeme docela četné pády stromů. Velké vichřice, které dřív chodívaly jednou za pár let, byly vždycky očistnou zkouškou a u zdravých stromů sundávaly toliko suché větve. To aby se hospodář nemusel unavovat lezením na strom. Na stromech vyvrácených či zlomených, které se zhroutily do silnice, na parkoviště či na plotky a garáže, je zajímavé sledovat příčiny. Tady soused uřízl před patnácti lety kosterní větev třicet na průměru, zůstala neošetřená, vznikla dutina a javor spadl na krytý bazén druhého souseda. Dobře, říkat jim to nebudeme.

Tmářství, nebo pokrok?

Plombování je dnes vyhrazeno výhradně činnosti zubařů a celníků, ovšem svého času se takto vznešeně nazývalo i vyzdívání dutin stromů. Již z útlého dětství si pamatuju, že tato praktika byla všeobecně považována za tmářství a úpadek, kterého se na ovocném či jiném stromě může dopustit pouze barbar. Několik takových obětí jsem sice potkal, i v cizích zemích, ale bylo vidět, že k zásahu došlo již dávno a stromu to neprospělo. Dokážete si tedy představit mé překvapení, když jsem objevil na stránkách časopisu Krása našeho domova poněkud nečekanou polemiku.

Na výstavě

Zatímco pojem Chelsea má mnohý pán spojený zejména s fotbalem, věřím, že dámy a celá zahradnická obec jej mají spojený s Chelsea Flower Show. Před časem oslavila století trvání; jediným důvodem k přerušení oslav krásy květeny byly války a epidemie. Zahradnímu umění jsou tu sice věnovány jen docela malé zahrádky, ale zážitek je to hutný. Docela jiné měřítko pak nabízí německé BUGA neboli Bundesgartenschau, která se v dvouletých intervalech prodírá do měst i krajiny již sedmdesát let. Tyto události mají v Evropě velikou tradici; a jak květinové exhibice, tak krajinné výstavy se těší obrovské návštěvnosti.

Cvičení s kužely

Nemějte obavy, bude řeč jen o hortenziích. Jejich svět se rozděluje na koule, kužely a placky. To podle tvaru květenství. Ty kulaté, babičkovské, klasické, opomenu. Dnes bude řeč o kuželech. To je báječný keř, který byl donedávna vcelku neznámý, ale v posledních letech se tvrdě dobývá na lecjakou zahrádku. Zřejmě to bude tím, že není taková citlivka jako klasické hortenzie a udělá parády celý kopec. Psát o něm v zimě má veliký smysl, protože jsou na něm nejčko patrné loňské suché květy, které vypadají velice hezky.

Jak to ta příroda dělá?

Procházka lesem nazdařbůh zimní krajinou přinese člověku řadu otázek. Hnědošedá fáze roku je tak nějak očistná, a pokud vše nepokryje milosrdně bílý sníh, lze si ten les hezky číst. Na první pohled vidíme, kde kdo neposekal, jakou spoušť způsobil kůrovec, kolik stromů zašlo suchem a jak se dobří sousedé činí ve vyvážení biomasy ze svých zahrádek do polesí. V posledních letech se toho v krajině děje poměrně hodně a všimne si toho už i poměrně apatický městský uživatel, který většinu roku tráví u Netflixu s pizzou. To si fandím, já vím.

Ornitolog ve dvojím odboji

Knihu Pražské ptactvo vydal Wahl v roce 1944. Tedy v roce, o němž nemá člověk právě představu, že by to byl vhodný čas na sepisování a vydávání podobných knih. Předpokládal by možná, že mladík, který se tehdy věnuje ptactvu a píše o tom pojednání, je dost odtržen od vnějšího světa, zahloubán do pozorování ptáků, jejich hnízdění, tahů, chování. Takový mladík snad ani nevnímá, co se kolem něho děje, možná je mu to i trochu lhostejné, žije si ve svém ptačím útočišti, do něhož se ukryl. Ten mladík je však ve skutečnosti už několik let zapojen do odbojové činnosti.

Vánoční pohádka

Hlavní město Praha si nedávno schválilo Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí. Tento dokument zrovnoprávňuje stromy se sítěmi. Taková norma zde nebyla nikdy za posledních 150 let, co se stromy do měst sázejí. Chránil je jen obecně zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Přitom jejich poškozování zejména v kořenovém prostoru má u nás vybudovanou dlouholetou tradici, a dokud někdo nezavolá ČIŽP, bagry jedou dál. Za většinou následných kolapsů stromů vedoucích ke škodám na majetku a ohrožení života stojí právě tato poškození. Obvykle se projeví po několika letech a nikdo už si nic nepamatuje.

Kauza Bečva se potáhne i příští rok. Viníka se možná ani nalézt nepodaří

Původně mělo jít o případ, který se vyřeší v řádu hodin. To avizoval bývalý MŽP Richard Brabec (ANO) krátce po katastrofické havárii na řece Bečvě, ve skutečnosti není otrava vodního toku ani téměř po roce a půl vyřešena. A podle některých odborníků už to asi ani nebude možné. Vyšetřování budilo od začátku pozornost i kvůli tomu, že se v blízkosti nachází chemička Deza ze svěřenských fondů Andreje Babiše (ANO).

Ministerstvo zemědělství upravuje plán po bývalé vládě. Má být šetrnější k přírodě

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.

Rabato

Píšu si tu o jakémsi „rabatu“ a docela familiárně předpokládám, že všichni vědí, o co jde. Nevědí. A nevědí to často ani sami zahradníci. Zdánlivá příbuznost s ekonomickým slovníkem není vůbec náhodná. Rabat a rabato mají k sobě blízko. Válečný zahradnický slovník říká, že slovo pochází z francouzského výrazu „rabattre“ tj. srovnati, zarovnati. Také upozorňuje na to, že z francouzštiny tento výraz, jak se zdá, vymizel. Ne tak úplně. Používá se pro zavření kufru, skřípnutí prstů do dveří nebo skládání papíru.

Chci zeleň

„Hodně zeleně, klikaté mlatové chodníčky s lavičkami, přírodní klima, co zadržuje a odpařuje vodu, je příjemné a je to ráj pro motýly a čmeláky.“ Tohle přání sčítá dohromady mnohé hlasy, které slýchám na veřejných projednáních, komentovaných prohlídkách, čtu v komentářích a ve výsledcích anket. „Proč tu není víc stromů? Proč tu není louka? Chceme zeleň!“ Ten hlas zní trochu úpěnlivě, ale také čím dál důrazněji, někdy až ultimativně. Někteří občané už jsou i docela nakvašeni a celkem by lynčovali viníka, kdyby se nějaký naskytl. Pravda, poté, co jsem ondy našel slovo „zeleň“ i v politickém programu jedné komunální odnože ODS, uznávám, že se něco mění. Tapetování tímto slovem dosáhlo takového rozmachu, až ho všichni přestali brát vážně.

Kočky nemají v Tatrách co dělat, přikázal park provozovatelům horské chaty

Správa polského Tatranského národního parku nařídila provozovatelům jedné z horských chat, aby se zbavili svých koček. Podle ochranářů jde o živočišný druh, který je tatranské přírodě cizí, napsal na svých internetových stránkách list Gazeta Wyborcza. Dvě kočky v chatě na Kondratowské holi dělaly společnost výletníkům, ta jménem Fanta dokonce v listopadu zdolala horu Giewont a sama se vrátila domů.

VIDEO: Strašidlo z hlubin. Ponorka natočila rybu s průhlednou hlavou a velkýma očima

Vědci z mořského výzkumného ústavu MBARI natočili u pobřeží amerického státu Kalifornie s pomocí dálkově ovládané hlubokomořské ponorky jen zřídka vídanou, bizarně vypadající rybu, která má průhlednou hlavu a velké, zelené oči. Strašíka maloústého (Macropinna microstoma) se podařilo natočit v hloubce 600 až 800 metrů. Video trvající 54 vteřin zachycuje nezvykle vypadající rybu s průsvitnou hlavou a ocasem, hnědým tělem a zelenýma očima,

Záhon není produkt

Zahradníkům sázecí sezona vrcholí a zahrádkáři už zimují. Čím to? Jsou profesionálové takoví bordeláři? Trochu ano, vědí, co si ke květinkám mohou dovolit. Příčinou je ale většinou návaznost na terénní práce, dobývací sezonu stromů a harmonogram celého díla. Květinový dekor prostě často přichází nakonec jako třešinka na dortu. Samozřejmě, optimum je někde na konci září, kdy vám všechno ještě krásně zakoření, cibule se skvěle usadí a zjara jdou takříkajíc hned do plnejch. To je ideální verze.

Orient na suchu

Obyvatelé Blízkého východu se nemohli dočkat konce léta, které bylo nezvykle teplé. Jenže podzim nepřinesl takovou úlevu, v jakou doufali. Tento region je stále víc vyprahlý a nezmění se to ani do budoucna. Se všemi důsledky, které to může mít. Letos se to dělo častěji než kdykoli předtím: lidé otočili kohoutkem – a nic. Vlády a příslušné podniky prostě nedokázaly zajistit pitnou vodu, což je pro každý režim dost ponižující situace. Od Alžírska po Írán se konaly demonstrace, jejichž hlavním tématem byl nedostatek nejzákladnější tekutiny.

Život mezi stromy

Jednou z mnoha konferencí, které se letos neuskuteční, je i ta zahradnická. Koná se již desítky let tradičně v Luhačovicích, jednom z krajinářsky nejpozoruhodnějších měst v zemi. Rok co rok se tu odborníci sejdou, aby probrali, co rok dal a vzal. Aby se viděli. Obvykle se má rokovat samozřejmě na nějaké téma, ale princip výročního setkání je silnější. Uplynulá sezona si obvykle svoje témata vynutí sama, a profesionálové tak mohli vždy probrat, co je těší a co je pálí.

Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, včetně domácích slepic

Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, musí se umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi, informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nařízení SVS vydala prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření. Za jejich nedodržení hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100 000 korun.

Listopadky

Mezi zahradníky se má za to, že chryzantémy považuje lid obecný za kytky na hrob, a ty si to nezaslouží. Je to jedna z nejzakořeněnějších představ o zažitých postojích našich zákazníků, co vůbec znám. A ne a ne dojít nějaké změny. Buď zákazníci mají skutečně „chryzule“ jen za hřbitovní kvítí, nebo jsou zahradníci národ pařezů. Vsadil bych na to druhé. Ne nadarmo se říká „hluchý jako pařez“.

Padá nám listí

Mám takovou příruční zahradnickou knihovničku. Nejstarší kus je z poloviny 19. století a zahradník Josef Šámal v něm zkouší a občas neví. S přibývající literaturou je patrné, že naši předkové se rozrodili a rozcestovali, což přineslo mnohé nové styly a zkušenosti. Před první světovou válkou například Krása našeho domova uveřejnila návod, jak vyzdívat stromy, a již tehdy jí univerzitní profesor oponoval, že dutiny jsou součástí živé přírody a strom je na život s nimi vybaven.

Mám svah

Může to znamenat parádní výhled do kraje, ale taky vidrholec a výpek. Žijete vlastně na rovině a díváte se do údolí. To má své výhody i nevýhody. Stejně jako život ve svahu. Naši předci si usedlosti nezakládali na kopcích ani v bažinách. Usedli se obvykle tam, kde nezabírali nejúrodnější půdu, nehrozily jim mrazové inverze, povodně ani úpal a vichřice. Chráněné místo. Hledali a využívali přirozený reliéf. Často ho museli nákladně dotvářet, najdeme terasy i opěrné zdi, které musely dát opravdu hodně práce. Stálo jim to za to? Ano, byl to život jejich a život dalších generací po nich.

Dřevěný kříž musí z kopce pryč. CHKO se kvůli vysoké návštěvnosti obává o mechy

Čtyřmetrový dřevěný kříž, který byl před týdnem vztyčen na vrcholu jménem Vozka v Jeseníkách, nakonec dostane nové místo. Iniciativa několika nadšenců, kteří ho na skalnatém vrcholu vztyčili „z lásky k horám, přírodě a lidem“, se totiž nelíbí Správě CHKO ani části pohoršených horalů. Svůj záměr totiž skupina nikomu neoznámila a nepožádala o povolení ani vlastníka pozemků Lesy ČR. Podle vedoucího Správy CHKO by kříž na tomto místě přitahoval zbytečně velkou pozornost lidí.