Tag: příroda

Články k tagu

Padnu v lese, přijdou srnky, stanu se pařezem

Každý kraj by měl mít svého básníka, kronikáře a poutníka. Zcela jistě ho má Vysočina, jejíž nejnovější literární dějiny jsou spjaty s Milošem Doležalem, který přitom není žádný regionální autor, ale jedna z nejčtenějších a nejrespektovanějších osobností celé české literatury. Jeho dokumentární knihy vznikají vedle poezie, poezie vedle dokumentárních knih. Miloš je spontánní a zemitý vypravěč, odkrývač zasutých vrstev a neúnavný pátrač. A také člověk s horoucím srdcem a hurónským smíchem. Vždy když ho potkám, mám pocit, jako bych se ocitl u zvonů, které právě začaly bít.

Ponaučení ze sadu

Zděděný sad neuděláte výstavním za rok, ba dokonce možná nikdy. Třeba se prostě smíříte s tím, že je to svérázný obraz krajiny, a vaše vůle věci „zglajchšaltovat“ do jediného obrazu světa se poněkud obrousí. Tu šrámem na noze, tam převrženým traktorem, onde újmou na duši. Každopádně jakkoli si téma nastudujete sebelépe a pohovoříte se zkušenými, jimž je denním chlebem, překvapení vás potká větší halda, než by se kdo nadál, a to všeho druhu.

Krása rozkladu, strašlivé vize, šílený Japonec

„Nejde jen o zasazení děje na ztracené místo a do doby nedlouho vzdálené válce, jsou tu přítomné i naléhavá atmosféra a vědomí konfrontace se zlem. A pak je tu ještě jedna věc – silný příběh, protože Erika Bornová byla vždy především story-teller,“ vysvětluje kurátor výstavy Radek Wohlmuth. Druhý okruh výstavy má jiný charakter. Jsou to obrazy zvířat a hmyzu, nebo jejich pozůstatků, malované kombinovanou technikou akrylu, pastelu, uhle, písku a metalických vodovek. Formáty často přesahují dva metry, jako by zdůrazňovaly, že lidské záležitosti pomíjejí, ale příroda je věčná. Ve „Špálovce“ za symbolické vstupné k vidění až do konce léta.

Koupím si poupě

Nejsou moc daleko časy, kdy bylo vcelku běžné vidět maminku či babičku, kterak vysvětluje dceři, jak vybírat afrikán, rajče nebo růži. Děda ukázal vnukovi, jak má vybrat na podzim ze zakládky stromek. Maluju si to? Ale jo, mockrát jsem to viděl a vídám poměrně často i dnes, kdy to vysvětlují přátelé jeden druhému. Zkontrolovat prokořenění, prohlídnout si počet výhonů, očka na bázi a celkové založení kytky. Troufám si říct, že lidí, kteří si umí koupit pěknou kytku, výrazně ubylo. Ke škodě jejich i ke škodě zahradníků.

Itoh

Mezi šlechtitelskými záměry je řada nápadů, které jsou poměrně fantaskní. Pšenice se sekvojí zůstává naštěstí utopií. Často jde ale podnes především o nápad a o vůli dojít v hledání cesty až na meze jeho proveditelnosti. Myšlenka křížit bylinné druhy s dřevitými je jistě velmi stará, ale obvykle těžko proveditelná. Jedním z mála rodů, kde to vůbec lze, jsou pivoňky. K největším šlechtitelským fantaziím patří mezirodové křížení, které se dařilo například Mičurinovi v rámci čeledi růžovitých. U pivoněk se podařilo šlechtění zvané intersekční, to znamená mezi sekcí dřevitou a bylinnou.

Všichni jsme René

Tklivý příběh mlčocha ztvárněného Oldřichem Kaiserem (film Zahradníkův rok) mezi nás přinesl dvě dekády pozapomenutý příběh o zvůli peněz a moci, bezmocných zákonech, zoufalé nekompetenci úřadů a zlomeninách bezpráví v každém z nás. Také o selsky pařezovité povaze, z které zahradníci prostě vyrůstají a nesou si ji celý život. Každý po svém. Příběh je uložený vlastně v bezčasí a dost dobře by se hodil i k setkání Karla Čapka se starým „Fulinusem“, který na jeho vyslovené přání k vysněné kytce zabručel prostě jen to své „nedám“.

Souboj o Krkonoše. Do sporu mezi Správou KRNAP a Luční boudou se vložilo i ministerstvo

Na vrcholcích Krkonoš se rozhořel ostrý souboj mezi Lučními boudami a Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Luční bouda, jedna z nejstarších a nejnavštěvovanějších horských chat v Krkonoších, uzavřela 1. června své služby pro veřejnost. Hotel a služby pro ubytované stále nabízí. Rozhodnutí majitelů přichází po vleklém sporu se Správou KRNAP, která podle nich neumožňuje dostatečný přístup vozidel k objektu.

Umění pletí

Po betonové pěšince si to šine můj otec, doživotní zahradník, v doprovodu asistentky. Po devadesátce a operované zlomenině krčku se svět zmenšil na okruh dvou zahradních chodníčků. Zrovna pronásleduju pampelišky, a protože některé již kvetou, nacvičeným pohybem jejich čmejřivé bakule skryji nejdříve do dlaní a teprve pak je svobodně podryji. Zabrán v tuto bohulibou činnost, slyším jen úryvek jejich rozhovoru. Patrně začal důsledky nedávných dešťů. „To byste pořád jenom pleli,“ povídá konverzačně paní. Otec na to vědoucně odvětí: „O tom je celé zahradnické umění…“

Škornice

Z našeho denního slovníku výraz „škorně“ vymizel již dávno, ale kdysi jsem hrál středověké divadlo a naše botky s ostrou špičkou zanechávaly stopu docela přesně ve tvaru listu jedné hájové květinky. Ta mne ovšem zaujala nejen pro svůj tvar listů, ale pro poměrně všestranné použití a nebývalou odolnost i vytrvalost. V Lednici na Moravě jsme je obdivovali pod vzrostlým habrem v části parku zvané Arizona. Výheň a sucho, které zde zvládaly, byly těžkou zkouškou. Přesto byly schopny vytvářet díky svým výběžkům jakés takés koberce a vytrvávat na stanovišti celé dlouhé roky bez jakékoli péče.

Květinové slavnosti

Za posledních třicet let jsme mnohé dohnali, možná i předehnali, ale jedna kratochvíle mi u nás tuze chybí, a to květinové slavnosti či trhy. Měly u nás před mnoha lety velkou tradici a nechyběly v žádném větším městě. Dnes to zemím západní Evropy velice závidím a každoročně na nějakou takovou akci zavítám. Vím, i u nás nějaké ty trhy přece jsou, různá výstaviště to alespoň tvrdí. Bohužel až na výjimky mají tyto akce na můj vkus extrémně komerční charakter a jsou určeny spíše pro masové spotřebitele. Prostě to není můj šálek kávy.

Jilmy

Jeden z britských doyenů péče o stromy, Ted Green, si k devadesátinám nadělil knihu. Když jsem ji otevřel pro první prolistování, bezohledně mne pohltila na několik hodin. Mimo jiné se zde vyznává z velké ztráty obrazu krajiny, kterou niterně sám prožil – a tou byla ztráta jilmů. Na několika mizerných snímcích mimořádné hodnoty ukazuje, nakolik bývaly volně rostoucí jilmy mezi živými ploty nepostradatelným krajinotvorným stromem spolu s duby. Aha. Krajina, která nám může připadat poetická, až téměř parková, může jemu přijít jako vylámané zuby. Mezi duby chybějí jilmy.

„Zlikvidujete lesníky. Rozhodujete o nás bez nás.“ Národní park Křivoklátsko blízko finále

Národní park Křivoklátsko je opět o něco blíže ke svému vzniku. Sněmovna před pár dny totiž posunula schválení připravovaného zákona. Proti vyhlášení parku brojí jak opoziční hnutí ANO či SPD, tak starostové a občané křivoklátských obcí. Vznikla také další petice, která ostře kritizuje myšlenku pátého národního parku v České republice. Sněmovna kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.

Tajemství zahradníka. Echo vydává knihu svého autora Ondřeje Fouse

„Jsem ze zahradnické rodiny, takže moje pěšinka je zdánlivě vyšlapána, ale světe, div se, musí se stále udržovat. Zahradnický svět se tuze mění, a snad proto jsem o něm kdysi začal psát,“ říká zahradník Ondřej Fous, který již čtyři roky píše pro Echo. Nyní vychází výběr jeho autorských textů v knize s názvem Lodyhy v řádcích. Úvahy, postřehy, zážitky a rady zkušeného zahradníka Ondřeje Fouse se objevují na stránkách Týdeníku Echo v rubrice zvané Zahrada, záběr však mají mnohem širší

Lecha

Lehce předjarní les umí být velkou krásou. Stromy ještě neraší a spousta kytek jako by se naráz rozhodla, že veškerou svou krásu rozbalí předtím, než se zatáhne zelená opona listoví dubů, buků, osik či habrů. Proč to dělají? Inu, je to jejich velice dobře promyšlená strategie a stojí za povšimnutí, kde najdeme tyto podrosty nejbohatší. Luhy jsou doslova přeplněné dymnivkami a orsejemi, vzácněji pak křivatci, ladoňkami či sněženkami. V sušších dubohabřinách a bučinách se pak flóra dost vydatně liší, na žule chudší a na vápenci bohatší.

Ambrózyho dub

Vyprávění v oboru dendrologickém, tedy mezi znalci stromů, se předávají z generace na generaci a obvykle je člověk nakonec někde najde i zapsaná v některé z významných knih. Přesto, nebo snad právě proto je občas zajímavé setkat se s informací velice původní. Obě války nás totiž připravily o mnohé a kolektivní paměť hodně utrpěla. Při historických rešerších, které jdou až k původním zdrojům, zjišťujeme, jak je ta naše paměť zrádná. Vzpomínky nemusí být fakta, a za dekády se tak lecjaká historka putující z úst do úst může docela proměnit.

Taky kradete?

Po zahradnictví se prochází pár a vybírá si tu ovocné stromky, tam nějaký ten stříhaný zimostráz. No a zem? Nehodila by se? Není moc těžká? Kamera se na ně dívá svrchu a zákazníci jsou podivně teple oděni, dokonce bych řekl nabaleni. Aha, oni to jsou neplatící zákazníci. Troufale bych si dovolil říci: zloději za bílého dne.

Trumpova nová celní politika: Cla budou platit všichni. I ostrov, kde žijí jen tučňáci

Donald Trump oznámil celosvětové clo na veškerý dovoz do USA. Opatření, které se dotkne nejen tradičních obchodních partnerů, ale i odlehlých a neobydlených ostrovů, vyvolalo vlnu překvapení. Zajímavostí je, že se nová cla vztahují i na Heardovy a McDonaldovy ostrovy, kde nežijí lidé, a na vojenskou základnu Diego Garcia, kde jsou téměř výhradně američtí vojáci.

Žene se arktická vlna: Udeří mrazy, někde i výrazné. ČHMÚ varuje před škodami na ovocných stromech

V sobotu během dne přejde na území České republiky teplotně výrazná studená fronta a přinese od severu arktický vzduch. Zatímco v pátek mohou teploty atakovat výjimečně až 20 °C, v neděli odpoledne se dostanou jen stěží k 5 °C a i v nejnižších polohách se opět mohou objevit sněhové vločky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy. ČHMÚ zároveň vydal předvýstrahu týkající se škod na ovocných stromech.

Střežit hranice před slintavkou bude od zítřka i armáda. Vláda rozšiřuje zákaz dovozu potravin

Vláda dnes přijala nařízení, které od čtvrtka umožní využití až 20 vojáků v činné službě pro potřeby zamezení zavlečení nákazy slintavky a kulhavky na území ČR. Po jednání kabinetu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vojenští veterináři mají posílit státní veterinární správu a pomoci s kontrolami na sedmi hraničních přechodech. Zákaz dovozu ze Slovenska, Maďarska a části Rakouska se bude nově týkat i potravin rostlinného původu.

Dálnice

Kolem stolu se sejde pár lidí a mají něco projednat, dohodnout. Čeština nám krásně nabídla nastolování problému: můžeme ho hodit na stůl a vyřešit. Málokdo, když už na jednání přijde, z něho odchází s tím, s čím přišel. Obvykle máme vůli se vzájemně vyslechnout a při troše soustředění hledat východiska. Protože právě udržet pozornost všech u stolu je čím dál větší problém, rozšířil se nám pojem „zavnímat“. V éře vzdálených připojení a chytrých telefonů či hodinek se tak trochu „melioruje“ reálná přítomnost dotyčných.

Slizký mor na Mallorce. Pláže čelí invazi medúzovitých mořských tvorů

Oblíbené letovisko německých i českých turistů potkala neobvyklá přírodní pohroma. Severní pobřeží Mallorky, zejména oblast přístavu Port de Sóller, o víkendu zaplavily miliony zvláštních medúzovitých tvorů známých jako Barquetes de Sant Pere, tedy „Loďky svatého Petra“. Pásy mrtvých živočichů zcela pokryly místní pláže a překvapily jak místní obyvatele, tak turisty, kteří si krátce před Velikonocemi plánovali užít první jarní dny na ostrově, píše deník Bild.

Útok medvěda: Muž na Slovensku zemřel po devastačním poranění hlavy. Chystá se masový odstřel

Pátrání po nezvěstném muži na středním Slovensku, který se v neděli večer nevrátil domů z procházky, skončilo nálezem těla oběti. Informovala o tom mimo jiné televize JOJ s tím, že pravděpodobnou příčinou mužovy smrti je útok medvěda. Muž podle informací slovenských médií utrpěl „devastační poranění“ hlavy. Neštěstí se přitom stalo jen pár set metrů od okraje třináctitisícového města Detva, uvedla televize. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba v reakci ohlásil plán odstřelit 350 medvědů.

Vzácná želva vyplavená ve Walesu se nemůže vrátit domů do USA. Kvůli Trumpovu dekretu

Vzácná želva, která uvízla na pobřeží Walesu, čelí v návratu domů do Spojených států neočekávané překážce - prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. A to kvůli dekretu, kterým pozastavil mezinárodní pomoc, včetně ochrany mořských želv. Karetu menší jménem Rhossi vyplavilo moře na ostrově Anglesey u severozápadního pobřeží Walesu koncem roku 2023. Uzdravovala se pomalu, nyní je však v dobré kondici a mořská zoologická zahrada na ostrově uvedla, že Rhossi je připravena vrátit se zpět do volné přírody u pobřeží USA.

Podléška

Drobné modravé kvítky jaterníků potkáváme v našich lesích zejména v bučinách, habřinách a doubravách. Jestliže se o některých rostlinách říká, že jsou běžci na dlouhou trať, pak tady je toto přirovnání zcela namístě. Setkání s nimi je vždy mimořádné a tak trochu sváteční, řekl bych až oslavné. Drží se totiž toliko na místech dostatečně nedotčených a ničím nerušených po dlouhá desetiletí, ba staletí. Mezi nánosy listí dokážou žít i vlastně docela samotné, občas s nějakou tou sasankou, plicníkem či mařinkou.

Jelení louky v ohrožení. Místní protestují proti developerovi v srdci Krkonoš

Obcházení územního plánování, selhání samosprávy i poškození krkonošské lokality. Na světlo světa opět vyplul kontroverzní stavební projekt firmy Bergalm, která chce v srdci Krkonoš postavit luxusní apartmá Bouda Jelení potok. Penzion s kapacitou 42 lůžek, 13 parkovacími místy a 10 ubytovacími jednotkami by měl vyrůst v přísně chráněné přírodní lokalitě Jelení louky v Zeleném údolí, pouze tři kilometry od centra Pece pod Sněžkou. Stavbu schválilo město, Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) i stavební úřad v Trutnově.

Jmelí

V zimních měsících jmelí často prozrazuje jeho vlastní stálezelenost a pro rozdílný odstín i texturu ho můžeme vypozorovat i v jedlích nebo borovicích. Tento poloparazit nás těžko kdy přestane fascinovat svou přičinlivostí i neúnavným šířením. Před pár týdny jsem narazil na staré krásné jabloňové sady, které jmelí dokázalo naprosto zdecimovat. Některé staré stromy se začaly dokonce pod vahou jeho obřích kotrčů lámat, čímž se ho tak trochu samy zbavovaly.

Trnky

Menší černé stromy se toulají v řadách po svazích, jak si mez řekne. Tu je řada kratší, tam zas delší. Rozbíhají se po pastvinách zdánlivě nepravidelně po jednotlivých lánech vlastníků a každý ví, který strom komu patří. Můžete v nich hledat snad i jakýsi kód, podpis tohoto kraje. Tichov vypadá shora skoro jako pták s roztaženými křídly. Valašské osady jedna vedle druhé mají svůj půvab a život.

Po havárii v Hustopečích zachraňují hasiči nedaleké jezero. Stěny mají zabránit pronikání benzenu

V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování, sdělil dnes mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Teprve poté bude možné cisterny odklidit. Hasiči také v následujících dnech budou instalovat zábrany tzv. larsenové stěny, které mají zabránit pronikání benzenu do jezera poblíž místa nehody. Hasiči poslední tři zbylé vagony z 12 poškozených cisteren čistili také v noci na pondělí.

Mlčení jehňátek v Českém středohoří

Mít za svou uměleckou tvorbou silné téma ještě neznamená napsat dobrou básnickou sbírku. Přesvědčit jsme se o tom mohli nedávno v tzv. příležitostné poezii reflektující válku na Ukrajině nebo v básních tematizujících střelbu na filozofické fakultě. Naštěstí v současné české poezii máme i témata, v nichž velké dějinné příběhy absentují. Pro její inspiraci je důležitější subjektivně prožívaný mikrosvět, který přesto promlouvá v nějaké přesahující univerzálnosti. Takovým příkladem je i prvotina básnířky Lenky Chýle s názvem Raná / Deník pastýřky.