Tag: příroda

Články k tagu

Los Emil překonal Dunaj. Teď je u Vídně a chce prý vidět památky

Los Emil, který se v uplynulých měsících pohyboval po České republice a zavítal i na Slovensko, je nyní v okolí Vídně. Do rakouské metropole ale nezamířil a putuje na západ, informovala dnes agentura APA, která připomíná, že předtím bylo zvíře v alpské zemi spatřeno v Dolních Rakousích. Rakouská policie veřejnost prosí, aby Emila nepronásledovala ani pěšky, ani autem, což už se v minulosti stalo. "Takový postup může mít pro zvíře i zúčastněné lidi nebezpečné následky," upozornili strážci zákona.

Vietnam evakuoval statisíce lidí kvůli tajfunu

Tajfun Kajiki dorazil k vietnamskému pobřeží a podle meteorologů dosahují poryvy větru rychlosti až 133 kilometrů za hodinu, píše server BBC News. Statisíce obyvatel Vietnamu se musely evakuovat a úřady varují, že zhruba 400 obcím hrozí, že je zasáhnou následné záplavy. Jde o pátý a zatím nejsilnější tajfun, se kterým se Vietnam letos potýká. Poryvy větrů by ale měly rychle zeslábnout. Nejničivější dopad bude mít na místní obyvatele přívalový déšť, píše dále BBC.

„Barbarství v Českém ráji“. Plánovaná silnice z Jičína do Turnova čelí hněvu ekologů

Trosky, Hrubá Skála, Kozákov, Valdštejn a řada dalších českých památek. Mezi těmito ikonami Českého ráje již brzy začne stavba čtyřproudé rychlostní silnice I/35, která propojí Jičín s Turnovem. Plánovaná silnice, která protne CHKO Český ráj má zlepšit tranzitní dopravu mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem. Nová silnice by měla propojit dálnici D10 u Turnova s plánovanou dálnicí D35 na Hradec Králové. Nákladná stavba za 24 miliard korun je však trnem v oku jak některým místním občanům, tak především ekologickým spolkům.

Umí přenášet i západonilskou horečku. Komár japonský už létá po Česku

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue, nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v Česku bezprostřední riziko. Může se to ale změnit v budoucnu. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) varovalo před šířením dalších nemocí přenášených komáry jako je západonilská horečka.

Dva uprchlí vlci stále běhají volně po Šumavě. Odhalily to testy DNA z trusu

Na svobodě jsou ještě dva vlci, kteří zatím nezjištěným způsobem zřejmě na přelomu července a srpna utekli z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Potvrdily to genetické testy ze vzorků trusu, které zoologové šumavského parku odebrali v minulých dnech a týdnech v terénu. Oba vlci, kteří jsou na svobodě, se pohybují v západní části Šumavy, v širší oblasti kolem návštěvnického centra. Jedno ze zvířat se přitom podle posledních pozorování pomalu stále víc přibližuje k centru v Srní.

Semeníky

Svého času jsme úpěli v předmětu Prostorová kompozice, kde se za našimi zády neustále procházel architekt Drápal, lomil rukama a naléhavě deklamoval: „Narušte stereotyp.“ Ta slova mi stále zvoní v hlavě, protože je opakoval donekonečna – a proto věřím, že otázka „Kde je blizna?“ mohla mezi botaniky zrodit i narušené jedince. Protože my jsme z narušování stereotypu opravdu šíleli. Koupal nás v tom dokonale. Když se za někým architekt se zájmem zastavil se slovy „Tady se něco rýsuje“, všichni jsme se seběhli, abychom se přiblížili i my.

Proč si nevážíme půdy, která nás živí?

Asi v polovině rozhovoru mi pohled sklouzl za Chrise De Stoopa – na polici za jeho zády stála ohořelá soška Panny Marie. „To je ona?“ zeptala jsem se překvapeně. Kývl a očouzenou sošku postavil přede mě. Kdo si přečte jeho Knihu Daniel (2025), tomu se soška vryje do paměti. Jeho čtyřiaosmdesátiletý strýc Daniel Maroy ji nejspíš svíral v rukou, když ho na rodinném statku, kde žil jako sedlák a poustevník, ubila k smrti pětice mladých mužů. Soška zázrakem přežila požár, který útočníci založili, aby zahladili stopy. Z Daniela nezbylo téměř nic. A přesto zůstalo všechno podstatné – díky synovci, který se rozhodl jeho příběh vyprávět.

Mám se to vůbec učit?

Krajinářská architektura je velmi dynamicky se vyvíjející obor, kterému fouká do plachet silný vítr společenské poptávky. Kdeže loňské sněhy jsou! Prvorepublikový pojem „zahradní architekt“, oživený v devadesátých letech, je passé. Malování zahrádek se nám proměnilo v pestrý obor uplatňující se od krajinného plánování přes sídelní systémy až po design rostlinných společenstev. Ne že by rodinné zahrady a městské parky vymizely z portfolia krajinářského architekta, ale umí toho víc a chceme, aby šel ještě dál.

Vrcholící Perseidy doplní vzácné setkání planet. Meteorický roj bude nejlépe vidět na horách

Na obloze bude možné v úterý pozorovat vzácnou astronomickou událost, kdy se planety Venuše a Jupiter k sobě přiblíží na malou úhlovou vzdálenost a budou velice blízko sebe. Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě by mohli lidé vidět obě planety bez použití dalekohledu i ve městech. Vrcholit v úterý bude zároveň meteorický roj Perseid. Jasná dvojice planet vyjde nad severovýchodním obzorem zhruba kolem 02:30, přičemž Jupiter, který je méně jasný, se bude nacházet severně.

Valdštejnský lis

Kdo by neznal Můj rodný dům, song, který u nás proslavil Pavel Bobek a který se může zdát táhlým a patetickým až do dne, kdy vám krajinu dětství vezmou bagry. Pak se smísí prach a slzy do té neobyčejné směsi, kdy čas trhne oponou. Vývoj jde dál a nepochybně přinese něco krásnějšího. Aspoň tak velí zásada dobrého mravu v obecné architektuře. Totiž pokud boříme, máme světu přinést něco lepšího. Kvalitoměr se obvykle velmi blbě shání v soudobém provedení a mnohé prověří čas, ale vyslovené plichty se naopak dají poznat ze dne na den.

Pacifikem se šíří vlny cunami. Zasáhly Rusko i japonský ostrov Hokkaido

Na japonský ostrov Hokkaido dorazila první vlna cunami poté, co zemětřesení o síle 8,8 stupně zasáhlo mořskou oblast u Kamčatky, uvedla japonská stanice NHK. První vlna měla výšku 30 centimetrů, nicméně se předpokládá, že další vlny cunami, které zasáhnou severní a východní části Japonska, budou mít výšku tří metrů. Japonské úřady nadále vyzývají obyvatele v ohrožených oblastech, aby se ihned evakuovali. Varování před cunami vydaly také americké úřady ve státech Havaj a Aljaška. Varování nižšího stupně bylo vydáno pro státy Kalifornie, Oregon a Washington.

Nebezpečný komár u sousedů: Bodá bolestivě a může přenášet tropické viry

Bodnutí komárem tygrovaným, původem z Jihovýchodní Asie, bolí víc než běžné. Podle deníku Bild však budí obavy zejména z jiného důvodu. Hmyz, který se  v posledních letech rychle šíří po Německu, totiž může přenášet nebezpečné tropické viry jako dengue, chikungunya nebo zika. Ačkoliv tak podle deníku v Německu dosud nevznikla žádná větší ohniska nákaz, s přivezenými viry ze zahraničí hrozí minimálně lokální přenosy, jak se už v evropských zemích stalo.

„Svět vypadá jinak z kavárny než z pole a továrny.“ Schillerová popíchla Nerudovou k „zelené“ hádce

Svět vypadá jinak z kavárny než z pole nebo továrny. Na sociálních sítích to uvedla bývalá ministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová s tím, že nechce popichovat pražskou a brněnskou kavárnu, jde prý o konstatování faktu, že každý přemýšlí nad věcmi jinak. Ve svém příspěvku následně kritizovala Brusel, který je podle ní odtržený od reality. Dočkala se kritiky, podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) Schillerová vůbec neví, jak vypadá realita v české přírodě.

Zalít, či nezalít?

Téma přísušků se nás drží v poslední dekádě pečlivě, a jakkoli nám ho vždycky změkčí nějaký ten deštivý týden, zůstává s námi. Vančurovsky se můžeme koupat za deště a zcela novodobě přitom sledovat na hladině oschlé listy lip spolu s pylem jejich květů. Rozebírá se to pořád dokola a zdá se mi, že ty kruhy na vodě jsou jen stále menší. Zvyšováním hlasu v diskusi se ale ještě žádný problém řešení nepřiblížil. I když: v prázdné studni větší ozvěna.

Konečně pořádný park

Místo, kde je radost udělat si piknik s přáteli, strávit odpoledne s dětmi nebo si jen zpříjemnit cestu na tramvaj. Prostor, který zaujme svým výrazným architektonickým pojetím, nabízí řadu funkcí i designových prvků a současně chytře pracuje s klimatickými požadavky. To vše splňuje park na Moravském náměstí v Brně. Na to, jak vytvořit multifunkční městský park, neexistuje jeden správný recept. Architektonicko-urbanistická a krajinářská soutěž na nové řešení parku na tomto brněnském náměstí z roku 2016 to jasně potvrdila.

Pražské jaro

Zhruba od začátku dvacátého století se mezi perenami, tedy vytrvalými zahradními květinami, začínají hojněji objevovat kulturní variety, zkráceně kultivary. To je totéž co „odrůda“ a původně byly takto opisovány latinsky vlastnosti rostliny. Proto se všechny nejstarší pestrolisté odrůdy jmenují „variegata“, žlutolisté „aurea“ a červenolisté „atropurpurea“. Jakmile jsou původu kulturního, tedy vznikly přičiněním člověka, musí dostat rozlišitelné jméno. Bylo nutno vymyslet způsob, jak narůstající počty nově příchozích do světového sortimentu označovat.

Hora se hýbe, lidé v alpské vísce jsou ve střehu. Sousední obec již pohřbilo kamení

Ukrajina navrhla Rusku uskutečnit příští týden další kolo rozhovorů, oznámil dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters dodal, že je zapotřebí učinit maximum k dosažení příměří. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době Moskva zintenzivnila vzdušné útoky na sousední zemi a její jednotky podle dostupných informací na několika místech za cenu vysokých ztrát pomalu postupují.

Co s nebezpečnými medvědy? Poláci je střílet nebudou. Dají jim čipy a budou je sledovat

Tři medvědi ohrožující obyvatele obce Cisna v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska nebudou zastřeleni, ale dostanou obojky s čipy, aby zásahový tým mohl sledovat jejich polohu a postarat se, aby neohrožovali lidi, oznámila polská ministryně životního prostředí Paulina Hennigová-Klosková. Do té doby se o bezpečnost obyvatel vsi postará policie, potvrdil televizi TVN 24 náměstek ministryně Mikolaj Dorożala.

Hampton Court

Britská Královská zahradnická společnost pořádá v paláci Hampton Court show s přídomkem „garden festival“ v poněkud prestižním hávu. Přece jen, koná se tzv. na královském majetku, v jedné z nejnavštěvovanějších zahrad v zemi, a to rovnou na prahu prázdnin. Jde sice o poměrně novodobou akci, protože na Anglii jsou tři dekády pořád docela novota, ale i díky dvouletému cyklu si drží dobrou pověst. Ta je založená především na jakémsi rodišti nových myšlenek. Akce se koná krátce po Chelsea Flower Show a říká se, že co se uchytí v Hamptonu, to má šanci příští rok v Chelsea.

Americká armáda nasazuje kojoty na kolečkách. Mají plašit zvěř u letišť

V boji proti „problémové zvěři“ na vojenských letištích přišla americká armáda s neobvyklým řešením – využívá plastové kojoty v životní velikosti upevněné na malých čtyřkolkách. Tyto „kojotí rovery“ se ukázaly být účinnějšími než moderní roboti. Zatímco armáda původně zvažovala využití robota Spot od společnosti Boston Mechanics, rychle zjistila, že jeho pomalá rychlost není dostatečná k efektivnímu vyplašení ptáků a dalších živočichů, kteří ohrožují bezpečnost na letištích.

Zpráva o stavu české architektury

Jubilejní desátý ročník České ceny za architekturu (ČCA) zná své nominované projekty. Pětadvacet stavebních počinů od nenápadné kapličky přes protierozní úpravy krajiny na moravském venkově po prémiový bytový development reprezentují různé podoby architektury i její dnešní témata. Je jedna zdánlivě banální otázka, při které se ale architekti a architektky zpravidla ošívají a dlouze hledají slova: Co je vlastně architektura?

Všechnomamové

Občas se k večeru v zahradě tak nějak zasekne čas, přilepíme se k nějakému místu jako vosa na bonbon a musíme si povědět „všechno“. Obvykle to začne nějakou tou faunou, protože ta nám není každodenním chlebem a vždycky takříkajíc něco značí. Hojnost slunících se ještěrek pozdraví léto a ve stejné době se vydá na lov obří ropucha Ráchel, matečná užovka přezdívaná familiárně „hadice“ a tu a tam napojíme pochrupujícího ježka. Každopádně jinak se obdivujeme už jen výhradně flóře, co nám kde vykvetlo, jak co roste, kdy se co vyselo a případně i co nám zašlo. To by se od zahradníků dalo čekat.

Padnu v lese, přijdou srnky, stanu se pařezem

Každý kraj by měl mít svého básníka, kronikáře a poutníka. Zcela jistě ho má Vysočina, jejíž nejnovější literární dějiny jsou spjaty s Milošem Doležalem, který přitom není žádný regionální autor, ale jedna z nejčtenějších a nejrespektovanějších osobností celé české literatury. Jeho dokumentární knihy vznikají vedle poezie, poezie vedle dokumentárních knih. Miloš je spontánní a zemitý vypravěč, odkrývač zasutých vrstev a neúnavný pátrač. A také člověk s horoucím srdcem a hurónským smíchem. Vždy když ho potkám, mám pocit, jako bych se ocitl u zvonů, které právě začaly bít.

Ponaučení ze sadu

Zděděný sad neuděláte výstavním za rok, ba dokonce možná nikdy. Třeba se prostě smíříte s tím, že je to svérázný obraz krajiny, a vaše vůle věci „zglajchšaltovat“ do jediného obrazu světa se poněkud obrousí. Tu šrámem na noze, tam převrženým traktorem, onde újmou na duši. Každopádně jakkoli si téma nastudujete sebelépe a pohovoříte se zkušenými, jimž je denním chlebem, překvapení vás potká větší halda, než by se kdo nadál, a to všeho druhu.

Krása rozkladu, strašlivé vize, šílený Japonec

„Nejde jen o zasazení děje na ztracené místo a do doby nedlouho vzdálené válce, jsou tu přítomné i naléhavá atmosféra a vědomí konfrontace se zlem. A pak je tu ještě jedna věc – silný příběh, protože Erika Bornová byla vždy především story-teller,“ vysvětluje kurátor výstavy Radek Wohlmuth. Druhý okruh výstavy má jiný charakter. Jsou to obrazy zvířat a hmyzu, nebo jejich pozůstatků, malované kombinovanou technikou akrylu, pastelu, uhle, písku a metalických vodovek. Formáty často přesahují dva metry, jako by zdůrazňovaly, že lidské záležitosti pomíjejí, ale příroda je věčná. Ve „Špálovce“ za symbolické vstupné k vidění až do konce léta.

Koupím si poupě

Nejsou moc daleko časy, kdy bylo vcelku běžné vidět maminku či babičku, kterak vysvětluje dceři, jak vybírat afrikán, rajče nebo růži. Děda ukázal vnukovi, jak má vybrat na podzim ze zakládky stromek. Maluju si to? Ale jo, mockrát jsem to viděl a vídám poměrně často i dnes, kdy to vysvětlují přátelé jeden druhému. Zkontrolovat prokořenění, prohlídnout si počet výhonů, očka na bázi a celkové založení kytky. Troufám si říct, že lidí, kteří si umí koupit pěknou kytku, výrazně ubylo. Ke škodě jejich i ke škodě zahradníků.

Itoh

Mezi šlechtitelskými záměry je řada nápadů, které jsou poměrně fantaskní. Pšenice se sekvojí zůstává naštěstí utopií. Často jde ale podnes především o nápad a o vůli dojít v hledání cesty až na meze jeho proveditelnosti. Myšlenka křížit bylinné druhy s dřevitými je jistě velmi stará, ale obvykle těžko proveditelná. Jedním z mála rodů, kde to vůbec lze, jsou pivoňky. K největším šlechtitelským fantaziím patří mezirodové křížení, které se dařilo například Mičurinovi v rámci čeledi růžovitých. U pivoněk se podařilo šlechtění zvané intersekční, to znamená mezi sekcí dřevitou a bylinnou.

Všichni jsme René

Tklivý příběh mlčocha ztvárněného Oldřichem Kaiserem (film Zahradníkův rok) mezi nás přinesl dvě dekády pozapomenutý příběh o zvůli peněz a moci, bezmocných zákonech, zoufalé nekompetenci úřadů a zlomeninách bezpráví v každém z nás. Také o selsky pařezovité povaze, z které zahradníci prostě vyrůstají a nesou si ji celý život. Každý po svém. Příběh je uložený vlastně v bezčasí a dost dobře by se hodil i k setkání Karla Čapka se starým „Fulinusem“, který na jeho vyslovené přání k vysněné kytce zabručel prostě jen to své „nedám“.

Souboj o Krkonoše. Do sporu mezi Správou KRNAP a Luční boudou se vložilo i ministerstvo

Na vrcholcích Krkonoš se rozhořel ostrý souboj mezi Lučními boudami a Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Luční bouda, jedna z nejstarších a nejnavštěvovanějších horských chat v Krkonoších, uzavřela 1. června své služby pro veřejnost. Hotel a služby pro ubytované stále nabízí. Rozhodnutí majitelů přichází po vleklém sporu se Správou KRNAP, která podle nich neumožňuje dostatečný přístup vozidel k objektu.

Umění pletí

Po betonové pěšince si to šine můj otec, doživotní zahradník, v doprovodu asistentky. Po devadesátce a operované zlomenině krčku se svět zmenšil na okruh dvou zahradních chodníčků. Zrovna pronásleduju pampelišky, a protože některé již kvetou, nacvičeným pohybem jejich čmejřivé bakule skryji nejdříve do dlaní a teprve pak je svobodně podryji. Zabrán v tuto bohulibou činnost, slyším jen úryvek jejich rozhovoru. Patrně začal důsledky nedávných dešťů. „To byste pořád jenom pleli,“ povídá konverzačně paní. Otec na to vědoucně odvětí: „O tom je celé zahradnické umění…“