Tag: příroda

Články k tagu

Dřevěný kříž musí z kopce pryč. CHKO se kvůli vysoké návštěvnosti obává o mechy

Čtyřmetrový dřevěný kříž, který byl před týdnem vztyčen na vrcholu jménem Vozka v Jeseníkách, nakonec dostane nové místo. Iniciativa několika nadšenců, kteří ho na skalnatém vrcholu vztyčili „z lásky k horám, přírodě a lidem“, se totiž nelíbí Správě CHKO ani části pohoršených horalů. Svůj záměr totiž skupina nikomu neoznámila a nepožádala o povolení ani vlastníka pozemků Lesy ČR. Podle vedoucího Správy CHKO by kříž na tomto místě přitahoval zbytečně velkou pozornost lidí.

Venku se smráká a jezevec by šel spát

Dodám, že jezevec se nechal očkovat, ne že by si myslel, že to je spása, ale protože je to konformista a některý druh odporu mu za to nestojí. Věří, že si to schovává na lepší věci. Snad je pozná. Nejlepší to teď mají zvířata, která se chystají na zimní spánek. Takový plch, ježek nebo netopýr se brzy přesune do stavu hibernace, ztuhne, stočí se do klubka nebo se zavěsí na strop a procitne na jaře, kdy zase bude, snad, po všem.

Brno na suchu

Když se akce jmenuje Nenech Brno na suchu, můžete od toho čekat cokoli. Ve skutečnosti se vodaři a zahradníci potřebovali potkat, aby se ve městech dalo žít. Já vím, zní to jako oblíbené strašení apokalypsou, ale v letech 2015–2018 se stromům ve městech stalo něco vážného a důsledky jsou alarmující. Zahradníci to prožívají zdaleka nejvíc, vodaři zase již léta řeší problém srážkové vody, kanalizace a čištění.

Sloup

Každá branže má nepochybně otázky oblíbené a otázky děsivé. U nás zahradníků či všelijakých tvůrců zahrad, ať už si říkají jakkoli, je takových hezkých vět několik. Třeba: „My bysme rádi koupili pozemek takhle v kopcích a slyšeli jsme, že nám dobře poradíte...“ Případně další taková milá věta: „Zdědil jsem chaloupku po dědovi, ještě se rozkoukávám, nechtěl byste přijet?“ To hned člověk balí fidlátka a nadšeně jede. Pak jsou takové ty proklaté věty, které už předem ukazují, že to bude zatrolená plichta, z které koukají jen samé dohady a hořké jedy.

Prasečí ledvina fungovala s lidským tělem. Je to budoucnost transplantací, míní vědci

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život. Pozornost vědců, kteří se zabývají nedostatkem orgánů použitelných k transplantaci, se v poslední době zaměřuje právě na vepře. Narážejí ale na mnoho potíží, například na cukr obsažený v buňkách vepřů, který způsobuje okamžité odmítnutí orgánu.

Peříčko, nebo beton?

Kdyby vám titulek přišel třeba jako Křidýlko, nebo stehýnko?, tak to není náhoda. V podstatě dnes půjde o totéž jako v onom filmu. Tedy jestli konzumujeme lahodné originály, nebo nechutné výlisky. Připravit pro kvítka zem na záhoně platilo mezi zahradníky za vrchol řemesla a základ všehomíra. Byla to vždy největší věda a k těmto dovednostem patřila i různá tajemství a triky předávané po generace.

Tradice se mají měnit a výstavy s nimi. Zahradníci dokázali i nemožné

Světem zahrad otřáslo za poslední dvě sezony leccos, jako ostatně čímkoli jiným. Jednou z opravdu šokujících zpráv byla i skutečnost, že tradiční londýnská Chelsea Flower Show se bude konat na podzim, a nikoli na jaře. Poprvé ve víc než stoleté historii se tedy nekonala na konci května, ale na sklonku září. Pro britské zahradníky to byla výzva a už to samo budilo zvědavost, jak si s takovou štrapácí poradí. Vzrušující byl i předpoklad, že se dostanou ke slovu druhy, které celá léta ostrouhávaly, kvetouce tradičně pozdě.

Kytky knížky nečtou

Mezi zahradníky je ustálené takové rčení, které v různých obměnách používají. Obvykle je to něco jako „Rostliny číst neumějí“. V oblibě ho měl dendrolog brněnského arboreta Antonín Nohel, když vysvětloval rozdíly mezi jednotlivými skalníky, často sobě velice podobnými, a snažil se připojit k nim nějaké latinské jméno. Zahradníci si, podobně jako všechny obory lidské činnosti, museli vytvořit nějaké škatulky, aby zvládli tu míru složitosti.

Cibule, nebo cibule

Našim pradědečkům a prababičkám kolotal v hlavách jakýsi liturgický kalendář, kdy každý úkon na polích i v sadech byl napojen na příslušného svatého a dokořeněn adekvátní pranostikou. Bylo to jejich živobytí laděné po staletí, ovlivněné zkušenostmi generací a lokálními podmínkami. To, co platilo na jižní Moravě, nemělo zhola nic společného s Pošumavím. Stejný svatý, jiné zvyky. Dvacáté století nás zbavilo mnoha selských tradic, ba dokonce celého selského stavu,

Je to jako v přírodě

Vynechám tu věc s chladnutím planety i dinosaury a začnu tím, že člověk si u řeky vykácel les, postavil dům, zoral pole, opekl prase, zasadil jabloň a uvázal psa. Druhému se to zdálo jako dobrý nápad a začalo město. Kultura. Divokou květenu kultivovat byla fuška a největší práci jsme odvedli na jabloni nebo ještě lépe na růži. Zatímco jablko je docela užitečná věcička, růže báječně zbytná svou krásou.

První nevyšetřená havárie po desetiletích. Otrava Bečvy se z důkazní nouze nikdy nevymaní, míní odborník

V kauze ekologické katastrofy na řece Bečvě zůstávají po roce jen pochybnosti. Uniklý kyanid způsobil škody na zhruba čtyřiceti kilometrech vodního toku a způsobil uhynutí přes 40 tun ryb. Viník přesto zatím nebyl usvědčen a brzy zjevně nebude. Znalecký posudek, který vznikal osm měsíců, totiž vzápětí zpochybnili odborníci. A kritice čelí i práce úřadů na zajištění stop. „Je to důkazní nouze, ze které ta kauza už nikdy nevybředne,“ řekl deníku Echo24 hydrochemik Jakub Hruška.

Proč stromy umírají?

Končící prázdniny by si zasloužily malé ohlédnutí. Mnozí z nás je věnovali aspoň na chvíli české krajině či výletům po neznámých městech a jednomu z opakujících se obrazů nebylo možné uniknout. Suchý strom. Často na vrcholcích kopců, jindy překvapivě ve vlahém údolí, ale pořád stejně beznadějně mrtvý. Člověk si řekne, když už druhým rokem docela hezky a často prší, proč ty stromy stále schnou?

Praha má nejlepší parky na světě. Nechala za sebou i Londýn nebo Moskvu

Praha se ve všelijakých žebříčcích pravidelně umísťuje na nejvyšších příčkách a výjimkou není ani studie serveru abcFlora.com, podle níž je česká metropole městem s vůbec nejlepšími parky. Nechala za sebou i New York se svým Central Parkem, parky v Londýně nebo Moskvu. Portál žebříček sestavil na základě několika kritérií, mezi něž patří recenze uživatelů nebo jaký ruch v parcích vládne, z toho pak vzešlo finální hodnocení na desetibodové stupnici.

Soustava špatných rozhodnutí

„Soustava špatných rozhodnutí investora vyústila v opěrnou zeď na hranici pozemku“ zněla přibližně věta, kterou mne před lety zaujala kolegyně Jana Kolková. Občas se člověk setká s projektem, kde na začátku stálo jedno „blbé“ rozhodnutí a pak už se to valilo. Takovým typickým klíčovým momentem je třeba určení nuly domu, vykácení všeho živého nebo ignorování vody na pozemku.

Venkovská zahrádka

Moje babička měl zahrádečku jako dlaň před okny světnice, jen takový docela malý obdélníček v průčelí chalupy. Byly tam natahané lilie martagon, podléšky i konvalinky z lesa, stejně jako petrklíč, netřesk a plicník nejasného původu. Stejné kytky se daly najít po celé vsi, ba dokonce i v okolních vsích. Lid Dolíků nedal zahradníkům nikdy moc vydělat, zato udat přes plot kytku, co se rozrostla, bylo velice běžné. Takovým distribučním centrem většího významu byl hřbitov.

Sex v zahradě

Má se za to, že období, kdy bohyně Flóra přihlíží radovánkám nebo se sama přičiňuje, patří jaru. Asi ano, neboť se tomu věnuje od nepaměti jistá pozornost. Jak tak sleduji zahradu kolem sebe, řekl bych, že ne všichni podlehnou jarní básnické vášni; mnozí si nechají leccos na léto. Kupříkladu slimáci, ta milá hladká stvoření, která s neskrývanou elegancí těl dokážou vyprodukovat nespočet antiperlí v rekordně krátkém čase.

VIDEO: Slovensko zasáhlo tornádo. Vyvracelo stromy a poničilo domy

Oblast východního Slovenska ve čtvrtek v podvečerních hodinách zasáhly velmi silné bouřky a dokonce i tornádo. Přírodní pohroma zasáhla obce Skrabské a Petkovce, kde strhla několik střech a poškodila domy. Informoval o tom server iMeteo.sk nebo in-Počasí. V obci Petkovce východně od Prešova strhlo tornádo střechy čtyř rodinných domů, tři další střechy poškodilo.

Prázdniny s floxem

Každý rok se znovu a s přiznanou marností snažím přeložit si slavný citát z pera Vity Sackville-Westové. Dáma, která stvořila jednu z nejkrásnějších zahrad světa, obklopující Sissinghurts Castle, se v něm vyznává ze svého zahradního blues. Lká nad smutnou chvílí, kdy rozkvete v zahradě první flox, a nad jantarovým světlem, které spolu s ním přináší konec toho převelikého rozpuku časného léta. Připomíná nám, že musíme již přemýšlet v ústrety podzimu. Přitom není pražádný důvod mít přece cokoli proti podzimu, plnému své vlastní krásy.

Další česká lokalita na seznamu UNESCO. Nově se zařadily i Jizerskohorské bučiny

Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). O výsledku informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami.

Slovenská poslankyně v zakázaném jezírku. Pochlubila se na sítích a teď je z ní meme

Slovenská internetová scéna má novou hvězdu. Je jí slovenská poslankyně za stranu Obyčejní lidé a bývalá vrcholová tenistka Romana Tabák, která se na dovolené v Tatrách vykoupala v horském potoku s oblasti nejvyššího stupně ochrany. Fotku z koupání potom přidala na svůj Instagram, kde rozpoutala rozhořčení u části Slováků. Někteří ve fotce uviděli potenciál a začali z ní tvořit desítky vtipných obrázků.

Co předvede strom za dvacet let?

Procházíme arboretem plným mladých stromů. Majitelé je sázeli do někdejších luk ponejvíc v dekádě 2003–2013. Stále sázejí, nicméně místa ubylo a jsou také vybíravější. Hříchy nezralých rozhodnutí museli vykácet a nabývají zkušeností, kterých se zřejmě jinak než osobně nabýt nedá. Sázet je volba, kácet nutnost. Sázeno bylo ale s rozmyslem, nikdo nečekal les.

Kouzlo denivek

Nemá to nic společného s tou velkou zemí a její mocí, protože kytky knížky nečtou a hranice nectí. Moc dobře ji znáte, takové oranžové kvítí vysoko nad listem, připomíná lilii. Už víte? Tak jsme doma. Ona je doma samozřejmě od Kavkazu až po Japonsko podél celého Himálaje i v jižním Rusku a Koreji. Samozřejmě též na Tchaj-wanu. Pozoruhodné je, jak za poslední čtyři století tohle kvítko u nás zdomácnělo a tuze se zabydlelo.

„Cikánská můra“ už nebude. Vědci upustí od „nevhodných a urážlivých“ názvů hmyzu

Vědci přestanou používat označení hmyzu „cikánská můra“ a „cikánský mravenec“ poté, co tyto názvy Americká etnologická společnost (ESA) označila za „nevhodné a urážlivé“. Informoval o tom server The Independent. Jedná se o první případ, kdy ESA změnila název kvůli tomu, že by byl urážlivý. V minulosti k tomuto kroku docházelo pouze u názvů, které nebyly vědecky přesné.

Zdědil jsem sad

Třeba to už znáte, možná to na vás ještě čeká, ale když čas trhne oponou, nikdo se na nic neptá. Najednou máte sad a starejte se. Jabloně střídají hrušky a ty zase třešně a modré ovoce. Vzpomínky z dětství, se sadem spojené, jsou tak mile bezstarostné a tak málo připomínají to, co člověka čeká a nemine. Dědeček si polepšil, když mu Masaryk svěřil po pozemkové reformě schwarzenberské stráně, pod kterými se dolovalo uhlí.

Hon na šalvěje

Existují některá zaručená faux pas, třeba když nevíte, co všichni „už dávno znají“, nebo ještě lépe, pokud nepoznáte „produkt“, který už všichni přece dávno mají. Nejzajímavější jsou taková selhání v různých branžích, které si mimořádně potrpí na cechovní hantýrku a nepsané zvyklosti. Ano, i zahradníci takové chvíle mají. Samozřejmě, zejména co se týče kytek. „Ty ještě nemáš žlutý kakost, to já už dávno,“ řekne, ačkoli ho přivezl teprve včera a navíc žádný takový neexistuje. I když třeba žlutolistý ano.

Pivoňky jsou přivoňky

Kytice pivoněk ve váze může učinit pokoj i neobyvatelným, stejně jako nezapomenutelným. První letní dny na verandě, kdy skla házejí prasátka po stole a velké plátky květů do těch světel postupně padají. To už okouzlilo nejednoho suchara. Začíná jimi náš letní život otevřených oken, dveří dokořán a přemíry času ukrojeného z noci. Pivoňky samozřejmě nemají nic společného s pivem, jakkoli to zavdalo příčinu mnoha vtipům, které se vlastně notoricky točí kolem rozdílných zájmů žen a mužů v tomto jazykovém významu.

Jak se stromy žít

Zdá se, jako bychom se začali o stromy zajímat. Snad je to obavou o vlastní stín, literaturou tajemna, stavem vody ve studni, rentgenem plic nebo účtem za elektřinu. Kůrovcová kalamita mnohým z nás vzala krajinu dětství či snad jen místo, kam chodit na houby. Suché roky si vybírají svou daň se zpožděním a překvapivě vlahé jaro plné svěží zeleně protínají tu a tam zcela suchá torza velikánů. Znali jsme je celý život a přicházíme o ně.

Medvěd na Slovensku po sto letech zabil člověka

Na Slovensku zabil medvěd sedmapadesátiletého muže u obce Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. V úterý to potvrdila pitva. Podle serveru Sme.sk jde o první případ zabití medvědem na Slovensku za posledních sto let. Mrtvého muže nalezl v pondělí jeden z místních obyvatel. Mrtvý měl na hlavě, krku a boku poranění, která byla způsobena pokousáním. Na místě byly čerstvé stopy medvěda. Že muž skutečně zemřel po útoku medvěda, potvrdili odborníci.

Jen pro ten jeden den stojí za to kvést

Ondřej Fous je zahradník. Ale ne obyčejný zahradník, i když lze mít za to, že každý zahradník je neobyčejný. Ondřej Fous je zahradník-aristokrat, který se přitom dal rostlinám do služeb. Má za sebou několik let praxe v Anglii, jako doma se pohybuje v evropských zahradách, ví všechno o historii zahrad a zná se se všemi zahradníky několik století dozadu. Vládne zámeckému zahradnictví v Ctěnicích na okraji Prahy, kde jsme zaliti sluncem a vůní květů spolu mluvili a mohlo by to být donekonečna.

Jak jsou důležití staří

Čím jsem starší, tím víc chápu smysl existence rady starších. Instituce, kterou si držely prozíravé civilizace od starých Řeků po americké indiány. Vždycky to byli chlapi, kteří něco dokázali, kteří byli nositeli hodnot, zkušeností, odkazu, paměti, která připomínala, že některé věci nelze nakonec změnit, protože fundament života a jeho základních pudů jsou elementárním předpokladem pro existenci života.