Tag: příroda

Články k tagu

Umění pletí

Po betonové pěšince si to šine můj otec, doživotní zahradník, v doprovodu asistentky. Po devadesátce a operované zlomenině krčku se svět zmenšil na okruh dvou zahradních chodníčků. Zrovna pronásleduju pampelišky, a protože některé již kvetou, nacvičeným pohybem jejich čmejřivé bakule skryji nejdříve do dlaní a teprve pak je svobodně podryji. Zabrán v tuto bohulibou činnost, slyším jen úryvek jejich rozhovoru. Patrně začal důsledky nedávných dešťů. „To byste pořád jenom pleli,“ povídá konverzačně paní. Otec na to vědoucně odvětí: „O tom je celé zahradnické umění…“

Škornice

Z našeho denního slovníku výraz „škorně“ vymizel již dávno, ale kdysi jsem hrál středověké divadlo a naše botky s ostrou špičkou zanechávaly stopu docela přesně ve tvaru listu jedné hájové květinky. Ta mne ovšem zaujala nejen pro svůj tvar listů, ale pro poměrně všestranné použití a nebývalou odolnost i vytrvalost. V Lednici na Moravě jsme je obdivovali pod vzrostlým habrem v části parku zvané Arizona. Výheň a sucho, které zde zvládaly, byly těžkou zkouškou. Přesto byly schopny vytvářet díky svým výběžkům jakés takés koberce a vytrvávat na stanovišti celé dlouhé roky bez jakékoli péče.

Květinové slavnosti

Za posledních třicet let jsme mnohé dohnali, možná i předehnali, ale jedna kratochvíle mi u nás tuze chybí, a to květinové slavnosti či trhy. Měly u nás před mnoha lety velkou tradici a nechyběly v žádném větším městě. Dnes to zemím západní Evropy velice závidím a každoročně na nějakou takovou akci zavítám. Vím, i u nás nějaké ty trhy přece jsou, různá výstaviště to alespoň tvrdí. Bohužel až na výjimky mají tyto akce na můj vkus extrémně komerční charakter a jsou určeny spíše pro masové spotřebitele. Prostě to není můj šálek kávy.

Jilmy

Jeden z britských doyenů péče o stromy, Ted Green, si k devadesátinám nadělil knihu. Když jsem ji otevřel pro první prolistování, bezohledně mne pohltila na několik hodin. Mimo jiné se zde vyznává z velké ztráty obrazu krajiny, kterou niterně sám prožil – a tou byla ztráta jilmů. Na několika mizerných snímcích mimořádné hodnoty ukazuje, nakolik bývaly volně rostoucí jilmy mezi živými ploty nepostradatelným krajinotvorným stromem spolu s duby. Aha. Krajina, která nám může připadat poetická, až téměř parková, může jemu přijít jako vylámané zuby. Mezi duby chybějí jilmy.

„Zlikvidujete lesníky. Rozhodujete o nás bez nás.“ Národní park Křivoklátsko blízko finále

Národní park Křivoklátsko je opět o něco blíže ke svému vzniku. Sněmovna před pár dny totiž posunula schválení připravovaného zákona. Proti vyhlášení parku brojí jak opoziční hnutí ANO či SPD, tak starostové a občané křivoklátských obcí. Vznikla také další petice, která ostře kritizuje myšlenku pátého národního parku v České republice. Sněmovna kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.

Tajemství zahradníka. Echo vydává knihu svého autora Ondřeje Fouse

„Jsem ze zahradnické rodiny, takže moje pěšinka je zdánlivě vyšlapána, ale světe, div se, musí se stále udržovat. Zahradnický svět se tuze mění, a snad proto jsem o něm kdysi začal psát,“ říká zahradník Ondřej Fous, který již čtyři roky píše pro Echo. Nyní vychází výběr jeho autorských textů v knize s názvem Lodyhy v řádcích. Úvahy, postřehy, zážitky a rady zkušeného zahradníka Ondřeje Fouse se objevují na stránkách Týdeníku Echo v rubrice zvané Zahrada, záběr však mají mnohem širší

Lecha

Lehce předjarní les umí být velkou krásou. Stromy ještě neraší a spousta kytek jako by se naráz rozhodla, že veškerou svou krásu rozbalí předtím, než se zatáhne zelená opona listoví dubů, buků, osik či habrů. Proč to dělají? Inu, je to jejich velice dobře promyšlená strategie a stojí za povšimnutí, kde najdeme tyto podrosty nejbohatší. Luhy jsou doslova přeplněné dymnivkami a orsejemi, vzácněji pak křivatci, ladoňkami či sněženkami. V sušších dubohabřinách a bučinách se pak flóra dost vydatně liší, na žule chudší a na vápenci bohatší.

Ambrózyho dub

Vyprávění v oboru dendrologickém, tedy mezi znalci stromů, se předávají z generace na generaci a obvykle je člověk nakonec někde najde i zapsaná v některé z významných knih. Přesto, nebo snad právě proto je občas zajímavé setkat se s informací velice původní. Obě války nás totiž připravily o mnohé a kolektivní paměť hodně utrpěla. Při historických rešerších, které jdou až k původním zdrojům, zjišťujeme, jak je ta naše paměť zrádná. Vzpomínky nemusí být fakta, a za dekády se tak lecjaká historka putující z úst do úst může docela proměnit.

Taky kradete?

Po zahradnictví se prochází pár a vybírá si tu ovocné stromky, tam nějaký ten stříhaný zimostráz. No a zem? Nehodila by se? Není moc těžká? Kamera se na ně dívá svrchu a zákazníci jsou podivně teple oděni, dokonce bych řekl nabaleni. Aha, oni to jsou neplatící zákazníci. Troufale bych si dovolil říci: zloději za bílého dne.

Trumpova nová celní politika: Cla budou platit všichni. I ostrov, kde žijí jen tučňáci

Donald Trump oznámil celosvětové clo na veškerý dovoz do USA. Opatření, které se dotkne nejen tradičních obchodních partnerů, ale i odlehlých a neobydlených ostrovů, vyvolalo vlnu překvapení. Zajímavostí je, že se nová cla vztahují i na Heardovy a McDonaldovy ostrovy, kde nežijí lidé, a na vojenskou základnu Diego Garcia, kde jsou téměř výhradně američtí vojáci.

Žene se arktická vlna: Udeří mrazy, někde i výrazné. ČHMÚ varuje před škodami na ovocných stromech

V sobotu během dne přejde na území České republiky teplotně výrazná studená fronta a přinese od severu arktický vzduch. Zatímco v pátek mohou teploty atakovat výjimečně až 20 °C, v neděli odpoledne se dostanou jen stěží k 5 °C a i v nejnižších polohách se opět mohou objevit sněhové vločky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy. ČHMÚ zároveň vydal předvýstrahu týkající se škod na ovocných stromech.

Střežit hranice před slintavkou bude od zítřka i armáda. Vláda rozšiřuje zákaz dovozu potravin

Vláda dnes přijala nařízení, které od čtvrtka umožní využití až 20 vojáků v činné službě pro potřeby zamezení zavlečení nákazy slintavky a kulhavky na území ČR. Po jednání kabinetu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vojenští veterináři mají posílit státní veterinární správu a pomoci s kontrolami na sedmi hraničních přechodech. Zákaz dovozu ze Slovenska, Maďarska a části Rakouska se bude nově týkat i potravin rostlinného původu.

Dálnice

Kolem stolu se sejde pár lidí a mají něco projednat, dohodnout. Čeština nám krásně nabídla nastolování problému: můžeme ho hodit na stůl a vyřešit. Málokdo, když už na jednání přijde, z něho odchází s tím, s čím přišel. Obvykle máme vůli se vzájemně vyslechnout a při troše soustředění hledat východiska. Protože právě udržet pozornost všech u stolu je čím dál větší problém, rozšířil se nám pojem „zavnímat“. V éře vzdálených připojení a chytrých telefonů či hodinek se tak trochu „melioruje“ reálná přítomnost dotyčných.

Slizký mor na Mallorce. Pláže čelí invazi medúzovitých mořských tvorů

Oblíbené letovisko německých i českých turistů potkala neobvyklá přírodní pohroma. Severní pobřeží Mallorky, zejména oblast přístavu Port de Sóller, o víkendu zaplavily miliony zvláštních medúzovitých tvorů známých jako Barquetes de Sant Pere, tedy „Loďky svatého Petra“. Pásy mrtvých živočichů zcela pokryly místní pláže a překvapily jak místní obyvatele, tak turisty, kteří si krátce před Velikonocemi plánovali užít první jarní dny na ostrově, píše deník Bild.

Útok medvěda: Muž na Slovensku zemřel po devastačním poranění hlavy. Chystá se masový odstřel

Pátrání po nezvěstném muži na středním Slovensku, který se v neděli večer nevrátil domů z procházky, skončilo nálezem těla oběti. Informovala o tom mimo jiné televize JOJ s tím, že pravděpodobnou příčinou mužovy smrti je útok medvěda. Muž podle informací slovenských médií utrpěl „devastační poranění“ hlavy. Neštěstí se přitom stalo jen pár set metrů od okraje třináctitisícového města Detva, uvedla televize. Ministr životního prostředí Tomáš Taraba v reakci ohlásil plán odstřelit 350 medvědů.

Vzácná želva vyplavená ve Walesu se nemůže vrátit domů do USA. Kvůli Trumpovu dekretu

Vzácná želva, která uvízla na pobřeží Walesu, čelí v návratu domů do Spojených států neočekávané překážce - prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. A to kvůli dekretu, kterým pozastavil mezinárodní pomoc, včetně ochrany mořských želv. Karetu menší jménem Rhossi vyplavilo moře na ostrově Anglesey u severozápadního pobřeží Walesu koncem roku 2023. Uzdravovala se pomalu, nyní je však v dobré kondici a mořská zoologická zahrada na ostrově uvedla, že Rhossi je připravena vrátit se zpět do volné přírody u pobřeží USA.

Podléška

Drobné modravé kvítky jaterníků potkáváme v našich lesích zejména v bučinách, habřinách a doubravách. Jestliže se o některých rostlinách říká, že jsou běžci na dlouhou trať, pak tady je toto přirovnání zcela namístě. Setkání s nimi je vždy mimořádné a tak trochu sváteční, řekl bych až oslavné. Drží se totiž toliko na místech dostatečně nedotčených a ničím nerušených po dlouhá desetiletí, ba staletí. Mezi nánosy listí dokážou žít i vlastně docela samotné, občas s nějakou tou sasankou, plicníkem či mařinkou.

Jelení louky v ohrožení. Místní protestují proti developerovi v srdci Krkonoš

Obcházení územního plánování, selhání samosprávy i poškození krkonošské lokality. Na světlo světa opět vyplul kontroverzní stavební projekt firmy Bergalm, která chce v srdci Krkonoš postavit luxusní apartmá Bouda Jelení potok. Penzion s kapacitou 42 lůžek, 13 parkovacími místy a 10 ubytovacími jednotkami by měl vyrůst v přísně chráněné přírodní lokalitě Jelení louky v Zeleném údolí, pouze tři kilometry od centra Pece pod Sněžkou. Stavbu schválilo město, Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) i stavební úřad v Trutnově.

Jmelí

V zimních měsících jmelí často prozrazuje jeho vlastní stálezelenost a pro rozdílný odstín i texturu ho můžeme vypozorovat i v jedlích nebo borovicích. Tento poloparazit nás těžko kdy přestane fascinovat svou přičinlivostí i neúnavným šířením. Před pár týdny jsem narazil na staré krásné jabloňové sady, které jmelí dokázalo naprosto zdecimovat. Některé staré stromy se začaly dokonce pod vahou jeho obřích kotrčů lámat, čímž se ho tak trochu samy zbavovaly.

Trnky

Menší černé stromy se toulají v řadách po svazích, jak si mez řekne. Tu je řada kratší, tam zas delší. Rozbíhají se po pastvinách zdánlivě nepravidelně po jednotlivých lánech vlastníků a každý ví, který strom komu patří. Můžete v nich hledat snad i jakýsi kód, podpis tohoto kraje. Tichov vypadá shora skoro jako pták s roztaženými křídly. Valašské osady jedna vedle druhé mají svůj půvab a život.

Po havárii v Hustopečích zachraňují hasiči nedaleké jezero. Stěny mají zabránit pronikání benzenu

V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování, sdělil dnes mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Teprve poté bude možné cisterny odklidit. Hasiči také v následujících dnech budou instalovat zábrany tzv. larsenové stěny, které mají zabránit pronikání benzenu do jezera poblíž místa nehody. Hasiči poslední tři zbylé vagony z 12 poškozených cisteren čistili také v noci na pondělí.

Mlčení jehňátek v Českém středohoří

Mít za svou uměleckou tvorbou silné téma ještě neznamená napsat dobrou básnickou sbírku. Přesvědčit jsme se o tom mohli nedávno v tzv. příležitostné poezii reflektující válku na Ukrajině nebo v básních tematizujících střelbu na filozofické fakultě. Naštěstí v současné české poezii máme i témata, v nichž velké dějinné příběhy absentují. Pro její inspiraci je důležitější subjektivně prožívaný mikrosvět, který přesto promlouvá v nějaké přesahující univerzálnosti. Takovým příkladem je i prvotina básnířky Lenky Chýle s názvem Raná / Deník pastýřky.

Benzen z havarovaných cisteren zasáhl podzemní vody. Hygienici prověří studny, rybáři mluví o tragédii

Toxický benzen, který unikl minulý týden v pátek z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, zasáhl podzemní vody. Potvrdily to kontrolní sondy vyhloubené do dvou metrů, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká. Bude nutná sanace zeminy a odčerpání kontaminovaných vod. Práce je potřeba provést bezodkladně. Katastrofa tohoto typu je bezprecedentní.

Perry

V západní Anglii na hranici Walesu najdete oblast tří hrabství, která jsou vyhlášena produkcí ovoce. Najdete zde i bájnou „Májovou horu“, z níž můžete přehlédnout za dobrého počasí významnou část pahorkatiny, jež dala za vznik tolika ovocným sadům. Zatímco jižnější polohy jsou rovinaté a daří se na nich především jablkům pro slavné anglické cidery, pomezí hrabství Herefordshire a Gloucestershire je jako stvořené pro hrušky. Z nich se tu vyrábí kdysi slavné perry, které nyní tak trochu vstává z mrtvých.

Únik benzolu v Hustopečích může mít obrovský dopad na životní prostředí

Únik benzolu z havarované železniční cisterny v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku může mít obrovský dopad na životní prostředí, míní chemik z olomoucké přírodovědecké fakulty Pavel Hradil. Benzol totiž obsahuje benzen, což je karcinogenní látka, poškodit může i spodní vodu, řekl Hradil. Obavy z dopadu této nehody mají také rybáři v oblasti a zemědělci obhospodařující okolní pole, situaci budou na místě posuzovat pracovníci životního prostředí.

Thenford

Diváci šesté řady seriálu The Crown (Koruna) mohli snadno přehlédnout epizodní roli, kterou sehrál Michael Heseltine. Pamětníci jeho úlohu ve vládách Margaret Thatcherové a Johna Majora ovšem těžko. Vysloužilec vrcholné britské politiky koupil v polovině sedmdesátých let v Thenfordu venkovský dům z 18. století spolu se zahradou, farmou a pozemky a více než stošedesátihektarovou usedlost kultivoval v pozoruhodné dílo člověka. Zaslouženou pozornost budí zejména třicet hektarů někdejších porostů, které proměnil v uznávanou zahradu a živé arboretum.

K Etně se sjíždějí tisíce turistů. Touží vidět erupci, nerespektují při tom pravidla

Tisíce turistů, kteří touží vidět erupci Etny, se k této sopce sjíždějí, blokují auty ulice a tedy i průjezd záchranných služeb, stěžují si úřady na Sicílii. Podle nich návštěvníci navíc zbytečně riskují, napsal server britského deníku The Guardian. Šéf sicilské civilní ochrany Salvo Cocina popsal turismus na Etně v posledních dnech jako divoký a mimořádně nebezpečný. Varoval, že návštěvníci, které přitahuje výjimečná podívaná, parkují svá auta v úzkých ulicích a zamezují tak průjezdu sanitek.

Od krupny ke květnici

První městské parky vtrhly do pražského městského prostoru před bezmála dvěma stoletími a procházka po Chotkových sadech či promenádě Na Šancích při Koňské bráně patřila mezi kratochvíle nového životního stylu. Do ulic a na rynky či někdejší tržiště vtrhly nečekaně stromy, hradby byly strženy do příkopů a na nich vznikaly nedělní promenády z fundací mecenášů a obecní smetánky. V kioscích hrála kapela, stánky nabízely první kávu, teplé mléko a cukrlata.

Inteligentní život může být na planetách podobných Zemi běžný, tvrdí vědci

Jsou mimozemšťané skuteční? Mléčná dráha by mohla mít 40 miliard planet o velikosti Země, ale mnoho evolučních vědců předpokládá, že inteligentní život je mizivě vzácný. Nová studie toto přesvědčení vyvrací a navrhuje, že evoluce člověka byla pouze přirozeným planetárním procesem, který může probíhat a pravděpodobně probíhal i na jiných planetách podobných Zemi, píše Forbes. V červenci vědci naznačili, že tektonika zemských desek může být klíčovým důvodem, proč zde existuje složitý život, ale jinde ne.