Tag: příroda

Články k tagu

Inteligentní život může být na planetách podobných Zemi běžný, tvrdí vědci

Jsou mimozemšťané skuteční? Mléčná dráha by mohla mít 40 miliard planet o velikosti Země, ale mnoho evolučních vědců předpokládá, že inteligentní život je mizivě vzácný. Nová studie toto přesvědčení vyvrací a navrhuje, že evoluce člověka byla pouze přirozeným planetárním procesem, který může probíhat a pravděpodobně probíhal i na jiných planetách podobných Zemi, píše Forbes. V červenci vědci naznačili, že tektonika zemských desek může být klíčovým důvodem, proč zde existuje složitý život, ale jinde ne.

Flora řídce vysázená

Pozorovatel současné české literatury si mohl všimnout výskytu žánru, jemuž by se dalo říct „neduživá apokalypsa“. Jde o texty pochmurné až depresivní, chudokrevné ve formě i v obsahu, což ovšem je rys pozitivně vnímaný, neboť „vysátí krve“ je jaksi projevem porozumění době. Taky by se dalo mluvit o vampýrské literatuře, dobrovolně anemické a bledolící, kdy neduživost je žádoucí a spřízněnou klientelou (prořídlými řadami literárněkritických zombií) oceňovaná a žádaná.

„Mocenská arogance.“ Po emočně vypjatém jednání poslanci podpořili vznik NP Křivoklátsko

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji ve čtvrtek podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.

Proč pěchava?

Marketing proniká i do zahradnického světa a síla značky může nad kvalitou zvítězit i v docela nečekaných kláních. Ve světě běžné spotřeby nás to nepřekvapí a jsme více či méně odolní díky každodennímu tréninku. Nejspíš každý z nás je někdy nucen podlehnout a koupí prakticky prázdný obal s modifikovaným škrobem ochucený neznámou sloučeninou v ceně oběda s polévkou i moučníkem.

O míchání hrušek s jablky

Dobrá diskuse dříve nebo později musí dojít do fáze, kdy to někdo nevydrží a vysloví trochu nepatřičný, až zavádějící argument na podporu své teze. To je ta chvíle, kdy někdo z přítomných musí nutně prohlásit: „Teď nám tu ale mícháš hrušky s jabkama.“ Přesně tak. A to se nedělá. Ani v kuchyni, ani v sadě, ani ve sklepě, prostě hrušky a jablka jsou dvě různé věci. Co to plácám? Já vím, že se výše uvedené mnohde děje, ale jsou to spíše obezličky. Pokud jste někdy jedli například pravý neslazený frgál s povidly z křížal, dáte mi za pravdu.

Zemní baly

Každá profesní hantýrka má svá specifika a zrovna spojení „strom dobývaný se zemním balem“ může znít třeba i srozumitelně, ale co se za ním, sakryš, vlastně skrývá? V poslední dekádě nabylo sázení stromů na popularitě, po prvotním nadšení a smělých plánech jsme se ale dostali do fáze vystřízlivění. Z mnoha velkolepých projektů nezůstalo nic, jiné jsou pod těžkou palbou kritiky. Proč? Ukázalo se, že řada lidí podporovala sázení stromů se vcelku legitimním očekáváním jejich růstu. Tedy že se jaksi ujmou a budou za deset let třeba krásné.

Staré, nebo nové odrůdy?

Svět pěstování nových a starých odrůd jabloní má zastánce, jejichž cesty se moc neprotínají. Moderní odrůdy, často odolné až rezistentní vůči houbovým chorobám, se staly doménou zahrádkářů, kteří si hýčkají své výpěstky u domu na typových podnožích v nízkých tvarech. Cílem jsou jablka na zpracování a především k uskladnění. Tedy zdravé pěkné plody. Staré odrůdy oproti tomu míří nejčastěji ve vysokokmenech na semenáčích do krajiny coby stromy podél cest a do extenzivních sadů. Plody sice nějaké očekáváme, ale střídavá plodnost nám nevadí

Lidová pomologie

Zahradník, vydavatel a zahradní architekt Josef Vaněk z Chrudimi by se patrně zapýřil, kdyby viděl, jak dnes jeho desetidílná „Lidová pomologie“ stoupá na ceně. Jeho nejrozsáhlejší nakladatelský počin vycházel od roku 1935 a byl zastaven až rokem 1948, přičemž ze slíbených dvaceti dílů vyšla polovina. Dodnes se lidé ptají po ořešácích, révě vinné či druhé stovce hrušek, které bohužel nikdy nevyšly.

„Snězte svůj vánoční strom,“ šokovalo belgické město ekologickou výzvou

Belgické město Gent vyvolalo vlnu bouřlivých reakcí poté, co jeho radnice navrhla místním obyvatelům, aby po svátcích vánoční stromky nevyhazovali ale aby v zájmu omezení plýtvání jejich části snědli. Doporučení město zveřejnilo na svém webu s tím, že se mělo se inspirovat skandinávskou praxí. Ta prý spočívá v tom, že se sušené jehličí z jedlí používá k výrobě nejrůznějších pochutin, třeba pomazánkového másla. Město Gent je známé svými ekologickými iniciativami.

Co se změnilo?

Když se zahradníci sejdou kolem stolu, rádi si zavzpomínají na své začátky, školní léta, praxi a vůbec. Také se vzpomíná na závody dávno zaniklé, šéfy, kteří už se dívají shora, a jak se co dřív dělalo. V kaskádě naprosto nekritického vzpomínkového optimismu se skrývá ale také několik poměrně velkých změn, ke kterým došlo poměrně nedávno. Na prvním místě je to kvantum všelijakých strojů a stroječků, které jako zahradníci využíváme. Pro mnoho z nás jsou to akumulátorové či benzinové hračky a přinášejí obvykle velkou pomoc.

Pocit duše po katastrofě

V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.

Knihy

Okno do světa zahrad otvírají stovky a stovky knih, v kterých je opravdu těžko se vyznat. Která je spíš pro laika, nadšeného pěstitele či zahrádkáře? A která cílí na profesionální zahradníky, jsouc pro náhodného kolemjdoucího nečitelná? Rozdíl mezi profesionální a hobby literaturou se nám v době pofaktické tak nějak setřel. Jako by všichni rozuměli všemu a nebylo se co nového učit. Všechno máme přece po ruce na tři kliknutí. Možná i méně. Stačí, aby nás cokoli napadlo, a „on“ už ví, na co myslíme.

VIDEO: Na Havaji se probudila sopka Kilauea. Noční podívanou sledují davy

Jedna z nejaktivnějších sopek na světě se v pondělí po tříměsíčním období klidu opět probudila k životu a začala chrlit lávu až do výšky 80 metrů ze dna kalderového jezera. Vulkán Kilauea na největším z Havajských ostrovů vybuchl v noci na pondělí místního času (odpoledne SEČ), oznámila geologická služba Spojených států (USGS), a erupce pokračují až dosud. Informovaly o tom stanice CNN nebo list The Guardian.

Vždyzelený strom

Stálezelené dřeviny u nás značně nabyly na popularitě a s nimi i různé další rostliny „zimních zahrad“. Pro mnohé z nás má „zimní zahrada“ tak trochu dva významy. Buď jde o skleník přisazený k domu, do kterého si na zimu schováme palmy a oleandry, anebo nám vytane na mysli obraz černých holých stromů zasypaných sněhem. Jako od Lady. Jenže taková zima přichází dnes již spíš ve formě katastrof a dá se říct, že kromě horalů jsme jí i trochu odvykli. Bez sněhu začaly být zahrady velice pusté. A to nás posouvá k rostlinám stálezeleným.

Po hladině Odry plavou stovky mrtvých ryb. Hasiči řeší možnou otravu řeky kyanidem

V řece Odře v Ostravě uhynulo větší množství ryb. Hasiči zjišťují příčinu. Zatím nedokážou určit, o jak masivní úhyn jde. Na místě je i chemická laboratoř, která odebírá vzorky vody. Z preventivních důvodů hasiči před Bohumínem instalují norné stěny, řekla mluvčí moravskoslezských hasičů Kamila Langerová. Na místě jsou i pracovníci České inspekce životního prostředí.

Rozkvetlé křižovatky

Petr Stančík je obr Gargantua současné české literatury, nebo možná rovnou jeho stvořitel Rabelais. Na co sáhne, to pod jeho rukama začne kypět, kvasit, metamorfovat do různých skupenství, podléhat neřízeným chemickým reakcím, bobtnat nápady, bizarnostmi, gagy. Jeho palivem je imaginace výstředního, ba zvrhlého rázu, která je ovšem podepřena mimořádnou sečtělostí a vzdělaností, s čímž souvisí všeprostupující skepse k tzv. pokroku, řízenému dobru a nové uvědomělosti, řekněme, ke stavu, k němuž se civilizace dobrala.

Křivoklátsko se může stát národním parkem, rozhodla vláda. Navzdory odporu starostů i tisíců lidí

Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí podpořila vláda, informoval novináře po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti.

Spony

Slovíčko spon, nikoli spona, bude dneska na přetřes. Čeština si pohrává, protože on takový spon má se sponou mnohé společné. Určujeme jím nemilosrdně vztah rostlin mezi sebou a ty jsou odkázány na naše umění či neumětelství. Záleží na jejich životním stylu a našich znalostech. O strategiích přežití byly popsány stohy knih a taková kompozice záhonu rostlin se pak stává rozehranou partiturou, která má své zadání a mantinely, nicméně žije si svým životem.

Bábovka

O umění loží už tu byla řeč a o tom, jaké je listí pro zahradu poklad, také. I kompost jsme počastovali a kyprou zem pochválili. Objevili se nám ale na scéně zahradního umění také milovníci písku a množí se tak rychle, že by jim pískomilové nestačili. Ale dost invektiv. Písek je požehnání a je velmi cenným přírodním zdrojem. Budeme se s ním muset naučit pracovat jako s drahocenností, protože ho těžíme jen a jen díky tomu, že jsme ho tak nějak zdědili s naší geologickou minulostí. On není taky písek jako písek, jak ví každý betonář.

Byty už skoro nejsou k mání. Roste zájem o pronájem domů se zahradou

Zájem o pronájem rodinných domů v Česku roste, za posledních několik let se zvýšil až o 40 procent. Důvodem může být nižší dostupnost nájemního bydlení v bytech i dostatek zájemců, kteří si sice nemohou dovolit vlastnit nemovitost, ale chtějí v ní bydlet. Nejvíce si lidé chtějí pronajmout dům ve Středočeském kraji, v Praze a Jihomoravském kraji. Nejdražší nájmy jsou v Brně. Podle mluvčího realitní platformy Bezrealitky Františka Brože se meziročně zvýšila poptávka po pronájmech rodinných domů o 34 procent.

Máte sklep?

Banální a dotěrná otázka mile vlezlé filmové babičky Jechové byla v její generaci kruciální, protože mít kam dát potraviny „na uskladnění“ byla skutečně zásadní otázka. Sklepy jsou dnes zejména skladem lyží, kol a odkladištěm nepotřebností, o kterých se domníváme, že by k něčemu mohly být. Mnohé z nich se dokonce už i vytápějí, či aspoň temperují, a někdejší větračky jsou beznadějně utěsněny. Svého času ovšem byl dobrý sklep zásadní hodnotou domácnosti a dědictvím pokolení.

Sukces

V naší vlasti máme velice rádi silné příběhy a ty, které se rozkládají někde mezi Baťou a Jágrem, se těší větší oblibě než ty v oblasti od Schwarzenbergů po postprivatizační zbrojovky. Ale příběh je příběh, a jelikož nás práce fascinuje, rádi si o ní poslechneme. Když nějaký Čech prolomí globální ledy a ocitne se ve světových sdělovacích prostředcích, má to různé důvody. Někdy jde o náhodu, jindy o čin, anebo také o nápad či výsledek letité píle. Doma se to odrazí buď tradičně tak, že si ničeho nevšimneme, anebo tak, že uděláme z komára velblouda.

Z německých lesů mizí lavičky kvůli změnám klimatu. „Absolutní idiocie,“ žasne kritik

Německá samospráva vytáhla do boje s odpočinkovými lavičkami v lesích a parcích. Když se lidé vydávají na procházku nebo túru do přírody, často si chtějí na chvíli odpočinout na lavičce, vychutnat si výhled a načerpat síly. To se již brzy může stát minulostí, jelikož obce po celém Německu začínají odstraňovat lavičky na turistických trasách. Důvodem mají být podle úřadů klimatické změny a s nimi související bezpečnostní rizika.

Vize

Před dvaceti lety se v zahradě objevil chlap, kterému Šumava koukala z očí. Václav Kraml ze Zdíkovce přijel do Mělníka, protože mu chyběly tři bohyšky odrůdy Blue Angel a já jsem byl tehdy v republice jediný, kdo je měl. Před vstupem do Evropské unie bylo poměrně obtížné dostat ze Západu rostliny k nám a řada zajímavých odrůd byla výrazně obtížněji dostupných než dnes.

Houbovité město

V době klimatické změny přinášející extrémní dešťové srážky a povodně není možné, aby města s vodou bojovala a bránila se jí. Stávající protipovodňová opatření se ukázala jako nefunkční, a proto je nutná radikální změna praxe. Taková stanoviska zastává jedenašedesátiletý krajinářský architekt Kongjian Yu, který díky svému mimořádnému vlivu změnil svůj obor v celé Číně.

Oudolf Landscape

V našich končinách není úplně zvykem otevřít zbrusu novou květinovou zahradu jen tak samu pro sebe, a tak zahradník musí za podobnými kratochvílemi trochu popojet. Rozkvetlostí často maskujeme nepovedenost, ale aby tak nějak byla sama o sobě květina příčinou i důsledkem, to je vzácné.

NP Šumava povolil řízený odstřel vlků. Jen těch nebezpečných

Šumavský národní park (NP) povolil na svém území řízený odstřel vlka. Vlky však mohou zastřelit jen pověření lidé, a to v případě, že tyto šelmy například ztratí plachost nebo budou nebezpečné pro lidi. Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí, oznámil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Ocún

Naše flóra je obecně velice bohatá na druhy kvetoucí v první polovině roku. Od prášících lísek se naše lesy začnou zdobit celými koberci květeny předjaří, a sotva se koruny zavřou listovím, začnou zářit stepi a za nimi hned louky. To vydrží pěkně až do senoseče – a pak jako když utne. Já vím, hnedka mi tu začnete sázet roztomilou květenu, kterou znáte z prázdnin tu či onde, a vést svou o tom, jak nemám pravdu. Mám i nemám. Mnohé z těchto květů budou u nás mile zdomácnělé, leckdy po staletí.