Před dvaceti lety se v zahradě objevil chlap, kterému Šumava koukala z očí. Václav Kraml ze Zdíkovce přijel do Mělníka, protože mu chyběly tři bohyšky odrůdy Blue Angel a já jsem byl tehdy v republice jediný, kdo je měl. Před vstupem do Evropské unie bylo poměrně obtížné dostat ze Západu rostliny k nám a řada zajímavých odrůd byla výrazně obtížněji dostupných než dnes.
V době klimatické změny přinášející extrémní dešťové srážky a povodně není možné, aby města s vodou bojovala a bránila se jí. Stávající protipovodňová opatření se ukázala jako nefunkční, a proto je nutná radikální změna praxe. Taková stanoviska zastává jedenašedesátiletý krajinářský architekt Kongjian Yu, který díky svému mimořádnému vlivu změnil svůj obor v celé Číně.
V německém Lübecku se potkani stali nepříjemnou realitou pro obyvatele čtvrti Klipperstraße. Podle místních novin „Lübecker Nachrichten“ se hlodavci dostali do budovy po banálním vodovodním potrubním úniku, ke kterému došlo ve sklepě. Navzdory rychlé opravě už však měli potkani čas se zabydlet. Informuje o tom německý deník Bild.
V našich končinách není úplně zvykem otevřít zbrusu novou květinovou zahradu jen tak samu pro sebe, a tak zahradník musí za podobnými kratochvílemi trochu popojet. Rozkvetlostí často maskujeme nepovedenost, ale aby tak nějak byla sama o sobě květina příčinou i důsledkem, to je vzácné.
Šumavský národní park (NP) povolil na svém území řízený odstřel vlka. Vlky však mohou zastřelit jen pověření lidé, a to v případě, že tyto šelmy například ztratí plachost nebo budou nebezpečné pro lidi. Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí, oznámil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Naše flóra je obecně velice bohatá na druhy kvetoucí v první polovině roku. Od prášících lísek se naše lesy začnou zdobit celými koberci květeny předjaří, a sotva se koruny zavřou listovím, začnou zářit stepi a za nimi hned louky. To vydrží pěkně až do senoseče – a pak jako když utne. Já vím, hnedka mi tu začnete sázet roztomilou květenu, kterou znáte z prázdnin tu či onde, a vést svou o tom, jak nemám pravdu. Mám i nemám. Mnohé z těchto květů budou u nás mile zdomácnělé, leckdy po staletí.
Oceán pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a přitom je v neustálém kontaktu se vzduchem, od kterého odebírá nadbytečné teplo či je právě naopak jako v severní Evropě uvolňuje do ovzduší. Je to poměrně účinný tepelný výměník, který zaujímá obrovskou plochu planety. Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří.
Spolu s nekonečnou sérií vinobraní proběhlo v naší zemi několik jablečných akcí, a tak stojí za to se k tématu jablek na chvíli vrátit. Je to již přes patnáct let, kdy se první skupinka nadšenců pod vlivem anglické zkušenosti pokusila zpracovat česká jablka do lehounce alkoholického nápoje. Uprostřed pivní velmoci to byl opravdu odvážný počin a za svou odvahu podle toho i zaplatil, když si slovíčko „cider“ zapůjčili do portfolia naši „pivobaroni“. Ovšem kdeže loňské sněhy jsou. Před pěti lety jsem si prošel padesát vzorků místních ciderů a několik jsem jich bez váhání opravdu vylil. Letos už ne. Tato scéna vznikla vlastně z ničeho a zvolna se hledá.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) za 50 let dramaticky klesl počet volně žijících živočichů. Největší pokles organizace zaznamenala v Latinské Americe, Karibiku a Africe, nejméně pak ve střední Asii a Evropě. Zvířata vymírají kvůli úbytku lesních porostů, suchu a dopadům klimatických změn, uvádí organizace na svém webu. Zpráva WWF nazvaná Living Planet Report (LPR) uvádí, že mezi lety 1970 až 2020 došlo ke "katastrofálnímu" 73procentnímu úbytku populací volně žijících živočichů.
Chorvatská pláž Zlatni rat, nacházející se v luxusním letovisku Bol na ostrově Brač, je známá svou proměnlivostí, obzvláště během podzimních bouří na Jadranu, které pravidelně mění její tvar. Tentokrát však došlo k něčemu neobvyklému. Bouře spojená s tlakovou níží Boris, která způsobila ničivé povodně i v České republice, zanechala pláž Zlatni rat zdevastovanou – části pláže byly rozmetány a část odplavena do moře.
Historicky významná Vranovská přehrada, která je proslulá svými trofejními úlovky mnoha druhů ryb, se stala místem dalšího rekordu. Rybáři Jakubu Vágnerovi se tam podařilo ulovit 264 cm dlouhého sumce. Český rekord, který byl do letoška z roku 1990, překonal letos už podruhé. V červnu se mu podařilo vylovit sumce o délce 261 cm. S rekordním sumcem se poprvé setkal již v červnu, tehdy ale Vágnerovi ještě unikl. Od té doby se ho snažil chytit.
Mezi nejrozlehlejší společenstva téhle planety patří kromě lesů travnaté pláně. Stepi, prérie, pampy či savany si zachovávají svůj charakter díky jedinečné schopnosti trav se přizpůsobit a vytrvat. Strategie se samozřejmě poněkud liší a z pohledu Evropana se nám nezdají možná tolik důležité. Zkusme se na to podívat ale třeba prizmatem stravování: bez trav bychom byli o poznání chudší. Bez trávníku by náš svět byl také o dost nuznějším, jakkoli dnes prožívá takové kritičtější období. Bez pastvy by byla naše krajina docela jiná.
Medvěd napadl a usmrtil pětapadesátiletého houbaře ve slovenském okrese Liptovský Mikuláš. Podle serveru deníku Sme je to druhý takový případ v historii Slovenska, první se odehrál v roce 2021 ve stejné oblasti. Nicméně letos zemřela na Slovensku žena po pádu, když utíkala před zuřícím medvědem. Slovenští záchranáři stručně informovali o tom, že muž, k němuž vyslali vrtulník, navzdory snaze zdravotníků svým zraněním podlehl.
Překonáváme horský masiv nekonečnou hodinou strávenou v serpentinách a fabia se v albánských horách má co otáčet. Se soumrakem se před námi otevře několikahektarová náhorní plošina skrytá mezi štíty, která je pro pastvu jako stvořená. Taky jí vévodí salaš, na kterou míříme. Poslední paprsky slunce nás doprovázejí na pár set metrech kamení, které škodovce úplně nešmakují, zdánlivě tady takové auto nemá co dělat. Vmžiku se setmí, ovčák přinese plechovou odlívku rakije a ponechá nás osudu.
Po celý rok je čílko absolutně nenápadným keřem s naivně zelenými drobnými lístečky, který naprosto zaniká mezi gigantickými čepelemi baroty. Že nevíte, co jsou „čílko & barota“? Rostou spolu v patagonské divočině Jižní Ameriky a těžko hledat kontrastnější dvojku. Vzpomeňte si na listy lopuchů, které jste nosili coby deštníky jako děti, a násobte třeba deseti. Jsou to obří listy vyskytující se na březích řek, nádržních svahů podél silnic a v různých drolinách tu či onde pod skálou, kde je aspoň trochu vlhčeji.
Celík je přehlíženou žlutě kvetoucí kytkou našich humen, roste na stráních, okrajích lesa, světlinkách a pasekách. Vzrůstem a silou umí být poměrně výraznou kytkou a jeho štíhlá nevětvená květenství ho na první pohled odlišují od jeho péřitého příbuzenstva s metlami květů. V mnoha varietách prochází celým eurasijským prostorem a všude léčí neduhy ledvin.
Zní to možná jako češtinářská rozmarnost, že někde mezi divno a blaho by leželo i rdesno. Drsně rvavé ale ono na první pohled není, i když na druhý pohled ano. Zrovna tak máte vůli nevěřit básníkovi, že měla oči „krásně rozestlaný“, a přece mu nakonec uvěříte. Takhle nějak si zkuste představit rdesno. Štíhlá až přeštíhlá, tanečně velice nadaná květenství drobných kvítků nadekorovaných kolem dokola koukolem a ty si tak čnějí nebo se vrtí nahoře na té kytce jeden vedle druhého. No a to bývaly časy, kdy se jenom vrtěla, ale ty už jsou pryč, protože člověk si přál zas o něco víc.
Osm menších požárů se spojilo v jeden obrovský v oblasti hory Brocken v pohoří Harz ve středním Německu. Podle dostupných informací museli hasiči před ničivým lesním požárem v noci ustoupit, vodu na místo dopravuje několik letadel a vrtulníků. Obyvatelům v oblasti podle úřadů zatím bezprostřední nebezpečí nehrozí. Brocken je nejvyšším vrcholem v severní části Německa a leží v Národním parku Harz v Sasku-Anhaltsku.
Křemelák či drnák se říká našim dubům. Vyskytují se po celé Evropě, dokonce i v Anglii, kříží se mezi sebou, vytvářejí i takové malé místní druhy, na kterých si botanici dělají hezké disertace. Podle podmínek jsou víc křemeláky, to když třeba stojí po kotníky ve vodě, nebo víc drnáky, to když lozí po svazích vysoko nad kostelem. Dokonce mají-li šplhat po skalách a stepičkách, berou si na pomoc kamaráda šipáka a přikříží se i s ním. Nejbližší oheň to pak probere. Stejně jako křemeláky povodeň.
Skupina na ochranu přírody v pondělí vyzvala k zahájení vyšetřování někdejšího nezávislého prezidentského kandidáta Roberta Kennedyho mladšího. Reagovala tak na rozhovor z roku 2012, který se začal opět šířit a v němž Kennedyho dcera řekla, že její otec v polovině 90. let uřízl motorovou pilou hlavu mrtvé velrybě na pláži a odvezl si ji domů. Informoval o tom deník The Washington Post (WP).
Náš nizozemský kolega Fred říká: „Můj otec nás opustil loni v devadesáti a říkal, že takovou sklizeň nepamatuje.“ Co by asi říkal letos, kdy soustavné deště zaplavily třináct tisíc hektarů tulipánových polí a stojící voda v řádcích způsobila na různých místech Nizozemska značné škody. Na písčitých půdách jde o pokles v desítkách procent, ale na jílovitých je to obráceně. Tam se počítají spíš zbytky. Sedíme nad letošní objednávkou a ukazujeme si fotky prořídlých polí, na kterých chybějí rozsáhlé části jako vypálené laguny po stojící vodě, která utopila cibule.
Město Boží Dar na Karlovarsku v otevřeném dopise vyzvalo k zastavení procesu vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Podle vedení města je třeba znovu jednat s obyvateli a samosprávami, a to na rovném principu. Starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) v dopise píše, že záměr koliduje se Základní listinou práv a svobod. Dopis byl odeslán vládě, ministerstvu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v úterý 20. srpna.
Sršní bodnutí do zátylku se stalo osudným pětačtyřicetiletému otci tří dětí v obci Snežnica na Slovensku. Hmyz ho bodl při práci na střeše. Muži nepomohl ani rychlý zásah záchranářů, píše server MojeKysuce i další slovenské zpravodajské weby. Příčinou úmrtí byl pravděpodobně anafylaktický šok, přičemž těžká alergická reakce nastává téměř okamžitě po bodnutí a může vést k šoku, bezvědomí a dokonce k zástavě srdce. Vdova po zemřelém uvedla, že se muž léčil se srdeční vadou.
Pěstitelské pálenice na Vysočině očekávají, že kvůli menší úrodě ovoce na zahrádkách budou mít kratší sezonu. Chybět jim budou hlavně švestky na slivovici. Celní správa na Vysočině eviduje 48 pěstitelských pálenic, většina z nich už zahájila novou kampaň. Lihovarský rok se počítá od 1. července do 30. června. Pálenice ve Znětínku na Ždársku v nové sezoně zatím zpracovávala třešně, dostávat už začíná i hrušky a jablka.
Procházíme štěpnicí hradní zahrádky u holandského sídla Amerong a vedeme diskusi o různých vedeních a tvarech. „Kdysi jsem to brala jako násilí a dneska už vidím, že to je řemeslo,“ říká kolegyně Martina a prohlíží sedm metrů široké koruny jabloní řezané rozkladitě s výškou sotva dvou metrů. Všechny plody lze sebrat rovnou do košíku, a to buď ze země, nebo z malého štokrlete. Stromy jsou krásně vitální a z každého bude, hádám, několik beden jablek. Letošní mokré léto bude přát sice spíš kondici plodů na zpracování než na skladování, ale budiž.
Jakési pomyslné nůžky se rozevírají nejenom mezi chudými a bohatými regiony či generacemi, ale také v lese. Týká se to hub, stromů, zvířat i pocitu národní identity, neboť etnologové už dávno rozdělili evropské národy na mykofobní a mykofilní a není nutné připomínat, že aspoň podle statistik mezi nejvíc mykofilní národy světa patří Poláci, Slováci a Češi. Ejhle, asi toho máme společného víc, než jsme si mysleli. Ale můžeme se také ptát, zda bez hub a některých stromů také nepřijdeme o část národní duše. Mykofobie nerovnoměrně vzrůstá směrem na západ a severozápad, ale dějí se i velké mentální změny.
Na seznam strašných věcí je nutné řadit lapače vos. Když něco takové člověk vidí, měl by okamžitě zakročit, předmět zničit a dosud nezabité vosy zachránit. Tyto zrůdné pasti se dokonce prodávají, lze si je objednat na internetu, ale mnoho lidí s podivným charakterem nebo jen prostě lidí hloupých si je vyrábí svépomocí. Uřežou PET lahev, nalijí do ní sirup nebo nějakou šťávu a čekají na dílo zkázy. Za chvíli se tam už topí desítky vos. To je teď skoro u každého bufetu. Je to hnusné a barbarské.
Rostliny jsou všeobecně svéhlavé, a jakkoli se snažíme přemlouvat je k tomu, aby rostly k obrazu našemu, žijí si většinou holt po svém. Hortenzie náleží právě k takovým poměrně vysněným rostlinám, které mají své vrtochy. K všeobecně obdivovaným pak patří krajiny, kde rostou zcela bezostyšně, kdekoli se uchytí, a to prakticky bez jakékoli speciální péče. Bretaň je přesně takovým krajem a místní porosty jsou považovány za atrakci na úrovni zázraku. Neúspěšný pěstitel má pak ze zdejších hortenziových hájů doslova ujímání.
Měl jsem to štěstí, že jsem v roce 2005 nastoupil do zámeckého parku ve Mcelích a někdejší zámecký zahradník se dosud těšil dobrému zdraví. Josef Zumr byl nad našimi plány a geodetickým zaměřením zcela bezradný, ale v terénu s hůlčičkou dokonale omládl. Popsal nám každý detail a s notnou obrazotvorností viděl v nevelké prohlubni čtyřicet pařeništních oken, v zářezu ve svahu skleník, ve svahu klikatící se cestu „špacír“ a mezi čtyřicetiletými jasany průhled na skleník. Byla to krajina jeho mládí, a tak ani dekády nánosů civilní obrany mu nemohly zabránit, aby viděl, co vidět chtěl.
Ateliér lze považovat za reprezentativní ukázku tzv. bruselského stylu, jde o dvoukřídlou stavbu na půdorysu široce otevřeného písmene V s velkorysými prosklenými stěnami na východní straně obrácené do zahrady. Udělejte si první srpnový víkend procházku do Košíř, ateliér bude pro návštěvníky celý den otevřen k volné prohlídce. V domě je nyní stálá expozice děl Vladimíra i Věry Janouškových, jejichž monumentální sochařské realizace jsou instalovány v zahradě.
