Platforma Meta plánuje evropským uživatelům Facebooku nebo Instagramu účtovat 13 eur měsíčně za používání sociálních sítí bez reklam na své mobilu. Meta tím představila svůj plán, který předložila evropským regulačním orgánům. Lidé, kteří nechtějí souhlasit s personalizovanými reklamami, které jsou hlavním zdrojem Mety, tak mohou za poplatek nadále používat sociální sítě bez nich, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Evropská komise je připravena uvolnit Maďarsku miliardy eur z fondů Evropské unie, které zmrazila kvůli pochybnostem ohledně dodržování zásad právního státu. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Komise podle těchto zdrojů hodlá do konce listopadu uvolnit zhruba 13 miliard eur (téměř 320 miliard Kč), tedy více než polovinu zmrazené částky.
Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy Kč na 3,151 bilionu Kč. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodaření vládních institucí ve sledovaném období skončilo v přebytku 26,9 miliardy Kč,.
Ukrajina čelící ruské vojenské invazi může nadále počítat s pomocí Spojených států, ačkoli zákon o nouzovém financování americké federální vlády vojenskou pomoc Ukrajině nezahrnuje. Uvedl to v neděli americký prezident Joe Biden. Víkendové schválení zákona o nouzovém financování na příštích 45 dnů na poslední chvíli odvrátilo ochromení amerických vládních úřadů, tedy takzvaný shutdown.
Radikální křídlo amerických republikánů dnes odmítlo kompromisní verzi zákona o dočasném financování federální vlády, která měla předejít hrozícímu omezování výdajů a propouštění zaměstnanců. Žádný další návrh s reálnou šancí na schválení není na stole a podle amerických médií je takzvaný shutdown téměř neodvratný. Pokud nenastane zásadní průlom, bude vláda bez peněz od půlnoci na neděli amerického času.
„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.
Čeští dárci krevní plazmy nebo krve mohou brzo přijít o odměny za své dárcovství. Může za to unijní návrh nových pravidel pro darování krve, spermatu a jiných tělesných látek. Evropští zákonodárci chtějí návrhem ochránit sociálně znevýhodněné dárce, nicméně nechtěných výsledkem může být nedostatek těchto látek v Evropě, jelikož například 40 procent využívané krevní plazmy již EU dováží. Europoslanci přijali návrh o nových pravidlech pro používání tzv. látek humánního původu (SoHO) minulý týden.
Česká televize se řadí k oněm ostrovům relativního blahobytu v ČR, kde už vědí, že se ekonomickému vývoji navzdory nebudou muset uskrovňovat. Takový je výsledek jednání v pětikoalici. Táhlo se téměř rok a minulý týden vešly ve známost hlavní rysy: zvýší se koncesionářské poplatky o 25 korun měsíčně na 160 korun. Veřejnoprávní rozhlas si má polepšit o 10 korun, bude se za něj platit 55 korun – obojí od 1. ledna 2025.
Z peněz daňových poplatníků Evropské unie odteklo do Palestiny téměř 8,5 miliardy eur. Pomoc EU proudí Palestincům již od mírové dohody z Osla v roce 1993, píše německý deník Bild s odkazem na německého europoslance. EU po celá desetiletí financují Palestinu s nadějí blízkovýchodního konfliktu prostřednictvím většího vzdělání, více příležitostí k prosperitě, větší politické kultury a méně zbraní, útoků a nenávistných hesel proti Izraeli. Od roku 1993 EU poslala Palestina 8 454,1 milionů eur, píše Bild
Evropský parlament (EP) v úterý hlasoval pro přísnější pravidla poskytování spotřebitelských úvěrů. Cílem regulace je podle europoslanců snížit riziko předlužení lidí, kteří tento druh půjček využívají. Zlepšit se má také informovanost spotřebitelů a počítá se i se zpřísněním regulace reklamy. Zpravodajkou byla česká europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM. Nová pravidla by členské státy měly začít vymáhat do tří let od vyhlášení směrnice ve věstníku.
V minulých dnech vláda představila návrh novely mediálního zákona jehož součástí je zvýšení televizního poplatku po 15 letech (z 135 korun na 160 korun měsíčně) a poplatku za rozhlas dokonce po 18 letech (z 45 korun na 55 korun měsíčně). Stalo se tak v době, kdy v řadě zemích Evropy od specifického poplatku za veřejnoprávní média spíše opouští. Naposledy v červenci na Slovensku parlament poplatky dokonce zrušil a nahradil je podílem z daní.
Nedávná záhadná smrt Jevgenije Prigožina, šéfa Wagnerovy skupiny, momentálně asi nejznámějšího žoldáckého uskupení, přitáhla pozornost k tomuto prastarému a nebezpečnému povolání. O žoldácích v dějinách i dnes diskutovali Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha a profesor na katedře bezpečnostních studií FSV UK, Klára Andresová, která pracuje v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR a je členkou Společnosti pro výzkum dějin vojenství, a Petra Ditrichová, právní poradkyně MO, seniorní nerezidentní výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů a viceprezidentka Mezinárodní společnosti pro vojenské a válečné právo.
Češi míní, že pro pohodové stáří potřebují mít při odchodu do penze naspořeno v průměru 1,46 milionu korun. Muži by v průměru chtěli 1,8 milionu, ženám by stačil jeden milion korun. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který pro společnost Partners ke dni finanční gramotnosti připravila výzkumná agentura MindBridge Consulting. Průzkumu se zúčastnila tisícovka respondentů.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Sněmovna o půlnoci přerušila projednávání vládního konsolidačního balíčku. Poslanci se k rozpravě sejdou opět dnes ráno. Do rozpravy se před půlnocí hlásilo ještě 15 poslanců. Schůze Sněmovny trvá už 34 hodin, druhým čtením balíčku se poslanci začali zabývat až ve středu v podvečer. Vládní konsolidační balíček má vládě pomoci zlepšit stav veřejných rozpočtů. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) umožní jen v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 97 miliard.
Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.
Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Původně se přitom hovořilo o tom, že by výše úvěru mohla dosáhnout až více než 137 miliard. Proti tomu se postavil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ale byl přehlasován. Ministerstvo pro deník Echo24 uvedlo, že snížení objemu půjčky vítá. Ministerstvo pro místní rozvoj by podle informací ČTK z plánované půjčky mělo získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun.
Vláda zvažuje, zda budoucí střadatele na penzi nedotlačit k tomu, jak se svými úsporami naloží. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka opakovaně razí tezi, že penzijní připojištění či penzijní spoření mají sloužit k zajištění na důchod, jenže lidé si ho často naráz vybírají i v předdůchodovém věku. Zvažuje se tak, že by tomu stát učinil přítrž. Pokud by střádající nevyužili výplaty peněz ve formě renty, která by tak z jejich kapsy zvyšovala měsíčně vyplácený důchod, čekala by je výrazná penalizace.
Půjčka od Evropské komise bude výrazně redukovaná, mohla by činit pouze zhruba 20 miliard korun. Novinářům to před jednáním vlády řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Původní návrh počítal s 137,4 miliardy korun. Kabinet by o půjčce měl definitivně rozhodnout ve středu. Investice do infrastruktury nebo školství by se měly financovat jiným způsobem než z půjčky. Podle Beka lze využít například u školství peníze ze státního rozpočtu.
Uspořit maximálně 1000 korun měsíčně dokáže v ČR 27 procent lidí a do 10.000 korun měsíčně je jich schopných šetřit 18 procent. Vyplývá to z průzkumu EY Consumer Banking Survey 2023 mezi 1504 respondenty. Nejvyšší podíl v ČR a na Slovenku, 35 procent, podle průzkumu zaujímá skupina lidí, která uspoří či investuje 1000 až 5000 korun měsíčně. Téměř dvě třetiny Čechů podle zjištění EY dávají přednost spoření, investování preferuje 12 procent a kombinaci obojího volí 27 procent lidí v ČR.
Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě. Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele.
Je reálně možné, že Kreml už finančně nepodporuje ruskou soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany v pravidelné ranní zprávě vycházející ze zpravodajských informací. Skupina podle ministerstva kvůli finančnímu tlaku pravděpodobně směřuje k redukci počtu členů a přenastavení, hlavně kvůli snaze ušetřit na platech svých příslušníků.
Největší inventura nepotřebného majetku a jeho následný prodej letošnímu rozpočtu nepomohou. V souladu s usnesením vlády mají být výsledky šetření, které provádí ministerstvo financí a ÚZSVM, předloženy vládě do konce března příštího roku. Teprve poté bude možné přistoupit k případnému prodeji. Poněkolikáté je ale už nyní v nabídce například Palác Broadway na pražských Příkopech za nejvyšší vyvolávací cenu v historii – 930 milionů korun.
Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.
Živé diskuze o platbách kartou, či naopak hotovostí napomohly ke vzniku nového způsobu placení. Už letos by v tuzemsku měly odstartovat takzvané okamžité platby, u nichž by odpadl hlavní argument obchodníků, kteří neberou platební karty. Ti totiž často poukazují na to, že z každé transakce musí odvádět určitou částku karetním společnostem i provozovatelům terminálů. To by ale okamžité platby právě obešly.
Společnost American Express, vydavatel karet pro lidi, kteří hodně cestují, se stahuje z ČR. Klientům rozesílá výpovědi smluv, informoval ve čtvrtek web Peníze.cz. České zastoupení American Express podle něj v dopisech informuje klienty, že ukončí jejich firemní program a veškeré navázané produkty k 15. prosinci letošního roku. „Měníme způsob naší podnikatelské činnosti a nově již nebudeme nabízet firemní produkty zákazníkům v České republice,“ napsala firma.
Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.
O nedostatečném přístupu k mateřským školám se mluví dlouhodobě. Ženám brání nedostatek kapacit v návratu na trh práce, rodinám situace komplikuje rozpočty. Vláda chystá radikální krok, zodpovědnost má padnout na obce. Ty by nově měly mít povinnost zajistit místo spádovým dětem od tří let věku. Pokud se kapacita ve školce naplní, mají jako alternativu zařídit dětské skupiny. „Jak to zdůvodníte maminkám, že jedna platí tisíc a druhá 5,5 tisíce?“ říká pro Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová.
