Čeští zemědělci budou pokračovat v protestech. Připojí se k evropské akce, která se bude konat 20. března, tedy den před summitem premiéru EU. Uvedla to mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. Zemědělci plánují protestní jízdy traktorů a další těžké zemědělské techniky v regionech nebo veřejných shromáždění.
Zástupci členských zemí Evropské unie se ve středu dohodli na pokračování společného financování vojenského vybavení pro Ukrajinu. Díky reorganizaci takzvaného Evropského mírového nástroje dostane Kyjev pět miliard eur (126 miliard Kč) na zbraně, munici a další zboží, uvedlo na síti X belgické předsednictví. Shoda se hledala několik měsíců, ještě ji musí schválit členské státy.
Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jde o první pokus na světě o podobnou regulaci této technologie a mohl by podle expertů ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik.
Evropa brzy odsoudí svůj tolik potřebný průmysl k zániku. Tvrdými zelenými regulacemi a daněmi totiž podniky zničí nebo je nutí přesouvat výrobu raději pryč, do Asie nebo USA, kde je investorské prostředí vstřícnější. Hlasitě před tím v nedávné době varoval například jeden z nejbohatších lidí světa a zakladatel britského chemického koncernu Ineos Jim Ratcliffe. Podle něj přístup Bruselu ke snižování emisí úspěšně odhání investice z EU a pokud se nezačne nic měnit, nejen z tak důležitého chemického sektoru nezbude už brzy nic.
Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset států včetně České republiky bylo pro všechny obrovským úspěchem. V rozhovoru s ČTK to prohlásil nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Ten ale zároveň v Evropském parlamentu hlasoval v roce 2003 proti českému přistoupení. Dnes Posselt nešetří chválou, když hovoří o pokroku ve vztazích Čechů, Němců a sudetských Němců. V rozhovoru označil Česko za jednoho z nejkonstruktivnějších členů unie a Prahu ocenil také za jasnou podporu Ukrajině,
Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.
Evropská unie údajně zvažuje zastavení zákazu spalovacích motorů, který je stanoven od roku 2035. Rakouský deník Kronen-Zeitung překvapivě tvrdí, že po "velmi pozoruhodném hlasování v Bruselu v pondělí večer se konec pro spalovací motory blíží ke svému konci." Jedním z důvodů má být právě i to, že navzdory dosavadní klasifikaci už nebudou elektomobily pokládány za emisně neutrální. Mnoho otázek ale zůstává nezodpovězeno.
Jedničkou kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) v letošních volbách do Evropského parlamentu bude ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. O hlasy se bude vládní hnutí ucházet pod názvem Starostové a osobnosti pro Evropu, heslem kampaně bude "Aby se v Evropě řešily vaše starosti". Starostové představili kandidátku ve čtvrtek před Café Expo 58 v Praze s výhledem na Vltavu. Nerudová vyzvala voliče, ať na jejich kandidátce kroužkují své preferované kandidáty.
Evropská komise navrhla vznik nového programu na podporu evropského obranného průmyslu s 1,5 miliardy eur (38 miliard Kč), který bude financován z rozpočtu EU v letech 2025 až 2027. Vznik programu je součástí první Evropské strategie týkající se obranného průmyslu, kterou komise zveřejnila. Nová opatření mají například podpořit členské státy ve společném zadávání zakázek na obranný materiál. Součástí strategie je i větší spolupráce mezi unijním a ukrajinským obranným průmyslem.
V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Šlo by už o čtvrtého Nizozemce v této funkci. O místo však projevili zájem i politici z pobaltských zemí a oni i další představitelé střední a východní Evropy se teď ptají, zda jsou pro Západoevropany skutečně rovnocennými partnery, píše bruselský server Politico.
Evropský parlament v týdnu schválil plány na vytvoření digitální identity EU, která lidem umožní identifikovat se a ověřovat online. Občané členských států by se tak jednoduše mohli přihlašovat na úřady, nahradit doklady těmi digitálními nebo využívat jednotnou evropskou digitální peněženku. Novinka podle znalců i politiků přináší značné zjednodušení, současně ale také obavy o bezpečí osobních dat nebo ztrátu soukromí. Kvůli tomu ji nechtějí podpořit například čeští Piráti.
Evropská komise tlačí na své členy, aby zachránili umírající evropský solární průmysl. Apeluje na ně, aby podepsali společné prohlášení, a důrazně dodává, že situace "vyžaduje další opatření", píše web Politico. Země Evropské unie by se tak měly zavázat k oživení solárního průmyslu. Brusel tím podle webu reaguje na nebezpečnou situaci, kdy solární firmy varují před hrozícím kolapsem a čelí silně dotované čínské konkurenci a nadbytku nabídky v EU.
Evropská ekonomika je v období dlouhé stagnace a EU si se zpožděním začíná uvědomovat, že cesta, kterou se rozhodla vydat, bude velmi nákladná. Brzdí ji přemíra regulací, které zdejší podniky poškozují, a spolu s drahými energiemi vznikl velmi nebezpečný mix. Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu nyní přichází iniciativa od dvou nejsilnějších států, Francie a Německa, aby unie svazující směrnice a normy přehodnotila.
Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.
Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.
Americká internetová společnost Google čelí žalobě od české skupiny Prima a dalších 31 evropských mediálních skupin. Firmy po americkém gigantu požadují 2,1 miliardy eur (53,2 miliardy Kč) za to, že podle nich kvůli praktikám Google v digitální reklamě utrpěly ztráty. Vyplývá to z prohlášení jejich právních zástupců Geradin Partners a Stek. Americká společnost žalobu odmítá a hodlá se proti ní bránit.
Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.
Uplynuly dva roky od ruského vpádu na Ukrajinu. Dalo se té válce předejít? Jak změnila geopolitické poměry ve světě? A o co má usilovat česká zahraniční politika? Do Salonu Echa přišli diplomat a politolog Petr Drulák, konzultant a bývalý člen Evropské komise pro rozšíření Štefan Füle, ekonom Pavel Šik a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Americká technologická společnost Apple by příští týden mohla dostat od Evropské unie antimonopolní pokutu 500 milionů eur (12,7 miliardy Kč), uvádějí zdroje agentury Reuters. Na její praktiky při streamování hudby si stěžovala společnost Spotify.
Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací.
Před dvěma či třemi lety by se z titulku tohoto komentáře dalo usoudit, že bude pojednávat o jaderné energetice. Ach, ty šťastné a nevinné časy, kdy největším strašákem světa byl covid… Dnes se mluví o tom, že Evropa potřebuje jaderné zbraně k odstrašení agresorů. A dokonce ta myšlenka zaznívá i v Německu, zemi, která až donedávna trpěla vůči všemu atomovému až rituálním strachem. Je to pochopitelná, ale zároveň asi nereálná myšlenka.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila původně Ukrajině milion dělostřeleckých granátů ráže 155 mm do března 2024. Nyní posunula lhůtu dodání do konce letošního roku. Předsedkyně Evropské komise informaci uvedla na tiskové konferenci v Kyjevě. Více než půl milionu granátů bylo již dodáno, do konce roku by číslo mělo dosáhnout slíbeného milionu. O zprávě informuje agentura Unian.
Řada středoevropských zemí včetně České republiky si v rámci Evropské unie stěžuje na poplatek, který Německo uvalilo na tranzit zemního plynu. Clo, které od počátku války na Ukrajině už několikrát navýšilo, podle nich podkopová unijní snahy o omezení dovozů této suroviny z Ruska. Podle serveru Politico hodlají zástupci Česka, Rakouska, Maďarska a Slovenska problém řešit na březnovém setkání unijních ministrů energetiky a průmyslu.
Na pozadí protestů českých zemědělců se rozhořel spor také mezi minulým a současným premiérem. Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše může mít Grean Deal fatální následky nejen pro zemědělce, ale i českou ekonomiku. Řekl to v rozhovoru pro MF DNES. Fakt, že dohodu přijal, ještě když byl ve funkci premiéra, však odmítá. "Připadá mi to trošku úsměvné," povznesl se předseda vlády Petr Fiala (ODS). Bývalý premiér Andrej Babiš měl možnost vetovat Green Deal na summitech 16. 12. 2019 a 21. 7. 2020. Nevyužil ji.
Soud ve středu poslal do vazby bývalého generálního ředitele ústecké firmy Krajská zdravotní (KZ) Petra Malého a další čtyři obviněné v kauze údajného manipulování nemocničních zakázek. Policisté obvinili deset lidí, podezřívají je z korupce při nákupu zdravotnického materiálu a vybavení. Ve vazbě skončil například i dnes již bývalý ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Krajská zdravotní zkontroluje zakázky, kterých se týká vyšetřování.
Čeští farmáři zahájili protest proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství a proti dovozu ze zemí mimo Evropskou unii. S až stovkami traktorů v jednotlivých krajích zpomalují dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů. Tam se setkávají s kolegy z dalších středoevropských zemí, kteří se do protestu také zapojili. Akce je naplánovaná od 10:00 na zhruba dvě hodiny a má být spíše symbolická, zablokovala ale třeba hraniční přechod se Slovenskem v Hodoníně.
Ve čtvrtek se v Česku stejně jako v dalších zemích Evropy odehraje druhá vlna zemědělských protestů. Ta první tento týden v ČR vyvolala velkou diskusi ohledně záměru organizátorů, které vládní představitelé označují za „proruskou dezinfoscénu“. Čtvrteční protest organizují Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství. Jejich představitelé avizují, že tento protest není proruský, ani protiukrajinský, je namířen proti politice EU, nikoliv proti vládě Petra Fialy (ODS).
Opoziční hnutí ANO požádalo o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k unijnímu migračnímu paktu a nelegální migraci. ČTK o tom informovala předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Vláda by podle ní měla dolní parlamentní komoře vysvětlit "otočku o 180 stupňů". Česko se nakonec rozhodlo při hlasování o unijním migračním a azylovém paktu zdržet, oznámila vláda před dvěma týdny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude usilovat o druhý mandát za sebou a avizuje, že by v komisi chtěla zřídit pozici eurokomisaře pro obranu. Jde o jeden z kroků, jak chce posílit obranyschopnost EU. V kuloárech se podle informací deníku Echo24 aktivně hovoří o tom, že by se eurokomisařem pro obranu mohl stát buď polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, nebo estonská premiérka Kaja Kallasová.
