Tag: komunismus

Články k tagu

Zemřel Lubomír Štrougal, komunistický premiér a Husákův výkonný normalizátor

Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy.

Jako lejno na kabátě. Vzpomínky antikomunisty

Naštěstí to dopadlo tak, jak to dopadlo, tedy dobře, takže nyní už nemůže snad nikdo mít nic proti tomu, když tu jeden prezidentův zhruba vrstevník přece jen napíše, že vstup do Komunistické strany Československa několik let před listopadem 1989 nebyla ani tak chyba, natož zločin, ale byl to důvod, aby tehdy člověku bylo z takového tvora špatně. Doslova fyzicky.

Konec antikomunismu v Čechách?

Lidé, kteří Andreji Babišovi víc než soužití s dotačním světem EU vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení na Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek. Naopak herec David Vávra ve prospěch generála oživil formát Alles Gute a nedávno s Milanem Šteindlerem natočil předvolební skeč na jeho podporu. Sestavu Salonu Echa uzavírá ředitel nevládní organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.

„Věřil, že zlu se neustupuje.“ Česko si připomíná výročí upálení Jana Palacha

Čin Jana Palacha přispěl k tomu, aby totalitní režim padl a zasloužil se o to, že dnes Češi mohou žít ve svobodě a demokracii. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to řekla na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 54 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.

Učili nás špionské praxi, říká Andor Šándor v knize o škole, kterou absolvoval i Petr Pavel

Generál ve výslužbě Andor Šándor studoval v osmdesátých letech 20. století stejnou školu pro komunistické vojenské špiony jako Petr Pavel. Na rozdíl od něho však své začátky ve vojenské rozvědce popsal poměrně věcně. Vzpomínky Andora Šándora dokládají, že výroky Petra Pavla o údajné škole pro „výsadkáře průzkumníky“ či budoucí diplomaty se nezakládají na pravdě. Jednalo se výhradně o přípravu operativních pracovníků vojenské rozvědky.

Odtajněné dokumenty: Žádný diplomat, Pavla připravovali na kariéru špiona

„Chtěl jsem pracovat jako vojenský diplomat v zahraničí,“ vysvětluje kandidát na prezidenta Petr Pavel, proč se stal krátce před pádem komunistického režimu frekventantem Zpravodajského institutu. Dosud nepublikovaný dokument z Archivu bezpečnostních složek, který zveřejnil historik Petr Blažek, ale ukazuje, že kurz byl určen výhradně pro budoucí agenty komunistické vojenské rozvědky.

Prožila jsem zajímavý život

Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo chystá k vydání její vzpomínky Praha v mé krvi.

Beneš byl realista, říká historik Čvančara

Badatelem se spisovatel Jaroslav Čvančara vlastně stal už v dětství. Doma měl v 50. letech ilegální biograf a příbuzní s ním probírali život v protektorátu. Toto období se pak stalo námětem pro jeho knihy. Věnují se například odbojové skupině Tří králů a Operaci Anthropoid. Ta je také hlavním tématem letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů o XX. století Nezlomní a obětování.

Letos Anthropoid, příští rok bratři Mašínové

Muzeum paměti XX. století pořádá v týdnu od pondělí 7. listopadu do soboty 12. listopadu festival dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Předsedou programové rady je historik Petr Blažek. OTÁZKA: Letošní ročník festivalu je věnován 80. výročí operace Anthropoid a její filmové reflexi. Jako předseda programové rady festivalu jste předkládal návrhy na zařazené snímky. Nebál jste se, že filmů k jedné úzké historické etapě nebude dost?

Ať generál sebere odvahu a přizná: Bylo to tak

Kolem předlistopadové minulosti favorita prezidentské volby je po minulém týdnu snad o něco jasněji. Jak známo, generál Petr Pavel tvrdí, že zpravodajský kurz u vojenské rozvědky od roku 1988 studoval proto, aby se stal normálním vojenským diplomatem na některé z našich ambasád. S tvrzením, že to je věcně nesmysl, vystoupil na titulní stránce deníku Právo někdejší Pavlův spolužák Pavel Beneš. Podle něho byl charakter jejich postgraduálního studia jednoznačně rozvědčický. S Benešem hovoří pro Týdeník Echo Daniel Kaiser.

Již nechtějí skrývat svoji moc

V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc.

Vláda schválila lustrační zákon. „Ministři nemají být ti, kdo udávali své blízké“

Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením. Příslušný návrh schválila vláda, uvedl na twitteru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.

Zajímavé časy v Pekingu

Kletba „nechť žiješ v zajímavých časech“ je prý čínského původu, i když prokázat se to nedá; doložena je až ze dvacátého století, a to z anglosaského prostředí. Na její podstatě to ovšem nic nemění, zajímavé časy jsou míněny jako zdvořilé jméno pro nejistotu, násilí a chaos – a v těch by chtěl žít jen málokdo. Málokdo také za normálních okolností sleduje sjezdy čínské komunistické strany, které bývají stejně nudné jako sjezdy KSČ a KSSS. Letos mu ovšem věnoval pozornost celý svět.

VIDEO: Kam zmizel bývalý čínský prezident? Ze sjezdu strany ho vyvedli

Spoustu otázek vyvolalo video ze sjezdu Komunistické strany Číny, kde dva muži vyvedli z jednacího sálu bývalého prezidenta a generálního tajemníka Komunistické strany Číny Chu Ťin-tchaa. Oficiálně byl odveden kvůli špatnému zdravotnímu stavu, spekuluje se ale zda to nebylo kvůli jeho napjatým vztahům se současným čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, neví se tak, zda byl odveden násilím nebo byl pouze zmatený. Oficiální čínská média o incidentu neinformovala,.

Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů odepisují sedm procent

Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů prudce klesají, hlavní index Hang Seng před koncem obchodování odepisoval zhruba sedm procent. Ztráty ale mají také akcie v pevninské Číně. Trh výprodejem reaguje na předpoklady, že dosavadní prezident Si Ťin-pching a jeho nový tým budou v nadcházejícím funkčním období preferovat ideologii na úkor ekonomiky. Index Hang Seng zhruba hodinu před koncem obchodování odepisoval 6,9 procenta na 15.091 bodů, a ocitl se tak nejníže za 13 let.

Jurečka navrhuje snížení důchodů prominentům komunistického režimu

Skupina koaličních poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje snížení starobních důchodů prominentům bývalého komunistického režimu. Méně peněz by okruh tehdejších funkcionářů vymezený zákonem dostával podle pozměňovacího návrhu k vládní novele o možnosti předčasných penzí bez krácení pro záchranáře od března 2024.

Dvě minulosti generála Pavla

Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?

Generál v. v. Pavel používá manipulaci, vyvrací věci, které nikdo netvrdí, uvádí historik Blažek

Pravděpodobný kandidát na prezidenta Petr Pavel, generál ve výslužbě, zveřejnil na sociálních sítích text, ve kterém se vymezuje proti lidem, kteří kritizují jeho komunistickou minulost či jeho mlžení kolem prověrek, označuje je za urputniky. Pavel napsal, že je „úplně nesmyslné“ srovnávat to, co dělal jako voják výsadkář, s činností lidí, kteří byli agenty StB a špehovali vlastní obyvatelstvo. Podle historika Petra Blažka příspěvek obsahuje řadu manipulací a nepravdivých informací.

Skupina bratří Mašínů patří mezi odbojáře. Po pěti letech získala osvědčení

Osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu vydalo ministerstvo obrany Ctiradu Mašínovi, Milanu Paumerovi, Václavu Švédovi a Zbyňku Janatovi, kteří se počátkem 50. let 20. století postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Na  semináři ve Sněmovně to oznámil ředitel ministerského odboru pro válečné veterány Pavel Kugler. Žádost o vydání osvědčení pro čtveřici lidí ze skupiny podaly spolky Centrum pro dokumentaci totalitních režimů a Pocta bratřím Mašínům.

Na věčné časy s májovým Magorem

Komunisté to měli s jarem výborně vymyšlené. Rozkvetly bezy a šeřík vydával svou omamnou vůni a do toho přišly slavné májové dny. Nejdřív tedy První máj – Svátek práce přeměněný v defilé pokory s mávátky a hesly, pak devět dní nato patetické díkůvzdání sovětské armádě, která přišla včas jako borci z dávných bylin, což bylo slovo, kterému bylo trochu těžké porozumět. Přišli z rostlin? To, co se během toho květnového týdne rozpoutalo, to nebyla jenom oslava konce války, to byla oslava mytologického činu.

Olympiáda pod Olympem, nebo u autokratů?

Zimní i letní olympiáda se konají co čtyři roky. Znamená to, že každé dva roky se jedna země pustí do masivní výstavby, nebo aspoň velmi důkladného rozšiřování existujících sportovních areálů, které pak několik dní hrají roli středobodu atletického světa – a pak nikdo pořádně neví, co s nimi. Na to, aby se daly plně využít pro místní sportovní aktivity, bývají předimenzované. Dokonce i jejich údržba by vyšla na značné peníze, takže běžným osudem opuštěných olympijských areálů bývá pozvolné chátrání.

Ornitolog ve dvojím odboji

Knihu Pražské ptactvo vydal Wahl v roce 1944. Tedy v roce, o němž nemá člověk právě představu, že by to byl vhodný čas na sepisování a vydávání podobných knih. Předpokládal by možná, že mladík, který se tehdy věnuje ptactvu a píše o tom pojednání, je dost odtržen od vnějšího světa, zahloubán do pozorování ptáků, jejich hnízdění, tahů, chování. Takový mladík snad ani nevnímá, co se kolem něho děje, možná je mu to i trochu lhostejné, žije si ve svém ptačím útočišti, do něhož se ukryl. Ten mladík je však ve skutečnosti už několik let zapojen do odbojové činnosti.

Jeden „struggl“ za druhým

Mnoho komentářů inspirovala zpráva o komunistickém přesvědčení adeptky předsednictví Pirátů Janky Michailidu. Kolovaly především screenshoty pirátského fóra, kde se hrdě k vágně definovanému komunismu přihlásila (viz Echo týdne). Z té konfese pirátské funkcionářky mě ovšem zaujala ještě jedna vysvětlující pasáž. „Abolishment duševního vlastnictví je neoddiskutovatelná součást pirátství a jeden z hlavních strugglů pirátského hnutí proti kapitalismu.“ Ilustruje samozřejmost, s jakou do projevu některých lidí pronikají anglické termíny.

Jak ten komunismus vysvětlíme?

Piráti zas mají problém s vysvětlováním. Všechny jejich problémy jsou problémy vysvětlování. Tak se ptal i Mikuláš Ferjenčík… „Jste připraveni tohle vysvětlovat, až ji zvolíme?“ napsal na Facebook k rozhovoru jedné z kandidátek na předsedkyni na Novinkách, jenž vyšel s titulkem „Kandidátka na šéfku Pirátů: Jsem přesvědčením komunistka“.

Rusko rozpustilo organizaci Memorial. Odhalovala zločiny stalinismu

Ruský nejvyšší soud v úterý rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech. Právní zástupkyně skupiny Maria Ejsmontová, podle níž byla žaloba politicky motivována, že se Memorial odvolá jak v Rusku, tak k Evropskému soudu pro lidská práva.

Den, kdy jsem se stal antikomunistou aneb Miluji generála

Potom se vysílal projev generála Jaruzelského. Prkenný generál v černých brýlích čte bez jakékoli emoce cosi o tom, že Polsko se ocitlo na okraji katastrofy, a o nutnosti zachránit zemi. To znamená vést válku proti vlastním občanům. Válečný stav v Polsku trval oficiálně do roku 1983 – důvod jeho oficiálního ukončení bylo i to, že rok 1984 byl rokem orwellovským, což se málo hodilo. Jeho rezidua však vydržela až do konce let osmdesátých.

„Miluji ho, miluji ho, miluji ho.“ Poláky překvapil blízký vztah mezi Michnikem a generálem Jaruzelským

Legendární představitel někdejší Solidarity, zakladatel a dlouhodobý šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik udivil nyní polskou veřejnost svým vřelým obdivem a deklarovaným blízkým vztahem s generálem Wojciechem Jaruzelským, který stál v čele vojenského převratu, namířeného proti masovému hnutí Solidarita na počátku 80. let. 20. století. Informují o tom polská média, například server Do Rzeczy.

Petr Uhl: český revolucionář

Ve věku osmdesáti let zemřel v pondělí Petr Uhl, český novinář a komentátor a politik (po revoluci poslanec, v letech 1998–2001 zmocněnec vlády pro lidská práva), autor několika knih (dožil se ještě vydání výboru svých textů z let 1969–1989 pod titulem Za svobodu je třeba neustále bojovat), význačný bojovník proti komunistickému režimu, jejž ale na rozdíl od většiny ostatních disidentů kritizoval zleva jako ne dost socialistický, socialismu se zpronevěřivší.

30 let od smrti symbolu normalizace Husáka. Devět let ve vězení, čtrnáct na Hradě

Třikrát byl vyloučen ze stejné strany, přes devět let strávil ve vězení a 14 let byl prezidentem. Poslední komunistický prezident Československa z let 1975-1989 Gustáv Husák byl rozporuplnou osobností s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek a posléze hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu. Politik, který stál v čele země v posledních desetiletích komunistické diktatury.