Tag: komunismus

Články k tagu

„Bez svobody nejde žít.“ Film Bratři o Mašínech natočil potomek odbojářů

Příběh bratří Mašínů dlouhodobě vyvolává rozporuplné pocity a emoce - podobně to nejspíše bude také u filmu Bratři, který zpracovává jeden z největších příběhů studené války s mottem "Hrdinové nebo vrazi?" Snímek scenáristy Marka Epsteina a režiséra Tomáše Mašína, který je shodou okolností vzdáleným příbuzným bratrů Mašínů, se točí kolem pětice mladíků s pistolemi, kteří se "v boji o život dotknou hranic vlastního strachu i statečnosti." "Bez svobody nelze žít," zní z nedávno zveřejněného traileru, který slibuje napínavou atmosféru.

Komunista, který přežil od komunisty ke komunistovi

Jedna z posledních figur ekonomické transformace Československa po roce 1989 se loučí s veřejným angažmá. Někdejší nejpopulárnější politik v zemi, který měl svého času podporu dnes nepředstavitelných 89 procent dotázaných, skončil ve funkci prezidenta Hospodářské komory. Dál už chce být jen soukromou osobou. Všechno, co řekne či napíše, bude prý už jen osobní názor Vladimíra Dlouhého.

„Neviděla jsem Star Trek, ale líbí se mi jeho ekonomické zřízení.“ Pirátka „komunistka“ chce všechno pro všechny

Členka Republikového výboru Pirátů a "demokratická komunistka" Janka Michailidu na sebe znovu upozornila tím, že se označila za "startrekistku". Ve filmovém a seriálovém vesmíru Star Treku funguje prý podobné ekonomické zařízení, které propaguje a ke kterému se hlásí Michailidu. "Já jsem Star Trek nesledovala, takže nevím, ale prý je tam nastavené podobné ekonomické zřízení, jaké bych si já ideálně představovala,” řekla Michailidu v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV.cz.

Důchody disidentů se zvýší, prominentům režimu strhne Jurečka každý rok ve funkci

Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.

Umění stvořit hrdinu

Nečekaným hitem ČT se v posledních týdnech stala pětidílná minisérie Volha, natočená režisérem Janem Pachlem podle vlastního scénáře napsaného podle románu specifikovanějšího názvu Volha, záznam o provozu motorového vozidla, jímž v roce 2008 debutoval Karel Hynie – někdejší televizní producent, scenárista, dramaturg. Volha líčí osudy zaměstnance autoprovozu ČST Stanislava Pekárka , který zkraje 70. let nastupuje hned po vojně díky protekci na lukrativní místo televizního šoféra.

Pekárků jsou tady všude tisíce

Televizním hitem posledních týdnů se stala minisérie České televize Volha, která na osudech televizního řidiče a aktivního udavače StB Standy Pekárka líčí, jak vypadala husákovská normalizace. Ve veřejném Salonu k tomuto seriálu, respektive k tématu normalizace v českém filmu a seriálu se na festivalu United Islands of Prague sešli na pražské Kampě herec Jiří Lábus, který ve Volze hrál, historik, náměstek generálního ředitele Národního muzea a autor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a kreativní producent České televize a Volhy Josef Viewegh.

Jaká byla normalizace a jaká je ve filmu? Přijďte na Salon Echa s Jiřím Lábusem

Na festivalu United Islands of Prague bude znít nejen hudba. Součástí mezinárodní akce bude i veřejná debata v Salonu Týdeníku Echo věnovaná normalizaci v českých filmech a seriálech. Hosty budou například herec Jiří Lábus či historik Michal Stehlík. Nečekaným hitem České televize posledních týdnů se stal seriál režiséra Jana Pachla Volha, natočený podle stejnojmenného románu Karla Hynie. Pětidílná minisérie vyvolala nadšení i řadu odmítavých ohlasů.

„Vyšetřování zločinů komunismu nefunguje,“ tvrdí bývalý vyšetřovatel

Vyšetřování zločinů komunismu nefunguje, jak má. Tvrdí to bývalý vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Miroslav Lehký. Podle něj stále ještě žije mocenská pyramida, která vynucovala režim na československé hranici, a její členové by měli být voláni k odpovědnosti. Přístup ÚDV v úterý na tiskové konferenci zkritizovala i Platforma evropské paměti a svědomí. ÚDV podle Lehkého nedbá na to, co vyslovil Ústavní soud.

Rudá záře nad Salcburkem

Salcburk čili Solnohrad je pěkné kopcovité město na hranicích Rakouska a Německa, poměrně pozdní přírůstek do kytice rakouských zemí; dlouho šlo o církevní stát, jemuž vládl arcibiskup, nezávislý na svých sousedech. S výjimkou těžby soli tu významný průmysl nikdy nebyl, a tím pádem ani příliš silné dělnické hnutí. Z tohoto uspořádání by se dalo soudit, že půjde o voličskou baštu konzervativních sil, leč politika má vždycky v rukávu nějaké to překvapení.

Rudý Solnohrad. V regionálních volbách v Rakousku výrazně posílili komunisté

Extrémní levice a komunisté mohou slavit významný úspěch v Rakousku. Ve volbách do Salcburského zemského sněmu totiž výrazně uspěla místní odnož Komunistické strany Rakouska (KPÖ). Místní komunisté vedení mladým lídrem Kay-Michaelem Danklem získal i přes 11 procent hlasů, což je o 290 procent více než v předchozích volbách. Salcburk se stal po Štýrsku druhou rakouskou spolkovou zemí s výraznou komunistickou reprezentací. Informoval o tom deník Der Standard.

Vetřelci a predátoři

Sochař, pedagog a publicista Pavel Karous na sebe upozornil projektem Vetřelci a volavky, který dokumentuje výtvarné umění ve veřejném prostoru z období reálného socialismu. Aktuálními projevy vizuálního umění ve veřejném prostoru se od roku 2018 zabývá v pořadu Predátoři a plameňáci na TV Seznam. Je známým kritikem korporátního umění, přesto nyní zasedá v odborné porotě jednoho z nových developerských projektů.

Byl sex opravdu tehdy tak rychlý?

Televizní seriály jsou ideálním prostředkem pro marnění času. To je známá věc pro každého, kdo neví, jak by čas promarnil. Díky seriálům to už ví: nejlépe opakovaně, a tedy seriálově. Čím víc seriálů, tím víc dílů a tím více zahozeného času. S filmem ztratíte maximálně jeden večer, se seriálem třeba patnáct. Proto je seriál také stále oblíbenější žánr a už pomalu odsunul jednorázový a těžkopádný film na vedlejší kolej. S vědomím toho tady uvítáme nový seriál České televize Volha, jehož první díl se vysílal v neděli.

„Emigrace je hrozné neštěstí. Myslela jsem, že to nepřežiju“

Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo nyní vydalo její vzpomínky Praha v mé krvi.

Divadlo hledá hrdiny: mezi světci XX. století

Rovnou na začátku přiznávám, že zde bude víc řeč o dvou osobnostech, které dva divadelní kusy inspirovaly, než o těch hrách. Ty totiž není lehké popsat, možná to ani není nutné. Zvlášť těžké je to v případě inscenace Zvěřinec dramatika a režiséra Miroslava Bambuška, což se hraje v pražském Studiu hrdinů. Tam všechny pokusy selhávají na neuchopitelnosti formy i obsahu, který je sice tušený a snad i představitelný, ale, jak to u režiséra bývá, vzpírá se nějakému popisu.

Volby na kubánský způsob. O 470 křesel „soupeří“ 470 kandidátů, všichni jsou komunisté

O 470 parlamentních křesel se uchází 470 kandidátů, většina z nich jsou členové kubánské komunistické strany, která je jedinou povolenou politickou stranou. Předvolební kampaň je zakázaná, podle vlády se tím zamezí korupci. Takové jsou parlamentní volby na Kubě, které se uskuteční v neděli. Mnoho Kubánců se z těchto důvodů hlasovat nechystá a volby nepovažují za demokratické. Někteří mají také příbuzné ve vězení kvůli politickým názorům a nevěří, že nový parlament zlepší jejich životy.

My Slováci jsme skeptičtější

Cesta nového českého prezidenta Petra Pavla na Slovensko mohla být zdvořilostní návštěvou. Ale stala se politickým gestem. Pavel se demonstrativně přátelí se svou slovenskou kolegyní, levicovou liberálkou Zuzanou Čaputovou, na Slovensku po jejím boku podpořil manželství pro stejnopohlavní páry nebo boj s „dezinformacemi“. Má to být pokus oslabit „reakční“ Visegrádskou skupinu? Jak silný je ve slovenské politice progresivistický tábor? Má Robert Fico, který nedávno zaujal kritický postoj k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny, ještě šanci na politický comeback?Otázky pro intelektuála a bývalého politika Vladimíra Palka.

Myslím, že jsem Boha už docela pobavil

Řečeno slovy klasika Tonyho Ducháčka, jsou různý party, jsou různý spolky… Platí to dosud, ale na konci 80. let, ze kdy ta písnička je, to platilo tuplem, nebo se to aspoň pamětníkům zdá. A mezi těmi partami měla zvláštní postavení skupina Ženy, která samozřejmě patřila do rockového poloundergroundu, ale zásadně se od něj lišila tím, že byla úplně jiná: trhlá, bláznivá, podivná, dadaistická, směšná. Vystupovala hlavně v pražském klubu Na Chmelnici, ale byla všude, kde se klubala na povrch tzv. nezávislá scéna. Její hvězdou byl „performer“ Martin Choura. O jeho osudech je náš rozhovor.

Historik Blažek žádá omluvu. Petr Pavel v životopise přiznává, že patřil k rozvědce

Inaugurací nově zvoleného prezidenta Petra Pavla přestalo být zamlčovaným tabu to, že tento bývalý československý voják sloužil v komunistické rozvědce. V oficiálním, i když jinak poměrně stručném životopise nového prezidenta, který od čtvrtka visí na webu Hrad.cz, je totiž uvedena zásadní věta: “V roce 1988 před nástupem na postgraduální kurz jsem se stal členem Zpravodajské správy Generálního štábu.”

Sfinga normalizace, která za nic nemohla

Zemřel Lubomír Štrougal, který samozřejmě za nic nemohl. Bylo mu skoro sto, takže si tu nevinu užíval hodně dlouho. Po listopadu 89 se dokonce rozvedl a znovu oženil, dlouho vypadal velmi zachovale, takový čiperný stařík s dlouhým nosem, ošlehaný čerstvým vzduchem z Jizerek, po kterých jezdil ještě nedávno na běžkách. Třicet let chytře odmítal interview, pak napsal paměti, ve kterých neřekl vůbec nic, což mnozí zase považovali za velmi chytré. Když už jel do Prahy, tak k soudu, kde se po nějaké době vždycky zjistilo, že se s ním nedá nic dělat.

Zemřel Lubomír Štrougal, komunistický premiér a Husákův výkonný normalizátor

Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy.

Jako lejno na kabátě. Vzpomínky antikomunisty

Naštěstí to dopadlo tak, jak to dopadlo, tedy dobře, takže nyní už nemůže snad nikdo mít nic proti tomu, když tu jeden prezidentův zhruba vrstevník přece jen napíše, že vstup do Komunistické strany Československa několik let před listopadem 1989 nebyla ani tak chyba, natož zločin, ale byl to důvod, aby tehdy člověku bylo z takového tvora špatně. Doslova fyzicky.

Konec antikomunismu v Čechách?

Lidé, kteří Andreji Babišovi víc než soužití s dotačním světem EU vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení na Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek. Naopak herec David Vávra ve prospěch generála oživil formát Alles Gute a nedávno s Milanem Šteindlerem natočil předvolební skeč na jeho podporu. Sestavu Salonu Echa uzavírá ředitel nevládní organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.

„Věřil, že zlu se neustupuje.“ Česko si připomíná výročí upálení Jana Palacha

Čin Jana Palacha přispěl k tomu, aby totalitní režim padl a zasloužil se o to, že dnes Češi mohou žít ve svobodě a demokracii. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to řekla na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 54 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.

Učili nás špionské praxi, říká Andor Šándor v knize o škole, kterou absolvoval i Petr Pavel

Generál ve výslužbě Andor Šándor studoval v osmdesátých letech 20. století stejnou školu pro komunistické vojenské špiony jako Petr Pavel. Na rozdíl od něho však své začátky ve vojenské rozvědce popsal poměrně věcně. Vzpomínky Andora Šándora dokládají, že výroky Petra Pavla o údajné škole pro „výsadkáře průzkumníky“ či budoucí diplomaty se nezakládají na pravdě. Jednalo se výhradně o přípravu operativních pracovníků vojenské rozvědky.

Odtajněné dokumenty: Žádný diplomat, Pavla připravovali na kariéru špiona

„Chtěl jsem pracovat jako vojenský diplomat v zahraničí,“ vysvětluje kandidát na prezidenta Petr Pavel, proč se stal krátce před pádem komunistického režimu frekventantem Zpravodajského institutu. Dosud nepublikovaný dokument z Archivu bezpečnostních složek, který zveřejnil historik Petr Blažek, ale ukazuje, že kurz byl určen výhradně pro budoucí agenty komunistické vojenské rozvědky.

Prožila jsem zajímavý život

Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo chystá k vydání její vzpomínky Praha v mé krvi.

Beneš byl realista, říká historik Čvančara

Badatelem se spisovatel Jaroslav Čvančara vlastně stal už v dětství. Doma měl v 50. letech ilegální biograf a příbuzní s ním probírali život v protektorátu. Toto období se pak stalo námětem pro jeho knihy. Věnují se například odbojové skupině Tří králů a Operaci Anthropoid. Ta je také hlavním tématem letošního ročníku festivalu dokumentárních filmů o XX. století Nezlomní a obětování.

Letos Anthropoid, příští rok bratři Mašínové

Muzeum paměti XX. století pořádá v týdnu od pondělí 7. listopadu do soboty 12. listopadu festival dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Předsedou programové rady je historik Petr Blažek. OTÁZKA: Letošní ročník festivalu je věnován 80. výročí operace Anthropoid a její filmové reflexi. Jako předseda programové rady festivalu jste předkládal návrhy na zařazené snímky. Nebál jste se, že filmů k jedné úzké historické etapě nebude dost?