Hnutí ANO se v závěru kampaně podařilo přesvědčit nevoliče i část lidí, kteří ještě deset dní před sněmovními volbami zvažovali, že budou volit SPD. Do poslední chvíle byl nejasný výsledek Motoristů, o jejich úspěchu se rozhodlo až ve volebních místnostech. Na konferenci Sněmovní volby 2025, která se ve čtvrtek konala na brněnské Masarykově univerzitě, to řekl analytik agentury STEM Martin Kratochvíl.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že svolal výbor pro zpravodajskou činnost kvůli informacím o připravované diskreditační kampani proti jednomu ze svých nejbližších spolupracovníků. Tvrzení se mají týkat údajného podezření ze spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou, sdělil dnes Fiala. Šéfové českých tajných služeb podle Fialy označili šířené informace za nepravdivé, pocházejí z prostředí organizované skupiny dlouhodobě působící proti zájmům českého státu.
V sobotu 4. října redakce Echa se svými čtenáři a přáteli v pražském kině Atlas sledovala výsledky sněmovních voleb. Z debaty a vstupů z publika vznikl následující Salon. Moderoval ho šéfredaktor Dalibor Balšínek.
Skončily volby, v nichž z opozice podle očekávání zabodovalo hnutí ANO s 34,5 procenta, zaostala SPD se 7,8 a překvapili Motoristé s 6,8 procenta. Koalice Spolu patetickým finišem vytáhla svůj podíl na slušných 23,4 procenta, ale s 11,2 STANu a devíti pro Piráty to na reprízu pětikoalice nestačí. Skončily volby a my máme pohromadě všechny ingredience pro ostrý střet České republiky s „Evropou“. Jeden návštěvník volebního Salonu Echa v pražském kině Atlas to vyjádřil následovně: „Tímto výsledkem voleb zahajujeme další válku, válku na Západ, proti Evropské komisi, potažmo Evropské unii.“
Výsledek letošních voleb do Sněmovny je myslím dobrou příležitostí oprostit se od přehnaných očekávání vkládaných do politiky. Demokratická politika není nositelem nejcennějších kvalit či nejvyšších morálních hodnot národa. Toto přijetí by měl podstoupit každý zralý člověk. Přijmeme-li to, hned se výsledek voleb jeví stravitelnější. Bylo by snadné se držet představy, že v demokratické politice postupně převládá divadelní aspekt, zatímco skutečnou správu státu realizuje „deep state“ v rámci určovaném tradicí spolu s velkými bankami, dluhopisovými trhy a nověji Evropskou unií.
Jen pár dní před volbami vláda schválila a do sněmovny odeslala návrh rozpočtu na příští rok, který je tradičně označován za zákon roku. Ten má navržený deficit ve výši 286 miliard a chybí v něm například poměrně velká část peněz na dopravu, naopak ministerstvo financí „objevilo“ nových 28 miliard příjmů. Jenže na tom moc nezáleží, neboť rozpočet bude schvalovat nová sněmovna. Ať už bude vládní většina jakákoliv, dá se očekávat jeho výrazné přepracování, nikdo ale nechce nic prozrazovat.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou často rámovány i jako existenční zápas o národní identitu. Nápadný je výrazný morální náboj politické komunikace, například slýcháme, že „teď jde o všechno“ či „o Česko“ – které musíme bránit před ruskými kolaboranty a extremisty. O změnách ve veřejné diskusi, vlivu mytických příběhů, pravdivosti pocitů či o nebezpečném zužování mainstreamu, které může vytlačovat část veřejnosti do „antisystému“, jsme hovořili s českým religionistou Radkem Chlupem, docentem FF UK.
Starostové a nezávislí v pátek odpoledne informovali, že byla spuštěna rozsáhlá anonymní antikampaň, která se objevila na několika největších českých zpravodajských webech. Podle tiskového vyjádření jde o neoznačené a placené reklamní bannery, šířené prostřednictvím zahraniční reklamní platformy, bez možnosti rychlé identifikace zadavatele. „Ozývá se nám velké množství lidí, kteří na tuto reklamu narazili a upozorňují nás na ni,“ uvedli Starostové v prohlášení.
Těsně před otevřením volebních místností proběhla poslední vysílaná debata, pořádal ji Český rozhlas. Politici napříč spektrem se shodli na potřebě reformy antimonopolního úřadu, hádka se strhla u případné změny Ústavy či vydávání politiků k trestnímu stíhání. Podle některých politiků bylo již debat dostatečně, teď je prý čas rozdat karty. Vzácná shoda řečníků nastala u tématu reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (UOHS), tzv. antimonopolního úřadu.
Čechy čeká volební pátek a sobota. Na mobilizaci voličů v posledních týdnech vsadily oba politické bloky – jak vládní, tak opoziční tábor –, hraje se o nerozhodnuté občany. Bude překonána volební účast z minulých sněmovních voleb, kdy přišlo v tomto typu voleb hlasovat nejvíce lidí v tomto miléniu? Experti pro Echo24 uvedli, že závěr kampaně mluví pro. V minulých sněmovních volbách odevzdalo svůj hlas 5,375 milionu voličů, což tvořilo volební účast 65,43 procenta ze zhruba 8,3 milionu občanů, kteří v roce 2021 disponovali právem volit.
Státní správa a veřejné služby jsou v závěru kampaně jedním z klíčových témat. Vláda posílá do rozpočtu na platy 288,4 miliardy korun, odbory žádají razantnější růst tarifů a zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost. Strany mezitím slibují, jak spraví platy i byrokracii u policistů, učitelů či v nemocnicích. Kabinet schválil materiál, podle něhož se má příští rok počet státních zaměstnanců snížit o zhruba 57 800 na 431 152 kvůli převedení nepedagogických pracovníků regionálního školství pod kraje a obce.
Premiér Petr Fiala (ODS) a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu večer naposledy před volbami střetli v televizní debatě na TV Nova. Diskuse se nesla v konfrontačním duchu – politici se přeli o stav ekonomiky, daně, energetiku i výstavbu dálnic. Debata, která začala symbolickým dárkem a ostrými výroky, nakonec skončila tím, že oba lídři uvedli, čeho si na sobě váží. Na úvod předal Andrej Babiš premiérovi malou českou vlajku, aby si ji připnul na sako.
Předseda SPD Tomio Okamura (SPD) a šéfka KSČM a lídryně Stačilo! Kateřina Konečná přičítají výroky předsedy ANO Andreje Babiše o tom, že odmítá sestavit vládu s komunisty a že nikdy nepřipustí referendum o vystoupení ČR z NATO a EU, předvolební rétorice. Uvedli to dnes v předvolební debatě lídrů pěti stran a hnutí v televizi Nova, kteří v ní také opakovali názory na dopady emisních povolenek nebo zvyšování výdajů na obranu.
Kampaň před sněmovními volbami je u konce a Andrej Babiš v ní hraje opěr jednu z ústředních rolí. V rozhovoru pro Echo24 se šéf ANO vyjadřuje k finální fázi kauzy Čpí hnízdo, ostře se vymezuje vůči soupeřům a tvrdí, že jeho politické procesy jsou vykonstruované. Zároveň nastiňuje, jaké priority by prosazovala jeho případná příští vláda – od odmítnutí zelených daní po reformy zdravotnictví a bezpečnostních sborů.
„Já si asi začnu dělat čárky vždycky, když zmíníte Rusko,“ reagoval minulý týden šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno v rozhovoru s předsedou vlády. Petr Fiala skutečně skloňoval jméno východního nepřítele tak často a dokázal jej našroubovat do témat natolik rozličných, že to působilo až parodickým dojmem. Věděli jste například, že Rusku nahrává i komentování průzkumů a poukazování na to, že ve volbách pravděpodobně dojde k porážce vládních stran? Fiala byl v tomto ohledu neústupný – když byl malý, viděl tanky a ty k nám znovu přijedou, pokud se nebudeme bránit naléhavým hrozbám.
Středeční Superduel mezi premiérem Petrem Fialou a předsedou ANO Andrejem Babišem na stanicích CNN Prima News a TV Prima sledovalo podle zdrojů z Primy v průměru 876 000 diváků. Stal se tak nejsledovanějším pořadem toho dne po 8. hodině večerní (20:00). Jde i o nejsledovanější pořad celého letošního předvolebního vysílání, jak uvádí Asociace televizních organizací (ATO-Nielsen). O více než sto tisíc diváků tento duel překonal nedělní superdebatu na České televizi, které se Andrej Babiš nezúčastnil.
Stan zkouší v kampani zajímavý experiment, když rozdává letáky konkurenčních stran. A jak s kartami zamíchají televizní duely Andreje Babiše s Petrem Fialou? „Stan se podle mě snaží apelovat na koaliční partnery, aby do něj příliš silně neryli. Tak je na ně okázale hodný,“ myslí si Adam Růžička. „Ale Vít Rakušan vypadá jako taková zvláštní roztleskávačka Spolu a Pirátů. Politicky mi to smysl nedává. Jiří Peňás tvrdí, že ho Petr Fiala začíná obměkčovat.
Jsme teď snad víc před jinými volbami bombardováni výzvami, abychom šli volit. Nic zvláštního, řeklo by se, chodit k volbám je obvyklá součást občanství. Ale letos mají ty výzvy nádech zoufalství. Nejen politické strany, nejen herci, nejen placení influenceři, ale i různé víceméně veřejně činné osoby, které po vás obvykle nic nechtějí, vás letos přímo prosí, abyste pro ně osobně udělali jednu věc – šli volit. Je to užitečný návyk a prosazovat účast u voleb jako normu je dobré v tom smyslu, že neguje známý problém kolektivní akce: můj hlas sám o sobě nic nerozhodne, nicméně nějaký volební výsledek vždycky bude.
Každý volič má k dispozici čtyři kroužky, kterými může pomoci do sněmovny kandidátům, kteří se nachází na nižších místech kandidátky. Taková trajektorie přitom historicky není žádnou výjimkou a preferenční hlasy skutečně mohou zamíchat tím, kdo nakonec v dolní komoře zasedne. Zatímco část politiků na předních místech kandidátek má své místo prakticky jisté, jiní současní poslanci a známé osobnosti budou kroužky s největší pravděpodobností potřebovat a obrací se tak přímo na voliče.
Poslední dny před volbami jsou stále ve hře dva scénáře, přičemž ten druhý je výrazně pravděpodobnější. V prvním scénáři se udrží dosavadní garnitura, přičemž někteří její představitelé, jako třeba Marek Benda, po celou dobu vlády, přes všechny momentální nezdary, mluvili o tom, že s nasazením všech sil zase nějaká 101 (tedy nejtěsnější většina) bude možná. Stojedničku posléze jako metu převzali i šéfové jiných vládních stran, jmenovitě Vít Rakušan za STAN. Kdyby tato stojednička nastala, posílil by zřejmě bývalý blok PirSTAN.
V předvolebním superduelu na CNN Prima NEWS se střetli lídři dvou politických stran - předseda hnutí ANO Andrej Babiš a premiér a lídr koalice SPOLU Petr Fiala. Možnosti na koalici oba v prvních minutách smetli ze stolu. Hned v úvodu debaty Andrej Babiš odmítl možnost povolebního vyjednávání s pětikoalicí. „Rozhodně nebudeme jednat s pětikoalicí. Pokud znovu získají 101 poslanců, čeká nás ještě horší období než nyní, protože v této pětikoalici budou rozhodovat Piráti.
Volební kampaň došla do svého úplného finále, které vyvrcholí dvěma superduely mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a lídrem favorita voleb, tedy hnutí ANO, Andreje Babiše. Oba politici se střetávají zcela výjimečně, Babiš totiž odmítá jednak Českou televizi, ale také superdebaty s dalšími lídry. Podle expertů mohou mít debaty výrazný dopad do voličských preferencí. Babiš odmítá chodit do debat s kýmkoliv jiným než s Fialou, zároveň odmítá Českou televizi.
Sociální demokracie se po letech mimo Sněmovnu snaží o návrat na politickou scénu. Její předsedkyně Jana Maláčová vsadila na spojenectví v rámci hnutí Stačilo! a zároveň na důraz na témata, která podle ní vláda zanedbává – mzdy, bydlení a důchody. V rozhovoru pro Echo24 mluví nejen o virálních kampaních na sociálních sítích, ale i o spolupráci s komunisty, vztahu k EU a NATO, možných povolebních partnerech.
Bydlení je v těchto volbách ekonomickým tématem číslo jedna. Různá řešení navrhují všechny strany, z nichž některé avizují možné zvýšení v evropském srovnání stálé nízké daně z nemovitosti, respektive úpravu systému daně tak, aby byl flexibilnější a mohl lépe reflektovat polohu dané nemovitosti či počet, kolik který člověk nemovitostí má. Celá řada studií přitom ukazuje, že vyšší daň z nemovitosti omezuje růst jejich cen.
Všude dobře, doma nejlépe. Závěr kampaně zvolili oba lídři dvou největších konkurenčních politických subjektů poblíž svých bydlišť. Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) vyzval své podporovatele, aby ho přišli v Brně podpořit k soše Jošta, expremiér Andrej Babiš (ANO) odpoledne vystoupil u zastávky pražského metra Opatov – nejbližší zastávce „podzemky” k jeho domovským Průhonicím. Na oba mítinky dorazily stovky lidí.
Poslední dny zbývají do sněmovních voleb, jejichž význam víc než kdy dříve určují zásadní geopolitické změny – především ty ve Spojených státech amerických, které jsou klíčovým spojencem Evropy. Přišly se zvolením Donalda Trumpa a odehrávají se ve třech rovinách: společenské, ekonomické a zahraničněpolitické. První dvě jsou poměrně jasně čitelné. Na prvním místě jde o zapuzení módní progresivistické ideologie a omezení vlivu politických neziskových organizací, jejichž nátlakové metody a tvrdý lobbing už byly ohrožením celého demokratického systému.
Slibem nezarmoutíš, zní staré rčení. A jeho aktuálnost před říjnovými sněmovními volbami roste. Oba subjekty vládní čtyřkoalice si ho vzaly za své a začaly přehánět, s nadsázkou řečeno halucinovat. Co si pro voliče vysnili? Hnutí STAN by si například představovalo vznik nového ministerstva, které by bylo dedikováno pouze sportu, jak uvedli jeho představitelé na své nedávné programové snídani k investicím v této oblasti. „Dokud nemá sport svého zástupce ve vládě, má oslabenou pozici,“ domnívá se například poslanec hnutí Jan Lacina
Nedělní superdebatu České televize (ČT) k říjnovým sněmovním volbám sledovalo 769.000 diváků starších 15 let, tedy zhruba dvakrát tolik lidí než loňskou debatu před volbami do Evropského parlamentu. Pořad měl v neděli večer podíl na sledovanosti 22,61 procenta. Na dotaz ČTK to v pondělí uvedla ČT. Diskuse kandidátů před prvním kolem prezidentských voleb v roce 2023 ale přitáhla ještě větší pozornost. Lidé mohli nedělní debatu sledovat na stanicích ČT1 a ČT24.
Pravicové není hajlování ani sexuální násilí. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) na adresu Motoristů sobě, které označil za „fanklub Václava Klause“. Šéf strany Petr Macinka zase řekl, že ODS a Fialova vláda pravici v Česku zadlužováním státu „absolutně zdiskreditovala“, zatímco Motoristé nabízí pravicovou alternativu. Právě zklamaní pravicoví voliči a jejich případná neúčast může výsledek voleb výrazně ovlivnit. Tato slova zazněla v superdebatě České televize.
Praha posílí pravidelný úklid vozidel a stanic městské hromadné dopravy kvůli rostoucímu počtu případů žloutenky typu A. Dopravní podnik (DPP) zvýší koncentraci dezinfekčních prostředků při čištění a přidá i mimořádné úklidy ve frekventovaných stanicích metra. Zároveň spustí informační kampaň zaměřenou na prevenci, Pražané tak uvidí letáky s doporučeními například v tramvajích nebo při vstupu do stanic metra. Cílem je snížit riziko šíření nákazy i uklidnit veřejnost, že cestování MHD je bezpečné.
