Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.
Současná vlna zdražování, které je v Česku třetí nejvyšší v celé Evropské unii po Estonsku a Lotyšsku, má tři tvůrce. Jmenují se Andrej Babiš, covid a Green Deal. Zažíváme nepříjemné následky Babišflace, covidflace a greenflace. První tvůrce už je naštěstí volbami odstaven od exekutivní moci a v nejbližších letech se k ní snad nevrátí. I covidové lockdowny, ochromující ekonomiku po celém světě, jsou už snad s výjimkou Číny minulostí a lekcí, kterou doufejme svět nechce a nebude opakovat.
Letos nejspíš zažijeme jeden z největších propadů životní úrovně v historii České republiky. Podepíše se na tom rekordní zdražování, které bude podstatně rychlejší než vzestup platů. Válka na Ukrajině, debaty o vypnutí ruského plynu do Evropy a rekordní ceny elektřiny a benzinu vyvolávají dojem, že jsme se bezmocně ocitli v pasti globálních vlivů, které jsou mimo naši moc. Že zdražování je globální trend, kterému se nedá vyhnout.
Poslední dva roky nám v ostrém světle ukazují, že svět je velmi nejisté místo a je potřeba počítat se vším. Výhledy do budoucna jsou najednou výrazně obtížnější než v klidných desetiletích, která máme za sebou. Horší je, že k té nejistotě a nevyzpytatelnosti stále víc přispívají politici. Metodou neustále se měnících plánů a pohyblivých cílů. Nejostřeji je to vidět v tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, známém jako Green Deal.
Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích.
Architektům bezuhlíkové ekonomiky se naplnily jejich představy o zdražení fosilních paliv víc a rychleji, než si kdy představovali. Najednou jsou elektřina, ropa i plyn tak drahé, že ženou všechny vyspělé ekonomiky do nebezpečných stagflací. Stavů, kdy se prudce zdražuje a ekonomika zároveň stagnuje, nebo se přímo propadá. Zdražování bylo umělé a cílené. Na klasické emisní zdroje se uvalovaly přirážky v podobně emisních povolenek. Banky a pojišťovny jim dávaly trestné, neudržitelné úroky v rámci takzvané zelené taxonomie. Uměle zvýhodňovaly zdroje obnovitelné.
Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, ssnimiž člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu aktuálně letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. O tom, v jaké jsme situaci, se baví jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.
Válka na Ukrajině nutí Evropu přehodnocovat její silně ambiciózní, a jak se ukazuje také krátkozraké, klimatické cíle. Vzrůstající tlak na to, abychom byli co nejvíce potravinově soběstační, tak promění i zemědělskou strategii, kterou Brusel v rámci Green Dealu, prosazoval. Povinné nechání části půdy ladem nebo zákaz používání hnojiv tak bude alespoň na nějakou dobu passé. Evropa musí mít příští rok co největší úrodu, priority jsou teď opravdu jiné, říká pro Echo24 europoslankyně a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS).
Green Deal není mrtvý, tato kritika zaznívá ze zemí, které ho odmítaly už dříve. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v ČT česká eurokomisařka Věra Jourová, která dodala, že Evropská komise chystá další balík sankcí proti Rusku. Přiznala, že Evropská unie určitou krátkozrakostí dopustila vysokou míru závislosti Evropské unie na ruském plynu. V řadě zemí Evropy včetně České republiky během týdne zaznívají slova o tom, že takzvaný Zelený úděl neboli Green Deal je mrtev.
Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.
Návrh státního rozpočtu na letošek Fialova vláda zdědila a za půldruhého měsíce, během rozpočtového provizoria, přepracovala. Ve výsledku už tak nemá deficit 377, ale „pouhých“ 280 miliard korun. Návrh minulý týden ve sněmovně prošel prvním čtením a premiér Petr Fiala ho prodával s argumentem, že v době vysoké inflace je to rozpočet protiinflační. Jedním z premiérových ekonomických poradců je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Když se v roce 2016 na světlo poprvé dostal unijní návrh „udržitelných zelených financí“, málokdo tomu věnoval pozornost. Pohled do archivu nejen českých médií ukazuje, že o tom téměř nikdo nereferoval. V bruselských kuloárech ale naplno jely pracovní skupiny a sepisovaly se různé pracovní návrhy. Princip byl od začátku jasný. V rámci tažení za bezuhlíkovou ekonomiku zcela regulací proměnit hodnocení rizika.
Dostali jsme se do zvláštního stadia, které obrací celou ekonomiku vzhůru nohama. Česká republika je země, která má aktuálně dost zdrojů energie, které nejsou drahé. Samotné suroviny do nich a jejich provoz by nemusely podléhat prudce kolísajícím světovým cenám. Energie v Česku by nemusela být drahá. Největší část, 37 procent elektřiny, se u nás vyrábí z jaderných zdrojů. Ty jsou samy o sobě velmi nákladné kvůli vysokým investicím při výstavbě. Ve chvíli, kdy už stojí a jsou zaplacené, provoz naopak nepatří k drahým.
Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii.
Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.
Energetika je jedním z největších témat, jež bude muset přinejmenším v prvních měsících svého vládnutí řešit vláda Petra Fialy. To téma si nevybrala. Spadlo na ni. Už v roce 2019, kdy se Evropská unie za pasivního přihlížení předchozí vlády Andreje Babiše rozhodla k cestě k bezuhlíkové ekonomice. Poté, co Evropská komise začátkem roku rozhodla, že zařadí v takzvané taxonomii, což je kádrování zdrojů na čisté a špitavé, atomovou energii mezi čisté, zelené zdroje, je zřejmé, že pilířem naší energetické budoucnosti je jádro.
Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.
Premiér Petr Fiala neshody ohledně takzvaného Green Dealu při novoročním obědě s prezidentem Milošem Zemanem neřešil. Na tiskové konferenci však zopakoval, že zná prezidentův názor a varoval, že se z úmluvy nedá jen tak vystoupit. Česko si podle Fialy musí zajistit co nejlepší podmínky a prosadit jádro jako čistou energii, proti čemuž se staví například Rakousko nebo Německo. Premiér Fiala uvedl, že na novoročním obědě nedošlo na diskusi na téma Green Dealu, politici se pak nebavili ani o povinném očkování.
Na Nový rok se obvykle píší komentáře tzv. výhledového typu neboli výhleďáky. Komentátor se vykloní ze svého duševního okna, nasadí si prognostické brýle, pohlédne na obzor a pak napíše, co tam spatřil. O to se nyní pokusím i já, který se amatérsky léta zabýval hádáním budoucnosti z ruských vajec a vlašského salátu a chodil na lekce k paní Esmeraldě Kludské, známé umělecké břichomluvkyni, jež věštila z mýdlových bublin, které zůstaly v lavoru, ve kterém si zákazník umyl nohy.
Při takto rozdaných kartách je naprosto pozoruhodné, co se kolem Green Dealu na českém politickém jevišti právě děje. Kdybychom Zemanův projev a reakce politické třídy na něj převáděli do roviny citoslovcí, nejpřiléhavější by bylo buď klap, nebo cvak. Andreje Babiš pro sebe kritiku Zeleného údělu objevil sice „už“ koncem léta, krátce před volbami, na druhé straně jeho bilance je horší o skutečnost, že se na tomto nasměrování EU při summitech volky nevolky podílel.
Prezident Miloš Zeman ve svém svátečním poselství z Lán navrhl mimo jiné vyvázání se z evropského Green Dealu. Jeho předchůdce na Hradě Václav Klaus by to měl glosovat slovy, že je to naprosto falešné a prázdné gesto. Naprosto falešné a prázdné je proto, že přichází víc než dva roky po sezoně. Po sezoně, kdy skutečně bylo možné evropský Zelený úděl vetovat. Měli jsme to právo.
Pozornost věnovaná svátečním prezidentským promluvám bývá dosti nadměrná – bez ohledu na to, kdo zrovna úřad hlavy státu zastává. Poslední dny roku ze zpravodajského hlediska nebývají zrovna výživné, produkce článků ale musí běžet dál. Člověk bere, co je, prezident promluvil, pišme o tom. Může tím vzniknout jakási pokřivená zpětná vazba.
Prezident Miloš Zeman podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) v dnešním vánočním projevu šířil dezinformace o obsahu Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Bartoš i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v té souvislosti zmínili Zemanova slova o zákazu vytápění zemním plynem od roku 2030. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že Zelenou dohodu nevnímá jako nebezpečí, ale jako realitu. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš se hlavy státu ve většině bodů zastal.
Plán na zahrnutí silniční dopravy a vytápění budov do systému emisních povolenek rozděluje země EU. Ministři životního prostředí v Bruselu prezentovali postoje členských států k balíčku klimatických návrhů EK a právě záměr zpoplatnit emise ze zmíněných odvětví vyvolalo patrně největší pochybnosti. Podpořila jej část zemí západní a severní Evropy včetně Německa či Rakouska, výrazné výhrady dali naopak najevo zástupci států východního křídla EU včetně nové české ministryně Anny Hubáčkové.
Klíčové rozhodnutí čeká Evropskou komisi, která může zařadit jádro mezi klimaticky šetrné zdroje. O přesunu v rámci taxonomie do zelené a šetrné kategorie se neshodli premiéři a prezidenti členských států unie. Proti stojí zejména Německo a Rakousko, které celou dohodu brzdí. Podle europoslance za ODS Alexandra Vondry je přesunutí jádra do zelené kategorie zásadní.
Energetická krize je podle prezidenta Miloše Zemana primárně způsobena Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal). Česko by se z ní mělo vyvázat, řekl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Jak stará, tak ani ta nová vláda k tomu však podle něj nemá politickou odvahu. Minulé vládě také vyčetl, že zpomalila tendr na dostavbu Dukovan.
Dopady covidových restrikcí se spojily s nastupujícím evropským Green New Dealem a tažením za bezemisní ekonomiku. Výsledkem je prudké zdražování zboží a služeb napříč vyspělým světem. Evropa patří k nejvíc zasaženým. Začíná to cenami energií, které ženou vzhůru účty za všechno zboží a služby. Evropa se ocitla v pasti svého závazku vybudovat jako pionýr první bezemisní ekonomiku na světě. Při tom velkém tažení ale chybí odpověď na zásadní otázku.
Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55.
Budoucí ministerský předseda Petr Fiala v debatě na CNN Prima News trefně vypíchl, že v tak složité situaci, jako čeká jeho kabinet, žádná vláda v historii ČR zemi nepřebírala. Dobře že si to uvědomuje. S tímto poznáním si zcela jistě připouští, že jeho vláda nemá luxus žádných tradičních sto dní hájení. Žádný čas na rozkoukávání. Nutná je rychlá konsolidace úřadů rozvrácených předchozím kabinetem Andreje Babiše a sociální demokracie. Hned po nástupu je potřeba začít jednat a řešit hodně urgentní priority, které před Fialovým týmem stojí.
