Premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami vytáhl téma zákazu výroby aut se spalovacími motory, což s platností od roku 2035 prosazuje EK. Na sociálních sítích zničehonic uvedl, že je „absolutně“ proti tomu, aby k zákazu došlo. Jak však deník Echo24 již mnohokrát připomněl, byl to právě Babiš, kdo Česko k radikálním klimatickým plánům komise na snížení emisí, tedy takzvanému Green Dealu, připojil.
Zelené trendy a neustále se zpřísňující emisní limity dlouhodobě tvrdě dopadají na automobilový průmysl. Výrobci se požadavkům Evropské komise musejí přizpůsobovat a hledají nejméně bolestné cesty k přechodu na elektromobilitu. To se týká i automobilky Škoda, která sice ještě spalovací motory definitivně neopouští, v blízké budoucnosti však chystá výrobu dalších tří elektromobilů a počítá s tím, že až 70 procent prodaných aut bude elektrických.
Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku.
Rostoucí ceny plynu a elektřiny v Evropě se začínají podepisovat na provozuschopnosti britských továren. Společnost CF Industries ukončuje provoz dvou britských továren kvůli příliš vysokým cenám zemního plynu. A další továrny a podniky můžou následovat, píše agentura Bloomberg. CF Industries je americká společnost na výrobu hnojiv, která ze své podstaty vyžaduje značná množství zemního plynu. Zavřít musela své dva komplexy ve městech Billingham a Ince.
Mrzí mě, že jsme jako klasičtí liberálové dopustili, že nás dnes levice válcuje, tvrdí poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, možný kandidát na ministra financí za koalici Spolu. Ten také varuje před pokračováním vlády Andreje Babiše, která podle něj rozvrátila veřejné finance, zvýšila daně a stát extrémně zadlužila. Jako vážnou hrozbu vnímá i zelené bezemisní plány Evropské komise, souhlas s Green Dealem dopadne podle něj na životní úroveň celého Západu. Sám však přiznává, že opozice se v kampani tomuto tématu vyhýbá částečně i ze zbabělosti, že nebude oblíbené.
Evropa zažívá éru zesilující restrikce, regulace a velkých státních zásahů. Do velmi nepříjemného restriktivního tlaku se spojily dva proudy. Jeden připravovaný, plánovaný, centrálně řízený. Cesta k bezuhlíkové ekonomice plná zákazů, nových regulací a umělého zdražování se časově střetla s pandemií čínského koronaviru, na niž vyspělý svět reagoval vlnou restriktivních opatření. Loni v létě se pak covid vzal jako vzácná příležitost k urychlení a zesílení zelených regulací. Výsledkem bude dražší a méně svobodný život.
Od pondělí 30. srpna bude rychlost v Paříži omezena jen na 30 km/h. Radnice francouzské metropole, která je ovládána socialisty a zelenými, rozhodnutím prý klade důraz na bezpečnost nejzranitelnějších uživatelů dopravy. Progresivistická ideologie, kde auto není příliš vítáno, tak ovládla další evropskou metropoli. Omezení rychlosti ve městech, včetně tedy hlavního města Madridu, zavedla komunisticko-socialistická vláda ve Španělsku letos na jaře.
Automobilka Škoda Auto přestane vyrábět model Fabia ve variantě kombi. Důvodem jsou přísné emisní limity, kvůli kterým musí vyrábět více elektromobilů. Firma to dnes oznámila v dopise zaměstnancům. Kdy se přestane modely Fabia Combi vyrábět, není zřejmé. Škoda loni celosvětově dodala zákazníkům 39 589 Fabií v provedení kombi, což představuje meziroční pokles o 31 procent. Prodloužená verze se na celkovém prodeji modelu podílela 37,5 procenta. Model Fabia loni zaznamenal celkově pokles odbytu o 39 procent.
Posledních několik let se mi často stává, že novinář se i za krásného podzimu zeptá: „A čeho se máme bát?“ Když se tato situace opakuje znovu a znovu, tak si člověk nemůže nevšimnout, že žijeme ve společnosti, která se bojí. Autoři dávnověku by v tom měli jasno hned na samém počátku, protože podobnými slovy popisovali chování občanů císařského Říma, Kartaginců či obyvatel válkami zmítané Antiochie.
Kolik jste zaznamenali v médiích připomenutí, že minulou sobotu to bylo dvacet šest let, kdy skončila největší vojenská operace v Evropě od konce druhé světové války? Žádné, že? Byla to blesková akce, operace Bouře, v níž Chorvatsko znovunabylo kontrolu nad svým územím. Poraženým nebyla jen takzvaná Republika Srbská Krajina, která se etablovala na téměř třetině chorvatského území. Poraženým nebyl jen Slobodan Milošević, bez něhož by tato entita neexistovala, ale který ji zároveň tehdy nechal napospas osudu.
Když se začátkem března 2020 svět zavřel do covidových lockdownů a restrikcí, z nichž se navzdory vakcínám dosud nevyhrabal, ve vzduchu visely tři vážné obavy. Zaprvé že se restrikce, zavírání a omezování svobod stanou na Západě novým, autoritářštějším systémem vládnutí, kdy si politici, maskovaní svými epidemiologickými poradci, zvyknou na příliš velkou moc nad životy lidí.
Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.
V krátkém sledu se do České republiky přijeli ukázat dva čelní představitelé Evropské unie. Komisař Frans Timmermans přijel se Zeleným údělem. O několik dní později předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se 180 miliardami korun, aby Česká republika mohla lépe snášet ekonomické škody způsobené pandemií čínského viru. Nikdo nedává nic zadarmo, zvlášť když jde o miliardy, ani když se tomu eufemisticky říká dotace.
V den francouzského státního svátku, výročí pádu Bastily, představila Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou a Fransem Timmermansem novou, velmi radikální kapitolu evropského Green Dealu (Zeleného údělu). Pionýrského pokusu vybudovat první bezuhlíkovou ekonomiku na světě. „Bastilský“ návrh počítá mimo jiné s úplným zákazem prodeje aut se spalovacími motory do r. 2035 nebo s výrazným rozšířením emisních povolenek na stavebnictví nebo lokální topení.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.
Poté, co hlavní strůjce radikální klimatické politiky a místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans obhajoval zelenou bezuhlíkovou ekonomiku v Praze, zamířil se podívat také do silně průmyslového Moravskoslezského kraje. Tam ho hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO) ujistil, že svůj region promění a místo „špinavého“ uhlí se zde budou „těžit data“. Návrhy z přelomového New Green Dealu budou mít celkově na průmyslové země typu Česka velmi citelný dopad, který zasáhne hlavně běžné spotřebitele
Česko bude muset zmodernizovat svůj průmysl a uvědomit si potenciál nové zelené bezuhlíkové ekonomiky, je to totiž jediná správná cesta. Alespoň tak obhajoval přelomové klimatické návrhy Evropské komise (EK) známé jako New Green Deal její místopředseda Frans Timmermans, který do Prahy přijel o plánech jednat s českými politiky. Že musí Češi brát dopady klimatických změn vážně, ospravedlňoval Timmermans mj. řáděním tornáda na jižní Moravě.
Ve středu byl zveřejněn revoluční manuál. Směr vytyčený v balíčku Fit for 55, který předložila Evropská komise, je možná s výjimkou covidových uzávěrek tím nejdůležitějším, o co se v politice vůbec může hrát. A to nejen kvůli tomu, že se budou masivně zdražovat letenky, stavba budov, zemědělská produkce, že nás chtějí přinutit přejít na elektrická auta nebo od osobní dopravy úplně odejít.
Green Deal s představenými konkrétními kroky znervózňuje české podniky. Na průmysl totiž bude mířit většina z kroků, kterými chce Evropská komise snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Česká republika se řadí v Evropské unii k nejvíce závislým zemím právě na oblast průmyslu. K největším změnám patrně dojde u automobilek, kde se počítá s koncem spalovacích motorů. Autoprůmysl tak zřejmě projde velkou změnou, kdy budou muset končit i některé firmy, zejména dodavatelé dílů.
Za cestu do pekel označil zelené plány Evropské komise (EK) v rámci nového klimatického zákona europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Obává se toho, že nákladná opatření, kterými chce EU dojít k plošné dekarbonizaci, budou pro běžné obyvatele jen „těžko stravitelná“. Vondra upozorňuje především na to, že jednotlivé unijní státy nemají možnost navrhovaná opatření EK odmítnout. Nová zelená politika EU přitom podle něj nebude férová, protože neměří každému stejně a některé státy na ni tvrdě doplatí.
Regulace, zákazy a vyšší cena za služby. To podle některých odborníků čeká poté, co začne platit snaha Evropské unie o plošnou dekarbonizaci. Kromě automobilů se spalovacími motory se restrikce citelně dotknou také lodní či letecké dopravy. Plán na snížení emisí o 55 procent však bude doprovázen znatelnou změnou ekonomiky. Hospodářská komora také upozorňuje, že vláda Andreje Babiše dosud nepředstavila žádnou analýzu dopadů, i když v minulosti premiér se zelenou politikou souhlasil.
Symbolicky na výroční pádu Bastily předložila včera Evropská komise další etapu cesty k bezuhlíkové ekonomice, známou jako Green Deal (Zelený úděl). Tato je už opravdu hodně radikální a nese jméno Fit for 55. Právě o tolik procent mají být proti roku 1990 sníženy emise oxidu uhličitého. Jak už to při podobných ohláškách, které prudce zdražují život v Evropě, bývá, provází tyto návrhy osudová slova (odtud ony úděly). Nechyběla ani včera.
Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost. EU má do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
Navzdory intenzivnímu strachu ze změny klimatu voliči v řadě zemí nejsou ochotni utrácet biliony, které by si dramatické snížení emisí vyžadovalo. Proto klimatičtí aktivisté stále častěji používají nový postup: prosadit kýženou klimatickou politiku u soudů. Toho času OSN registruje nejméně 1550 klimatických žalob v 38 zemích. Takové žaloby v konečném důsledku podrývají demokracii, škodí chudým lidem a odvádějí naši pozornost od chytřejších způsobů, jak klimatu pomoci. To je pozadí následujícího komentáře dánského matematika Bjørna Lomborga. „Skeptický ekolog“ ho pro český trh poskytl exkluzivně Echu. Redakčně kráceno.
Před dvěma týdny měla ustavující shromáždění frakce Tea Party v ODS, na Facebooku lze zhlédnout některá vystoupení. Za pozornost rozhodně stojí expozé bývalého europoslance Hynka Fajmona. Mluví v něm o klimatické politice Evropské unie. Podivuje se tomu těžko pochopitelnému rozporu mezi revoluční změnou, kterou do našich životů hodlá vnést unijní Green Deal, a takřka nulovým zpravodajstvím o této změně.
V německém městě Denzlingen v Bádensku-Württembersku se rozhodli být do roku 2035 tzv. klimaticky neutrální a v rámci „Programu financování ochrany klimatu“ vyplácí bonus všem lidem, kteří se rozhodnou zbavit se svého auta. Informoval o tom například server Die Welt. Tendence vyplácet bonusy za zbavení se aut s běžným spalovacím pohonem se však neobjevují pouze v Denzlingenu a v Německu. Přestup na kola, a to včetně nákladních, chtějí po volbách zavádět také němečtí Zelení.
Spolková republika půjde k volbám jako už tradičně těsně před Českou republikou, letos na konci září. Asi dva poslední roky to vypadalo, že o příští vládě Německa je v podstatě rozhodnuto. Vysoká podpora pro Zelené, kteří se letos na jaře v průzkumech senzačně dostali i před dominátory poválečné spolkové republiky, křesťansko-demokratickou CDU, by znamenala, že tlak Evropské unie na snižování emisí oxidu uhličitého (CO2), už dnes naprosto iracionální, bude od podzimu ještě vystupňován.
Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.
Dáma, která se globálně proslavila svými precizními, křehkými konstrukcemi ze skla a oceli, je proslulá tím, že detaily staveb pečlivě kontroluje přímo na místě. Zakázky po celém světě včetně Prahy má Eva Jiřičná stále. Jen musela kvůli covidovým restrikcím a karanténám úplně změnit styl práce. Všechno řídí ze svého londýnského bytu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jak pandemie čínského koronaviru, tažení proti klimatické změně a prudké zdražování všech stavebních materiálů promění společnost a architekturu.
