Tag: reforma

Články k tagu

Startuje největší změna dávek za poslední roky. Stát si došlápne na majetek žadatelů a přitvrdí pravidla

V platnost vstoupí už za několik dní reforma sociálních dávek, která si klade za cíl přitvrdit a více zacílit státní sociální podporu. Přiškrtit tak má například i značně populární příspěvek na bydlení a sjednotit žádost o čtyři dávky do jedné. Lepší zacílení dávek znamená také tvrdší podmínky, s novou „superdávkou“ vstoupí v platnost kontrola majetku žadatelů, banky budou také přímo úřadům sdělovat údaje o účtech žadatelů či jejich blízkých osob.

Podmínky pro desítky tisíc pracujících důchodců se mohou opět změnit

Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.

Důchodová reforma: největší změny přijdou v polovině ročníků šedesátých a sedmdesátých let

Vládní úpravy penzijního systému se mají projevovat v horizontu dlouhých let, to také znamená, že ne všechna opatření se stejně dotknou všech generací, které budou postupně dospívat do důchodového věku. Jak ukazují propočty Národní rozpočtové rady, rozdíl je i v tom, které generace reformu nejvíce „zaplatí“. K zásadním zlomům bude docházet u generací z poloviny šedesátých a sedmdesátých let, na ty pozdější pak má zase v největší míře dopadnout opatření, které z úprav vyvolalo největší kontroverze.

Česko potřebuje rušit nemocnice, nezvládá se ale zbavit ani nevyužitých lůžek

Zdravotnictví se řítí do problémů a o potřebě systémových změn se mluví podobně dlouho jako o důchodové reformě. Zatímco odborníci volají dlouhodobě po tom, že by ke zlepšení situace výrazně pomohlo politicky prakticky neprůchodné proškrtání široké sítě českých nemocnic, problém je ve skutečnosti i s mnohem citlivějšími škrty. Snahy největší zdravotní pojišťovny VZP alespoň o proměnu akutních nemocničních lůžek na stále potřebnější lůžka dlouhodobé péče to zdárně ilustruje.

Za 5 let přibylo na základkách více než 50 % asistentů pedagoga, inkluze stála už skoro 80 miliard

Od roku 2019 do roku 2024 přibylo v Česku více než 50 procent nových asistentů pedagoga na základní škole, zhruba 86 procent ve školách mateřských. Od zavedení inkluze v roce 2016 stála tato politika zhruba 77,7 miliard korun. Inkluzivní vzdělávání čelí v České republice kritice jak ze strany učitelů, tak politiků, kteří plánují po volbách systém změnit. Deník Echo24 přináší přehled o tom, jak inkluze v Česku v současnosti funguje.

„Do penze v 65 letech, k Vánocům 13. důchod.“ Reformu důchodů chystají i odbory a opozice

Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři.

„Inkluze se nepovedla.“ Strany před volbami mluví o speciálních třídách

Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.

Započítávání studia do důchodů se změní. Situace se zlepší jen pro malou část

Lidé studující v posledních patnácti letech často netuší, že se jim doba studia v žádném rozsahu nezapočítává „do důchodu“. Roky strávené studiem tedy znamenají z pohledu penzí totéž, jako by nedělali nic. To se má od příštího roku změnit, ovšem jen pro malou část studujících. Původně vláda Petra Fialy slibovala návrat započítávání studia do doby důchodového pojištění. Realita je však nakonec jiná, zmínka vypadla už z aktualizovaného programového prohlášení a nakonec i z důchodové reformy.

Rychlejší cesta k důchodu: jak si lze doplatit odvody na penzi

Doby důchodového pojištění hrají zásadní roli při získávání penze a u podmínek penzí předčasných došlo dokonce k přitvrzení. Lidem se tak například nabízí možnost odejít do předčasné penze jen s polovičním krácením, jenže musí získat dlouhých 45 „odpracovaných“ let, pro běžný předčasný důchod pak 40 či pro řádný 35 let. Může se tak stát, že k dosažení výhodnější či i řádné penze zbývá i poměrně krátká doba, ať už kvůli různým zápočtům studia či některým životním situacím.

Sto tisíc lidí zůstalo mimo důchodovou reformu. Podnikatelé se brzy dozví, zda to budou platit

Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.

Odpracované roky budou hrát v penzích silnější roli. Zavařit může seniorům studium i výpadky v evidenci

Změny v penzijní reformě přinesly v některých případech i větší důraz na to, kolik toho lidé v životě odpracovali. Přesněji jde o započítanou dobu důchodového pojištění. V té pak hraje zásadní roli celá řada faktorů od doby, kdy a jak lidé studovali, po výchovu dětí, vojenskou službu či samozřejmě zaměstnání či podnikání. V době, kdy lidé začnou žádat o předčasný či řádný starobní důchod, tak na ně může vyskočit nepříjemné překvapení.

Sloučení obcí by státu ušetřilo miliardy. Povinné spojování nechce nikdo, tlačí se dobrovolnost

Národní ekonomická rada vlády (NERV) opakovaně doporučuje vládě sloučení obcí pod 1000 obyvatel, kterých je v ČR kolem 4700, a vyčísluje úsporu až deset miliard korun. K této výzvě se přidávají i další ekonomové, včetně Národní rozpočtové rady (NRR). Všechny relevantní politické strany povinné slučování obcí odmítají, hovoří ale o motivaci k dobrovolnému slučování.

Vyvolávání ducha Železné lady

Je to jedna z ikonických fotek Margaret Thatcherové. Britská premiérka na ní, celá v bílém, vykukuje z věže tanku Challenger. Přestože má nasazené ochranné brýle, vypadá velmi přísně. Vlevo od ní vlaje britská vlajka. Thatcherové se podařilo něco, o čem si většina politiků může nechat jen zdát – vyfotit se s vojenskou technikou a nevypadat u toho trapně. Snímek je z návštěvy britských jednotek v Západním Německu v roce 1986. O dva roky později se Thatcherovou pokusil napodobit demokratický kandidát na prezidenta Mike Dukakis, když sedl do tanku Abrams.

Matky půjdou poprvé do důchodu stejně, jako muži. Výhodu jako poslední zažije ročník 1973

Ke svému konci se blíží doba, kdy ženám vychovávání dětí umožnilo dřívější „odpočinek“. A na rozdíl od změn, které přinesla vládní důchodová reforma, nelze čekat, že by na tom něco změnily podzimní volby. Růst důchodového věku u žen už dlouhé roky probíhá poměrně rapidním tempem a tak už za několik let dojde k jeho narovnání s muži. Pro ženy, které nemají dítě, to už platí od roku 2020, v příštím roce však přichází na řadu poprvé i ženy s jedním dítětem.

Brusel chystá zemědělskou reformu: Podpora zemědělských příjmů zůstane, rozvoj venkova končí

Evropská unie připravuje zásadní změnu v rámci příští Společné zemědělské politiky (SZP). Podle návrhu dokumentu, který zveřejnil server Euractiv, má dojít k začlenění SZP do nového jednotného národního a regionálního partnerského fondu. Tento krok znamená zachování přímých plateb zemědělcům, ale také faktické zrušení rozvoje venkova. Návrh počítá s tím, že se dosud oddělené části zemědělské politiky - přímé platby zemědělcům a podpora rozvoje venkova sloučí do jednoho společného systému.

PŘEHLEDNĚ: Co všechno změní penzijní reforma a kdy se vás to začne týkat

Vládní úpravy parametrů penzijního systému přečkaly i poslední zkoušku u Ústavního soudu a minimálně do voleb je lze tedy považovat za prosazené. Celý balík reformy tak mění prakticky všechny důležité parametry systému, nečiní tak ovšem najednou. Zatímco dnešních penzistů se může nejdříve za několik let dotknout snížení valorizací, pro ty budoucí je na stole celá řada dalších změn a už v minulých letech na ně dopadly například změny u předčasných penzí.

Ministerstva na odstřel, Babiš a spol. se těší na velkou čistku. Která by šla ze hry?

Pokud by po říjnových volbách vznikla vláda vedená hnutím ANO Andreje Babiše, mohla by českou státní správu čekat zásadní přestavba. ANO totiž již dříve naznačovalo, že chce počet ministerstev a úřadů výrazně zredukovat, a stejné nebo ještě radikálnější plány mají i jeho potenciální koaliční partneři – SPD, Motoristé sobě či hnutí Stačilo!. V mnoha ohledech se jejich představy shodují, především pokud jde o rušení nově vzniklých postů ve vládě Petra Fialy, ale liší se v detailech.

Na ročníky šedesátých let brzy čeká novinka. Mohou výhodně do předčasného důchodu

Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Cesta k němu však není zrovna jednoduchá, žádat o něj mohou pouze lidé, kteří mají odpracováno 45 let. Do této doby se přitom řada věcí nedá započíst, včetně těch, které platí pro běžný předčasný důchod. Na druhou stranu platí, že je možné si některé doby pojištění zpětně uhradit. Kdo podmínky splní, může získat předčasnou penzi jen s polovičním krácením.

Do důchodu v 67 letech. Reforma finálně platí: jak se to dotkne penzí

Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.

Ústavní soud zamítl návrh ANO na zrušení důchodové reformy

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

Zdravotní pohotovosti čeká zásadní změna, mohou se začít rušit

Konec neefektivních lékařských pohotovostí, vznik nových u urgentních příjmů v nemocnicích. To je možný scénář, který může nastat už v příštím roce. Senát posvětil novelu, která přiřkla odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí zdravotním pojišťovnám. To tak otevírá dveře k možnosti, že dojde ke zrušení klidně i nemalé části méně využívaných pohotovostí. Zatímco pro pacienty by to v některých případech znamenalo dojíždění na větší vzdálenosti, pro pojišťovny způsob, jak optimalizovat výdaje za péči.

Ústavní soud může zarazit penzijní reformu v základech. Rozhodne o opatření za desítky miliard

Ústavní soud po roce a půl rozhodne o jednom ze základních pilířů vládní důchodové reformy. Zejména přitvrzení pravidel pro odchod do předčasného důchodu vzbudilo kontroverze už při schvalování, kdy do procesu rázně vstoupil prezident Petr Pavel. Zároveň druhá část opatření, tedy snížení pravidelných valorizací penzí, patří ke trojici nejsilnějších opatření reformy z hlediska přiškrcení výdajů. Stanovisko k návrhu, kterým novelu napadli poslanci hnutí ANO, soudci veřejně vyhlásí už ve středu.

OSVČ vs. zaměstnanci: živnost se v posledních letech výrazně prodražuje, nejistoty zůstávají

V Česku se opět rozvířila tradiční debata o zdanění OSVČ oproti zaměstnancům. Návrhy na „narovnání“ odvodů pak vždy vyvolávají debaty, zda jsou na tom z hlediska práv a povinností živnostníci skutečně výrazně hůř než zaměstnanci. Při bližším pohledu je přitom zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. Odvody živnostníků, a to zejména těch drobných, v posledních letech rekordně narůstají a dál porostou kvůli změnám ve vládním konsolidačním balíčku.

Poslední část reformy penzí jde do finále. Přežít může opět jen do voleb

K závěrečnému hlasování míří poslední a také jedna z nejkontroverznějších částí vládní penzijní reformy. Úprava předčasných podmínek důchodu pro zhruba stovku tisíc lidí z tzv. rizikových profesí budí odpor prakticky na všech stranách od odborů po zaměstnavatele a zároveň se jako i některé další části reformy dočkala zásadních změn na poslední chvíli. A patří k další z částí reformy, kterou bude chtít velmi pravděpodobně opozice po případném úspěchu ve volbách minimálně změnit.

Revoluce na vysokých školách: končí bakalářky, studium se přizpůsobuje AI

Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.

„Tohle není konec DOGE, ale jeho začátek,“ řekl odcházející Musk. Trump: „Děkuji ti, Elone. Dávej na sebe pozor“

Podnikatel Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přinesl kolosální změnu do způsobu, jak se dělají věci ve Washingtonu. Dal k dispozici svůj talent a pracoval neúnavně, ocenil ho Trump na tiskovce u příležitosti Muskova konce v čele úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož cílem je výrazně zredukovat státní správu. Trump v Oválné pracovně, kde po jeho boku stál černě oděný Musk, činnost DOGE označil za nejrozsáhlejší a nejdůležitější reformní program za generace.

Hnutí ANO chce vynulovat důchodovou reformu. Řešení vidí v tom, že „bude líp“

Hnutí ANO už nekličkuje a říká poměrně přímočaře, že vynuluje důchodovou reformu, tedy parametrické změny zavedené nynější vládou ve snaze přiškrtit zadlužení penzijního systému. Nechce rušit vše, ale vše s reálným dopadem ano, tedy růst důchodového věku, zpomalení valorizací i růstu penzí v další dekádě. Řešení pak vidí ve víře, že se dostatečně nastartuje ekonomický růst a zvýší porodnost. Spoléhat se chce hnutí ANO ale i na peníze podnikatelů.

Simulakrum úspor

Předpovědi, jak umělá inteligence (AI) promění celou ekonomiku, zatím kontrastují s tím, jak se většina z nás s umělou inteligencí setkává. Jednoznačně vyznívají zprávy o schopnostech umělé inteligence v programování. Tam skutečně může způsobit revoluci na pracovním trhu. To je ale velice specifický způsob použití, který pro většinu z nás nepokrývá celé spektrum toho, co si představíme pod pojmem inteligence, a stejně tak je to dost ostře vymezený segment pracovního trhu. Umělá inteligence zjevně snížila náklady investičních podvodů, při jakých přicházejí o úspory senioři.

Prostě doufáme, že nějaká elektřina bude

Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z FEL ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.

Místo éry energetického blahobytu, přichází éra zodpovědnosti, říká Tošovský

Česko bude pomalu přecházet z éry energetického blahobytu do éry energetické zodpovědnosti. Myslí si to alespoň Vladimir Tošovský, šéf Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností. Česko totiž v následujících letech čeká jedna z největších tarifních reforem v historii. Zatímco v současnosti tarify reflektují dvě sazby nízkého a vysokého proudu a k čemu je elektřina využívána, nový systém se chce podle Tošovského více zapojit do spotřeby a plánování samotného zákazníka, aby na síť přispíval tak, jak ji zatěžuje.