Na některé uživatele sociálních dávek čeká s reformou řada překvapení. Jejím motivem má být to, že kdo se snaží, dostane více, kdo se nesnaží, naopak zapláče. K získání všech složek tzv. superdávky se však musí zapojit úplně všichni. Složitý systém nynějšího výpočtu totiž zavádí nová pravidla, která se týkají členů domácnosti napříč generacemi a mohou vést k výraznému snížení dávek i v případě, že je neplní například jen jeden z příbuzných žijící na stejné adrese. Reforma sociálních dávek má totiž podle ministerstva práce nikoliv šetřit výdaje, ale začít vytvářet určitý motivační tlak na některé jejich uživatele.

Reforma sociálních dávek začala platit od 1. října, až do dubna však platí přechodné období, v němž zatím noví i stávající uživatelé žádají o přechod na novou superdávku. V té se však bude posuzovat řada věcí, na kterou žadatelé o dávky nejsou dosud vůbec zvyklí. Kromě toho, že si úřady posvítí na majetek a úspory lidí, bude je zajímat také to, jak po určitých stránkách celá domácnost žije. I to pak ovlivní, zda rodina dosáhne na maximální výši dávky či nikoliv.

Tzv. superdávka se totiž skládá ze čtyř částí, které jsou i vzájemně propojené. Jde o složku na bydlení, složku na živobytí a dva tzv. bonusy, tedy bonus za práci a na dítě. Složka na bydlení vychází v podstatě z nynějšího populárního příspěvku na bydlení. „Pomáhá s náklady na bydlení (nájem, energie, služby atd.). Pro nárok je potřeba mít právní titul k bydlení (např. nájemní smlouvu, vlastnický list) a náklady na bydlení musí být vyšší než 30 % příjmů domácnosti,“ popisuje ministerstvo práce. Nárok na složku na živobytí pak vzniká, pokud má domácnost příjmy nižší než 1,43násobek částky životního minima domácnosti.

Složitější je to pak s bonusy. Ty totiž obsahují zmiňované motivační prvky. Mohou tak celkovou výši dávky výrazně navýšit, ale také velmi snadno snížit. Stačí přitom, aby se do snahy v rámci domácnosti nezapojil i pouze jediný člen. To se týká zejména bonusu na dítě. „Nárok má domácnost, kde je nezaopatřené dítě a příjem domácnosti není vyšší než čtyřnásobek životního minima domácnosti. Dospělí členové (kromě zranitelných osob) musí být pracovně aktivní a dítě musí plnit povinnou školní docházku,“ popisuje ministerstvo práce. To tak znamená, že pokud nejde o zranitelnou osobu, tedy například důchodce, ženu na mateřské či nezaopatřené dítě, musí každý dospělý člen rodiny pracovat či být přihlášený na úřadě práce a aktivně práci hledat. A stejně tak je nutné, aby školou povinné děti plnily školní docházku.

Novinkou pak bude také majetkový test. Rodina tak musí doložit, že její úspory či nemovitosti nepřesahují nárok na superdávku. „Domácnost může vlastnit jednu stavbu pro bydlení, ve které bydlí, a případně druhou stavbu (například chatu). Druhou nemovitost lze od podání žádosti vlastnit pouze omezenou dobu. Pokud domácnost vlastní více než dvě nemovitosti, nárok na superdávku zaniká,“ upřesňuje ministerstvo. Počet automobilů může odpovídat počtu dospělých členů domácnosti, nepočítají se motorky, traktory ani automobily vlastněné leasingovou agenturou nebo bankou. Podle počtu členů domácnosti pak majetkový test splní ještě ta domácnost, která má úspory mezi 200 (jednočlenná) a 400 tisíci korun (pěti a vícečlenná domácnost). „Do úspor se nepočítají produkty spoření na stáří, stavební spoření se státním příspěvkem, veřejné sbírky a prostředky z veřejných sbírek,“ dodává ministerstvo.

Pro posouzení nároku jsou pak tak jako dříve zásadní příjmy domácnosti. „Započítávají se téměř všechny pravidelné i jednorázové příjmy členů domácnosti za poslední 3 měsíce před podáním žádosti, například: mzda, plat, odměny z práce, příjmy z podnikání, důchody (starobní, invalidní, vdovský/vdovecký, sirotčí), nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, výživné, příjmy z nájmu, příjmy ze zahraničí obdobného typu. Nezapočítávají se porodné, pohřebné, příspěvek na studium, příjmy z daňově podporovaných produktů spoření na stáří a příjmy z veřejných sbírek, náhradní výživné. Jako příjmy se nezapočítávají také dávky rušené při přechodu na superdávku - příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí,“ uvádí resort práce.