Tag: Ústavní soud

Články k tagu

Střelba na fakultě v Praze nebyla teroristickým útokem, potvrdil Ústavní soud

Střelbu na filozofické fakultě v Praze nebylo možné za dané důkazní situace kvalifikovat jako teroristický útok, potvrdil Ústavní soud (ÚS). Odmítl stížnost otce jedné z obětí, který nesouhlasil s tím, že policie čin kvalifikovala jako vraždu, a nikoliv jako terorismus. Usnesení je dostupné v databázi soudu. Střelba měla být podle otce kvalifikovaná jako teroristický útok ze symbolických i preventivních důvodů.

Dobré využití ústavního soudce

Ze všech větví moci, jež vymezuje ústava, je myslím nejméně chápána moc soudní. Moc výkonná je jasná. Vždy tu byla a je nějaká „vrchnost“, která rozhoduje a nařizuje. Diktatura, stát oholený na minimum, je v podstatě moc výkonná. Moc zákonodárná je také ještě jasná. Parlament je, ať už v dobrém, nebo ve zlém, dobře viditelný, lidi chápou, že ho volí a že je tam vládní většina a opozice. Snad až překvapivě dobře je chápána centrální banka, snad proto, že lidi intuitivně chápou, že politici, kterým nevěří, by mohli měnu zničit. A naši centrální bankéři svým vystupováním dávají najevo, že nejsou politici.

Do důchodu v 67 letech. Reforma finálně platí: jak se to dotkne penzí

Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.

Ústavní soud zamítl návrh ANO na zrušení důchodové reformy

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

Zvyšování důchodového věku může skončit dříve, než začne platit. Rozhodnutí padne za pár dní

Zrušit celý hlavní balík důchodové reformy, nebo alespoň dílčí části jako zcela zásadní odklad věku pro odchod do penze. O to usiluje ve své už několikáté stížnosti k Ústavnímu soudu opoziční hnutí ANO. Na rozdíl od předchozí stížnosti, kde se na stanovisko soudu čekalo rok a půl, vynesou ústavní soudci verdikt už po třech měsících od podání stížnosti. Ta míří mimo jiné také na kontroverzní úpravu předčasného důchodu pro tzv. rizikové profese.

Je velmi nebezpečné hovořit o selhání státu a justice kvůli jednomu rozhodnutí, míní šéf Ústavního soudu Baxa

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa pokládá za nebezpečné hovořit o selhání státu nebo justice na základě jednoho rozhodnutí nebo toho, že se někomu takové rozhodnutí nelíbí. Řekl to v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize. Politická a právní kultura se podle Baxy zhoršuje a ve veřejném prostoru padají stále silnější výroky. Řekl také, že pokud si někdo myslí, že ústavní soudci nebo soudci správních nebo jiných soudů někomu fandí, je to omyl.

Gumový paragraf o „cizí moci“ děsí právníky. Padne na novináře i aktivisty, apelují na Ústavní soud

Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc znovu rozvířil veřejnou debatu. Trojice významných nevládních organizací – Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost – podala k Ústavnímu soudu společné stanovisko, v němž žádá zrušení této právní úpravy. Podle nich je nově zavedený trestný čin vágní, nebezpečný a ohrožuje samotné základy svobody projevu a právní jistoty v demokratickém státě.

Má i Česko hájit ústavu proti Bruselu? Verdikt z Varšavy vyvolal vlnu emocí

Rozhodnutí polského Ústavního soudu z 10. června, které označilo určitý výklad unijního práva za protiústavní, znovu rozvířilo debatu o rozdělení pravomocí mezi Bruselem a členskými státy. V centru sporu stojí otázka, kdo smí rozhodovat o energetickém mixu členských států EU – tedy například o podílu uhlí, jádra nebo obnovitelných zdrojů – a zda mají jednotlivé státy právo tato rozhodnutí vetovat. Reakce českých europoslanců na verdikt jsou výrazné a rozdělené.

ANO chce dát emisní povolenky k Ústavnímu soudu

Opoziční hnutí ANO zvažuje, že se kvůli emisním povolenkám pro dopravu a vytápění domácností obrátí na Ústavní soud. Uvedl to Karel Havlíček. Podle aktuálních plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit, platit od roku 2027. Místopředseda hnutí Karel Havlíček pro týdeník Echo uvedl, že hnutí půjde do střetu s Evropskou komisí. Vláda Petra Fialy (ODS) dříve avizovala snahu odložit zavedení nových emisních povolenek.

ANO neuspělo u Ústavního soudu. Ten potvrdil přísnější podmínky předčasných důchodů

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem (ÚS) novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci. Ani vystoupení přednostních řečníků nejsou časově neomezitelná, plyne z nálezu. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů.

Ústavní soud může zarazit penzijní reformu v základech. Rozhodne o opatření za desítky miliard

Ústavní soud po roce a půl rozhodne o jednom ze základních pilířů vládní důchodové reformy. Zejména přitvrzení pravidel pro odchod do předčasného důchodu vzbudilo kontroverze už při schvalování, kdy do procesu rázně vstoupil prezident Petr Pavel. Zároveň druhá část opatření, tedy snížení pravidelných valorizací penzí, patří ke trojici nejsilnějších opatření reformy z hlediska přiškrcení výdajů. Stanovisko k návrhu, kterým novelu napadli poslanci hnutí ANO, soudci veřejně vyhlásí už ve středu.

Polské právo je víc než EU. O Green Dealu si rozhodneme sami, prohlásil Ústavní soud

Polský Ústavní soud vydal minulý týden zásadní rozhodnutí, které staví polskou ústavu nad část unijního práva v oblasti energetické politiky. Vyhověl tak stížnosti skupiny poslanců, podle nichž Evropská unie překročila své kompetence, když bez souhlasu Polska rozhodovala o klimatických opatřeních, která výrazně ovlivňují národní energetický mix – například o Green Dealu.

Česko ukřivdilo občanovi, který se cítí jako bezpohlavní, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl ve sporu proti České republice, v němž se občan, který se cítí bezpohlavní, domáhal změny rodného čísla. K tomu však úřady nepřistoupily a případ původně doputoval až k Ústavnímu soudu. Ten konstatoval, že se v Česku lidé dělí na muže a ženy, počítá s tím i právní řád a rozdělení může být důležité pro plnění funkcí státu. ECHR dal v jednom z bodů stěžovateli naopak za pravdu.

Upřela vláda lidem právo odejít dříve do penze? Ústavní soud se po roce a půl vyjádří

Přitvrzení maximální doby pro odchod do předčasné penze i přiškrcení valorizací důchodů napadlo hnutí ANO u Ústavního soudu už v listopadu 2023. Dlouho očekávané stanovisko k jedné ze zásadních částí vládní penzijní reformy by měli ústavní soudci sdělit na veřejném vyhlášení nálezu příští středu, vyplývá z informací na webu Ústavního soudu. Novela, na kterou stížnost míří, už od října předminulého roku zpomaluje valorizace a zpřísňuje podmínky předčasné penze.

Dívka označila za diskriminaci, že nesmí v 17 letech volit. Ústavní soud její stížnost odmítl

Dívka, která chtěla volit, přestože jí ještě nebylo 18 let, neuspěla s ústavní stížností. Usilovala o zápis do seznamu voličů a navrhla také zrušit části volebních zákonů, které podmínku 18 let pro aktivní volební právo stanovují. Ústavní soud (ÚS) stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Zdůraznil, že určení věkové podmínky pro výkon volebního práva je v pravomoci zákonodárce a ústavodárce, tedy parlamentu, a je standardem i v jiných zemích, ačkoliv někde, třeba v Rakousku, mohou volit už šestnáctiletí.

ÚS rozhodne přednostně: Pavel zpochybnil smlouvu ČR s Vatikánem, vláda ji hájí

Smlouva mezi Českem a Vatikánem je podle prezidenta Petra Pavla v rozporu s ústavním pořádkem, naopak vláda a Česká biskupská konference smlouvu hájí. Plyne to z vyjádření, která obdržel Ústavní soud (ÚS) a nyní je zveřejnil na webu. Poslouží jako podklad v řízení, které iniciovala skupina senátorů. Soud se musí vyjádřit k souladu smlouvy s ústavním pořádkem, na žádost vlády to udělá přednostně. Senátoři se obávají, že smlouva je jednostranná a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi.

Ústavní soud vyhověl stížnosti sázkových firem, šetření ÚOHS nepřiměřeně zasáhl do jeho práv

Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti sázkových společností Tipsport, Tipsport.net a Chance. Firmy zpochybnily ústavnost takzvaného místního šetření, které v jejich prostorách provedl antimonopolní úřad. Podle sázkových společností k tomu úřad neměl dostatečně silné důvody. "Místní šetření jako celek bylo nezákonné a představovalo nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv," stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna. Reakci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ČTK shání.

„Není v souladu s ústavou“. Prezident Pavel se vymezil vůči smlouvě s Vatikánem

Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát, není podle prezidenta Petra Pavla v souladu s ústavou a zavádí privilegované postavení katolické církve. Pavel to uvedl ve vyjádření pro Ústavní soud. Informoval o tom ve středu Deník N. Na Ústavní soud se kvůli smlouvě v březnu obrátila skupina senátorů, kteří chtějí posoudit, zda je smlouva lidskoprávní. K její platnosti je ještě potřeba právě podpis prezidenta.

„Donebevolající rozhodnutí“. Žena nahlásila znásilnění při BDSM sexu. Ústavní soud vrací případ žalobcům

Policisté a státní zástupci nezajistili účinné vyšetřování nahlášeného znásilnění. Jejich závěry jsou v extrémním rozporu s obsahem spisu, řekl Ústavní soud (ÚS), který vyhověl stížnosti oznamovatelky znásilnění. Událostí, která se odehrála na vypůjčené chatě na Táborsku, se znovu musí zabývat jihočeští státní zástupci. Advokátka Tereza Otavová nález považuje za velkou satisfakci pro ženu, která se podle svých slov stala obětí znásilnění.

Poslanci ANO neuspěli u soudu s námitkami ke snížené podpoře stavebního spoření

Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z 2000 na 1000 korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv

Ústavní soud může před volbami shodit „bombu“ do reformy penzí. Rozhoduje už rok a půl

Upřela vláda lidem právo odejít dříve do důchodu? To je zjednodušeně otázka, kterou už téměř rok a půl řeší Ústavní soud. Ten hnutí ANO zásobuje stížnostmi na prakticky všechny aspekty důchodové reformy, naposledy v březnu podalo stížnost na její hlavní „balík“. Už od konce roku 2023 však soud řeší stížnost na jednu z prvních změn, která tomu předcházela. Jde o zkrácení možnosti odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky. Už v době schvalování vyvolala novela kontroverze, mimo jiné i kvůli úpravě systému valorizací.

Feri čelí dalšímu obvinění ze znásilnění. Ústavní soud zasáhl v případu 17leté dívky

Policie před dvěma týdny znovu začala stíhat Dominika Feriho. Čelí novému obvinění ze znásilnění. V případě prokázání viny hrozí bývalému poslanci TOP 09 dva až deset let vězení. Kauza se týká dřívějšího svědectví tehdy sedmnáctileté dívky, jejíž stížnosti proti policejnímu odložení věci loni vyhověl Ústavní soud. Vystudovaný právník Feri si momentálně odpykává tříleté vězení za znásilnění dvou jiných dívek, z toho jedné nezletilé, a další pokus o znásilnění. Vinu od počátku odmítá.

Podmínkou za opakované znásilňování Aničky porušil Krajský soud práva oběti, uvádí Ústavní soud

Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. Pro budoucnost nález zdůraznil, že pokud soudy ukládají podmíněný trest za sexuální trestnou činnost, musí to důkladně odůvodnit, aby nepodrývaly preventivní funkci trestu.

Katalyzované manželství. Zavede Ústavní soud stejnopohlavní manželství?

Pavlův Ústavní soud je sice na samém počátku své existence, ale už má na pažbě dva významné zářezy: zrušil nejen Lex Babiš II, ale v dubnu minulého roku také prohlásil za protiústavní právní úpravu podmiňující úřední změnu pohlaví chirurgickým zákrokem a sterilizací. Význam rozhodnutí není dán pouze jeho společenským dopadem. Ústavní soud v něm také pro sebe vyčetl novou v Ústavě výslovně nezmíněnou úlohu „katalyzovat demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční“,

„Pohádky mají Kazisvěta, penzijní reforma Schillerovou.” Vláda se zlobí kvůli návrhu k ÚS

Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené vládní důchodové reformy. Text napadá především „kontinuální porušování jednacího řádu Sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice“. Vládní koalice hnutí ANO kritizuje s tím, že opozice měla mnoho možností se do práce na důchodové reformě zapojit. Poslanec Jan Skopeček (ODS) přirovnal Schillerovou k pohádkovému králi Kazisvětovi.

Hnutí ANO napadlo u Ústavního soudu vládní důchodovou reformu

Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová dnes podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení loni schválené vládní důchodové reformy. ČTK to sdělil mluvčí ANO Martin Vodička. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu Sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice, uvedlo ANO. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška.

„Kardinální význam svobody projevu“. Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká, míní ÚS.

Kdo je proti EU, nemá právo žít

Rumunská politická tragédie pokračuje. Jak známo, zakázala v minulých dnech tamní centrální volební komise účast favoritovi prezidentských voleb Călinu Georgescovi, který možná porušil a možná neporušil pravidla volební kampaně, který je ale určitě populista, euroskeptik a NATO-skeptik. I u nás vznikla debata o tom, jestli trochu jiný pohled na zahraniční politiku, než jaký vyznává dosavadní establishment v Bukurešti, mohl být hlavním důvodem pro vyloučení Georgesca. I eurooptimistům a NATO-optimistům, kteří jsou upřímnými demokraty, se taková varianta jeví příliš divoká a nepravděpodobná.