Tag: Ústavní soud

Články k tagu

Ke změně pohlaví v záznamech je třeba operace, řekl Ústavní soud

Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví, vyplývá z nálezu, který ve čtvrtek zveřejnil Ústavní soud. Zamítl návrh pisatele na zrušení několika pasáží občanského zákoníku a zákonů o specifických zdravotních službách a evidenci obyvatel. Návrh podle soudu není důvodný. Pokud by Ústavní soud návrhu vyhověl, byla by podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové otevřena cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. Šlo by o velkou společenskou změnu.

Vakcinace brzo vyvane, nemůžeme ji nařizovat. Senátoři ženou k soudu povinné očkování

Návrh k Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení části vyhlášky o povinném očkování podepsalo 14 senátorů. Nařízené očkování seniorů a vybraných profesních skupin je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, vedlo by k nucenému odchodu části lidí z jejich zaměstnání, uvedli dnes předkladatelé návrhu. Vyhlášku s účinností od začátku března schválila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), současný kabinet Petra Fialy (ODS) má šanci to změnit ještě před rozhodnutím Ústavního soudu, k čemuž ho signatáři návrhu vyzvali.

Povinné očkování bude řešit Ústavní soud. Stížnost podají senátoři

Skupina senátorů v čele s Jiřím Růžičkou z klubu STAN se rozhodla podat ústavní stížnost na vyhlášku o povinném očkování, které se bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla zavést od března 2022 pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Místopředseda Senátu Růžička to oznámil na twitteru. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory.

Pandemický zákon obstál u Ústavního soudu. Zrušil jen část o náhradě škod

Pandemický zákon jako celek před Ústavním soudem obstál. Při rozhodování o návrhu skupiny 22 senátorů za STAN, Piráty a ODS Ústavní soud pouze zrušil část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Škoda musí být prokazatelná a podnikatel musí prokázat, že jí nebylo možné zabránit.

Co nejrychlejší nástup nové vlády – nejvyšší priorita

Nový kabinet se musí ujmout moci. A Ústavní soud mezitím musí konat svou práci a rozhodnout léta se vlekoucí spor o prezidentskou pravomoc zasahovat do podoby vlády. Pokud soudci řeknou, že prezident toto právo nemá, Jan Lipavský se stane ministrem zahraničí. Pokud rozhodnou, že tuto pravomoc má, bude se premiér muset s prezidentem dohodnout jinak.

Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření, rozhodl Ústavní soud v Budapešti

Maďarsko má právo uplatňovat svá vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel, rozhodl dnes podle agentury Reuters maďarský ústavní soud. Zároveň uvedl, že pokud jde o postoj vlády k migraci, nezkoumal otázku, zda unijní právo má přednost před právem maďarským. Maďarský soud zvažoval podnět vlády premiéra Viktora Orbána, podaný v souvislosti s jedním rozhodnutím Soudního dvora EU.

Štrougalovi znovu hrozí soud za střelbu do lidí na československých hranicích

Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení. Ústavní soud (ÚS) zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu.

Každá generace má svou představu svobody

Patří ke stěžejním tvůrcům tradice českého ústavního soudu položené v 90. letech. Jako veterána posledních 32 českých a československých let se svobodou se Pavla Holländera ptáme na to, jestli se boj za svobodu za tu dobu nepřesunul do jiných poloh. Po revoluci coby renomovaný právník a federalista pomáhal Václavu Havlovi hledat kompromis, který by umožnil zachovat federaci, po jejím rozpadu zůstal v české části. V letech 1993–2003 byl výrazným soudcem ÚS v Brně.

Bartošek: Případný spor se Zemanem o ministra by mohl skončit u ÚS

Vláda by se podle místopředsedy Sněmovny za KDU-ČSL Jana Bartoška (KDU-ČSL) měla obrátit na Ústavní soud s kompetenční žalobou, kdyby prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat některého ministra bez vážného důvodu. Bartošek to dnes uvedl v pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. Reagoval tak na informace o tom, že prezident má vážné výhrady k jednomu z kandidátů na členy budoucí vlády ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Kvůli jmenování vlády je na místě změna Ústavy, soudí ústavní právník Wintr

Přes jméno jednoho ministra ve vládě Petra Fialy nejede vlak, budu ho vetovat, ohlásil prezident Miloš Zeman. Jméno hlava státu neprozradila, aby ale Zeman nemusel vetovat návrh celé vlády, navrhne prý Fialovi, aby post dočasně řídil sám, nebo na něj dosadil jiného kandidáta. Prezident ale takovým vetem podle ústavního právníka Jana Wintra vůbec nedisponuje. V rozhovoru deníku Echo24 se nechal slyšet, že Zeman navržené ministry jmenovat musí a že je kvůli prezidentově otálení na místě i změna Ústavy.

Namísto doživotí volnost. Tempel viněný z dvojnásobné vraždy je pravomocně osvobozený

Pražský vrchní soud dnes pravomocně osvobodil Roberta Tempela viněného z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku. Odvolací senát potvrdil rozsudek plzeňského soudu z roku 2007 a zamítl odvolání státní zástupkyně. Odsuzující verdikty, které následně poslaly muže na doživotí do vězení, zrušil letos v červenci Ústavní soud. Tempel vinu roky odmítá. Muž ale nadále zůstává ve vězení, kde strávil již zhruba 20 let.

Proč EU straší polexitem

Zatímco Česká republika prožívala volební víkend, mezi Varšavou a Bruselem vypukla nejnovější horká krize. Mluví se o legalistickém „polexitu“, lítají varování o skutečném odchodu Polska z EU, ve velkých polských městech proti tomu proběhly desetitisícové demonstrace. Evropská komise vyhrožuje tvrdými postihy. Jádro sporu leží v otázce, kdo má přednost. Polská ústava, nebo evropské právo? Kontroverze začala kvůli změnám v polské justici.

Spor Kiwi s Ryanairem se dostal k Ústavnímu soudu. Ten se zastal prodejce letenek

Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl prodejci letenek Kiwi.com a zrušil předběžné opatření vydané na podnět Ryanairu. Irská nízkonákladová letecká společnost chtěla, aby prodejce změnil některé své postupy. Šlo konkrétně o způsob informování o podmínkách odbavení před lety Ryanairu a také o to, že Kiwi údajně nepředává dopravci kontakty na klienty. Předběžné opatření podle ÚS zasáhlo do svobody projevu, práva na podnikání a práva na soudní ochranu.

Velekněží a uprchlíci

Ústavní soud zrušil rozhodnutí nižších soudů, díky nimž bylo s iráckým uprchlíkem nejasného věku zacházeno jako se zletilým. Je mu něco mezi 16 a 19 lety, postupně uváděl dvě data narození a dvě jména, pak se vynořila (neznámo odkud) i kopie rodného listu, ale špatně čitelná. V nálezu (II. ÚS 482/21) mimo jiné čteme o psychologickém posudku, který na něj nechala vypracovat Organizace pro pomoc uprchlíkům: „Adoptivní matka stěžovatele se mu posmívala kvůli jeho ztížené schopnosti mluvit a učit se."

Množství „větší než malé“ už neplatí. Termín narazil u Ústavního soudu

Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, podle které vláda stanovovala, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky a určovala jejich trestné množství. Týká se to například marihuany. Okresní soud v Chrudimi jako navrhovatel v paragrafech trestního zákoníku týkajících se drog poukazoval na slovní spojení „větší než malé“, které zákoník opakovaně používá pro bližší určení množství drog, za něž hrozí trest. Podle chrudimského soudu to ale nestačí. O návrhu rozhodovalo plénum všech 15 soudců a soudkyň.

„Stát se za protiústavní kroky neomluvil, obchodníci už jednají o odškodnění“

Vláda Andreje Babiše se dosud za své protiústavní kroky neomluvila, ani nenavrhla adekvátní odškodnění. Přitom ke kompenzacím byli ministři Babišova kabinetu vyzýváni Svazem obchodu a cestovního ruchu hned poté, co Ústavní soud minulé pondělí shodil zákaz uzavření maloobchodu a služeb. Šéf svazu Tomáš Prouza pro deník Echo24 uvedl, že obchodníci se už nyní spojují a připravují další právní kroky.

Volebních krajů 14, ale i jen jeden. Vláda schválila dvě varianty zákona

Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.

Opatření o zavřených obchodech budeme muset upravit, říká Hamáček

Vláda bude muset upravit své opatření o omezení maloobchodu v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, sdělil v pondělí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zjišťuje faktické dopady nálezu. ÚS zrušil část usnesení vlády s omezeními maloobchodu a služeb. Vláda podle soudu dostatečně nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud zrušil část usnesení zakazující maloobchodní prodej a poskytování služeb

Ústavní soud zasáhl do části vyhlášených vládních restrikcí, kdy ruší omezení u maloobchodu a služeb. Soud totiž vyhověl žádosti skupiny senátorů, kteří poukazovali na diskriminaci obchodníků. Podle Ústavního soudu byl zákaz nedostatečně odůvodněný. Potvrdily se tak informace deníku Echo24, který o kroku Ústavního soudu před vyhlášením nálezu informoval. Více jsme psali zde.

Otevření obchodů po zásahu Ústavního soudu přinese vlnu žádostí o odškodnění

Zásah Ústavního soudu do zavření maloobchodu přinese vlnu žádostí o odškodnění. Přesvědčeni jsou o tom zástupci podnikatelů, kteří musejí mít z důvodu vládních restrikcí uzavřené provozy. Zatím více jak šest stovek firem žádá stát o náhradu škody za téměř 10 miliard korun. Další se ale po pondělním vyhlášení nálezu Ústavního soudu, o kterém píšeme zde, mohou přidat.

35 senátorů žádá u Ústavního soudu přezkum vyhlášení nouzového stavu

Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou, oznámili v pátek autoři stížnosti. Nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí Sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.

„Stát nesmí bránit Čechům v návratu domů.“ Senátorka dá povinný test k soudu

Současné přísné podmínky pro návrat občanů České republiky zpět do země jsou protiústavní a mají co nejdříve skončit. Tvrdí to senátorka Jitka Chalánková, která se chystá opatření ministerstva zdravotnictví napadnout jak u Ústavního soudu, tak u Městského soudu v Praze. Podle ní se množí případy, kdy lidé v zahraničí nejsou puštěni do letadla kvůli tomu, že nemají negativní test na koronavirus. Tento postup je ale v rozporu s ústavou, kdy nesmí být bráněno jakémukoliv občanovi návrat do vlasti, upozorňuje senátorka Chalánková.

Zeman kritizoval Ústavní soud za údajnou destabilizaci společnosti

Prezident Miloš Zeman se znovu opřel do Ústavního soudu kvůli nedávné změně volebního zákona, a to při příležitosti jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu ČR Petra Šuka. Ústavní soud podle jeho slov destabilizoval politickou a společenskou situaci v České republice. Zeman zřejmě reagoval na verdikt soudu před dvěma týdny, který zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva, škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů.

„Nouzový stav je protiústavní.“ Babišův tah kritizuje i advokátní komora

Vláda Andreje Babiše postupuje jednoznačně protiústavně a vytváří tím ústavní krizi. Pro Echo24 to řekl právník a pirátský odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Ten také upozorňuje, že první na tahu je nyní Poslanecká sněmovna a až případně poté aktivita senátorů, kteří napadnou nouzový stav u Ústavního soudu. Proti postupu Babišova kabinetu se ohradila také Česká advokátní komora, podle které dochází k ignorování zákonodárné moci jako kontrolního mechanismu.

Babišův tah hejtmany

Včerejší dohoda vlády s Asociací hejtmanů má dvě roviny, které je třeba držet od sebe. První je ústavní, respektive týká se věčné otázky dělby moci v parlamentním režimu. Druhá je věcná: co hejtmani od vlády za svou ochotu hodit vládě lano dostali? Nejprve ústavní rovina: vláda se tváří, že prodlužovat nouzový stav na žádost hejtmanů podle krizového zákona je ta nejnormálnější věc na světě. Parlamentní opozice ji upozorňuje, že to je obcházení ústavy, nejlépe z pera předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

Babišova vláda stále nemá vyhráno. Nouzový stav bude zřejmě prověřovat Ústavní soud

Předseda vlády Andrej Babiš stále nemá vyhráno, i když jeho vláda znovu zavedla nouzový stav na poslední možnou chvíli. Senátoři totiž chtěli vyhlášení nouzového stavu napadnout u Ústavního soudu ještě předtím, než se k němu stačila vyjádřit Poslanecká sněmovna v minulém týdnu. Na nově vyhlášený nouzový stav se ale přesto zástupci horní komory chystají. Poslední slovo tak bude mít zřejmě Ústavní soud, který v příštím týdnu shodí vládě zavření maloobchodu. Více jsme psali zde.

Obchody budou muset otevřít. Ústavní soud shodil vládní zákaz

Ústavní soud citelně zasáhne do vládních restrikcí. Soud totiž podle více zdrojů deníku Echo24 rozhodl o tom, že vyhoví ústavní stížnosti na diskriminaci maloobchodů. V současné době se k věci píše nález. V praxi by to znamenalo, že se po vyhlášení nálezu maloobchody musí otevřít. Ústavní soud vládní zákaz zrušil kvůli tomu, že nebyl dostatečně odůvodněný.

Volební rozbuška

Když Ústavní soud České republiky první únorový týden odjistil politickou rozbušku zrušením podstatných částí volebního zákona, rozjela se po letech znovu v další repríze velká debata, jestli se soudci stále drží ve své roli strážců ústavy, nebo se dostali za hranu zásahů do politiky, kterou nepřípustně ovlivňují. Opět se spustila diskuse o soudcokracii.

Rychetský poděkoval za podporu, komentáře na adresu Zemana se zdržel

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době kampaně.

Proč by se voliči z Karlovarska neměli počítat?

Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.