Tag: Ústavní soud

Články k tagu

„Kardinální význam svobody projevu“. Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká, míní ÚS.

Kdo je proti EU, nemá právo žít

Rumunská politická tragédie pokračuje. Jak známo, zakázala v minulých dnech tamní centrální volební komise účast favoritovi prezidentských voleb Călinu Georgescovi, který možná porušil a možná neporušil pravidla volební kampaně, který je ale určitě populista, euroskeptik a NATO-skeptik. I u nás vznikla debata o tom, jestli trochu jiný pohled na zahraniční politiku, než jaký vyznává dosavadní establishment v Bukurešti, mohl být hlavním důvodem pro vyloučení Georgesca. I eurooptimistům a NATO-optimistům, kteří jsou upřímnými demokraty, se taková varianta jeví příliš divoká a nepravděpodobná.

Babiš se musí omluvit Kalouskovi za výrok, že „zabil lidi cez padáky.“ Potvrdil to Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu, na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a "zabil lidi cez padáky". Z nálezu plyne, že i pro politiky ve Sněmovně platí určité limity svobody projevu.

Tečka za „zabíjením lidí cez padáky“. Ústavní soud rozhodne o Babišově omluvě Kalouskovi

Ústavní soud příští týden rozhodne v případu omluvy šéfa hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše tehdejšímu politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Ústavní soud přezkoumával rozsudek Nejvyššího soudu, na jehož základě se Andrej Babiš musel omluvit za výroky o Kalouskově působení na ministerstvu obrany. Babiš podal v předminulém roce stížnost, Ústavní soud má veřejně vyhlásit nález ve čtvrtek dopoledne.

Skupina senátorů se kvůli smlouvě s Vatikánem obrátila na Ústavní soud

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ve čtvrtek ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát. K platnosti je třeba ještě podpis prezidenta. Senátoři chtějí posoudit, zda je smlouva v souladu s českou ústavou. Na síti X to dnes oznámil senátor Václav Láska (SEN 21). Ústavní soud by podle něj měl rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku.

Paskvil, který musí pryč. Senátoři ANO podpořili ústavní stížnost na nový trestný čin o „cizí moci“

Kontroverzní ustanovení trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc bude čelit ústavnímu přezkumu. Skupina senátorů v čele s Michaelem Canovem (SLK) podává podnět k Ústavnímu soudu s cílem paragraf zrušit. Ke stížnosti se nyní připojili také senátoři hnutí ANO. Podle nich je norma nejasná, zneužitelná a neměla být schvalována formou přílepku k tzv. lex Ukrajina. K podání návrhu k Ústavnímu soudu je potřeba alespoň 17 senátorů.

Vrátí ANO penzistům ušlé příspěvky na spoření? Může to narazit, varuje právník

Hnutí ANO se drží v případě důchodových změn stejného vzorce. Poté, co už podruhé v řadě odmítl Ústavní soud zrušit vládní změny týkající se penzistů, slibuje bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jít „klasičtější“ cestou. Pokud se hnutí ANO vrátí do vlády, chce prohlasovat navrácení příspěvku k penzijnímu spoření lidem v důchodovém věku. Podobnému postupu však hrozí, že k Ústavnímu soudu doputuje úplně stejně.

Upřela vláda statisícům důchodců peníze? Citlivou věc rozhodne Ústavní soud

Ústavní soud ve středu dopoledne vyhlásí rozhodnutí, zda by měl či neměl stát dotovat spoření na penzi lidem v důchodu. Právní úpravou vláda škrtla starobním důchodcům státní příspěvek k penzijnímu spoření. Návrh podalo 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová. Soud se podnětem zabýval od loňska. Téměř milion lidí v důchodovém věku dostal v červnu loňského roku svůj poslední státní příspěvek k důchodovému spoření.

Upřela vláda důchodcům peníze neprávem? Ústavní soud už rozhodl

Má stát dotovat spoření na důchod lidem, kteří už sami v důchodu jsou? Úvaha ministerstva financí vzbudila v minulém roce diskuzi a vybudila zároveň i další z řady stížností, kterými se opoziční hnutí ANO snaží rušit prakticky všechny změny týkající se důchodců u Ústavního soudu. Vláda se totiž rozhodla dále nedávat státní příspěvky do třetího pilíře lidem, kteří si stále spoří v důchodovém věku. Jednoduše pro to, že má třetí pilíř sloužit k zabezpečení právě na důchod.

Havlíček: ANO korespondenční volbu u Ústavního soudu nenapadne

Opoziční hnutí ANO nenapadne u Ústavního soudu (ÚS) novelu, díky které budou moci Češi žijící v cizině volit národní i evropské poslance nebo hlavu státu korespondenčně. Serveru Seznam Zprávy to sdělil první místopředseda ANO Karel Havlíček. "Po dohodě s ústavními právníky a vyhodnocení celé situace jsme stížnost nakonec nepodali a nechystáme se k tomu. To, že je to účelovka, ještě neznamená, že to je protiústavní. Pochyby tam sice byly, ale šance by byla minimální," řekl Havlíček Seznam Zprávám.

V 67 do penze? ANO napadne změny v důchodech u Ústavního soudu, oznámila Schillerová

Poslanecký klub opozičního hnutí ANO jednomyslně schválil podání návrhu na zrušení změn v důchodovém systému k Ústavnímu soudu (ÚS). Po úterním jednání klubu o tom informovala jeho předsedkyně Alena Schillerová. Experti hnutí zanalyzovali možné protiústavní aspekty vládní důchodové reformy a procedury jejího přijetí. "Naši experti teď vypracují stížnost a o jejím podání budeme informovat," uvedla Schillerová.

Zemřela někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Podala žalobu na prezidenta Klause kvůli velezradě

Ve věku 76 let zemřela v sobotu významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Na webu o tom informoval Ústavní soud. Wagnerová nikdy nepatřila k lidem "do počtu", během deseti let jako soudkyně u Ústavního soudu například uplatnila ve srovnání s kolegy nejvíce odlišných stanovisek, k nepřehlédnutí byla i jako senátorka.

Změna pohlaví bez operace, ale s lékařským doporučením a od 18 let. Poslanci reagují na Ústavní soud

V Česku by mělo jít změnit úředně pohlaví, bez nutnosti operace. To po politicích svým rozhodnutím požaduje Ústavní soud, který z občanského zákoníku vyškrtl povinnost chirurgického zákroku a to s platností od července 2025. Skupina poslanců z ODS a KDÚ-ČSL tento týden představila novelu, která na rozhodnutí soudu reaguje. Nově by mělo být možné provést změnu pohlaví prohlášením. Ale novela přináší pravidla pro celý proces. Změnu půjde provést pouze dvakrát za život, bude platit povinnost konzultace se sexuologem či psychologem.

Německo si neví rady s agresivním Syřanem, který hází kameny s výkaly na státní budovy

Během pouhých čtyř dnů zaútočil Syřan, kterého policie označuje jako Sakra B., třikrát na vládní budovy v Německu. Ve všech případech byl zadržen policií, ale po zásazích soudů znovu propuštěn. Při posledním útoku hodil na budovu Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe kámen s výkaly. Sakr B. způsobil škody na třech významných institucích. Informuje Bild nebo Die Welt.

Osud prezidenta je prioritou. Jihokorejský soud rozplétá okolnosti stanného práva

V Jižní Koreji se dnes uskutečnilo první veřejné jednání ústavního soudu o návrhu parlamentu odvolat prezidenta Jun Sok-jola z funkce. Soud označil projednání této otázky za svou prioritu, přislíbil, že bude postupovat rychle a další slyšení stanovil na 3. ledna 2025, informovala agentura Reuters. Snahu o odvolání hlavy iniciovaly opoziční strany poté, co Jun Sok-jol 3. prosince šokoval Jihokorejce i svět, když v zemi s 52 miliony obyvatel vyhlásil stanné právo, které vláda po několika hodinách odvolala.

Všechno je naopak

„Kauza Rumunsko“ nabrala o víkendu ostrý zvrat, po němž to vypadá na debakl pátračů po ruském vlivu. Ti se už před nějakou dobou etablovali jako obor a vpád Ruska na Ukrajinu jim dodával auru naléhavosti a byl štítem před rejpaly. Záchranáře taky nekritizujeme, když nás vyprošťují z převráceného auta. Rumunsko je prvním členským státem EU, v němž byly anulovány výsledky voleb poté, co po prvním kole prezidentských voleb šel do vedení protisystémový kandidát, nacionalista Calin Georgescu. Chronologii už jsme tu načrtávali.

Baxova většina rozhodla

V pořadí už čtvrtá sestava Ústavního soudu od vzniku samostatné České republiky zveřejnila mimořádně kontroverzní nález. Týkal se části zákona o střetu zájmů a byl přijat většinou devíti z patnácti soudců Ústavního soudu. Soud tak rozhodl nejtěsnější možnou většinou. Soudci reagovali na stížnost 70 poslanců hnutí ANO, kteří zpochybňovali, co sami označovali jako lex Babiš II. Stručně řečeno, původní zákon (lex Babiš I) o střetu zájmů znemožňoval politikům přímo vlastnit média.

Stačilo! po verdiktu ÚS vyzývá kraj ke zdrženlivosti v rozhodování. Hejtman Půta to odmítá

Koalice Stačilo! vyzvala zastupitelstvo Libereckého kraje ke zdrženlivosti při rozhodování, protože jeho mandát je v tuto chvíli přinejmenším sporný, sdělil mluvčí uskupení a KSČM Roman Roun. Reagoval tak na úterní verdikt Ústavního soudu (ÚS), podle něhož má krajský soud přepočítat hlasy z letošních krajských voleb v pěti okrscích.

Důchody, prolamování bankovního tajemství. Přílepky často nezarazí ani kritika úřadů

Praxe dostat často i zcela zásadní změny do zákonů uprostřed legislativního procesu a vyhnout se tak někdy i jejich zdůvodňování či analýze dopadů patří ke koloritu sněmovny. Jak ukázal i letošní rok, podobná překvapení pak často projdou i přes kritiku, a to i když přichází například od samotných úřadů či změny bez odůvodnění výrazně zasahují do osobních práv.

„Varovný prst“ dopadl. Přijímání zákonů už po verdiktu Ústavního soudu nebude jako dřív

Ústavní soud (ÚS) ve svém ostře sledovaném nálezu zrušil klíčovou část novely zákona o střetu zájmů, známého jako Lex Babiš II, protože ji označil za neústavní přílepek. Rozhodnutí znovu otevřelo debatu o transparentnosti a pravidlech legislativního procesu v parlamentu. Mnozí totiž mají za to, že poslancům skončila doba, kdy si mohli dělat v zásadě, co chtějí.

Oligarchové smí zase vlastnit média, rýpl si Michálek do verdiktu Ústavního soudu

Ústavní soud soud opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval v úterý předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy zvané lex Babiš II, za níž Michálek stál, podle něho není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v Parlamentu prosadit znovu.

Obejít legislativní peklo se nezdařilo. Ústavní soud zrušil Lex Babiš II kvůli přílepku

Podle pléna Ústavního soudu byl pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) neústavním přílepkem, a proto Ústavní soud zrušil podstatnou část zákona zvaného Lex Babiš II o střetu zájmů. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin.

Hřebíky do rakve demokracie

Rumunský ústavní soud rozhodl o nutnosti opakovat první kolo prezidentských voleb. Rozhodl poté, co už výsledky prvního kola potvrdil, a v okamžiku, když už začalo (alespoň mezi krajany) hlasování v kole druhém, ve kterém se měli utkat zástupce antisystémových sil Calin Georgescu a liberálka (nicméně nepocházející ani z jedné ze dvou vládnoucích stran v zemi po roce 1989) Elena Lasconi.

Střet zájmů v novém kabátě. Babiš rozpuštěním svých fondů zamotal právníkům hlavy

Rozhodnutí Andreje Babiše rozpustit své svěřenské fondy, do nichž v roce 2017 vložil akcie Agrofertu a SynBiolu, vyvolává otázky, co bude dál. Přichází totiž ve chvíli, kdy se znovu hovoří o jeho možné kandidatuře do exekutivních funkcí, a kdy se ale současně český právní a politický systém dostává do neprobádaných oblastí.

Dítě při domácím porodu zemřelo. Ústavní soud stížnost matky a duly proti vězení zamítl

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech.

ÚS zamítl žádost o zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku. V neděli bude druhé kolo

Rumunský ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny. Ústavní soud zamítl jako neopodstatněnou žádost o zrušení prvního kola prezidentských voleb.

Hledání rovnováhy

V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.

Upřela vláda lidem právo odejít do důchodu? Na odpověď se čeká už rok

Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.

Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní, schválil Senát

Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Nominaci Řepkové v tajných volbách podpořilo 71 ze 77 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Nynější soudkyně Krajského soudu v Brně Řepková se specializuje na trestní právo. Jako ústavní soudkyně by považovala za osobní výzvu zdrženlivě se při rozhodování držet v limitech ústavního přezkumu.