Poslanecký klub opozičního hnutí ANO jednomyslně schválil podání návrhu na zrušení změn v důchodovém systému k Ústavnímu soudu (ÚS). Po úterním jednání klubu o tom informovala jeho předsedkyně Alena Schillerová. Experti hnutí zanalyzovali možné protiústavní aspekty vládní důchodové reformy a procedury jejího přijetí. "Naši experti teď vypracují stížnost a o jejím podání budeme informovat," uvedla Schillerová.
Ve věku 76 let zemřela v sobotu významná osobnost českého práva a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Na webu o tom informoval Ústavní soud. Wagnerová nikdy nepatřila k lidem "do počtu", během deseti let jako soudkyně u Ústavního soudu například uplatnila ve srovnání s kolegy nejvíce odlišných stanovisek, k nepřehlédnutí byla i jako senátorka.
V Česku by mělo jít změnit úředně pohlaví, bez nutnosti operace. To po politicích svým rozhodnutím požaduje Ústavní soud, který z občanského zákoníku vyškrtl povinnost chirurgického zákroku a to s platností od července 2025. Skupina poslanců z ODS a KDÚ-ČSL tento týden představila novelu, která na rozhodnutí soudu reaguje. Nově by mělo být možné provést změnu pohlaví prohlášením. Ale novela přináší pravidla pro celý proces. Změnu půjde provést pouze dvakrát za život, bude platit povinnost konzultace se sexuologem či psychologem.
Během pouhých čtyř dnů zaútočil Syřan, kterého policie označuje jako Sakra B., třikrát na vládní budovy v Německu. Ve všech případech byl zadržen policií, ale po zásazích soudů znovu propuštěn. Při posledním útoku hodil na budovu Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe kámen s výkaly. Sakr B. způsobil škody na třech významných institucích. Informuje Bild nebo Die Welt.
V Jižní Koreji se dnes uskutečnilo první veřejné jednání ústavního soudu o návrhu parlamentu odvolat prezidenta Jun Sok-jola z funkce. Soud označil projednání této otázky za svou prioritu, přislíbil, že bude postupovat rychle a další slyšení stanovil na 3. ledna 2025, informovala agentura Reuters. Snahu o odvolání hlavy iniciovaly opoziční strany poté, co Jun Sok-jol 3. prosince šokoval Jihokorejce i svět, když v zemi s 52 miliony obyvatel vyhlásil stanné právo, které vláda po několika hodinách odvolala.
„Kauza Rumunsko“ nabrala o víkendu ostrý zvrat, po němž to vypadá na debakl pátračů po ruském vlivu. Ti se už před nějakou dobou etablovali jako obor a vpád Ruska na Ukrajinu jim dodával auru naléhavosti a byl štítem před rejpaly. Záchranáře taky nekritizujeme, když nás vyprošťují z převráceného auta. Rumunsko je prvním členským státem EU, v němž byly anulovány výsledky voleb poté, co po prvním kole prezidentských voleb šel do vedení protisystémový kandidát, nacionalista Calin Georgescu. Chronologii už jsme tu načrtávali.
V pořadí už čtvrtá sestava Ústavního soudu od vzniku samostatné České republiky zveřejnila mimořádně kontroverzní nález. Týkal se části zákona o střetu zájmů a byl přijat většinou devíti z patnácti soudců Ústavního soudu. Soud tak rozhodl nejtěsnější možnou většinou. Soudci reagovali na stížnost 70 poslanců hnutí ANO, kteří zpochybňovali, co sami označovali jako lex Babiš II. Stručně řečeno, původní zákon (lex Babiš I) o střetu zájmů znemožňoval politikům přímo vlastnit média.
Děti by neměly být zatahovány do soudních sporů, které mohou se stejným úspěchem vést jejich rodiče, plyne z dnešního nálezu Ústavního soudu (ÚS). České soudy nedaly souhlas s tím, aby matka podala za nezletilou dceru žalobu na nemocnici kvůli uvádění dítěte do narkózy bez přítomnosti rodičů.
Koalice Stačilo! vyzvala zastupitelstvo Libereckého kraje ke zdrženlivosti při rozhodování, protože jeho mandát je v tuto chvíli přinejmenším sporný, sdělil mluvčí uskupení a KSČM Roman Roun. Reagoval tak na úterní verdikt Ústavního soudu (ÚS), podle něhož má krajský soud přepočítat hlasy z letošních krajských voleb v pěti okrscích.
Praxe dostat často i zcela zásadní změny do zákonů uprostřed legislativního procesu a vyhnout se tak někdy i jejich zdůvodňování či analýze dopadů patří ke koloritu sněmovny. Jak ukázal i letošní rok, podobná překvapení pak často projdou i přes kritiku, a to i když přichází například od samotných úřadů či změny bez odůvodnění výrazně zasahují do osobních práv.
Ústavní soud (ÚS) ve svém ostře sledovaném nálezu zrušil klíčovou část novely zákona o střetu zájmů, známého jako Lex Babiš II, protože ji označil za neústavní přílepek. Rozhodnutí znovu otevřelo debatu o transparentnosti a pravidlech legislativního procesu v parlamentu. Mnozí totiž mají za to, že poslancům skončila doba, kdy si mohli dělat v zásadě, co chtějí.
Ústavní soud soud opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval v úterý předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy zvané lex Babiš II, za níž Michálek stál, podle něho není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v Parlamentu prosadit znovu.
Podle pléna Ústavního soudu byl pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) neústavním přílepkem, a proto Ústavní soud zrušil podstatnou část zákona zvaného Lex Babiš II o střetu zájmů. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin.
Rumunský ústavní soud rozhodl o nutnosti opakovat první kolo prezidentských voleb. Rozhodl poté, co už výsledky prvního kola potvrdil, a v okamžiku, když už začalo (alespoň mezi krajany) hlasování v kole druhém, ve kterém se měli utkat zástupce antisystémových sil Calin Georgescu a liberálka (nicméně nepocházející ani z jedné ze dvou vládnoucích stran v zemi po roce 1989) Elena Lasconi.
Rozhodnutí Andreje Babiše rozpustit své svěřenské fondy, do nichž v roce 2017 vložil akcie Agrofertu a SynBiolu, vyvolává otázky, co bude dál. Přichází totiž ve chvíli, kdy se znovu hovoří o jeho možné kandidatuře do exekutivních funkcí, a kdy se ale současně český právní a politický systém dostává do neprobádaných oblastí.
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech.
Rumunský ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny. Ústavní soud zamítl jako neopodstatněnou žádost o zrušení prvního kola prezidentských voleb.
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.
Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Nominaci Řepkové v tajných volbách podpořilo 71 ze 77 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Nynější soudkyně Krajského soudu v Brně Řepková se specializuje na trestní právo. Jako ústavní soudkyně by považovala za osobní výzvu zdrženlivě se při rozhodování držet v limitech ústavního přezkumu.
Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval takzvaným lex Babiš II, tedy zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, uvedl předseda soudu Josef Baxa.
Ústavní soudci se při středečním veřejném jednání snaží zjistit, jaká je praxe pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Politikům kladou desítky dotazů, ptají se na přílepky, tedy návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícím normám. Veřejné jednání soud svolal kvůli takzvanému lex Babiš II, tedy zpřísněnému zákonu o střetu zájmů. Poslanci ANO se totiž domnívají, že novela byla přijata neústavním způsobem.
Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby ze zákoníku práce vyškrtl ustanovení, které v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domnívá se Nejvyšší soud. Návrh je dostupný na webu Ústavního soudu.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepokládá dosavadní verdikty Ústavního soudu o platech soudců za ústavní. Při sněmovním projednávání návrhu státního rozpočtu pro příští rok uvedl, že je připravený jít do nového sporu. Soudci si podle ministra vydobyli privilegium, kdy jsou jedinou skupinou pracovníků státu, která si vždy může vysoudit výši svých platů, navíc podstatně odlišných od ostatních.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ženy, která v bytě v Plzni a v domě v Sedlci na Plzeňsku chovala nejméně 100 psů. Dopustila se týrání zvířat, která i podle ústavních soudců žila v nevyhovujícím, otřesném prostředí. Žena dostala podmínku a peněžitý trest. ÚS její stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost, vyplývá z usnesení v databázi soudu.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Další trestní stíhání jim později vynesla ještě přísnější tresty. ÚS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, usnesení ve středu zpřístupnil ve své databázi. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní.
Ústavní soud nezasáhl proti kampani SPD, Trikolory a PRO před krajskými volbami, nenašel k tomu procesní cestu. První ze série stížností, které koordinovala advokátka Pavla Krejčí, odmítl už na přelomu srpna a září. Nyní odmítl také stížnost z Jihočeského kraje, kde byla procesní situace mírně odlišná, a tak existovala šance na jiný výsledek. "Kdyby chtěli, tak to měli možnost projednat, zákon o Ústavním soudu jim to umožňuje," uvedla Krejčí na síti X.
Úřady už nemohou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Senátoři upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o kolektivní trest. ÚS označil úpravu za nepřípustnou v demokratickém právním státě.
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN), jednoho z obviněných v kauze Dozimetr. Stížnost se týkala zákazu vycestování, který jej omezil jako jedno z opatření nahrazujících vazbu. Hlubuček si neúspěšně stěžoval na porušení osobní svobody, svobody pohybu nebo na zásah do soukromého a rodinného života.
Hnutí ANO se rozhodlo napadat zatím prakticky každou větší změnu týkající se důchodců u Ústavního soudu. Zatímco v případě zkrácení mimořádných valorizací vláda před soudem svůj krok obhájila, v řadě čekají dvě další rozhodnutí. To první z nich už přitom u Ústavního soudu čeká téměř devět měsíců, na začátku listopadu totiž hnutí ANO napadlo pozdější odchod do předčasných důchodů.
