Zrušit celý hlavní balík důchodové reformy, nebo alespoň dílčí části jako zcela zásadní odklad věku pro odchod do penze. O to usiluje ve své už několikáté stížnosti k Ústavnímu soudu opoziční hnutí ANO. Na rozdíl od předchozí stížnosti, kde se na stanovisko soudu čekalo rok a půl, vynesou ústavní soudci verdikt už po třech měsících od podání stížnosti. Ta míří mimo jiné také na kontroverzní úpravu předčasného důchodu pro tzv. rizikové profese.

Ústavní soud 9. července oznámí, jak rozhodl o návrhu poslanců hnutí ANO na zrušení hlavního balíku důchodové reformy. Soudce Jiří Přibáň svolal veřejné vyhlášení nálezu, což znamená, že plénum soudu už při neveřejných poradách nalezlo shodu. ANO kritizovalo jak proceduru schvalování novely, tak její obsah, například postupné zvyšování důchodového věku a zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky.

ANO žádá, aby soud zrušil novelu zákona o důchodovém pojištění jako celek. Alternativně navrhuje provést dílčí zásahy v zákoně, například zrušit mechanismus stanovení důchodového věku u pojištěnců narozených od roku 1974. Postupně má důchodový věk dosáhnout 67 let.

Pokud by tak soud stížnosti opozice vyhověl v plné míře, zrušil by zároveň to nejzásadnější opatření, s kterým vláda v otázce důchodů přišla. Postupné zvyšování důchodového věku má totiž mít s náskokem na další opatření největší dopad na výdaje penzijního systému, mělo by postupně ušetřit až 1,2 % HDP, což je zhruba polovina z očekávaného snížení výdajů. V dnešních číslech jde zhruba o 100 miliard korun. Vychází to z nedávné studie Národní rozpočtové rady.

V procedurální kritice se stížnost neliší od těch předchozích, které již Ústavní soud zamítl. „Koaliční většina zneužila své převahy nad opozicí a vykládala jednací řád Poslanecké sněmovny účelově a svévolně,“ stojí v návrhu. Podle opozičních poslanců došlo k předčasnému ukončení rozpravy ve všech třech čteních ve sněmovně, ačkoliv se o slovo hlásily ještě desítky poslanců. S podobnou argumentací ovšem ANO už několikrát neuspělo u jiných zákonů, kdy Ústavní soud poukázal na opoziční obstrukce a nemožnost je prolomit.

Dále opozičním poslancům vadí to, že zákon umožňuje dřívější odchod do důchodu bez krácení penze jen lidem ze čtvrté, tedy nejrizikovější kategorie profesí. Jde typicky o pracovníky vystavené vysoce toxickým chemickým látkám, hluku, vibracím nebo infekčním látkám, a to vše v míře, kterou upřesňuje zvláštní vyhláška. Úprava předčasných penzí u rizikových profesí vyvolala kontroverze, když původní verzi zahrnující zhruba 100 tisíc zaměstnanců na poslední chvíli změnili pozměňovacím návrhem poslanci ODS a TOP 09.

Jednotlivá ustanovení důchodové reformy nabývají účinnosti postupně až do roku 2027. Opoziční hnutí ANO a SPD avizovala, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci. ANO v tomto volebním období zatím u Ústavního soudu uspělo jednou. Loni v prosinci soud zrušil podstatné části lex Babiš II, tedy novely, která zpřísnila zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Ostatní návrhy soud zamítl.