Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48.295 Kč. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ale nedosáhnou.
Lidé s průměrnou mzdou si mohou s hypotékou sjednanou na 30 let dovolit koupit byt o 41 metrech čtverečních. To je o pět metrů čtverečních více než před dvěma roky, kdy byla situace s dostupností bydlením nejkritičtější. Dostupnost bydlení ale není v ČR rovnoměrná. Zatímco v Praze si lidé s průměrnou mzdou zvládnou pořídit byt o zhruba 31 metrech čtverečních, v Ústí nad Labem to může být i přes 85 metrů čtverečních. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz. Nedostupné bydlení v ČR podle expertů trápí zejména mladé rodiny.
Šéf Evropské lidové strany (EPP) a europoslanec Manfred Weber si v létě nechal nenápadně navýšit svůj druhý plat – a to o téměř 28 tisíc eur ročně. Vyplývá to z veřejného dokumentu, který objevil server Euractiv. Weber si jako předseda EPP polepšil o 17 procent, tedy na 197 832 eur ročně, zatímco jeho příjem europoslance činí zhruba 132 tisíc eur. Společně tak nyní pobírá téměř 330 tisíc eur ročně (takřka 8 milionů korun), většinově z veřejných peněz.
Odměnu na konci roku vždy dostává 31 procent zaměstnanců. Jen občas, podle toho, jak se firmě zrovna daří, ji obdrží dalších 28 procent. Zbývajících 41 procent tvoří lidé, kteří v současné práci žádnou odměnu na konci roku nedostávají. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz, který vychází z odpovědí 1901 zaměstnanců. Portál je součástí skupiny Alma Career. Mezi těmi, kdo nějakou odměnu na konci roku mají, tvoří výkonnostní bonus dvě třetiny odpovědí. Rozdíly se naplno ukážou ve chvíli, kdy se odměny porovnají podle mzdy.
Zmrazení platů ústavních činitelů na pět let může na první pohled vypadat jako politické gesto, ve skutečnosti však otevírá několik otázek: co takový krok udělá s motivací lidí vstupovat do vrcholné politiky, jak se systém „odmrazí“ po skončení platnosti zákona – a hlavně jaký signál to vysílá směrem k justici, která už dnes vede se státem spor o své platy a miliardové doplatky. Ekonomové se shodují, že zmrazení platů politiků samo o sobě veřejné finance nespasí.
Plán vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů zmrazit platy politiků na současné úrovni po dobu pěti let se rychle mění v první velký legislativní test nové vlády. Strany chtějí návrh protlačit ve zrychleném řízení už v prvním čtení, aby začal platit nejpozději od ledna 2026. Podpora je však nejistá ve sněmovně i v Senátu. Koalice argumentuje především časovým tlakem. Podle předsedy sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury je na projednání minimum prostoru.
Čtvrtina českých zaměstnanců si chce v nejbližších 12 měsících říct o přidání mzdy. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání chtějí říct nejméně. Nemají ani velkou ambici měnit zaměstnavatele nebo říct si o kariérní postup, vyplývá z průzkumu, který poradenská firma PwC udělala mezi 50.000 zaměstnanci ve 48 zemích světa. Situace se příliš nemění, loni to bylo v Česku 27 procent lidí, před dvěma lety 22 procent. Průměr ve sledovaných zemích dosahuje 37 procent.
Dramatický propad zisků koncernu Volkswagen se nyní naplno projeví i ve výplatách jeho vrcholového vedení. Podle interních dokumentů, které zveřejnil deník Bild, může letošní roční bonus pro členy představenstva včetně generálního ředitele Olivera Blumeho „fakticky spadnout na nulu“. Rozhodující ukazatele, podle nichž se odměny stanovují, totiž klesly na historická minima. „Pokud se nestane zázrak, představenstvo letos žádný bonus nedostane,“ uvedl jeden ze zdrojů z vedení koncernu.
Přes 90 procent firem bude v příštím roce zvyšovat mzdy. Budou ale opatrnější a tempo růstu mezd bude pomalejší než v minulých letech. Vyplývá to z průzkumu C&B Data Monitor poradenské společnosti Trexima, do kterého se zapojilo téměř 450 firem reprezentujících více než čtvrt milionu zaměstnanců. Mzdy podle podle průzkumu porostou mzdy nejrychleji v Libereckém kraji, kde činí medián růstu 4,5 procenta. Nejpomalejší růst mezd lze očekávat na Vysočině s mediánem růstu tři procenta.
Němci si znovu polepší na výplatní pásce. Našim severozápadním sousedům od příštího roku vzroste minimální mzda na 13,90 eura (338 korun) hrubého za hodinu. To znamená, že průměrná česká mzda (124,40 Kč/hod.) nedosahuje ani na polovinu německé výplaty. Příští rok ale i tuzemská minimální mzda má vzrůst a to sice na 134,40 Kč/hod., což je 22 400 korun měsíčně. Minimální mzda v Německu vzroste od příštího roku na 13,90 eura (338 Kč) hrubého za hodinu.
Od ledna se zatím mají zvedat s jistotou platy vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a pedagogů. U ostatních státních zaměstnanců už má rozhodnout příští vláda, která už je podle Karla Havlíčka (ANO) v kontaktu s odboráři. Problém však může pro zvyšování představovat možné rozpočtové provizorium, v němž se doporučuje nenavyšovat platové výměry v netarifní části platů konkrétních zaměstnanců v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích ve vládou regulované sféře nad rámec nárokových složek platů.
Vznikající vláda Andreje Babiše složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě dává jasně najevo, že chce v příštím roce změnit přístup ke státním zaměstnancům. Slíbila zvýšení platů zejména u bezpečnostních složek, hasičů a zdravotníků, zároveň ale plánuje omezit počet politických náměstků, provést revizi agend úřadů a hledat úspory mimo personální výdaje. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka má jít o „zefektivnění státní správy, nikoli o plošné propouštění“.
Vláda se ve středu s odbory nedohodla na růstu platů ve veřejné sféře. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun.
Poslanci si po volbách polepší: jejich základní plat vzroste z 109.500 na 115.000 korun měsíčně, zatímco průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 49.402 korun. Základní plat přitom pobírá jen menší část z 200 zákonodárců, většina z nich zastává i nějakou další funkci, a jejich příjem díky tomu roste úměrně. Místopředsedové Sněmovny si vyslouží 219.300 korun, šéfové výborů 161.800 korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory, příští rok to bude 308.700 korun měsíčně.
Státní správa a veřejné služby jsou v závěru kampaně jedním z klíčových témat. Vláda posílá do rozpočtu na platy 288,4 miliardy korun, odbory žádají razantnější růst tarifů a zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost. Strany mezitím slibují, jak spraví platy i byrokracii u policistů, učitelů či v nemocnicích. Kabinet schválil materiál, podle něhož se má příští rok počet státních zaměstnanců snížit o zhruba 57 800 na 431 152 kvůli převedení nepedagogických pracovníků regionálního školství pod kraje a obce.
Vláda Petra Fialy (ODS) krátce před volbami ustupuje tlaku odborů na zvyšování platů státních zaměstnanců, nyní kompromisně navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. K ústupku dochází navzdory tomu, že už nyní je deficit státního rozpočtu na příští rok navržen na úrovni 286 miliard korun. Peníze by se tak musely vzít z jiných priorit, navíc podle expertů není k vyššímu než pětiprocentnímu růstu prostor.
Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). ČTK to řekl předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.
Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před středečním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent.
Opozice před volbami ráda a opakovaně argumentuje tím, že za vlády Petra Fialy (ODS) došlo k největšímu poklesu reálných mezd v Evropské unii, což potvrdil třeba i výzkum společnosti XTB. Oslovení ekonomové pro Echo24 popsali, kdo je za problémy reálných mezd zodpovědný, respektive kam se v přepočtu tisíce korun z každé výplaty lidem poděly. Připomínají, že v poslední době už reálné mzdy svižně rostou.
Vláda Petra Fialy (ODS) se snaží před volbami voličům vysvětlit, že se v Česku v evropském srovnání žije v zásadě dobře. A příliš se jí to nedaří, čehož si je vědoma. Naopak opozice v čele s hnutím ANO mluví o tom, jak Fialova vláda zavinila nejdražší energie v Evropě a také nejhlubší propad reálných mezd. Obě strany pak často porovnávají příslovečné „hrušky s jablky“ a čísla jim často nesedí. Deník Echo24 se ptal ekonomů, jaká je podle nich realita, pohled na reálné mzdy pak Echo přinese v samostatném článku.
Vládní strany na Slovensku navrhnou, aby se platy poslanců sněmovny v příštím roce mírně snížily. Vyplývá to z dnešního oznámení předsedy parlamentu Richarda Rašiho. Uvedený krok má být příspěvkem politiků ke konsolidačnímu balíčku vlády, který vyvolal v zemi kritiku opozice, zaměstnavatelů, odborů i samosprávy a vedl k demonstracím. „Platy poslanců se v roce 2026 sníží. Sníží se reálně i nominálně oproti platům, které máme letos,“ řekl novinářům Raši.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázku, která je pro fungování společnosti zcela zásadní: Jak chcete řešit platové nároky nespokojených lékařů a policistů? Lídři jsou řazeni podle pořadí v předvolebních průzkumech.
Vláda a odbory se tento týden zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. V návrhu rozpočtu na příští rok je zatím plánován růst o 4,5 procenta. Opoziční hnutí ANO a SPD by chtěli dát státním zaměstnancům více, podle ekonomů si ale stát vyšší než pětiprocentní růst nemůže dovolit.
Češi vydělávají více, jejich spotřeba nicméně poněkud překvapivě oslabila. Podle Českého statistického úřadu vzrostly průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí o 7,8 procenta na 49 402 korun, po započtení inflace reálně o 5,3 procenta. Jde o nejlepší výsledek za poslední rok. Přesto se tento růst nepřetavil do vyšších útrat. Maloobchodní tržby v červenci vzrostly jen o 2,5 procenta meziročně, zatímco analytici očekávali růst přes čtyři procenta. V meziměsíčním srovnání dokonce klesly o 0,3 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Zatímco například v sousedním Německu se vede debata o čtyřdenním pracovním týdnu, řecká vláda připravuje reformu, která by zaměstnancům umožnila pracovat až třináct hodin denně. O návrhu se má jednat do poloviny září, poté by měl rychle zamířit do parlamentu v Aténách, píše deník Bild. Podle ministryně práce Niki Kerameus má jít o opatření, které má reagovat na potřeby lidí: „Třináctihodinový pracovní den je něco, co si sami zaměstnanci přejí.“
I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace. Hlavní zdroj obav z hospodářské situace představují náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent.
Především vyššími platy chtějí představitelé jednotlivých stran a hnutí vyřešit podstav české armády. Ruku v ruce s tím jdou i nejrůznější benefity. Řada stran chce ale také v civilní společnosti co nejvíce rozšířit krizovou připravenost, aniž by se musela obnovovat povinná vojna – tu mimochodem nenavrhuje žádný ze subjektů. Premiér Petr Fiala (ODS) pro Echo24 řekl, že jeho vláda zlepšuje finanční ohodnocení vojáků, modernizujeme techniku i další infrastrukturu, kterou ke své práci využívají.
Minimální mzda se příští rok zvýší o 1600 korun na 22.400 korun hrubého. České televizi (ČT) to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu makroekonomická prognóza ministerstva financí podle ČT stanovila na 51.497 korun.
