Tag: platy

Články k tagu

Juchelka: Na vyšší platy ve veřejné sféře půjde 28 miliard

Na růst platů pracovníků ve veřejné sféře by mělo jít podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) 27 až 28 miliard korun. Juchelka v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize řekl, že peníze budou muset ministři najít ve svých kapitolách, aby se dál nezatěžoval státní rozpočet. Platy mají vzrůst od dubna. Juchelkův předchůdce v čele ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukázal na to, že kvůli vynechání prvního čtvrtletí bude celková částka obdobná, s jakou v rozpočtu počítala bývalá vláda Petra Fialy (ODS).

Chystá se nevídané přidání pracujícím důchodcům. Už vloni jim zůstalo několik miliard navíc

Po změně z minulého roku zůstaly pracujícím důchodcům zůstaly už miliardy ze slevy na povinných odvodech, nová vláda je plánuje motivovat ještě víc. A nemá jít jen o malé přilepšení. Zatímco od loňska platná sleva navyšuje důchod v době aktivní práce, vrátit se má nyní navíc i původní mechanismus, který za odpracované roky při pobírání penze navyšuje důchod trvale. Tentokrát však ve značně štědřejší podobě a s tím, že k jeho přiznávání má docházet automaticky.

Vyšší platy od dubna: tarify vzrostou až o devět procent. Kdo a jak si polepší?

Platy pracovníků ve veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno na začátku roku, se zvýší od dubna. Nepedagogům, zaměstnancům v kultuře či úředníkům vzrostou tarify o devět procent a zdravotním sestrám či pečujícím v sociálních službách o pět procent. Další procento dostanou pak do odměn. Lékaři a zubaři si polepší o dvě procenta. Podle propočtů by tak měly tarify stoupnout o 1687 až 6291 korun, podle kvalifikace a délky praxe.

Odbory a vláda mají dohodu na růstu platů. Poprvé po čtyřech letech férové jednání, chválí Středula

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že je na na růstu platů pro letošní rok o devět, pět a dvě procenta v tarifní části. Vzrůst mají od dubna. Na schůzku o platech naváže koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že šlo o férové jednání, poprvé po čtyřech letech.

Nejde jen o úředníky. Vládní reforma může ovlivnit výplaty a jistoty milionu lidí

Veřejná sféra v Česku dnes zaměstnává zhruba jeden milion lidí a patří tak k největším „zaměstnavatelům“ v zemi. Právě na tuto širokou skupinu má dopadnout plánovaná reforma státní služby a zaměstnávání ve veřejném sektoru, kterou připravuje nová vládní koalice vedená premiérem Andrejem Babišem. Kabinet slibuje uvolnění pravidel, větší flexibilitu a možnost reálných personálních škrtů – na rozdíl od předchozí vlády, která podle kritiků mnohdy šetřila spíše „opticky“.

„Vyplatí se to vždy.“ Jak chce Babišova vláda seškrtat stát tam, kde se to Fialově nepovedlo

Vláda Andreje Babiše (ANO), SPD a Motoristů rozjíždí změny, které mají uvolnit pravidla pro nábor i propouštění ve státní správě a tím otevřít prostor pro personální škrty. Kabinet tím míří na to, co se v minulém volebním období nedařilo vládě Petra Fialy (ODS): ta sice opakovaně mluvila o úsporách, ale v praxi se často vedl spor o to, zda se škrtá reálně, nebo jen „opticky“.

Ekonomika letos poroste pomaleji, krátkodobě může pomoci vládní puštění žilou. A co mzdy?

Zatímco rok 2025 z pohledu růstu ekonomiky i reálných mezd zřejmě předčil očekávání, letošek bude o něco slabší. Ekonomika by podle ekonomů nicméně mohla nadále růst o více než dvě procenta, což by byl i s ohledem na výkon hlavních obchodních partnerů slušný výkon. Na tom, jak rychle porostou reálné mzdy, ekonomové shodu nemají. Nastínili, jaké jsou „domácí úkoly“ vlády Andreje Babiše (ANO), aby se české ekonomice dařilo lépe.

Šéfka ECB v roce 2024 podle FT vydělala o 56 % více, než instituce uvedla

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová (ECB) v roce 2024 vydělala celkem přibližně 726.000 eur (17,55 milionu Kč), což je o 56 procent více, než činí základní plat 466.000 eur (11,26 milionu Kč) oficiálně zveřejněný ve výroční zprávě ECB. Vplývá to z analýzy listu Financial Times (FT). Podle ní šéfka ECB pobírá téměř čtyřnásobek platu předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, jehož roční příjem je zákonem omezen na 203.000 dolarů (4,2 milionu Kč).

Lidé si přilepší, mzdy v novém roce zvedne plošně 38 % firem, další individuálně

Zvyšovat mzdy bude zaměstnancům v roce 2026 plošně 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM. Firmy v ČR těžko hledají lidi a zaměstnanci pod vlivem rostoucích nákladů a konkurence na trhu práce častěji usilují o vyšší mzdu.

Mezibankovní převody v eurozóně nebudou čtyři dny fungovat. Odstávka systému může ovlivnit mzdy i dávky

Standardní mezibankovní převody v eurozóně jsou od čtvrtka na čtyři dny nedostupné. Informují o tom francouzské úřady a tisk. Způsobila to naplánovaná odstávka platební platformy T2 Eurosystému v kombinaci s vánočními svátky a víkendem. Odstávka znamená, že platbu mezi dvěma odlišnými bankami zadanou od čtvrtka do neděle příjemce obdrží nejdříve v pondělí ráno. Platební systém T2 je totiž odstaven ve čtvrtek a pátek kvůli vánočním svátkům a pak, jak bývá zvykem, o víkendu.

Dobrá zpráva pro dohodáře. Od nového roku si budou moci vydělat víc, aniž by museli odvádět pojistné

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) patří dlouhodobě k nejoblíbenějším formám přivýdělku. Využívají ji studenti, rodiče na rodičovské dovolené, senioři i lidé, kteří si chtějí k hlavnímu zaměstnání přilepšit. Od 1. ledna 2026 se její podmínky opět mění. Osobám pracujícím na DPP se totiž zvýší hranice výdělku, ze které nebude nutné odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Nově bude možné si na dohodu o provedení práce vydělat až 11 999 korun hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele

Platy vrcholných politiků od ledna stoupnou, premiér si poprvé přijde na víc než 300 000

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 000 korun. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují. Sdělení vyšlo ve sbírce.

Nová vláda podpořila návrh na zmrazení platů politiků

Návrh na zmrazení platů politiků do konce roku 2030, jak se na něm dohodla koalice ANO, SPD a Motoristů, dnes podpořila nová vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle návrhu má změna platit od ledna 2026, což už legislativní lhůty nedovolí. Podle plánovaného rozpočtu by platy ústavních činitelů, tedy i poslanců, měly v příštím roce vzrůst o pět procent. Při pozdějším přijetí návrhu se podle Babiše platy zpětně vrátí na stávající úroveň.

Průměrná mzda v Česku vzrostla na 48 295 Kč. Dvě třetiny zaměstnanců na ni ale dále nedosáhnou

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48.295 Kč. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ale nedosáhnou.

Lidé s průměrnou mzdou si mohou dovolit byt o 41 m2 s hypotékou na 30 let

Lidé s průměrnou mzdou si mohou s hypotékou sjednanou na 30 let dovolit koupit byt o 41 metrech čtverečních. To je o pět metrů čtverečních více než před dvěma roky, kdy byla situace s dostupností bydlením nejkritičtější. Dostupnost bydlení ale není v ČR rovnoměrná. Zatímco v Praze si lidé s průměrnou mzdou zvládnou pořídit byt o zhruba 31 metrech čtverečních, v Ústí nad Labem to může být i přes 85 metrů čtverečních. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz. Nedostupné bydlení v ČR podle expertů trápí zejména mladé rodiny.

Šéf eurolidovců si potichu zvýšil druhý plat. Roční příjem se blíží 330 tisícům eur

Šéf Evropské lidové strany (EPP) a europoslanec Manfred Weber si v létě nechal nenápadně navýšit svůj druhý plat – a to o téměř 28 tisíc eur ročně. Vyplývá to z veřejného dokumentu, který objevil server Euractiv. Weber si jako předseda EPP polepšil o 17 procent, tedy na 197 832 eur ročně, zatímco jeho příjem europoslance činí zhruba 132 tisíc eur. Společně tak nyní pobírá téměř 330 tisíc eur ročně (takřka 8 milionů korun), většinově z veřejných peněz.

Odměnu na konci roku dostává pravidelně 31 procent zaměstnanců. Šance roste se stoupající mzdou

Odměnu na konci roku vždy dostává 31 procent zaměstnanců. Jen občas, podle toho, jak se firmě zrovna daří, ji obdrží dalších 28 procent. Zbývajících 41 procent tvoří lidé, kteří v současné práci žádnou odměnu na konci roku nedostávají. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz, který vychází z odpovědí 1901 zaměstnanců. Portál je součástí skupiny Alma Career. Mezi těmi, kdo nějakou odměnu na konci roku mají, tvoří výkonnostní bonus dvě třetiny odpovědí. Rozdíly se naplno ukážou ve chvíli, kdy se odměny porovnají podle mzdy.

Pět let klidu, pak výbuch? Co udělá zmrazení platů s politikou a soudy

Zmrazení platů ústavních činitelů na pět let může na první pohled vypadat jako politické gesto, ve skutečnosti však otevírá několik otázek: co takový krok udělá s motivací lidí vstupovat do vrcholné politiky, jak se systém „odmrazí“ po skončení platnosti zákona – a hlavně jaký signál to vysílá směrem k justici, která už dnes vede se státem spor o své platy a miliardové doplatky. Ekonomové se shodují, že zmrazení platů politiků samo o sobě veřejné finance nespasí.

Zmrazení platů politiků visí na vlásku. Plán nové vlády patrně narazí na veto i Senát

Plán vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů zmrazit platy politiků na současné úrovni po dobu pěti let se rychle mění v první velký legislativní test nové vlády. Strany chtějí návrh protlačit ve zrychleném řízení už v prvním čtení, aby začal platit nejpozději od ledna 2026. Podpora je však nejistá ve sněmovně i v Senátu. Koalice argumentuje především časovým tlakem. Podle předsedy sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury je na projednání minimum prostoru.

Češi si o přidání říkají neradi. V příštím roce to plánuje jen čtvrtina zaměstnanců

Čtvrtina českých zaměstnanců si chce v nejbližších 12 měsících říct o přidání mzdy. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání chtějí říct nejméně. Nemají ani velkou ambici měnit zaměstnavatele nebo říct si o kariérní postup, vyplývá z průzkumu, který poradenská firma PwC udělala mezi 50.000 zaměstnanci ve 48 zemích světa. Situace se příliš nemění, loni to bylo v Česku 27 procent lidí, před dvěma lety 22 procent. Průměr ve sledovaných zemích dosahuje 37 procent.

Konec pohádkových odměn. Bonusy manažerů Volkswagenu po krizi prodejů „fakticky spadnou na nulu“

Dramatický propad zisků koncernu Volkswagen se nyní naplno projeví i ve výplatách jeho vrcholového vedení. Podle interních dokumentů, které zveřejnil deník Bild, může letošní roční bonus pro členy představenstva včetně generálního ředitele Olivera Blumeho „fakticky spadnout na nulu“. Rozhodující ukazatele, podle nichž se odměny stanovují, totiž klesly na historická minima. „Pokud se nestane zázrak, představenstvo letos žádný bonus nedostane,“ uvedl jeden ze zdrojů z vedení koncernu.

Více než 90 % firem bude zvyšovat mzdy. Opatrněji a pomaleji než dříve, tvrdí průzkum

Přes 90 procent firem bude v příštím roce zvyšovat mzdy. Budou ale opatrnější a tempo růstu mezd bude pomalejší než v minulých letech. Vyplývá to z průzkumu C&B Data Monitor poradenské společnosti Trexima, do kterého se zapojilo téměř 450 firem reprezentujících více než čtvrt milionu zaměstnanců. Mzdy podle podle průzkumu porostou mzdy nejrychleji v Libereckém kraji, kde činí medián růstu 4,5 procenta. Nejpomalejší růst mezd lze očekávat na Vysočině s mediánem růstu tři procenta.

Němci si polepší. Jejich minimální hodinová mzda vzroste na 338 korun, Češi nemají ani půlku

Němci si znovu polepší na výplatní pásce. Našim severozápadním sousedům od příštího roku vzroste minimální mzda na 13,90 eura (338 korun) hrubého za hodinu. To znamená, že průměrná česká mzda (124,40 Kč/hod.) nedosahuje ani na polovinu německé výplaty. Příští rok ale i tuzemská minimální mzda má vzrůst a to sice na 134,40 Kč/hod., což je 22 400 korun měsíčně. Minimální mzda v Německu vzroste od příštího roku na 13,90 eura (338 Kč) hrubého za hodinu.

ANO už počítá dopady možného zvyšování platů. Co s nimi udělá možné provizorium?

Od ledna se zatím mají zvedat s jistotou platy vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a pedagogů. U ostatních státních zaměstnanců už má rozhodnout příští vláda, která už je podle Karla Havlíčka (ANO) v kontaktu s odboráři. Problém však může pro zvyšování představovat možné rozpočtové provizorium, v němž se doporučuje nenavyšovat platové výměry v netarifní části platů konkrétních zaměstnanců v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích ve vládou regulované sféře nad rámec nárokových složek platů.

Umění nemožného? Babišova vláda chce nalít peníze učitelům i policii, ale zmenšit počet úředníků

Vznikající vláda Andreje Babiše složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě dává jasně najevo, že chce v příštím roce změnit přístup ke státním zaměstnancům. Slíbila zvýšení platů zejména u bezpečnostních složek, hasičů a zdravotníků, zároveň ale plánuje omezit počet politických náměstků, provést revizi agend úřadů a hledat úspory mimo personální výdaje. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka má jít o „zefektivnění státní správy, nikoli o plošné propouštění“.

Vláda potvrdí platy bezpečnostních sborů a učitelů, zbytek nechá vítězi voleb

Vláda se ve středu s odbory nedohodla na růstu platů ve veřejné sféře. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zmrazení platů v justici smetl Ústavní soud. Tepal vládu, stát teď musí doplatit stovky milionů

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun.

Noví poslanci si polepší. Základní plat vzroste na 115 tisíc, k tomu benefity a odchodné

Poslanci si po volbách polepší: jejich základní plat vzroste z 109.500 na 115.000 korun měsíčně, zatímco průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 49.402 korun. Základní plat přitom pobírá jen menší část z 200 zákonodárců, většina z nich zastává i nějakou další funkci, a jejich příjem díky tomu roste úměrně. Místopředsedové Sněmovny si vyslouží 219.300 korun, šéfové výborů 161.800 korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory, příští rok to bude 308.700 korun měsíčně.

Přidat, nebo šetřit? Předvolební přetahovaná o státní zaměstnance vrcholí

Státní správa a veřejné služby jsou v závěru kampaně jedním z klíčových témat. Vláda posílá do rozpočtu na platy 288,4 miliardy korun, odbory žádají razantnější růst tarifů a zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost. Strany mezitím slibují, jak spraví platy i byrokracii u policistů, učitelů či v nemocnicích. Kabinet schválil materiál, podle něhož se má příští rok počet státních zaměstnanců snížit o zhruba 57 800 na 431 152 kvůli převedení nepedagogických pracovníků regionálního školství pod kraje a obce.

Vláda chce dát na platy státních zaměstnanců miliardy navíc, na vyšší růst ekonomika nemá

Vláda Petra Fialy (ODS) krátce před volbami ustupuje tlaku odborů na zvyšování platů státních zaměstnanců, nyní kompromisně navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. K ústupku dochází navzdory tomu, že už nyní je deficit státního rozpočtu na příští rok navržen na úrovni 286 miliard korun. Peníze by se tak musely vzít z jiných priorit, navíc podle expertů není k vyššímu než pětiprocentnímu růstu prostor.