Tag: platy

Články k tagu

Ekonomika letos poroste pomaleji, krátkodobě může pomoci vládní puštění žilou. A co mzdy?

Zatímco rok 2025 z pohledu růstu ekonomiky i reálných mezd zřejmě předčil očekávání, letošek bude o něco slabší. Ekonomika by podle ekonomů nicméně mohla nadále růst o více než dvě procenta, což by byl i s ohledem na výkon hlavních obchodních partnerů slušný výkon. Na tom, jak rychle porostou reálné mzdy, ekonomové shodu nemají. Nastínili, jaké jsou „domácí úkoly“ vlády Andreje Babiše (ANO), aby se české ekonomice dařilo lépe.

Šéfka ECB v roce 2024 podle FT vydělala o 56 % více, než instituce uvedla

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová (ECB) v roce 2024 vydělala celkem přibližně 726.000 eur (17,55 milionu Kč), což je o 56 procent více, než činí základní plat 466.000 eur (11,26 milionu Kč) oficiálně zveřejněný ve výroční zprávě ECB. Vplývá to z analýzy listu Financial Times (FT). Podle ní šéfka ECB pobírá téměř čtyřnásobek platu předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, jehož roční příjem je zákonem omezen na 203.000 dolarů (4,2 milionu Kč).

Lidé si přilepší, mzdy v novém roce zvedne plošně 38 % firem, další individuálně

Zvyšovat mzdy bude zaměstnancům v roce 2026 plošně 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM. Firmy v ČR těžko hledají lidi a zaměstnanci pod vlivem rostoucích nákladů a konkurence na trhu práce častěji usilují o vyšší mzdu.

Mezibankovní převody v eurozóně nebudou čtyři dny fungovat. Odstávka systému může ovlivnit mzdy i dávky

Standardní mezibankovní převody v eurozóně jsou od čtvrtka na čtyři dny nedostupné. Informují o tom francouzské úřady a tisk. Způsobila to naplánovaná odstávka platební platformy T2 Eurosystému v kombinaci s vánočními svátky a víkendem. Odstávka znamená, že platbu mezi dvěma odlišnými bankami zadanou od čtvrtka do neděle příjemce obdrží nejdříve v pondělí ráno. Platební systém T2 je totiž odstaven ve čtvrtek a pátek kvůli vánočním svátkům a pak, jak bývá zvykem, o víkendu.

Dobrá zpráva pro dohodáře. Od nového roku si budou moci vydělat víc, aniž by museli odvádět pojistné

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) patří dlouhodobě k nejoblíbenějším formám přivýdělku. Využívají ji studenti, rodiče na rodičovské dovolené, senioři i lidé, kteří si chtějí k hlavnímu zaměstnání přilepšit. Od 1. ledna 2026 se její podmínky opět mění. Osobám pracujícím na DPP se totiž zvýší hranice výdělku, ze které nebude nutné odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Nově bude možné si na dohodu o provedení práce vydělat až 11 999 korun hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele

Platy vrcholných politiků od ledna stoupnou, premiér si poprvé přijde na víc než 300 000

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 000 korun. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují. Sdělení vyšlo ve sbírce.

Nová vláda podpořila návrh na zmrazení platů politiků

Návrh na zmrazení platů politiků do konce roku 2030, jak se na něm dohodla koalice ANO, SPD a Motoristů, dnes podpořila nová vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle návrhu má změna platit od ledna 2026, což už legislativní lhůty nedovolí. Podle plánovaného rozpočtu by platy ústavních činitelů, tedy i poslanců, měly v příštím roce vzrůst o pět procent. Při pozdějším přijetí návrhu se podle Babiše platy zpětně vrátí na stávající úroveň.

Průměrná mzda v Česku vzrostla na 48 295 Kč. Dvě třetiny zaměstnanců na ni ale dále nedosáhnou

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48.295 Kč. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ale nedosáhnou.

Lidé s průměrnou mzdou si mohou dovolit byt o 41 m2 s hypotékou na 30 let

Lidé s průměrnou mzdou si mohou s hypotékou sjednanou na 30 let dovolit koupit byt o 41 metrech čtverečních. To je o pět metrů čtverečních více než před dvěma roky, kdy byla situace s dostupností bydlením nejkritičtější. Dostupnost bydlení ale není v ČR rovnoměrná. Zatímco v Praze si lidé s průměrnou mzdou zvládnou pořídit byt o zhruba 31 metrech čtverečních, v Ústí nad Labem to může být i přes 85 metrů čtverečních. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Reas.cz. Nedostupné bydlení v ČR podle expertů trápí zejména mladé rodiny.

Šéf eurolidovců si potichu zvýšil druhý plat. Roční příjem se blíží 330 tisícům eur

Šéf Evropské lidové strany (EPP) a europoslanec Manfred Weber si v létě nechal nenápadně navýšit svůj druhý plat – a to o téměř 28 tisíc eur ročně. Vyplývá to z veřejného dokumentu, který objevil server Euractiv. Weber si jako předseda EPP polepšil o 17 procent, tedy na 197 832 eur ročně, zatímco jeho příjem europoslance činí zhruba 132 tisíc eur. Společně tak nyní pobírá téměř 330 tisíc eur ročně (takřka 8 milionů korun), většinově z veřejných peněz.

Odměnu na konci roku dostává pravidelně 31 procent zaměstnanců. Šance roste se stoupající mzdou

Odměnu na konci roku vždy dostává 31 procent zaměstnanců. Jen občas, podle toho, jak se firmě zrovna daří, ji obdrží dalších 28 procent. Zbývajících 41 procent tvoří lidé, kteří v současné práci žádnou odměnu na konci roku nedostávají. Vyplývá to z analýzy portálu Platy.cz, který vychází z odpovědí 1901 zaměstnanců. Portál je součástí skupiny Alma Career. Mezi těmi, kdo nějakou odměnu na konci roku mají, tvoří výkonnostní bonus dvě třetiny odpovědí. Rozdíly se naplno ukážou ve chvíli, kdy se odměny porovnají podle mzdy.

Pět let klidu, pak výbuch? Co udělá zmrazení platů s politikou a soudy

Zmrazení platů ústavních činitelů na pět let může na první pohled vypadat jako politické gesto, ve skutečnosti však otevírá několik otázek: co takový krok udělá s motivací lidí vstupovat do vrcholné politiky, jak se systém „odmrazí“ po skončení platnosti zákona – a hlavně jaký signál to vysílá směrem k justici, která už dnes vede se státem spor o své platy a miliardové doplatky. Ekonomové se shodují, že zmrazení platů politiků samo o sobě veřejné finance nespasí.

Zmrazení platů politiků visí na vlásku. Plán nové vlády patrně narazí na veto i Senát

Plán vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů zmrazit platy politiků na současné úrovni po dobu pěti let se rychle mění v první velký legislativní test nové vlády. Strany chtějí návrh protlačit ve zrychleném řízení už v prvním čtení, aby začal platit nejpozději od ledna 2026. Podpora je však nejistá ve sněmovně i v Senátu. Koalice argumentuje především časovým tlakem. Podle předsedy sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury je na projednání minimum prostoru.

Češi si o přidání říkají neradi. V příštím roce to plánuje jen čtvrtina zaměstnanců

Čtvrtina českých zaměstnanců si chce v nejbližších 12 měsících říct o přidání mzdy. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání chtějí říct nejméně. Nemají ani velkou ambici měnit zaměstnavatele nebo říct si o kariérní postup, vyplývá z průzkumu, který poradenská firma PwC udělala mezi 50.000 zaměstnanci ve 48 zemích světa. Situace se příliš nemění, loni to bylo v Česku 27 procent lidí, před dvěma lety 22 procent. Průměr ve sledovaných zemích dosahuje 37 procent.

Konec pohádkových odměn. Bonusy manažerů Volkswagenu po krizi prodejů „fakticky spadnou na nulu“

Dramatický propad zisků koncernu Volkswagen se nyní naplno projeví i ve výplatách jeho vrcholového vedení. Podle interních dokumentů, které zveřejnil deník Bild, může letošní roční bonus pro členy představenstva včetně generálního ředitele Olivera Blumeho „fakticky spadnout na nulu“. Rozhodující ukazatele, podle nichž se odměny stanovují, totiž klesly na historická minima. „Pokud se nestane zázrak, představenstvo letos žádný bonus nedostane,“ uvedl jeden ze zdrojů z vedení koncernu.

Více než 90 % firem bude zvyšovat mzdy. Opatrněji a pomaleji než dříve, tvrdí průzkum

Přes 90 procent firem bude v příštím roce zvyšovat mzdy. Budou ale opatrnější a tempo růstu mezd bude pomalejší než v minulých letech. Vyplývá to z průzkumu C&B Data Monitor poradenské společnosti Trexima, do kterého se zapojilo téměř 450 firem reprezentujících více než čtvrt milionu zaměstnanců. Mzdy podle podle průzkumu porostou mzdy nejrychleji v Libereckém kraji, kde činí medián růstu 4,5 procenta. Nejpomalejší růst mezd lze očekávat na Vysočině s mediánem růstu tři procenta.

Němci si polepší. Jejich minimální hodinová mzda vzroste na 338 korun, Češi nemají ani půlku

Němci si znovu polepší na výplatní pásce. Našim severozápadním sousedům od příštího roku vzroste minimální mzda na 13,90 eura (338 korun) hrubého za hodinu. To znamená, že průměrná česká mzda (124,40 Kč/hod.) nedosahuje ani na polovinu německé výplaty. Příští rok ale i tuzemská minimální mzda má vzrůst a to sice na 134,40 Kč/hod., což je 22 400 korun měsíčně. Minimální mzda v Německu vzroste od příštího roku na 13,90 eura (338 Kč) hrubého za hodinu.

ANO už počítá dopady možného zvyšování platů. Co s nimi udělá možné provizorium?

Od ledna se zatím mají zvedat s jistotou platy vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a pedagogů. U ostatních státních zaměstnanců už má rozhodnout příští vláda, která už je podle Karla Havlíčka (ANO) v kontaktu s odboráři. Problém však může pro zvyšování představovat možné rozpočtové provizorium, v němž se doporučuje nenavyšovat platové výměry v netarifní části platů konkrétních zaměstnanců v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích ve vládou regulované sféře nad rámec nárokových složek platů.

Umění nemožného? Babišova vláda chce nalít peníze učitelům i policii, ale zmenšit počet úředníků

Vznikající vláda Andreje Babiše složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě dává jasně najevo, že chce v příštím roce změnit přístup ke státním zaměstnancům. Slíbila zvýšení platů zejména u bezpečnostních složek, hasičů a zdravotníků, zároveň ale plánuje omezit počet politických náměstků, provést revizi agend úřadů a hledat úspory mimo personální výdaje. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka má jít o „zefektivnění státní správy, nikoli o plošné propouštění“.

Vláda potvrdí platy bezpečnostních sborů a učitelů, zbytek nechá vítězi voleb

Vláda se ve středu s odbory nedohodla na růstu platů ve veřejné sféře. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zmrazení platů v justici smetl Ústavní soud. Tepal vládu, stát teď musí doplatit stovky milionů

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun.

Noví poslanci si polepší. Základní plat vzroste na 115 tisíc, k tomu benefity a odchodné

Poslanci si po volbách polepší: jejich základní plat vzroste z 109.500 na 115.000 korun měsíčně, zatímco průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 49.402 korun. Základní plat přitom pobírá jen menší část z 200 zákonodárců, většina z nich zastává i nějakou další funkci, a jejich příjem díky tomu roste úměrně. Místopředsedové Sněmovny si vyslouží 219.300 korun, šéfové výborů 161.800 korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory, příští rok to bude 308.700 korun měsíčně.

Přidat, nebo šetřit? Předvolební přetahovaná o státní zaměstnance vrcholí

Státní správa a veřejné služby jsou v závěru kampaně jedním z klíčových témat. Vláda posílá do rozpočtu na platy 288,4 miliardy korun, odbory žádají razantnější růst tarifů a zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost. Strany mezitím slibují, jak spraví platy i byrokracii u policistů, učitelů či v nemocnicích. Kabinet schválil materiál, podle něhož se má příští rok počet státních zaměstnanců snížit o zhruba 57 800 na 431 152 kvůli převedení nepedagogických pracovníků regionálního školství pod kraje a obce.

Vláda chce dát na platy státních zaměstnanců miliardy navíc, na vyšší růst ekonomika nemá

Vláda Petra Fialy (ODS) krátce před volbami ustupuje tlaku odborů na zvyšování platů státních zaměstnanců, nyní kompromisně navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. K ústupku dochází navzdory tomu, že už nyní je deficit státního rozpočtu na příští rok navržen na úrovni 286 miliard korun. Peníze by se tak musely vzít z jiných priorit, navíc podle expertů není k vyššímu než pětiprocentnímu růstu prostor.

Odbory se dohodly s Bekem: Učitelům se zvýší platy o sedm procent, asistentům o dva tisíce korun

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). ČTK to řekl předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Odbory požadují navýšení platů státních zaměstnanců o sedm procent, u nejhůře placených o třináct

Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před středečním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent.

Čechům se reálné mzdy rekordně propadly, teď už zase rostou. Kdo za to může?

Opozice před volbami ráda a opakovaně argumentuje tím, že za vlády Petra Fialy (ODS) došlo k největšímu poklesu reálných mezd v Evropské unii, což potvrdil třeba i výzkum společnosti XTB. Oslovení ekonomové pro Echo24 popsali, kdo je za problémy reálných mezd zodpovědný, respektive kam se v přepočtu tisíce korun z každé výplaty lidem poděly. Připomínají, že v poslední době už reálné mzdy svižně rostou.

Česku se podle vlády daří, opozice mluví o spálené zemi. Jaká je realita?

Vláda Petra Fialy (ODS) se snaží před volbami voličům vysvětlit, že se v Česku v evropském srovnání žije v zásadě dobře. A příliš se jí to nedaří, čehož si je vědoma. Naopak opozice v čele s hnutím ANO mluví o tom, jak Fialova vláda zavinila nejdražší energie v Evropě a také nejhlubší propad reálných mezd. Obě strany pak často porovnávají příslovečné „hrušky s jablky“ a čísla jim často nesedí. Deník Echo24 se ptal ekonomů, jaká je podle nich realita, pohled na reálné mzdy pak Echo přinese v samostatném článku.

Vládní strany na Slovensku navrhnou snížení platů poslanců

Vládní strany na Slovensku navrhnou, aby se platy poslanců sněmovny v příštím roce mírně snížily. Vyplývá to z dnešního oznámení předsedy parlamentu Richarda Rašiho. Uvedený krok má být příspěvkem politiků ke konsolidačnímu balíčku vlády, který vyvolal v zemi kritiku opozice, zaměstnavatelů, odborů i samosprávy a vedl k demonstracím. „Platy poslanců se v roce 2026 sníží. Sníží se reálně i nominálně oproti platům, které máme letos,“ řekl novinářům Raši.

PTÁME SE PŘEDSEDŮ: Jak chcete řešit platové nároky nespokojených lékařů a policistů?

Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázku, která je pro fungování společnosti zcela zásadní: Jak chcete řešit platové nároky nespokojených lékařů a policistů? Lídři jsou řazeni podle pořadí v předvolebních průzkumech.