Akademici z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) budou 17. října stávkovat. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Stávka má za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na vysokých školách. ČTK to dnes oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.
Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.
Nový generální ředitel České televize Jan Souček bude pobírat měsíční mzdu 289 000 korun, což je o 47 000 korun více, než dostával jeho předchůdce Petr Dvořák. Ujednání o mzdě je součástí smlouvy s novým šéfem ČT, kterou ve středu schválila Rada ČT. Výši mzdy rada podle předsedy Karla Nováka stanovila jako šestinásobek průměrné mzdy v České televizi, která byla v srpnu 48 000 korun. Dvořák před šesti lety dostal mzdu 242 000 korun, což byl 6,8 násobek tehdejší průměrné mzdy ve firmě.
Vláda Petra Fialy se brzy chystá představit novelizovaný návrh státního rozpočtu pro příští rok. Po několika předchozích návrzích se zdá, že kabinet plánuje výrazněji zasáhnout do platů státních zaměstnanců i jejich počtů. Plánuje zmrazit platy většině z nich včetně policistů, hasičů, vojáků nebo úředníků. Polepšit si dle dohody mají pouze učitelé. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl také výraznější snížení stavů, a to o desetitisíce.
Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.
Na vládě probíhá tuhý boj o rozpočet ministerstva školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už otevřeně přiznává, že ke slibovanému navýšení platů pedagogů nedojde. Tedy alespoň ne podle vzorce, jaký učitelé očekávali. Resort zřejmě nehodlá porušit novou zákonnou povinnost navýšení na 130 % průměrné mzdy, jen chce využít toho, že se „zapomnělo“ říct, z jakého roku má průměrná mzda pocházet.
Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí v reálném vyjádření znovu meziročně klesla, a to sedmý kvartál v řadě (21 měsíců). Shodují se na tom analytici. Důvodem je podle nich přetrvávající vysoká inflace, protože v nominálním vyjádření mzdy rostly. Vzhledem ke slábnoucí inflaci ale byl podle analytiků pokles reálné mzdy nižší než v prvním čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o vývoji mezd ve druhém čtvrtletí v pondělí.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje od ledna navýšení minimální mzdy na 19 500 korun, tedy proti letošku o 2200 korun. Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím neupřesnil, jaký růst minimálního výdělku bude pro příští rok navrhovat. Ministerstvo pracuje na vzorci pro pravidelnou valorizaci. Jednají o něm zástupci resortu s odboráři a zaměstnavateli.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.
Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.
V den, kdy se ve sněmovně začíná projednávat velký vládní úsporný balíček, je jasné, že ho ještě čekají změny. Ministerstvo financí nyní přiznává, že se jeho finální podoba může lišit zásluhou tzv. pozměňovacích návrhů, a to jak vládních poslanců, tak opozice. Změny se navíc čekají už i letos. Aby byl stát schopen udržet schodek rozpočtu na alespoň podobné výši, jakou si určil, bude muset především na platech státních zaměstnanců a dotacích ušetřit minimálně desítky miliard. Podle osloveného ekonoma by stát některé úspory pro příští léta měl provést už nyní.
Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze situaci zdůvodňovat pouze vnějšími vlivy jako je válka na Ukrajině, ale i takzvanou maržově-inflační spirálou.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění hlubší, než Český statistický úřad uvedl v květnu, kdy informoval o meziročním snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomika v prvních třech měsících roku stagnovala, potvrdil v pátek na svém webu ČSÚ dřívější čísla.
Vláda ve středu vedle legislativní podoby úsporného balíčku poněkud nenápadně schválila i návrh úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Kabinet v něm navzdory někdejším slibům o snižování stavů plánuje navýšit celkový počet pozic asi o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst i o desítky milionů korun. Změny by měly platit už od července, vyplývá to z návrhu, který má deník Echo24 k dispozici.
V době, kdy se vedou pravidelné debaty o potřebě snižovat státní výdaje, vyšly statistiky o výši platů a odměn ve státní správě za loňský rok. Z dat sesbíraných organizací Hlídač státu pro její projekt Platy úředníků vyplývá, že největší platy v roce 2022 brali šéfové České pošty nebo Správa železnic, podobné to bylo i s bonusy nad rámec základního platu.
Poté, co vláda ustoupila od svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců, zůstavají velkou neznámou osobní odměny a příplatky, které zaměstnanci dostávají nad rámec základního tabulkového platu. Velký úsporný balíček totiž sice počítá se snížením celkové částky určené na platy a další odměny alespoň o 2 procenta, podle ministerstva financí je ale na každém resortu, kde si škrtne. Aktuální situace je přitom taková, že si na některých ministerstvech přijdou lidé v bonusech na tisíce, případně i více než 10 tisíc korun.
V debatách o výsledné podobě schodku státního rozpočtu lehce zapadlo, že vláda ve středu vycouvala ze svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců. Ty se v rámci úspor měly snižovat o 5 procent, kabinet je ale ponechá na úrovni letošního roku. Opět se tak na výdajích státu bude šetřit méně, než se avizovalo. Ministerstvo financí nyní počítá jen s tím, že se lehce sníží celková výše částky, která jde na platy a další odměny.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům. Průměrný starobní důchod v ČR by se ovšem při jeho prosazení mohl snížit na méně než polovinu nynější částky. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. Ve obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.
Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.
Stát se v rámci svého šetření ve velkém pustil do krácení platů ve veřejné sféře. Ty chce ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou pro příští rok podle předběžného návrhu snížit všem zaměstnancům státu o 4 až 5 procent, krácení pak vzhledem k vývoji veřejných financí hrozí už letos. Krok vlády mnozí včetně opozice kritizují, objem vydávaných peněz a státem nabíraných lidí nicméně pravidelně narůstá. S různými příplatky pak výdaje na platy tvoří jednu z největších položek ve státním rozpočtu.
Ve vládní koalici hrozí další velký rozkol – ministři se totiž neshodnou na snižování platů ve státní správě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 procent. To se ale nelíbí Pirátům, jejichž šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti takto výraznému snížení ohradil. Ve vyjádření pro deník Echo24 resort financí zkritizoval za to, že nedodržuje dohody a „svévolně“ rozhoduje o tom, co se kde škrtne, nebo přidá.
Vláda Petra Fialy sice v květnu představila svůj velký úsporný balíček, který měl v následujících letech uzdravit veřejné finance, v posledních dnech se ale ukazuje, že stát bude muset zatáhnout za záchrannou brzdu ještě letos. Na řadu tak mají přijít především škrty na výdajích, tedy především u poskytovaných dotací a také platů ve státní sféře. Ty se mají v příštím roce podle nefinálního návrhu snížit všem o 4 až 5 procent, sekat se ale patrně bude muset ještě letos.
Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně se při započtení inflace výdělky zaměstnanců naopak o 6,7 procenta snížily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 2,2 procenta. Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen.
Každá třetí středně velká firma na začátku roku přistoupila k plošnému navyšování mezd, nejčastěji v rozmezí mezi 5 až 10 procenty. Z průzkumu poradenské společnosti RSM vyplývá, že často pouze doháněly předchozí resty. Zaměstnanci nadále tlačí na zvyšování mezd, experti ale varují před takzvanou mzdově-inflační spirálou. Je zřejmé, že firmy často dohánějí nejen inflaci, ale také předchozí resty
Plat učitelů má od příštího roku ze zákona dosahovat minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident. Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48.204 korun.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
