Zatímco rok 2025 z pohledu růstu ekonomiky i reálných mezd zřejmě předčil očekávání, letošek bude o něco slabší. Ekonomika by podle ekonomů nicméně mohla nadále růst o více než dvě procenta, což by byl i s ohledem na výkon hlavních obchodních partnerů slušný výkon. Na tom, jak rychle porostou reálné mzdy, ekonomové shodu nemají. Nastínili, jaké jsou „domácí úkoly“ vlády Andreje Babiše (ANO), aby se české ekonomice dařilo lépe.

Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozím třem měsícům byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil minulý týden Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.

Zpřesněná data ČSÚ zapadají podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka do původního scénáře, a tak růst české ekonomiky v loňském roce nejspíš dosáhl 2,5 %. „Letošní rok bude z pohledu růstu HDP zřejmě slabším, ale stále by ještě mohl začínat dvojkou. A to je s ohledem na situaci u našich hlavních obchodních partnerů zrcadlící se na výkonu tuzemského průmyslu stále ještě slušný výsledek,“ uvedl Dufek v komentáři zaslaném redakci.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v letošním roce růst česká ekonomika zpomalí na 2,3 procenta, když poměrně vysoké míra úspor domácností víceméně přetrvá. „Reálné mzdy přitom již z důvodu vyšší základny meziročního srovnání porostou pomaleji než loni, o 3,5 procenta, což se projeví utlumenějším růstem spotřeby domácností. Zahraniční obchod bude negativněji než loni poznamenán zaváděním cel roku 2025, protože už opadne například s ním související efekt předzásobení americké ekonomiky, který neblahý dopad cel i v ČR loni částečně tlumil,“ míní Kovanda.

Také podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka by se měl růst HDP i letos udržet nad 2 %, přičemž hlavním motorem bude spotřebitelská poptávka. „Tu povzbudí pokračující růst mezd (v průměru o 5,5 %) a také stabilizace na trhu práce. Důležité tak je, že rychlejší růst ekonomiky znovu pocítí zaměstnanci ve svých peněženkách. Růst ekonomiky bude navíc vyváženější než v předchozích letech – vedle spotřeby by měly pozitivně přispět i investice a postupně také zahraniční obchod,“ uvedl

Krátkodobým růstovým impulsem bude podle něj i fiskální politika nové vlády. „Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje zlevní již od ledna elektřinu, ve hře jsou i vyšší platy ve veřejném sektoru apod. To vše ale pouze za cenu vyššího zadlužení, respektive deficitu veřejných financí, který by se dle našich odhadů mohl letos přiblížit hranici 3 % HDP,“ míní Rusinko.

Rok 2026 má podle Petra Dufka šanci být u pohledu české ekonomiky rokem úspěšným. „Růst hospodářství sice bude pomalejší, nezaměstnanost mírně vyšší, avšak celková životní úroveň obyvatel by se měla mírně zlepšit. Domácí úkoly, které by měly zajistit růst i v delším období ovšem dál zůstávají stále na stole. Je třeba nejenom zajistit energetickou bilanci po skočení uhlí, ale také zapracovat na stavebním řízení, kvalitě školství, vědě a výzkumu, kvalitativně posunout zdravotnictví a nasměřovat veřejné rozpočty k vyrovnanějším výsledkům. V tomto čase nás rovněž čekají nelevné výzvy v podobě dekarbonizačního tornáda, ke kterému se zavázala celá EU,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

Hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že je nutné připomenout slabší reálný růst ekonomiky z let 2023 a 2024. „Ten vytvořil prostor pro svižnější růst v roce 2025 a v letošním roce, kdy vidíme například rozpouštění úspor, dohánění odložené spotřeby z předchozích let. Zároveň je tu statistický jev, kdy srovnáváme jednotlivé makroekonomické veličiny meziročně. Rok 2025 srovnáváme s ekonomicky slabším rokem 2024, což pak pozitivně ovlivňuje výši procentního růstu. Růst ale bude dle našich odhadů svižný i v roce 2026 navzdory srovnání se silným rokem 2025. Jsme na dobrém místě,“ uvedl Peterka.

Podle něj je těžké definovat, co české ekonomice nejvíce chybí. „Jedná se o desítky a stovky oblastí, kde je třeba dlouhodobě pracovat na zlepšení. Je to primárně zvýšení kvality podnikatelského prostředí, posílení vzdělávání, které musí reagovat na rychlé technologické změny, energetická politika, posílení investic a aktivit v oblasti výzkumu a vývoje. Česká republika dává v % na HDP zhruba polovinu peněz na výzkum a vývoj ve srovnání s USA, které jsou dlouhodobě jednou z nejúspěšnějších ekonomik světa,“ uvedl Peterka.