Meziroční inflace v Česku v lednu zpomalila na 2,8 procenta, čímž se dostává do blízkosti cílového pásma České národní banky. Ačkoliv se na první pohled zdá, že období extrémního zdražování končí, ekonomové upozorňují, že celkový obraz není tak optimistický.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, což znamená zpomalení inflace oproti prosincovým třem procentům. Přesto však lednová inflace překvapila ekonomy, kteří očekávali meziroční růst spotřebitelských cen pouze o 2,6 procenta. Největší vliv na růst inflace mělo podle všeho stále zdražování potravin, alkoholu a tabáku, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,8 procenta.
Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy ve středu upozornil prezidenta Petra Pavla jménem justičního grémia, že novela o zvyšování platů veřejných činitelů je protiústavní. V dopise mu navrhl obšírnější vysvětlení otázky soudcovských platů při osobním setkání. Vyplývá to z vyjádření, které poskytla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie, uvádí analýza hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky. Letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou. Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku.
Od občanských demokratů zaznívají obavy, že ani po volbách v letošním roce, pokud by byla ODS ve vládě, nebude možné nijak výrazně snižovat daně. Podle nich k tomu v současné době nelze sehnat politické partnery. Hovoří tak například o rušení různých daňových výjimek, jako je třeba ta na tiché víno, pokud to podmínky dovolí, tak zvýšení slevy na poplatníka.
Soudcovská unie vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu o zvyšování platů veřejných činitelů. Je podle ní v rozporu s nálezy Ústavního soudu z loňského května. Unie o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě. Senát v úterý přijetí novely umožnil, přímo ji sice neschválil, ale taky ji nijak nepozměnil. Prezident tak normu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončí 16. února. Prezident je nyní na soukromé cestě po Evropě.
Senát umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má.
Nejhorší časy jsou pryč. Přesto se výkon ekonomiky, na který jsme si zvykli před covidem a energetickou krizí, v nejbližších letech pravděpodobně nevrátí a růst HDP nebude vyšší než tři procenta HDP. A jen navyšování reálných mezd a spotřeby, respektive větší utrácení, to nezachrání. Táhne nás dolů Německo, což je náš největší exportní trh. Jeho ekonomika se propadla a i v letošním roce má stagnovat. Do toho země čeká na to, jak moc na ni dopadne nová celní politika Donalda Trumpa. Asi dost, protože USA jsou pro Němce největší vývozní trh.
Sněmovna dnes schválila spornou novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento, vyplývá z předlohy, která teď zamíří k posouzení do Senátu.
Systém výsluh příslušníků bezpečnostních složek je už dlouho předmětem ostré debaty. Návrh na změnu současných pravidel, který by zvedl minimální hranici pro získání výsluh z 15 na 20 let služby, poprvé podpořil místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Po revizi systému vyplácení rent volají jeho kritici s tím, že aktuální stav je dlouhodobě neudržitelný a ze státního rozpočtu odsává čím dál tím více miliard. Jednání je nově nakloněno ministerstvo vnitra, jiní se ale dál vzpouzí.
Poslanecké náhrady, jeden z kontroverzních aspektů financování českých politiků, se znovu dostávají do centra pozornosti. Piráti navrhují zásadní snížení náhrad na dopravu, které podle nich neodpovídají reálným nákladům a mohou klidně přesahovat výši mezd běžných Čechů. Kritici současný systém označují za neprůhledný a nadhodnocený. Sněmovna navíc zrovna projednává širší úpravu platů ústavních činitelů, která by právě mohla ovlivnit i systém náhrad.
Sněmovna možná ohraničí meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent. Kladné stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) k vládní platové novele přijal rozpočtový výbor. Opoziční hnutí ANO a SPD patrně neprosadí zmrazení platů politiků do konce roku 2029 na loňské úrovni, vyplývá z postojů výboru. Podle vládní novely mají platy pro letošek vzrůst skoro o sedm procent.
Měna, ve které jsou mzdy vypláceny, nemá na ekonomickou prosperitu žádný významný vliv. Shodují se na tom ekonomové v reakci na novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který hovořil o tom, že české ekonomice prospělo, kdyby se mzdy vyplácely v euru. Pro Echo24 experti rozebrali, kdo by byl vítězem a poraženým po přijetí jednotné evropské měny.
Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu po roce opět vyzval k přijetí jednotné evropské měny. Dočkal se za to pochvaly například od hnutí STAN či lidovců, kteří euro podporují. Naopak tvrzení, že euro by mohlo Česku pomoci dohnat Německo ve výši mezd, o čemž v minulosti mluvil premiér Petr Fiala (ODS), označují někteří ekonomové za nepravdivé. Kritika zazněla také z řad ODS, která se k euru staví velmi rezervovaně.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vánočním projevu zopakoval kroky své vlády, které považuje za úspěch směrem k nastartování tuzemské ekonomiky. Zdůraznil především důchodovou reformu a překonání inflace, ale také růst reálných mezd či kroky k modernizaci ekonomiky. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že Česko má ještě velký kus práce před sebou s celou řadou hrozeb, kterým musí čelit. Shodli se na například na potřebě zlepšovat školství.
Platy vrcholných politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent. Doplnění tohoto ohraničení do sporné vládní platové novely navrhl při dnešním druhém sněmovním čtení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opoziční hnutí ANO a SPD trvají na zmrazení platů politiků do konce roku 2029. Podle vládní novely mají pro příští rok vzrůst skoro o sedm procent. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat pravděpodobně v polovině ledna.
Většině zaměstnanců státu a veřejných služeb se od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. Schválila to ve středu vláda. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) následně na tiskové konferenci uvedl, že přidáno dostanou i učitelé a to sedm procent. Příslušníkům bezpečnostních sborů se pak plat zvedne o 1500 korun a dostanou ještě tisíc korun jako stabilizační příplatek.
Zvýšení českých mezd na úroveň německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku. Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank.
Navzdory proklamované snaze vlády snižovat počet státních zaměstnanců a omezovat výdaje na jejich platy ukazují dostupná data, že situace je odlišná. Místo očekávaného poklesu počtu zaměstnanců a efektivnější správy dochází spíše k nárůstu počtu pozic, a to zejména těch financovaných z externích zdrojů. Výdaje na platy státních zaměstnanců také neustále rostou, což vyvolává kritiku opozice, odborů i některých ekonomů.
Premiér Petr Fiala (ODS) před nedávnem překvapil ekonomy výrokem, že potřebuje další volební období, aby Češi dosáhli na úroveň německých mezd. Výrok obratem zpochybnila řada ekonomů. Z Úřadu vlády však přišel další recept: dotlačit k německým mzdám mají soukromý sektor odbory. V dopise, který si začali přeposílat na sociálních sítích členové odborů, to uvedl premiérův hlavní poradce Jakub Kajzler.
Vstup Petra Fialy na sociální síť TikTok a jeho vize o dostihnutí Německa v průměrných platech nikdo nečekal. Na první pohled se český premiér snaží vzbudit rozruch, přitáhnout pozornost a zachránit se u moci. Část politiků vládních stran mu to nevěří a zatím jen v zákulisí se proti tomu vymezuje. Jsme svědky budoucí vzpoury? Zatím jen hledání nového modelu utváření politiky na vládní úrovni. Československo od svého vzniku v roce 1918 šlo od krize ke krizi.
Tarifní mzdy zaměstnanců Českých drah (ČD) se příští rok zvýší o 2,5 procenta a více peněz půjde i do jejich osobního ohodnocení. Zároveň zůstanou zachovány dosavadní benefity pro zaměstnance. Vyplývá to z podepsané kolektivní smlouvy na rok 2025, o které dopravce informoval v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) ustupuje od svého tvrzení, že budou Češi mít mzdy jako v Německu, nicméně nadále hovoří o tom, že chce zvyšování podporovat například uvolněním podnikatelského prostředí či zvýšením poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Opozice obratem „ocenila“, že Fiala ustupuje od podle ekonomů nerealistického slibu německých platů.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. Obavu ze ztráty zaměstnání v příštím roce vyjádřilo 54,4 procenta lidí. "Míra nezaměstnanosti v České republice patří dlouhodobě k nejnižším v rámci Evropské unie
Vzájemné ostřelování premiéra Petra Fialy a jeho předchůdce Andreje Babiše nebere konce. Tentokrát se ozval předseda vlády, když v televizním pořadu na CNN Prima News obvinil svého oponenta, že neumí říct pár po sobě jdoucích smysluplných vět. Navazuje to na jejich přestřelku z konce minulého týdne, kdy Babiš „projevil obavy“ o psychické zdraví Fialy, který slíbil do pěti let dohnat německé platy. Fiala v úterý řekl, že si ale takové Babišovy výroky nebere osobně.
Sdělení Petra Fialy o tom, že pod jeho vedením budeme mít platy jako v Německu, se zařadilo do českého národního folkloru a slyšel jsem už nejedno přirovnání ke slavnému Jakešovu projevu z Červeného Hrádku. Upřímně si myslím, že toto přirovnání je nefér – k Jakešovi. On byl sice nevzdělanec, a proto jeho projev obsahoval několik blekotavých „perel“, kterým se smál celý národ, ale když se člověk podívá na celý jeho text a odmyslí si humpolácký tón, jde řada těch poznámek zcela k věci. Dá se říci, že Milouš Jakeš léta Páně 1989 jakž takž chápal hloubku marasmu, ve kterém se tehdejší Československo nacházelo.
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Česko nezvládne v dalších čtyřech letech po příštích volbách srovnat české mzdy s německými. Potřeba je ale pokračovat v přibližování. V Partii na CNN Prima News to řekl místopředseda Sněmovny a člen vedení vládní ODS Jan Skopeček. Podle něj je k dohánění německých výdělků potřeba dál v ČR zvyšovat produktivitu práce, posilovat kurz koruny a zajistit hospodářský růst. Premiér Petr Fiala (ODS) před týdnem řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu.
Běží šestý taneční večer letošní řady StarDance, tanečnice a pětinásobná mistryně světa v kickboxu Martina Ptáčková spolu se svým tanečním partnerem Dominikem Vodičkou sedí na gauči ve zkušebně České televize na Kavčích horách a oba nadšeně líčí, jaké už bojovnice udělala v soutěži pokroky: prý už docela svede hrát v obličeji, ještě k tomu přidat nohy, což by v relaci mohlo přijít vhod. Zpovzdálí – jelikož jde o epizodu, do níž si soutěžící směli pozvat své blízké – vše sleduje Martinin bratr. Je to také bojovník, usmívá se, vzpomíná na to, jaké dřevo jeho sestra bývala, obdivně na ni hledí na parket a u toho na okamžik drží v rukou výrobek známé tuzemské oplatkárny, jež se jmenuje po hlavním městě české části Slezska.
Jde hlavně o ambiciózní cíle, už teď mají někteří zaměstnanci platy jako jejich kolegové v Německu. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura v reakci na výrok premiéra Petra Fialy (oba ODS). Vláda podle něj nemůže výši mezd přímo ovlivnit, musí ale nastavovat zlepšit podnikatelské prostředí. Konkrétní však být nechtěl, většina ekonomů považuje závazek za nerealistický. Premiér Fiala o víkendu v České televizi řekl, že potřebuje ještě čtyři roky a budou mít Češi platy jako Němci.
