Tag: platy

Články k tagu

Němci si polepší. Jejich minimální hodinová mzda vzroste na 338 korun, Češi nemají ani půlku

Němci si znovu polepší na výplatní pásce. Našim severozápadním sousedům od příštího roku vzroste minimální mzda na 13,90 eura (338 korun) hrubého za hodinu. To znamená, že průměrná česká mzda (124,40 Kč/hod.) nedosahuje ani na polovinu německé výplaty. Příští rok ale i tuzemská minimální mzda má vzrůst a to sice na 134,40 Kč/hod., což je 22 400 korun měsíčně. Minimální mzda v Německu vzroste od příštího roku na 13,90 eura (338 Kč) hrubého za hodinu.

ANO už počítá dopady možného zvyšování platů. Co s nimi udělá možné provizorium?

Od ledna se zatím mají zvedat s jistotou platy vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a pedagogů. U ostatních státních zaměstnanců už má rozhodnout příští vláda, která už je podle Karla Havlíčka (ANO) v kontaktu s odboráři. Problém však může pro zvyšování představovat možné rozpočtové provizorium, v němž se doporučuje nenavyšovat platové výměry v netarifní části platů konkrétních zaměstnanců v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích ve vládou regulované sféře nad rámec nárokových složek platů.

Umění nemožného? Babišova vláda chce nalít peníze učitelům i policii, ale zmenšit počet úředníků

Vznikající vláda Andreje Babiše složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě dává jasně najevo, že chce v příštím roce změnit přístup ke státním zaměstnancům. Slíbila zvýšení platů zejména u bezpečnostních složek, hasičů a zdravotníků, zároveň ale plánuje omezit počet politických náměstků, provést revizi agend úřadů a hledat úspory mimo personální výdaje. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka má jít o „zefektivnění státní správy, nikoli o plošné propouštění“.

Vláda potvrdí platy bezpečnostních sborů a učitelů, zbytek nechá vítězi voleb

Vláda se ve středu s odbory nedohodla na růstu platů ve veřejné sféře. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zmrazení platů v justici smetl Ústavní soud. Tepal vládu, stát teď musí doplatit stovky milionů

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun.

Noví poslanci si polepší. Základní plat vzroste na 115 tisíc, k tomu benefity a odchodné

Poslanci si po volbách polepší: jejich základní plat vzroste z 109.500 na 115.000 korun měsíčně, zatímco průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 49.402 korun. Základní plat přitom pobírá jen menší část z 200 zákonodárců, většina z nich zastává i nějakou další funkci, a jejich příjem díky tomu roste úměrně. Místopředsedové Sněmovny si vyslouží 219.300 korun, šéfové výborů 161.800 korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory, příští rok to bude 308.700 korun měsíčně.

Přidat, nebo šetřit? Předvolební přetahovaná o státní zaměstnance vrcholí

Státní správa a veřejné služby jsou v závěru kampaně jedním z klíčových témat. Vláda posílá do rozpočtu na platy 288,4 miliardy korun, odbory žádají razantnější růst tarifů a zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost. Strany mezitím slibují, jak spraví platy i byrokracii u policistů, učitelů či v nemocnicích. Kabinet schválil materiál, podle něhož se má příští rok počet státních zaměstnanců snížit o zhruba 57 800 na 431 152 kvůli převedení nepedagogických pracovníků regionálního školství pod kraje a obce.

Vláda chce dát na platy státních zaměstnanců miliardy navíc, na vyšší růst ekonomika nemá

Vláda Petra Fialy (ODS) krátce před volbami ustupuje tlaku odborů na zvyšování platů státních zaměstnanců, nyní kompromisně navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. K ústupku dochází navzdory tomu, že už nyní je deficit státního rozpočtu na příští rok navržen na úrovni 286 miliard korun. Peníze by se tak musely vzít z jiných priorit, navíc podle expertů není k vyššímu než pětiprocentnímu růstu prostor.

Odbory se dohodly s Bekem: Učitelům se zvýší platy o sedm procent, asistentům o dva tisíce korun

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2000 korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). ČTK to řekl předák školských odborů František Dobšík. Upřesnil, že 2000 korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Odbory požadují navýšení platů státních zaměstnanců o sedm procent, u nejhůře placených o třináct

Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před středečním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent.

Čechům se reálné mzdy rekordně propadly, teď už zase rostou. Kdo za to může?

Opozice před volbami ráda a opakovaně argumentuje tím, že za vlády Petra Fialy (ODS) došlo k největšímu poklesu reálných mezd v Evropské unii, což potvrdil třeba i výzkum společnosti XTB. Oslovení ekonomové pro Echo24 popsali, kdo je za problémy reálných mezd zodpovědný, respektive kam se v přepočtu tisíce korun z každé výplaty lidem poděly. Připomínají, že v poslední době už reálné mzdy svižně rostou.

Česku se podle vlády daří, opozice mluví o spálené zemi. Jaká je realita?

Vláda Petra Fialy (ODS) se snaží před volbami voličům vysvětlit, že se v Česku v evropském srovnání žije v zásadě dobře. A příliš se jí to nedaří, čehož si je vědoma. Naopak opozice v čele s hnutím ANO mluví o tom, jak Fialova vláda zavinila nejdražší energie v Evropě a také nejhlubší propad reálných mezd. Obě strany pak často porovnávají příslovečné „hrušky s jablky“ a čísla jim často nesedí. Deník Echo24 se ptal ekonomů, jaká je podle nich realita, pohled na reálné mzdy pak Echo přinese v samostatném článku.

Vládní strany na Slovensku navrhnou snížení platů poslanců

Vládní strany na Slovensku navrhnou, aby se platy poslanců sněmovny v příštím roce mírně snížily. Vyplývá to z dnešního oznámení předsedy parlamentu Richarda Rašiho. Uvedený krok má být příspěvkem politiků ke konsolidačnímu balíčku vlády, který vyvolal v zemi kritiku opozice, zaměstnavatelů, odborů i samosprávy a vedl k demonstracím. „Platy poslanců se v roce 2026 sníží. Sníží se reálně i nominálně oproti platům, které máme letos,“ řekl novinářům Raši.

PTÁME SE PŘEDSEDŮ: Jak chcete řešit platové nároky nespokojených lékařů a policistů?

Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázku, která je pro fungování společnosti zcela zásadní: Jak chcete řešit platové nároky nespokojených lékařů a policistů? Lídři jsou řazeni podle pořadí v předvolebních průzkumech.

Růst platů ve státní sféře? ANO a SPD ho navrhují rychlejší než vláda

Vláda a odbory se tento týden zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. V návrhu rozpočtu na příští rok je zatím plánován růst o 4,5 procenta. Opoziční hnutí ANO a SPD by chtěli dát státním zaměstnancům více, podle ekonomů si ale stát vyšší než pětiprocentní růst nemůže dovolit.

Český letní paradox: Mzdy rostou, ale lidé neutrácí. Jídlo je pořád dražší

Češi vydělávají více, jejich spotřeba nicméně poněkud překvapivě oslabila. Podle Českého statistického úřadu vzrostly průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí o 7,8 procenta na 49 402 korun, po započtení inflace reálně o 5,3 procenta. Jde o nejlepší výsledek za poslední rok. Přesto se tento růst nepřetavil do vyšších útrat. Maloobchodní tržby v červenci vzrostly jen o 2,5 procenta meziročně, zatímco analytici očekávali růst přes čtyři procenta. V meziměsíčním srovnání dokonce klesly o 0,3 procenta.

Průměrná mzda v Česku vzrostla na 49 400 Kč. Dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Řecko chce zavést až 13hodinovou pracovní dobu. Prý si to zaměstnanci přejí

Zatímco například v sousedním Německu se vede debata o čtyřdenním pracovním týdnu, řecká vláda připravuje reformu, která by zaměstnancům umožnila pracovat až třináct hodin denně. O návrhu se má jednat do poloviny září, poté by měl rychle zamířit do parlamentu v Aténách, píše deník Bild. Podle ministryně práce Niki Kerameus má jít o opatření, které má reagovat na potřeby lidí: „Třináctihodinový pracovní den je něco, co si sami zaměstnanci přejí.“

Žijeme v hospodářské krizi, domnívají se dvě třetiny Čechů

I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace. Hlavní zdroj obav z hospodářské situace představují náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent.

Jak chtějí strany řešit podstav armády? Nabízí vyšší platy, benefity, ale i kurzy pro civilisty

Především vyššími platy chtějí představitelé jednotlivých stran a hnutí vyřešit podstav české armády. Ruku v ruce s tím jdou i nejrůznější benefity. Řada stran chce ale také v civilní společnosti co nejvíce rozšířit krizovou připravenost, aniž by se musela obnovovat povinná vojna – tu mimochodem nenavrhuje žádný ze subjektů. Premiér Petr Fiala (ODS) pro Echo24 řekl, že jeho vláda zlepšuje finanční ohodnocení vojáků, modernizujeme techniku i další infrastrukturu, kterou ke své práci využívají.

Jurečka oznámil růst minimální mzdy o 1600 korun na 22 400 korun

Minimální mzda se příští rok zvýší o 1600 korun na 22.400 korun hrubého. České televizi (ČT) to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu makroekonomická prognóza ministerstva financí podle ČT stanovila na 51.497 korun.

Uzákoňte pravidla spropitného v hospodách, vyzvala Hospodářská komora

Pravidla pro spropitné by měla být jasně legislativně ukotvena, aby spropitné mohlo být oficiální součástí odměny za práci. Navrhuje to Hospodářská komora. Podle ní by zmíněné opatření spolu s vytvořením větší flexibility na trhu práce, sjednocením sazby DPH na úrovni 12 procent pro veškeré nealkoholické nápoje či zavedením jednoduché digitální evidence tržeb přispělo rozvoji a modernizaci české gastronomie a přilákalo do ní více mladých lidí. Komora to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Stanjurovo ministerstvo se staví proti vyšším platům. Nejsou peníze

Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů.

Platy učitelů zvýšíme na 75 tisíc, hodlá slíbit ANO

Volební program hnutí ANO bude obsahovat slib navýšení průměrného platu učitelů na 75 tisíc korun měsíčně. Této hodnoty by mělo být dosaženo do konce příštího volebního období, tedy do roku 2029. Závazek bude obsažen v zestručněné verzi programu, který hnutí plánuje zveřejnit příští týden. Celý program chce ANO představit až 4. září v Ostravě, pouhý měsíc před volbami, přičemž šéf hnutí Andrej Babiš tento krok zdůvodnil obavou z toho, aby náplň programu nebyla vykradena politickými konkurenty.

Maláčová slibuje minimální mzdu 31 tisíc. Kalousek: „Bolševická úderka“ ohrozí nejchudší

Ambiciózní slib předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové, že do roku 2028 poroste minimální mzda na 31 tisíc korun, strhl na sociálních sítích pozornost. Do bývalé ministryně práce a sociálních věcí se ostře pustil exministr financí Miroslav Kalousek. Spor se rozhořel i na pozadí kontroverzí ohledně volebního připojení sociálních demokratů k hnutí Stačilo!. Maláčová na síti X uvedla: „Do roku 2028 bude minimální mzda 31 000 Kč měsíčně. Každý rok ji zvýšíme aspoň o 3000 Kč.

„S nižší mzdou už nemůžu vyjít“. Stále více Čechů se bojí ztráty místa

Neochota riskovat a měnit pracovní prostředí, čemuž nepomáhá ani nepříliš flexibilní legislativa, patří podle odborníků dlouhodobě k problémům českého pracovního trhu. Lidé se tak připravují o potenciálně vyšší příjmy a jsou třeba „zaseklí“ v méně produktivních firmách, firmy situace naopak brzdí v rozvoji. Jak ukazuje nový průzkum STEM, situace se spíše zhoršuje. Podle STEM za tím však nestojí prohloubení české povahy, ale zkrátka situace, kdy si lidé takový krok nemohou finančně dovolit.

Průzkum: Stále více Čechů žije od výplaty k výplatě. Navzdory růstu mezd. „To není dobrý signál“

Čechům zbývá z výplaty více peněz než třeba Polákům, Maďarům či lidem z pobaltských států, ve spoření ale vedou Poláci. V Česku ale přibývá lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě, vyplývá z výsledků mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Kantar v sedmi zemích Evropy. To není dobrý signál, říkají ekonomové. Necelá polovina Čechů si odkládá každý měsíc nějakou část výplaty stranou.

Babiš slibuje policii astronomické platy. Báchorka jako stadion pro Sáblíkovou, kritizuje Rakušan

V poslední době je hodně slyšet o platech policistů a hasičů. Prezident Petr Pavel upozornil na nesystémovost vládního řešení, kdy má být téměř miliarda korun převedena z rozpočtu ministerstva obrany na financování platů příslušníků bezpečnostních sborů. Do toho předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kampani láká na výrazně vyšší nástupní platy pro policisty, což vyvolalo ostré reakce koaličních politiků i ekonomů.

Energie, bydlení a stagnující mzdy. Náklady Čechů na život vystřelily, Polsko už je výhodnější

Politici v kampani rádi tvrdí, že se Češi mají nejlépe v historii. Analýzy ekonomů i zkušenost běžných lidí však ukazují jiný obraz: desetiletí prudkého zdražování, stagnující reálné mzdy a rostoucí nejistotu. Podle čerstvých dat skupiny Creditas má Česko sice nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele z visegrádské čtyřky (V4), ale životní úroveň roste pomalu a rozdíl vůči sousedům se zmenšuje.

Plat premiéra i šéfů obou komor Parlamentu poprvé překročí hranici 300 tisíc Kč. Porostou i paušály

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300.000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115.000 korun. Prezident by dostával 383.200 korun, o 18.200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu z platného znění platového zákona. Premiér a předsedové Sněmovny a Senátu by příští rok mohli podle výpočtu brát 308.700 korun. Nárůst by představoval 14.700 korun.