Demokratům se v americkém Senátu nepodařilo prosadit právo na potrat jako federální zákon. Proti návrhu hlasovali všichni republikáni a také konzervativní demokrat Joe Manchin. Tah, který byl prevencí proti očekávanému verdiktu nejvyššího soudu, byl předem odsouzen k nezdaru, píše na svém serveru stanice BBC.
Ukrajina podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila nesmí skončit jako Československo podle předválečné mnichovské dohody, kvůli které přišlo o část svého území. Vystrčil to uvedl v projevu ke členům Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu. Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly, prohlásil. Ukrajina bude podle Vystrčila navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii. Bude společným úkolem Evropské unie ji po válce, kterou vyvolalo Rusko, znovu vybudovat.
Senát ve středu rozhodl o tom, že milost, kterou udělil prezident Miloš Zeman řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi je nepřijatelná. Prezidentovo rozhodnutí je podle horní komory nepřijatelné obsahem i odůvodněním, politicky i právně. Usnesení Senátu k rozhodnutí prezidenta republiky omilostnit ředitele Lesní správy Lány přinášíme v plném znění: Senát Parlamentu České republiky v reakci na rozhodnutí prezidenta republiky omilostnit ředitele Lesní správy Lány
Milost, kterou udělil prezident Miloš Zeman šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, je podle Senátu nepřijatelná. Horní parlamentní komora o tom ve středu rozhodla na návrh KDU-ČSL. Senát ale nevyzval Zemana, aby se vzdal funkce hlavy státu, jak to požadovaly ODS a TOP 09. Pouze Zemana vybídl k tomu, aby v závěru druhého funkčního období vykonával svůj prezidentský úřad v souladu s ústavním pořádkem.
Nebýt revolty mezi senátory z klubu Starostů a nezávislých, novelu pandemického zákona by měl dnes na stole Miloš Zeman, který by ji dle proklamací podepsal. Zákon je místo toho znovu ve sněmovně a ani po dvoudenním jednání nebyl kvůli záměrnému protahování schůze ze strany opozice projednán a schválen. Podle předsedy Senátu Miloše (ODS) Vystrčila bylo hlasování v Senátu zjednodušeně „vítězstvím dezinformací“.
Po dvou letech pandemie je každý trochu efektivní akt odporu, jaký včera předvedl Senát, důležitý. Novelu pandemického zákona, z něhož se stává dvojtečka pro případné protažení plošných opatření proti covidu-19 do podzimu letošního roku, včera Senát odmítl. Tím krapet prodloužil proces jejího přijímání sněmovnou a zvětšil možnost do této brutální normy zasáhnout. Ale těžko mohl jinak, a to i kdyby většina senátorů souhlasila s každým písmenem novely.
Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu, která by rovněž uzákonila nařizování karantény nebo izolace krátkou textovou zprávou, znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Senátu obhajuje důležitost pandemického zákona, který ve čtvrtek projednává Senát. Jeho existenci označil za nutnou, podle jeho slov je třeba chránit seniory. V horní komoře parlamentu rovněž pohrozil, že pokud by pandemický zákon nebyl schválen, vyhlásil by od března nouzový stav. „Pokud nebude pandemický zákon, abych mohl chránit seniory, bude muset vláda vyhlásit nouzový stav,“ řekl Válek s tím, že podle něj žádná jiná varianta neexistuje.
V Praze na Klárově protestují desítky lidí proti pandemickému zákonu, který bude ve čtvrtek projednávat Senát. Akce je jedním z protestů proti přijetí pandemického zákona, které organizuje hnutí Chcípl PES. Někteří lidé na místě přespali už ze středy na čtvrtek, Větší část čtvrteční akce byla poklidná, ve středu večer někteří z protestujících pokřikovali na pasažéry v tramvajích. Předseda hnutí Jakub Olbert jednal ještě ve středu večer s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.
Pandemický zákon, který schválila Poslanecká sněmovna a ve čtvrtek o něm hlasuje Senát, v horní komoře pravděpodobně narazí. Vystoupil proti němu i senátor a teplický primátor Hynek Hanza (ODS), jenž jeho znění připravené ministerstvem zdravotnictví ostře kritizuje. Resort zdravotnictví přitom vede Vlastimil Válek (TOP 09) a ODS tvoří v Senátu jeden společný klub s TOP 09.
Někteří senátoři předem deklarují, že budou hlasovat proti přijetí novely pandemického zákona, kterou minulý týden schválila Poslanecká sněmovna. Vadí jim například, že novela byla ve sněmovně projednána ve stavu legislativní nouze. Mezi kritiky návrhu jsou i senátoři koaličních stran, které mají v Senátu silnou většinu. Proti pandemickému zákonu se v centru Prahy očekávají zejména ve čtvrtek další protesty.
Návrh k Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení části vyhlášky o povinném očkování podepsalo 14 senátorů. Nařízené očkování seniorů a vybraných profesních skupin je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, vedlo by k nucenému odchodu části lidí z jejich zaměstnání, uvedli dnes předkladatelé návrhu. Vyhlášku s účinností od začátku března schválila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), současný kabinet Petra Fialy (ODS) má šanci to změnit ještě před rozhodnutím Ústavního soudu, k čemuž ho signatáři návrhu vyzvali.
Pro ČR bude letos důležité zvládnout pandemii, rostoucí ceny či zadlužení, uvedl dnes v novoročním projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vyzval proto k sebevědomé slušnosti, větší smířlivosti a k solidaritě podobné té, kterou lidé projevili při nápravě škod po loňském tornádu na Moravě. Také připomněl kultivované předání moci po sněmovních volbách, ke kterému podle něj přispělo korektní jednání premiéra Petra Fialy (ODS), profesionální přístup expremiéra Andreje Babiše (ANO) i konání prezidenta Miloše Zemana.
Skupina senátorů v čele s Jiřím Růžičkou z klubu STAN se rozhodla podat ústavní stížnost na vyhlášku o povinném očkování, které se bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla zavést od března 2022 pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Místopředseda Senátu Růžička to oznámil na twitteru. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory.
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Ošetřovné se podle dosavadních pravidel vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je po pátečním prezidentově telefonickém rozhovoru patrné, že je Miloš Zeman schopen vykonávat nejdůležitější pracovní povinnosti.
Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Návrhy jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy. Stejně se senátoři vyjádřili i k některým dalším návrhům z balíčku Fit For 55.
Česko má poslední možnost ohradit se proti převratným klimatickým plánům Evropské komise (EK), známým také jako zelený úděl. Senátoři totiž budou v šibeničním termínu debatovat o zásadních návrzích obsažených v klimatickém balíčku Fit for 55, na které mohou uplatnit takzvanou odmítavou žlutou kartu
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se nehlásí k senátorům, kteří byli zvoleni za jeho politické hnutí. Žádný ze senátorů ANO totiž při hlasování o zmrazení platů ústavních činitelů tento návrh nepodpořil. Babiš kvůli tomu přitom kritizoval opozici, vyšlo však najevo, že proti zmrazení platů politiků byli i politici Babišova hnutí. Babiš se ke svým senátorům vyjádřil ve svém nedělním pořadu Čau lidi vysílaném na sociálních sítích.
Uplynuly už skoro tři týdny od voleb, které zásadně proměnily vládní většinu i celou politickou mapu České republiky. Mnohem větší veřejnou pozornost než vyjednávání o nové vládě ale přitahují spekulace, drby a podivně dávkované informace o zdravotním stavu prezidenta republiky a jeho schopnosti zastávat úřad. Není to překvapivé, dostali jsme se do informační pasti.
Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.
Zavedení dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců Senát ve středu zamítl. Možnost členů vlády předat poslanecký mandát i dočasně náhradníkům tak nyní poslaneckou ústavní novelou uzákoněna nebude. Senátorům vadila navrhovaná dobrovolnost a také postavení náhradníka, pokud by za člena vlády nastoupil do sněmovny. Nejvíce by klouzavý mandát ocenili Piráti, kteří dlouhodobě odmítají souběh funkce poslance a člena vlády.
Čínské velvyslanectví v Praze opět zkritizovalo návštěvu tchajwanské podnikatelské delegace v České republice, vyjádřilo nesouhlas s navazováním styků s tamními představiteli. Tchajwanská podnikatelská delegace vedená dvěma tamními ministry v sobotu zahájila svou čtyřdenní návštěvu Prahy. V pondělí podepsali zástupci Česka a Tchaj-wanu pět nových memorand, která mají rozšířit jejich spolupráci v internetové bezpečnosti, ve vesmírném průmyslu, ve vývoji technologií katalyzátorů nebo v přesném strojírenství.
„Shodli jsme se, že ta situace je velmi vážná a s vysokou mírou pravděpodobnosti bude vyžadovat řešení ze strany Senátu i Poslanecké sněmovny,“ vyjádřil se po jednání předsedů sněmovních stran se senátory předseda ODS Petr Fiala k situaci ohledně stavu prezidenta Miloše Zemana. Výsledek jednání potvrdil také předseda Senátu Miloš Vystrčil. Sněmovna podle Fialy asi nebude o případném převodu pravomocí prezidenta rozhodovat na ustavující schůzi 8. listopadu, ale až na schůzi následné.
Podmínky pro převod pravomocí prezidenta byly podle senátní ústavní komise naplněny kvůli zdravotnímu stavu Miloše Zemana. Senát by o přenesení pravomocí hlavy státu na premiéra a předsedu Sněmovny měl rozhodnout ještě před ustavením dolní parlamentní komory, tedy do 8. listopadu. Senátní komise se na tom v úterý shodla jednomyslně. Nejbližší schůze horní komory začne 26. října, další by mohla být 5. listopadu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) prolomil za pomoci zprávy z Ústřední vojenské nemocnice mlčení o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten podle ošetřujících lékařů nemůže v současnosti vykonávat svou funkci. Ačkoliv se ze skoupých informací Hradu či předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) zdálo, že situace může být jiná, na tahu teď bude parlament. Obě komory zřejmě čeká hlasování o dočasném zbavení pravomocí prezidenta republiky.
Vedení Senátu se sejde s předsedy sněmovních stran k jednání o možné aktivaci článku 66 ústavy, který by dočasně zbavil prezidenta Miloše Zemana některých pravomocí. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila totiž Ústřední vojenská nemocnice označila prezidenta jako momentálně nezpůsobilého k vykonávání funkce. Tento postup je vždy dočasný a nezbavuje prezidenta funkce, provizorium by tak mohlo platit až do konce jeho funkčního období, uvedl pro deník Echo24 ústavní právník Jan Kudrna.
Miloš Zeman není podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Oznámil to šéf Senátu Miloš Vystrčil. Dodal, že dlouhodobá prognóza prezidentova zdraví je v tuto chvíli hodnocena jako „krajně nejistá“ a možnost návratu k pracovním povinnostem v následujících týdnech je proto málo pravděpodobná, dodal Vystrčil s odkazem na dopis z ÚVN.
Senát obdržel odpověď ohledně zdravotní způsobilosti prezidenta Miloše Zemana. Dopoledne ji předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi (ODS) zaslal ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) a lékař prezidenta Miroslav Zavoral. Informovala o tom mluvčí ÚVN Jitka Zinke. Vystrčil chce zprávu podle ČT zveřejnit ještě dnes, nemocnice však ze zákonných důvodů tento krok neudělá. „Obsah odpovědi, z důvodu dodržování zákonných ustanovení, ÚVN zveřejňovat nebude,“ uvedla Zinke.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil má pochybnosti o tom, zda prezident Miloš Zeman ví, jak o něm a o jeho zdravotním stavu prezidentská kancelář informuje. Podle něj by se takto Zeman nechoval, a kdyby měl vše pod kontrolou, chtěl by, aby byla veřejnost více informována. Vystrčil to řekl v Partii na CNN Prima News. Vedoucí prezidentovy kanceláře Vratislav Mynář v pátek sdělil, že se k situaci vyjádří začátkem příštího týdne.
