Kolem stovky tisíc lidí zůstalo narychlo mimo vládní penzijní změny, které měly určit okruh tzv. rizikových profesí. Místo toho pro ně vznikl speciální návrh, který má výdaje navíc přesunout na povinné příspěvky podnikatelů do penzijního připojištění. Pro pracovníky v předdůchodovém věku to tak bude nejspíše znamenat, že na dřívější odchod do penze nebudou mít dostatek prostředků. O návrhu, který čelí kritice odborů i podnikatelů a dříve ho například odmítl sociální výbor sněmovny, má v tomto týdnu rozhodovat Senát.

Přes sto tisíc zaměstnanců z tzv. rizikových profesí, tedy pracujících na pozicích s některými rizikovými faktory a spadajících do tzv. třetí kategorie prací, čeká na verdikt, zda a za jakých podmínek budou mít možnost odejít dříve do důchodu. Tedy konkrétně do tzv. předdůchodu, který je produktem penzijního připojištění a tedy stojí zcela mimo první důchodový pilíř. Podle návrhu, který má Senát na programu středeční schůze, mají od ledna 2026 začít zaměstnavatelé přispívat na spoření této části zaměstnanců na základě odpracovaných směn.

Původní úpravu, na které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce i ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, škrtli v březnu na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Tedy stejně, jako tomu je v případě pracovníků tzv. čtvrté kategorie.

Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle nynějšího návrhu umožnit zmíněný předdůchod, který jim má umožnit odejít z profese až o pět let dříve. Realita však pro řadu z nynějších zaměstnanců bude poněkud jiná. Zaměstnavatelé budou dávat podle schválené úpravy rozpočtového výboru čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že zaměstnavatelé by přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od 11 směn.

Dotčená stovka tisíc osob na předčasný důchod nárok automaticky mít nemá, zato má od zaměstnavatelů dostávat příspěvek do penzijního spoření. To na jednu stranu znamená, že by s penězi mohli v rámci penzijního spoření nakládat dle svého uvážení. Mohli by je tedy využít buď k dřívějšímu odchodu do důchodu, nebo také až po vstupu do řádné penze. Zároveň to však také znamená, že zvlášť lidé v předdůchodovém věku mohou zapomenout na dřívější odchod do penze ve stejném tempu jako pracovníci čtvrté kategorie.

Pro zaměstnance z třetí kategorie nynější návrh znamená, že si musí nejprve naspořit významné částky. Zmiňovaný předdůchod je totiž výrazně odlišný od předčasné penze. Jde zkrátka o jednu z možností, jak čerpat své vlastní naspořené prostředky z penzijního připojištění. Čerpat ho lze ale pouze z „nového“ doplňkového penzijního spoření, pokud mají lidé prostředky v původním penzijním připojištění, je třeba před čerpáním prostředky přesunout.

Uživatel předdůchodu musí mít podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc. Na druhou stranu, po dobu pobírání předdůchodu platí stát za uživatele zdravotní pojištění a na rozdíl od předčasného důchodu mohou libovolně pracovat či kupříkladu i pobírat podporu v nezaměstnanosti. Z hlediska řádné penze se pak doba pobírání počítá jako doba vyloučená.

Jak ukazují i odhady penzijních společností, zejména pro zaměstnance, kteří by se spořením začali až nyní v předdůchodovém věku, jsou však potřebné částky pro dřívější odchod značně vysoké. Pokud zaměstnanec například začne ve 45 letech a zaměstnavatel mu bude přispívat povinná čtyři procenta z hrubé mzdy 40 000 Kč, naspoří si ze samotných příspěvků zaměstnavatele za 15 let zhruba 300 000 Kč.

Návrh také dlouhodobě kritizují zaměstnavatelé i odbory. Podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče přenáší zodpovědnost ze státu na zaměstnavatele, zvyšuje administrativní agendu. „Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl. Komora i odbory pak kritizovaly také způsob, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií či že byl předkládán jako poslanecký návrh.