Senátorem ve volebním obvodu Brno-město bude Zdeněk Papoušek, někdejší senátor za KDU-ČSL, kterého nyní navrhla ODS s podporou Spolu, STAN, Pirátů, Zelených a iniciativy Fakt Brno. Hned v prvním kole získal nadpoloviční počet hlasů, a to 59,4 % hlasů. Druhá skončila Karin Podivinská (ANO) se ziskem 21,92 procent hlasů. Papouškovi už poblahopřál premiér Petr Fiala (ODS).
Dvě hodiny po poledni se v 11 městských částech Brna, které spadají do volebního obvodu číslo 60, otevřely volební místnosti. V doplňovacích volbách do Senátu lidé vyberou nástupce zesnulého Romana Krause (ODS), který náhle zemřel loni 30. října. Volby mají několik prvenství - poprvé při nich mohou lidé použít elektronické občanské průkazy a poprvé jako volební místnost slouží prostor v nedávno opravené Arnoldově vile v Černých polích.
Novela zákona o vysokých školách se možná vrátí do sněmovny. Vypadá to tak na základě čtvrtečního jednání senátního výboru pro vzdělávání, který odmítl jeden z pozměňovacích návrhů k této novele, tedy takzvané hlídačkovné. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 řekla, že pokud se novela do sněmovny skutečně vrátí, hrozí určité riziko, že se nakonec nestihne schválit vůbec. Dodala, že ale věří, že zákon nakonec novelizován bude.
Koalice Petra Fialy začíná v Senátu narážet na odpor vůči návrhu na zavedení nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Kontroverzní paragraf byl připojen jako přílepek k novele zákona, která prodlužuje dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky vládní většině, v horní komoře parlamentu narazil na značnou kritiku pro svou údajnou vágnost a riziko zneužití.
Senát se připravuje na lednové projednání novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontroverzní trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky hlasům vládní většiny, v horní komoře se očekává možná i složitější jednání. Někteří senátoři totiž už nyní upozorňují na vágní formulace a riziko zneužití zákona, které podle nich připomíná paragrafy z období komunistického režimu.
Pokus o digitalizaci stavebního řízení sesadil z funkcí bývalého ministra a pirátského předsedu Ivana Bartoše a zástupcům obcí i účastníkům stavebního řízení dělá vrásky dodnes. Vláda se pokouší situaci dočasně vyřešit pomocí další novely stavebního zákona, o které má v tomto týdnu rozhodovat Senát.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) protlačil důchodovou reformu do cíle, po schválení Senátem se očekává už jen předem avizovaný podpis prezidenta Petra Pavla. Do finále však přišel výrazně jiný návrh, než s kterým přišla vláda původně do parlamentu. Reforma se musela kompromisně v řadě případů změnit a to i v těch nejzásadnějších opatřeních. Jak tedy nakonec vypadá finální verze, která čeká už jen na podpis prezidenta, přinášíme přehledně v několika bodech.
Senát ve středu večer schválil beze změn vládní důchodovou reformu, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro odchod do penze postupně o dva roky na 67 let. Rozhodl tak podle očekávání přes výhrady opozice nebo odpor odborů. K nejspornějším pasážím novely o důchodovém pojištění patří koalicí prosazené omezení počtu pracovníků v rizikových profesích, kteří mají mít nárok na nekrácený předčasný důchod.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má před sebou poslední překážku. Pokud Senát schválí jeho důchodovou reformu, prezident už avizoval, že ji podepíše. Ministr Jurečka tak jde ve středu na kobereček před senátory, kterým by měl mimo jiné vysvětlit, podle jakého mechanismu by nakonec mělo odcházet přes sto tisíc lidí do předčasné penze.
Důchodová reforma se blíží do finále ve značně pozměněné podobě. Pokud projde návrh schválený sněmovnou, růst důchodového věku se zastaví už na 67 letech, deficit penzijního systému se sníží méně než vláda předpokládala a do předčasné penze bez krácení bude moct odejít o stovku tisíc lidí méně.
Odboráři Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes vyzvali Senát, aby neschválil reformu penzí a vrátil ji s úpravami Sněmovně. Žádají o vyškrtnutí pokračování zvyšování důchodového věku na 67 let a omezení skupiny lidí s rizikovou prací s nárokem na dřívější důchod. Chtějí ho i pro pracovníky takzvané třetí kategorie, kteří dělají v prostředí s vibracemi, fyzickou zátěží, v chladu či teple.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se ocitá pod silným tlakem. Její snaha o zavedení povinné registrace pro tvůrce internetového videoobsahu, například youtubery a influencery, ale i další média vyvolala širokou kritiku veřejnosti, odborníků i politiků. Mnozí zpochybňují smysluplnost její existence, mezi jinými i senátorka Hana Kordová Marvanová, která chce buducnost rady probrat i reálně.
Senátor Zdeněk Hraba (za ODS) chystá zákon, který má fakticky zakázat bezdomovectví. Lidé mají podle Hraby buď začít pracovat a vydělat si na bydlení, nebo skončit ve vězení. Za svou iniciativu se dočkal ostré kritiky, ta naráží mimo jiné na to, že bezdomovci budou pro stát větší přítěží ve vězení, zároveň se mají podle kritiků řešit příčiny a ne důsledky. „Plním program, se kterým jsem dostal vaši důvěru: problémy s bezdomovectvím musíme řešit, ne před nimi strkat hlavu do písku (...)," uvedl na síti X Hraba.
Nárok na ošetřovné zřejmě budou mít od příštího roku také živnostníci a pracovníci na dohody s nemocenským pojištěním. Počítá s tím vládní novela o nemocenském pojištění, podle níž mají úřady kromě nemocenské vyřizovat elektronicky i mateřský a otcovský příspěvek nebo běžné i dlouhodobé ošetřovné. Změny dnes schválil Senát. Normu ještě obdrží k podpisu prezident. Ošetřovné by mohli pobírat podle novely lidé pracující na dohody, osoby samostatně výdělečně činné či lidé se zaměstnáním malého rozsahu.
Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Nominaci Řepkové v tajných volbách podpořilo 71 ze 77 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Nynější soudkyně Krajského soudu v Brně Řepková se specializuje na trestní právo. Jako ústavní soudkyně by považovala za osobní výzvu zdrženlivě se při rozhodování držet v limitech ústavního přezkumu.
Hnutí ANO chce, aby se Senát zabýval důchodovou reformou dříve než 11. prosince, kdy se mají změny v penzích projednávat. Sbírá proto podpisy pro svolání mimořádné schůze. Uvedla to senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní nepotřebují senátoři na prostudování návrhu více než měsíc a je třeba, aby se horní komora sešla rychleji. Hnutí ANO avizuje, že pokud se dostane do vlády, většinu reformy zruší.
Předsedou Senátu byl počtvrté zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě byl jediným kandidátem. V tajném hlasování získal 62 ze 79 odevzdaných hlasů. Obdržel tak o 11 hlasů méně než při minulé volbě šéfa horní parlamentní komory před dvěma lety. Místopředsedy Senátu se stali Jiří Drahoš (STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a Ladislav Václavec (ANO).
Zákaz prodeje nezletilým, žádná reklama v médiích, konec prodeje v automatech a dvojité ověření věku při internetovém nákupu u specializovaných prodejců. Tak má od prosince vypadat regulovaný prodej lehkých drog jako HHC nebo kratom. Ty se zřejmě brzy objeví na novém seznamu „psychomodulačních látek“. S jeho vznikem počítá zákon, který tento týden prošel Senátem. K jeho schválení chybí už jen podpis prezidenta.
Nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC bude mít zřejmě od prosince nová pravidla, která mimo jiné omezí jejich prodej. Přinese je novela o návykových látkách, kterou dnes Senát schválil beze změn. Novelu, která má ochránit před rizikovými látkami s psychomodulačními a psychoaktivními účinky především děti, nyní dostane k podpisu prezident. Poslanecká novela uvedené látky rozlišuje podle rizikovosti.
Nemají dostatek informací. To je už dlouho klišé, jímž se zdůvodňuje, že někteří lidé mají jiné názory, než bychom si přáli. Je to omyl, různí lidé mohou kupodivu na základě jedněch a týchž informací dospět k různým názorům. Lidé, kteří to odmítají pochopit, se hodí pro veřejný život o to méně, o co víc se bohužel do něj často cpou. Nicméně jsou situace, kdy se různost názorů začíná překlápět v něco jiného – neochotu vidět to, co máme přímo před nosem. Po šesti letech by mělo být jasné, že Marek Hilšer nepředstavuje odpověď na žádný veřejný problém nebo užitečnou otázku.
Pirátská strana o víkendu hlasovala pro odchod z vlády. Byla to reakce na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše pro nedostatky při digitalizaci stavebního řízení. Následovala výměna názorů a invektiv do té doby v pětikoalici nevídaná. Do toho přišly výsledky druhého kola senátních voleb a opět neúspěch většiny stran dosavadní pětikoalice včetně ODS. S veteránem nejsilnější vládní strany a harcovníkem české politiky Markem Bendou hovoříme o dopadech krajských i senátních voleb a o tom, jestli v posledním roce mandátu Fialovy vlády může ODS změnit směr a vracet se ke kořenům.
Počínaje volbami do Evropského parlamentu Andrej Babiš vyhlašoval, že všechny následující budou referendem o Fialově vládě. Jak to dopadlo? V evropských volbách získaly strany vládní koalice devět mandátů a opozice v čele s ANO dvanáct. V krajských volbách bude mít hnutí Andreje Babiše pravděpodobně osm hejtmanů a všechny zbylé strany pět. ANO však bude mít zastoupení v deseti z třinácti krajů. Senátní souboj koalice versus opozice sice skončil v poměru 16 : 10 pro vládní partaje, ale v rámci jednotlivých stran získalo ANO nejvíc křesel (osm senátorů).
ODS nebude bránit, aby se Jana Mračková Vildumetzová (ANO) stala místopředsedkyní Senátu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v České televizi. Podle něj není důvod, aby se měnily zaběhlé pořádky v horní komoře. Hnutí ANO volby do Senátu vyhrálo a bude mít třetí nejsilnější senátorský klub.
Po politickém dění minulého týdne, které někdo nazývá turbulentním, jiný jej vnímá jako vládní krizi, třebaže jde o normální politiku, na jakou jsme si akorát odvykli, proběhlo druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Výsledky myslím můžeme označit za unikátní, jelikož málokdy se podaří, aby se víceméně každý zúčastněný mohl cítit jako vítěz a taky se za něj mohl prohlásit. Ergo byly to volby nebývale smírčí. V některých obvodech možná napjaté, ale celkově svým vyzněním vlastně nudné, až pohádkově idylické, klidné, vyrovnané, pospolné, vpravdě celospolečenské.
Česká republika zná 22 nových senátorů, kteří doplnili hned pětici, která mandát získala už minulý týden v prvním kole. Svůj mandát v horní komoře obhájili například Jiří Drahoš (STAN), Zdeněk Hraba či Martin Červíček (oba ODS). Naopak nově usednou v senátorských lavicích třeba šéf Přísahy Róbert Šlachta, egyptolog Miroslav Bárta (STAN) či politolog Stanislav Balík.
Na počet mandátů pro samostatný subjekt sice volby vyhrálo hnutí ANO, premiér Petr Fiala (ODS) si nicméně pochvaluje, že vládní strany získaly v těchto volbách 15 mandátů. Podle něj se vládní koalici podařilo ubránit Senát jako pojistku demokracie proti „levicovému populismu“. Samotná ODS přitom neslaví nijak oslnivý úspěch, získala pouze pět křesel. Fiala potvrdil, že by v čele Senátu měl pokračovat Miloš Vystrčil (ODS).
Hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby, získalo v nich letos osm mandátů z 27 možných a bude chtít místo ve vedení Senátu. Dva senátoři zvítězili už v prvním kole, ve finále dalších šest. Kandidáti, které nominovaly strany vládní koalice, zvítězili dohromady v 15 obvodech. Nominálně nejúspěšnější bylo hnutí STAN se šesti mandáty. ODS získala 5 křesel. Prvního senátora ve svého historii bude mít také hnutí Přísaha.
Po Pavlu Fischerovi, který se do Senátu dostal už minulý týden, se podařilo drtivým způsobem křeslo obhájit i Jiřímu Drahošovi, druhému z prezidentských kandidátů z roku 2018. Naopak Marek Hilšer svůj mandát v horní komoře za Prahu 2 neobhájil, porazil ho egyptolog Miroslav Bárta (STAN). Ve volebním obvodu Praha 8 zvítězila Vladimíra Ludková (ODS), která nahradí Lukáše Wagenknechta (Piráti).
Náplast v podobě předsedy hnutí v Senátu získalo hnutí Přísaha po drtivé porážce v krajských volbách, kde nezískalo ani jeden mandát. Senátorem ve volebním obvodu Břeclav bude Róbert Šlachta z hnutí Přísaha, zatím získal 59,38 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz.
Senátorem ve volebním obvodu Benešov zůstane Zdeněk Hraba (ODS), ve druhém kole senátních voleb získal 67,1 procenta hlasů a mandát obhájil. Vyplývá to z výsledku sčítání. Jeho soupeřka, poslankyně a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dostala 32,89 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,1 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 35,28 procenta.
