Jedním z prvních bodů, které bude muset nová Sněmovna projednat, je odklad účinnosti povinného využívání systému e-Legislativa, a to sice ve zrychleném řízení dle paragrafu 90, protože změna měla původně začít platit již od 15. ledna 2026. Systém je nehotový, někteří zákonodárci mluví o blamáži, a to i vzhledem ke kritické zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního dubna. Zatímco dolní parlamentní komora chce odklad jen pro novely starých zákonů, ale ne pro nové zákony, aby se dosáhlo na peníze z EU, část senátorů by byla pro úplný odklad.

Digitální tvorba právních předpisů e-Legislativa je nástrojem pro vytváření a projednání právních předpisů. Kromě prostředí pro tvorbu předpisů obsahuje například nástroj pro administraci legislativního procesu nebo propojení se systémy jednotlivých aktérů legislativního procesu. Od července 2024 začala platit povinnost používat e-Legislativu pro akty mezinárodního práva, od letošního ledna pro nařízení vlády a od července pro vyhlášky. Příští rok měla začít platit povinnost pro zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.

Jenže vláda v demisi odsouhlasila návrh na odložení účinnosti, sněmovní tisk 25 nyní čeká na urychlené projednání Poslaneckou sněmovnou. „Dosavadní praxe ukazuje, že práce v systému činí uživatelům obtíže a praktické uvedení systému do plnohodnotné praxe bude vyžadovat delší období, než bylo původně předpokládáno,“ uvedlo ministerstvo vnitra, které je předkladatelem, v návrhu. Méně diplomaticky hovoří senátoři, kteří jsou členy Stálé Komise Senátu pro Ústavu ČR, jež v tomto týdnu problematiku řešila.

Neodzkoušený systém

„Zneklidnilo mě, že systém není odladěný, nebyl odzkoušen ve Sněmovně v ostrém provozu a ani se neověřilo, jak obě komory Parlamentu ČR s ním budou pracovat a zda propojení funguje,“ sdělil Echu senátor Pavel Fischer (BEZPP), který je jinak dle svých slov zastáncem toho, aby občané měli k dispozici přehledný elektronický systém evidence zákonů, který bude reflektovat i ty nejvíce aktuální verze zákonů, které mnohdy chybí. „Účastnil jsem se ale zkušebního provozu v Senátu a ten zatím nepřinesl přesvědčivé výsledky,“ doplnil.

„Je to neuvěřitelná blamáž, ne nepodobná digitalizaci stavebního řízení,“ sdělila Echu senátorka Hana Kordová Marvanová (BEZPP) s tím, že předseda komise Zdeněk Hraba (BEZPP) byl usnesením pověřen, aby na schůzi horní parlamentní komory v příštím týdnu navrhl odklad účinnosti celé záležitosti. Poslanci totiž chtějí odložit jenom účinnost pro povinnost týkající se novel starých zákonů. Nové zákony by dle navrhovatele již musely být podávány v digitalizované podobě. Proč takové šalamounské řešení, pakliže se zákonodárci shodnou, že systém nefunguje?

„Důvod, proč je odsunováno takto, souvisí s národním plánem obnovy, to znamená s evropskými penězi, pro které musíme vykázat, že se něco děje, zjednodušeně řečeno. Já si myslím, že není na co čekat a je potřeba prostě jednat s Unií, že tady tento proces se prostě nepovedl,“ sdělil Echu senátor Hraba. Připomněl, že proces tvorby systému začal před 9 lety. „Tohle částečné řešení je kvůli Unii, kvůli unijním penězům, kvůli ničemu jinému, protože věcně to prostě nedává smysl,“ doplnil Hraba.

Řešení, které představí příští týden na plénu, by sice ochudilo Česko o peníze z EU, nicméně podle senátora je otázkou, zda nenastane větší škoda ve chvíli, kdy sice peníze dostaneme, ale spustíme si nefunkční systém. „Pokud bych se na to měl dívat čistě ekonomicky, tak škody budou podstatně větší, pokud to bude uvedeno v nedokonalý život, než pokud by to bylo celé odloženo,“ míní. Sám je prý příznivcem využívání digitálních technologií, kde to jen jde, ale obává se prý, že v případě náběhu nefunkčního systému „bude zákonodárný proces výrazně narušen“.

Poslanec a někdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) ale pro Echo potvrdil, že ve Sněmovně panuje shoda napříč kluby na schválení sněmovního tisku, jiné řešení prý nevidí. „Není to politická záležitost momentálně, shodne se na tom jak koalice, tak opozice,“ sdělil Echu Vondráček s tím, že „až bude jmenována nová vláda, nový ministr bude muset provést analýzu celé situace“.

Náklady se zdvojnásobily

Velmi kritickou zprávu podal k celému projektu v dubnu 2025 i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve vydané zprávě kontroloři uvedli, že systém bude vznikat devět let místo plánovaných tří, a plánované náklady na něj stouply z původních 482 milionů na 903 milionů korun. Kontrolní úřad sdělil, že systém eSeL (kromě e-Legislativy jde také o e-Sbírku, proto zkratka vzniklá spojením obou projektů) měl vzniknout hlavně díky penězům z evropských fondů, které měly pokrýt 81 procent celkových výdajů. Zbývající část peněz měl pokrýt státní rozpočet. „Při řízení projektu eSeL ministerstvo vnitra selhalo. Jeho realizaci prodloužilo o šest let a rozpočet projektu téměř zdvojnásobilo na 903 milionů korun,“ uvedl v dubnu člen NKÚ Stanislav Koucký. Zpráva logicky nereflektuje současný vývoj.

V roce 2016 spadal resort vnitra pod ČSSD, ministrem byl konkrétně Milan Chovanec. Nicméně idea zpřehlednění procesu tvorby zákonů zde byla již dokonce předtím. Zpráva ČTK z dubna 2014 – tedy 3 měsíce po jmenování kabinetu Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) – dokládá, že Chovanec shledal stav některých projektů na vnitru jako žalostný a informoval vládu o zastavení projektů e-Sbírka a e-Legislativa za zhruba půl miliardy korun.

„Audit prověřoval, zda vnitro je schopné projekt realizovat včas do možnosti čerpat evropské peníze. Zjistili jsme, že k tomu potřebuje 21 měsíců, a vzhledem k tomu, že vláda Petra Nečase nevyjednala s Evropskou komisí posunutí o rok, jak to mají někteří další příjemci evropských dotací, tak jsme byli nuceni tento projekt zastavit,“ uvedl v dubnu 2014 dle ČTK ministr Chovanec. E-Legislativu jako projekt měl ve své koaliční smlouvě ukotvenou právě již premiér Petr Nečas (ODS). Pokud tedy NKÚ hovoří o 9 letech, jedná se pouze o poslední fázi projektu.