Humor je krvavě vážná věc, zdá se. Alespoň soudě podle debat, které se tu o něm čas od času vedou. Nedávno ve zdejších médiích a na sociálních sítích proběhla už bůhvíkolikátá repríza toho sporu. Tentokrát ji inspirovala rozhlasová debata mezi výtvarníkem a někdejším učitelem na pražské umprum Jiřím Černickým (odešel ze školy mimo jiné kvůli tomu, že před studenty je podle něj už nemožné mluvit svobodně) a redaktorkou A2larmu a studentkou Magdalenou Duškovou.
Mezi méně skloňovanými skutečnostmi kolem prosincových událostí na Filozofické fakultě UK se objevuje i fakt, že měl být v době útoku střelce, přesněji v 15 hodin, na schodech mezi prvním a druhým patrem hlavní budovy adventní koncert. Měl probíhat pod vedením profesora Davida Ebena a pořádal ho Ústav hudební vědy. Zůstává nejasné, zda to mohlo s úmysly a plány vraha nejméně 14 lidí souviset, a jakým štěstím se podařilo zabránit možná ještě většímu masakru.
Vedení Univerzity Karlovy podá na poslance Jiřího Kobzu (SPD) trestní oznámení. Omluvu poslance za jeho výroky související s prosincovou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) považuje vedení univerzity za nedostatečnou. Poslanec se svým vyjádřením, za které se omluvil v úterý, mohl dopustit podle školy šíření poplašné zprávy a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. ČTK o tom informoval mluvčí UK Václav Hájek.
Policisté o riziku věděli minimálně 90 minut před střelbou. Tehdy podle detailního dokumentu o komunikaci akademiků s policií, který zveřejnila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, přišli policisté poprvé na vrátnici hlavní budovy fakulty na Palachově náměstí a hledali podezřelého a dost možná i ozbrojeného studenta. Vedení fakulty jim v den útoku nabízelo několikrát pomoc, policisté ale nabídky nevyužili.
Vedení KDU-ČSL v úterý večer dle očekávání podrželo ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, když ho potvrdilo ve funkci i přes kauzu jeho vánočního večírku v den tragické střelby na filozofické fakultě. Lidovci tak ukázali neobyčejnou loajalitu vůči svému stranickému šéfovi, jehož vysvětlení byla v průběhu uplynulých týdnů mnohokrát médii vyvrácena a jím samým pokroucena. KDU-ČSL podpořilo Jurečku ve vládě i čele strany prý s ohledem na dosavadní pracovní výsledky.
Že včera lidovci podrželi svého předsedu Mariana Jurečku, je dobře. Tím nechceme říci, že ministra práce a sociálních věcí by snad byla bývala politicky škoda. Ale strany, natož když vládnou, by přece jen měly ztělesňovat nějakou mocenskou hierarchii. Tady se část veřejného prostoru a opozice pokusila zrušit vicepremiéra, nadto předsedu jedné z koaličních stran, na základě pohoršení, které bylo z velké části prefabrikované. Když David Kozák vraždil na Filozofické fakultě UK, chyběly tři dny do Štědrého dne.
Po útocích v pařížském Bataclanu z 14. na 15. 11. 2015 běželo kontinuální vysílání, vyšetřovatelé průběžně zpřesňovali informace. Paralelně zveřejňovali jména pachatelů, popisovali jejich náhlou, případně postupnou radikalizaci, vazby na Islámský stát, dosavadní kriminální činnost. I seriózní média nabízela informace týkající se rodinného zázemí. Postupně se vypracovávaly podrobné profily s odůvodněním, že tato znalost je ve veřejném zájmu. V Česku jsme zvolili odlišný přístup. Když vzniká tento článek, je patnáct dní po smrtícím útoku na Filozofické fakultě UK a my toho mnoho nevíme.
Celostátní výbor KDU-ČSL dnes večer podpořil Mariana Jurečku v tajném hlasování jako předsedu strany i jako ministra, a to s odhledem na jeho dosavadní pracovní výsledky. Hlasováním reagovalo na kritiku jeho rozhodnutí nezrušit vánoční večírek ministerstva práce a sociálních věcí po tragické střelbě na Karlově univerzitě a Jurečkovy další komunikace. Usneslo se, že chyboval, omluvilo se dotčeným a vzalo na vědomí jeho omluvu. Informoval o tom místopředseda vládní strany a Sněmovny Jan Bartošek.
Známe očekávané výsledky policejní kontroly. Zásah policistů na filozofické fakultě podle měřítek Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia obstál. „Byl proveden rychle, správně a profesionálně,“ uvedlo policejní prezidium. Vedení policie ale současně připouští, že první zásah proti aktivnímu střelci na české škole měl i svá slabá místa. Vedení univerzity ani fakulty o hrozícím riziku nic nevědělo.
Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia nezjistil pochybení v postupu policie při zásahu proti střelci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zásah byl rychlý a profesionální a v souladu s právními i interními předpisy. Na tiskové konferenci k vyhodnocení zásahu to dnes řekl ředitel úřadu Michal Tikovský. Do budoucna doporučil lepší krizovou komunikaci. O skutečnosti, že se po mladíkovi pátrá kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům, podle Tikovského nebylo informováno vedení fakulty.
Policie se dosud zabývala 165 skutky, které mají návaznost na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. V 93 případech zahájila úkony trestního řízení, ve 12 z nich jsou ukončeny. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. Nejčastějšími skutky jsou podle Kubíka schvalování trestného činu (34 případů) a nebezpečné vyhrožování (29), následují násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a šíření poplašné zprávy. V pěti případech jde podle náměstka o cizince.
Loni 21. prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.
Premiér Petr Fiala se v kauze ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky nachází v obtížné situaci. Vicepremiér Jurečka čelí kritice za to, že se v den střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy účastnil vánočního večírku na svém ministerstvu, a to i během a po tragédii. Šéf KDU-ČSL už asi dva týdny čelí tlaku a žádostem o pořádné vysvětlení. Tím do problému zatahuje i Fialu, který má ale omezené manévrovací schopnosti.
Šéf lidovců Marian Jurečka sám aktivně nepodá v úterý na celostátním výboru strany návrh, aby straníci hlasovali o jeho odchodu z postu ministra práce kvůli vánočnímu večírku ministerstva v době střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nevnímá také, že by někteří z koaličních partnerů navrhovali jeho rezignaci. Předpokládá, že situaci proberou v úterý lídři koaličních stran. Jurečka to v pondělí řekl novinářům. Znovu se omluvil za to, že situaci špatně vyhodnotil a pochybil. Je přesvědčen o tom, že záležitost dostatečně vysvětlil.
Přestože od tragédie na filozofické fakultě uplynuly už dva týdny, v péči lékařů zůstává v několika pražských nemocnicích i nadále asi desítka ze zhruba 25 lidí, kteří při útoku střelce utrpěli vážnější zranění. Stav většiny z nich je v tuto chvíli stabilizovaný, včetně tří pacientek, o něž se nadále starají lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole, potvrdila deníku Echo24 v pátek mluvčí nemocnice Jana Krejčí Merxbauerová. Mezi hospitalizovanými byl podle zahraničních médií i manželský pár vysokých úředníků z Dubaje.
Jednou z okolností tragické střelby na filozofické fakultě, která byla silně probírána veřejností, bylo i to, jakým způsobem si student vysoké školy mohl dovolit pořídit si tak velký arzenál zbraní a munice. Podle informací Mladé fronty Dnes si 24letý student na pořízení zbraní vzal úvěr ve výši přes milion korun. Kdo mu úvěr poskytl není jasné. Policie bude příští týden hovořit o nových poznatcích k vyšetřování, komentovat by měla i policejní postup.
Tragická událost na filozofické fakultě v Praze má nevratné následky. Kvůli obavám z opakování prosincové masové střelby na půdě univerzity se na vysokých školách diskutuje o zavedení nových bezpečnostních pravidel. Podobná bychom našli ve Spojených státech, kde k takovým událostem dochází častěji, ačkoli i tam se pravidla napříč jednotlivými státy nebo oblastmi různí.
I při známém amerikocentrismu západního zpravodajství by se asi zpráva o rezignaci rektora jakékoli jiné světové univerzity nerozletěla po světě tak jako v případě Harvardu. I v dobách politické polarizace postojů k akademickému světu si tato univerzita udržuje téměř mystický punc kvality.
Česko zažilo tragédii, jakou dosud nepoznalo. Připravila o život nevinné lidi, vyvolala šok a přinesla strach do společnosti, která žila v přesvědčení, že je v poměrně klidné zemi před podobným otřesným útokem v bezpečí. Kromě toho však bezprecedentní situace vyvolala zcela přirozeně i řadu otázek, jak se mohlo něco takového stát a zda se v dané situaci postupovalo opravdu nejúčinněji.
Petr Pavel přednesl svůj první novoroční projev. Prezident republiky se o Novém roce k občanům obrátil poprvé od roku 2013, po kterém se Miloš Zeman rozhodl projev hlavy státu přesunout na 26. prosince. Vyjádřil se v něm ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pokáral vládu vládu za nedostatky v komunikaci, ale ocenil, že nemá výraznější rozepře. Také vystoupil za přijetí eura.
Dnešní kritici médií mají pravdu. Kdyby k událostem na pražské filozofické fakultě došlo před deseti lety, už bychom byli zaplaveni informacemi všeho druhu. Reportéři by bivakovali v okolí vrahova bydliště a pásli po „osudových detailech“, policie by na tiskové konferenci dostala erudované dotazy, z nichž by bylo zřejmé, že samotní reportéři by zásah provedli daleko kompetentněji. Ke slovu by se dostaly oblíbené krizové žánry jako „minutu po minutě“ nebo „otázky, které zůstávají nezodpovězené“. Po Novém roce, když už by první nápor zpráv opadl, by se někdo z redaktorů MF DNES vypravil „na vlastní kůži“ zjistit, jak snadné je legálně si opatřit zbraň.
Názory poslance Jiřího Kobzy na tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), kdy mimo jiné střelce označil jako "špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství" a podivoval se nad tím, co se na fakultě učí, nejsou podle předsedy SPD Tomia Okamury postoji jejich hnutí, ale Kobzovy osobní názory. Okamura to napsal na sociální síti X poté, co se Kobzovo vyjádření stalo předmětem kritiky, například České konference rektorů nebo některých koaličních politiků.
Mysleli, že někdo střílí petardy, že je někde nějaká oslava. Nikdo v okolí náměstí Jana Palacha si 21. prosince neuměl připustit, že na Filozofické fakultě UK je zvrácený mladý student, který puškou bez milosti vraždí své kolegy v učebnách. To jsou přece zločiny, které se odehrávají jinde, to se u nás nemůže stát. Nepatří do poklidného českého světa, který je v zákrytu války a civilizačních zločinů. Vražděním na Karlově univerzitě se prolomila další nepřekročitelná mez. Člověk ani společnost se nikdy nemůže připravit na náhlé, neočekávané události, které mohou mít fatální dopady
Že informace jsou důležité, ale jejich publikování má své hranice. Že práce v médiích není jen honba za vzrušujícím titulkem. Že každá profese předpokládá myšlení, a práce se slovy dvojnásob. Že lidé v médiích by měli přijímat pouze úkoly srovnatelné s jejich profesionální důstojností.
Značka Harvardovy univerzity – jedné z vůbec nejprestižnějších vysokých škol na světě – se v posledních měsících otřásá v základech. Na vině je podle pozorovatelů především rektorka Claudine Gayová, která byla kritizována jednak za svou reakci na invazi hnutí Hamás do Izraele, poté se ale také provalilo její údajné plagiátorství. O tom, že se značka univerzity otřásá, mluvil pro server CNN absolvent Harvardu, podnikatel a bývalý vysoce postavený manažer společnosti Facebook Sam Lessin.
Česká konference rektorů se ohradila proti vyjádření poslance Jiřího Kobzy (SPD) o Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a útočníkovi, který tam zabil 13 lidí. Jeho vyjádření podle ní překročila hranice slušnosti i lidskosti. ČKR to uvedla v tiskové zprávě, kterou má deník Echo24 k dispozici. Příspěvek poslanec uveřejnil ve čtvrtek na sociální síti facebook, později ho smazal. „Co se vlastně na FF UK učí? Jaký indoktrinační program nenávisti tam běží? Jakou roli v tom hrají neziskovky?“ napsal v něm.
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze rozeslalo interní zprávu, která doporučuje pedagogům, zaměstnancům i externím spolupracovníkům, aby neposkytovali rozhovory a nechodili do médií. Podle informací deníku Echo24 dostalo velké množství zaměstnanců Univerzity Karlovy, včetně doktorandů e-mailovou zprávu, která jim zapovídá spolupráci s médii a předepisuje povinnou psychoterapii i těm, kteří během masakru na FF UK nebyli přítomní.
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zaslalo studentům informace o následujícím průběhu akademického roku. Dobrovolné bude skládání zkoušek, včetně státních závěrečných zkoušek. Vyučujícím i studentům budou i nadále nabízena skupinová psychologická sezení, zjistila redakce Echo24 z e-mailu vedení fakulty. Do konce semestru, 12. ledna, byla na fakultě zrušena veškerá výuka. Umožněno ale bude individuální setkání studentů s vyučujícími.
Čtvrteční tragická střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a především zásah policie nepřestávají vyvolávat otázky. Střelbou se mimo jiné zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), angažovat se pak mohou i politici, v jejichž moci je například svolat jako v minulosti speciální sněmovní vyšetřovací komisi. Po té volá například bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se v době útoku nacházel v budově.
Policie až na výjimky zatím nesděluje podrobnosti k průběhu vyšetřování tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Klánovickém lese. Vyhodnocení případu má podle mluvčího pražské policie Jana Daňka proběhnout v druhém týdnu v lednu. "Ačkoliv bude celý případ vzhledem ke smrti podezřelého s největší pravděpodobností odložen, musíme my, stejně jako veřejnost, znát veškeré odpovědi na relevantní otázky," uvedl pro Echo24 Daněk.
