Je tu další kolo rozvolnění a ideologizace na českých základních školách

Deforma

Je tu další kolo rozvolnění a ideologizace na českých základních školách
Deforma

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ministerstvo školství a Národní pedagogický institut (NPI) očekávají „zpětnou vazbu“ ke svému návrhu nových osnov v základním školství, jimž se moderně říká Rámcový vzdělávací program (RVP). Možnost i pro širokou veřejnost se vyjádřit bude otevřena do konce května. Poté odborníci z institutu připomínky vyhodnotí a revidovaný RVP předloží v září ministerstvu školství ke konečnému schválení.

Dnes se tedy doslova každý může vyjádřit na webu Revize.rvp.cz. Ťukne na políčko Veřejná konzultace, najde si dotazník a zpětnou vazbu odešle. Vzhledem k tomu, že návrh zatím sklidil spíš nesouhlas, lze předpokládat, že ministerstvo jako zadavatel a NPI jako vykonavatel budou rády, pokud lhůta vyprší a zpětná vazba nestačí přerůst ve veřejnou diskusi.

Ministrem školství je Mikuláš Bek, revize se však začala chystat dva až tři ministry před ním, už za Roberta Plagy, který řídil školství ještě v Babišově vládě. Plaga určil směr bonmotem, že RVP je třeba provzdušnit. Sociolog a pedagog Arnošt Veselý, který pro ministerstvo řídil vznik Strategie 2030+, na niž se i dnešní návrh odvolává, to upřesnil, že poznatků ve výuce by mělo ubýt o polovinu. Tento úmysl se naplňuje bez ohledu na to, jestli vládne Babiš, nebo Fiala, vlastně se nad ním vytvořila široká koalice.

Rámcové vzdělávací programy byly zavedeny před dvaceti lety jako náhrada osnov a soupis minima, jež stát od každého školáka po skončení základního vzdělání, tedy v devátém ročníku, očekává.

Vzhledem k tomu, jak argumentuje většina kritiků, překvapí, čím dnes stát avizované změny zdůvodňuje: že je třeba zvýšit základní gramotnost žáků v tak stěžejních předmětech, jako jsou matematika a český jazyk. Česká školní inspekce nedávno na základě mezinárodních srovnávacích studií PISA dospěla ke znepokojivému závěru, že jakkoli v onom mezinárodním srovnání zůstávají znalosti českých žáků nadprůměrné, přesto jen zhruba polovina z nich odchází z 9. ročníku s dostatečnými znalostmi v důležitých předmětech, a hlavně že asi pětina postrádá základní gramotnosti nezbytné pro plnohodnotné fungování v životě. V této kategorii Česká republika naopak patří k nejhorším ze zkoumaných zemí.

Příkop mezi gramotnými a negramotnými je z větší části dán socioekonomicky, neboli nevzdělaní rodiče mají stejně nevzdělané nebo ještě nevzdělanější děti. Potud lze chápat důraz, který ministr Bek opakovaně klade na sociální roli škol. Základní školy jsou tu i od toho, aby vyrovnávaly křiklavé rozdíly mezi žáky z různých socioekonomických vrstev. Jenže ony jsou za tím často i rozdíly mezi školami; a ty zvětšilo zavedení prvních rámcových vzdělávacích programů ministryní školství Petrou Buzkovou před dvaceti lety.

Další věc je, že nové RVP jdou celkově spíš cestou nižších nároků na všechny. Říká se tomu posilování kompetencí a redukce objemu znalostí, což do nějaké míry jistě může dávat smysl. Vzhledem k tomu, že během neustálé války proti staré rakouské tradici biflování už se za poslední čtvrtstoletí objem požadovaných znalostí výrazně snížil, je otázka, zda míra dávno nebyla naplněna.

Ministr školství Mikuláš Bek a pedagogové nespokojení s financováním českého školství. Praha 12. září 2023. - FOTO: Profimedia.cz

Tři kameny úrazu

V revidovaném RVP pro základní školy najdeme tři velké adepty pro veřejnou kritiku. Zaprvé je to matematika, kde část učitelské veřejnosti při pohledu na znalosti, které se mají napříště požadovat od deváťáků, upozorňuje, že taková úroveň se dnes od českých žáků očekává v 7., nebo dokonce už v 6. třídě. Vysvětlení revizionistů je nejapné: standardy pocházejí od UNESCO. Jsou tudíž vlastně planetárního rázu. Ale už před čtyřmi lety byla zrušena povinná maturita z matematiky hlasy tehdy vládnoucího ANO, stran dnešní pětikoalice, dokonce i SPD. Proti byli jako celek jen komunisté. Děti proto při přechodu ze základního na střední vzdělání v předmětu matematika rozhodně nebudou překvalifikované. A i u letošních maturit upoutal pozornost nezvykle vysoký podíl úspěšnosti v testu z matematiky, z čehož lze usuzovat, že laťka se už preventivně snižuje, patrně i s ohledem na chystané změny rámcových vzdělávacích programů.

Druhým velkým zdrojem veřejného údivu je dějepis. Většinu pozornosti generovala tato módní pasáž z kapitoly Poznávejme minulost: „Očekávaný výsledek učení by měl žáka směrovat k poznání, že tzv. sociální, resp. genderový řád je utvářen a vynucován autoritami a ti, kteří se mu vymykají, mohou být objektem pronásledování a diskriminace. Snahy o emancipaci (např. boj žen za politická a sociální práva, zrovnoprávnění LGBTQ+ komunit ve věcech rodinného práva) byly a jsou blokovány využíváním historických argumentů, které odkazují k tradicionalisticky pojatému trvání neměnných rolí.“

Redukce politické faktografie (pořadí panovníků, data bitev) v dějepise ve prospěch kulturních a civilizačních dějů dává velký smysl, potíž spočívá v tom, že nový dějepis neklade žádný důraz na chronologii. Místo toho by měli žáci poznat třináct fenoménů a trendů napříč staletími, namátkou vybíráme: konflikty v dějinách, vzájemné působení tří monoteistických náboženství, role obchodu a ekonomiky v dějinách, kolonialismus a dekolonizace, role mužů a žen v dějinách a – zde se ukrývá i LGBTQ+ pasáž – odchylky od dobových společenských norem. Kromě chronologie se ruší také dělení na dějiny české a světové.

Konečně třetím jablkem sváru, spíš potenciálním než poznaným, je prudký důraz na environmentalismus, čímž se myslí hypotéza o globálním oteplování zaviněném lidstvem. Klimapolitický důraz se dostal mezi tři tzv. průřezová témata, která nemají vlastní předmět a místo toho procházejí všemi předměty. V dosud platném kurikulu takových průřezových témat nalezneme šest, nově budou jen tři: Péče o wellbeing, tedy osobní pohodu žáka, byť návrh RVP učeně hovoří o aktivní péči o sebe a o druhé, zadruhé Společnost pro všechny, zatřetí ono Udržitelné prostředí. Všechna tři průřezová témata, a to třetí zvlášť, mají zrcadlit klimatickou změnu.

Boj proti změnám klimatu je jedním z leitmotivů revidovaného kurikula. Ve výčtu klíčových kompetencí v oblasti Člověk a jeho svět čteme: žák „sdílí své myšlenky o variantách budoucího vývoje z hlediska udržitelnosti“. A v průřezovém tématu Udržitelné prostředí deváťák „prozkoumá a vysvětlí provázanost mezi klimatickou změnou, vlastním životním stylem, životem společnosti a ekonomickou činností“.

Vidíme, že s touto vědecky spornou hypotézou autoři RVP pracují jako s faktem. Smí se něco takového, dokud je hypotéza a z ní plynoucí politika předmětem základního politického souboje? Jak jde přístup autorů dohromady s pomůckou pro hodnocení žáků v dějepise a výchově k občanství („Je naprosto klíčové od znalostí a dovedností odlišovat hodnoty, postoje a názory, které učiteli nepřísluší hodnotit“)? Tady je zabudovaný rozpor, který asi bude ve svůj prospěch rozhodovat někdo třetí.

Nové možnosti

V čem se nový rámcový vzdělávací program od starých osnov skutečně liší jako oheň a led, je míra nekonkrétnosti ohledně toho, co všechno žáci mají umět a jak se k těm znalostem dostat. Velký důraz na odstraňování břemene znalostí a místo toho na kompetence, experimenty, bádání, projekty, to všechno v kombinaci s trendem posledních roků dává tušit, že nové programy ještě rozšíří a zabetonují prostor pro neziskové organizace.

Nevládky měly ostatně slovo i při vzniku revize. Skrze Stálou konferenci asociací ve vzdělání (SKAV), která sdružuje na stovku skupin a která při práci zdůrazňovala nezastupitelnost wellbeingu, se hodně prosazovala organizace EDUin. Jak v tématu sociální rovnosti, tak například ve skupině pro průřezová témata tvrdil muziku Člověk v tísni, konkrétně bývalá učitelka a teď metodička organizace Petra Skalická: „Hodně jsem stála o to, aby se do revize RVP promítly myšlenky z dokumentu UNESCO (...). Týkají se toho, že planeta je v ohrožení, zvětšují se nerovnosti, dochází k oslabování demokracie a technologický pokrok je v řadě ohledů dvousečný.“

Skalická se raduje, že „to podobně viděli jak kolegové v naší skupině, tak i řada z těch ostatních skupin“, takže kupříkladu na udržitelnost narazíme právě i ve zmiňovaném dějepise. Základním školám pak samozřejmě doporučila, aby si pořídily mentory na pomoc se zaváděním nových RVP do praxe.

Kromě zástupců politických nevládek, NPI a ministerstva v pracovních skupinách seděli i učitelé. Do skupin se normálně šlo přes výběrová řízení, z řad učitelů se do této nehonorované, namáhavé práce hlásili často učitelé s povahou aktivistů. Dokonce i NPI byl z některých na nervy.

Čtyři z jednoho města

Nutno říct, že Bekova revize má represivní nádech. V minulém Echu jsme jí věnovali celou přílohu, v ní ředitel NPI Ivan Jupa avizuje, že zatímco experimentátorsky zaměřené školy mohly experimentovat už podle dosud platného RVP a pro ně se nic nemění, konzervativněji založeným školám by se nově jejich zdrženlivý přístup už „neměl úplně umožnit“. My už nemáme, my znamená stát, čas čekat na kritickou většinu učitelů, řekl Jupa.

Kdo stojí za tímto velkým skokem v procesu, jemuž nedávno při přednášce na Masarykově univerzitě historik Petr Čornej připsal podíl na destabilizaci českého školství, kdy se prý hroutí 150 let trvající model? Z Národního pedagogického institutu revizi zaštiťuje Matěj Bulant. Avšak NPI je vykonavatelem přání z ministerstva školství. Na něm je odborně zodpovědný vedoucí oddělení kurikula Jan Jiterský, politicky zodpovědný je náměstek Jiří Nantl (ODS, Brno) a samozřejmě ministr Mikuláš Bek (STAN, Brno).

Brno tu nezmiňujeme ze zášti vůči jihomoravské metropoli, ale kvůli Petru Fialovi, který má na dnešní školské reformisty ještě ze svého působení na brněnské univerzitě vazby. (Ostatně za covidu, kdy byla ODS v opozici, se ve straně nesměl kritizovat Robert Plaga, ANO, Brno.) Fialy s jeho zkušeností ministra školství a politickou zodpovědností premiéra jsme se ptali, zda jsou genderová ideologie či učení o „respektování potřeb planety“ v novém programu indoktrinace, nebo jestli je to v pořádku. Jeho mluvčí Lucie Ješátková píše, že znění revize dosud není definitivní, protože jsme uprostřed připomínkového řízení: „Cílem úprav RVP je přizpůsobení vzdělání potřebám 21. století, nikoli indoktrinace.“ Tak uvidíme.