Tag: vysoké školy

Články k tagu

Xochitl má ráda hluk

Mexický režisér Alfonso Cuarón v roce 2001, ještě než byl slavný, natočil film, který se u nás promítal jako Mexická jízda (původní název zní A tvou mámu taky). Hlavní postavy jsou kamarádi před dvacítkou, z nichž jeden je synem sekretářky a jmenuje se Julio (hraje ho Gael García Bernal, ještě než byl slavný) a druhý je z rodiny z nejvyšších mexických vrstev, patřičně zkorumpované, a jmenuje se Tenoch. Pokud vám to jméno přijde divné, tak jim taky. Jak je ve filmu vysvětleno, byl obětí módní vlny jmen inspirovaných předkolumbovskou civilizací, pro ambiciózní rodiny to byl způsob, jak signalizovat, že jsou na straně vlastenectví a pokroku.

„Měl jsem výčitky, jestli jsem někoho neposlal na smrt.“ Student odhalil, že policii chyběl plán fakulty

Student filozofické fakulty v Praze Tomáš Hercík byl v budově, když vrah rozpoutal střelbu. Vyběhl do čtvrtého patra. Dodnes má výčitky, jestli během osudových okamžiků svými rozhodnutími "neposlal někoho na smrt". Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně při schůzi bezpečnostního výboru. Ze čtvrtého patra běžel sehnat pomoc. Policisty navigoval, kde mají zasahovat. Ukázalo se podle něj, že nemají plán budovy. Krajský policejní ředitel Petr Matějček mu musel dát za pravdu. Policie měla plány je pro dvě patra fakulty.

„Slyším jen lži, moje dcera tu mohla být. Odstupte!“ vyzvala matka zavražděné Elišky z FF UK

Necítím z vás dostatek sebereflexe. Naše děti a má dcera vám nestojí ani za omluvu. Slyším lži, to vám jde dobře. Vaše selhání není možné spravit ničím menším než vaší rezignací, řekla v emotivní řeči na závěr jednání bezpečnostního výboru sněmovny Lenka Šimůnková. Matka Elišky, která nepřežila tragickou prosincovou střelbu na filozofické fakultě v Praze, přišla do sněmovny, aby osobně konfrontovala ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška.

Uvařil se sám v sobě, plán měl jasný už měsíce, řekla státní zástupkyně o střelci z fakulty

Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.

Střelec z fakulty nebyl duševně nemocný. Cítil se však odstrkovaný a neužitečný. Proto vraždil

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) doporučila policii kvůli střelbě na fakultě zlepšení v pěti oblastech, řekl na ostře sledovaném bezpečnostním výboru sněmovny policejní prezident Martin Vondrášek. Do sněmovny přišli osobně i někteří z rodičů zavražděných studentů. Jednání probíhá za účasti ministra vnitra Rakušana a špiček policie. Policie případ uzavřela teprve půl roku od střelby. Původně chtěla policie vést prověřování až do poloviny září, to však státní zástupkyně odmítla.

Žirafa v říši ideologie

V petici umělců střední a starší generace, která už dostala různá jména, ale nejčastěji se poukazovalo na to, že ji společně podepsal Milan Knížák a David Černý, se vyskytlo několik míst, která nezasvěcené veřejnosti musela připadat obzvláště záhadná. Tak se v té části textu, kde se kritizuje současné vedení Národní galerie, čtenář petice dozvěděl, že na „bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy přivezené z Keni v době, kdy komunisti popravovali Miladu Horákovou a další“. Tato formulace byla kritiky petice okamžitě zesměšňována, do určité míry právem, neboť opravdu není psána jaksi nejostřejší tužkou.

AVU přešla do protiútoku: petice obsahuje lži, ohrazují se studenti i pedagogové

Petici proti současnému směřování Akademie výtvarných umění či Národní galerie podepsalo už téměř dva tisíce lidí, nyní se proti ní ostře vymezili studenti či pedagogové. Petice podle nich obsahuje zavádějící teze i lži. „Nechceme podporovat globálně probíhající generační války. Ovšem v situaci, kdy osobnosti české výtvarné scény aktivně ničí odkaz, který sami budovaly, se musíme ohradit a postavit za naše hodnoty a také za ty, kteří nám je pomáhají kultivovat,“ stojí ve vyjádření zástupců studentů.

„Dokud budu dýchat, chci spravedlnost.“ Rodiče chtějí konec Rakušana kvůli zásahu na fakultě

V posledních dnech sílí kritika i tlak Univerzity Karlovy a pozůstalých po tragédii na filozofické fakultě v Praze. Obě strany podávají stížnosti proti policejním závěrům střelby, mají totiž za to, že policie selhala a měla neštěstí zamezit, spokojeni nejsou ani s tím, že případ byl zatím odložen. Odpovědnost mají nést především ministr vnitra Vít Rakušan, ale i policejní prezident Martin Vondrášek, říkají. O určitých nesrovnalostech při rekonstruování incidentu psala redakce Echo24 už dříve.

Bílá místa na fakultě i po půl roce. Úniky vadí policii, mezery samotné škole

Takřka půl roku od tragédie na filozofické fakultě v Praze se zdá, že se veřejnost brzy dozví závěry z vyšetřování nejhorší střelby v dějinách České republiky. Jeden po druhém dobíhají jednotlivé procesy a kde slovy ministra vnitra Víta Rakušana ještě existují „bílá místa“, pomalu přebírají iniciativu média, respektive úniky ze spisů, které přinášejí vysvětlení alespoň některých nejasností od začátku se střelbou spojených. Spokojen ale není tak docela nikdo – policistům se nelíbí narušování jejich práce, mnohým pozůstalým úniky

Karlova univerzita požaduje další vyšetřování střelby. Zpráva policie se jí nezdá dostatečná

Univerzita Karlova v pondělí oznámila, že se chystá podat stížnost vůči závěrům policie ohledně vyšetřování tragédie na filozofické fakultě v Praze. Informovala o tom na svých stránkách. Policisté totiž v minulých dnech vyšetřování odložili s tím, že pachatel zemřel, univerzitě ale připadá, že nebyly dostatečně vyšetřeny všechny okolnosti incidentu. Podle informací univerzity obdrželi nebo obdrží stejné rozhodnutí všichni poškození. Univerzita Karlova plánuje podat stížnost ještě v pondělí,

Ze spisů unikají informace o střelbě na fakultě. Dozvídáme se věci z médií, stěžují si pozůstalí

Už poněkolikáté za posledních pár dní se v médiích objevily detailní informace z vyšetřovacích dokumentů věnujících se tragické prosincové střelbě na filozofické fakultě v Praze i v Klánovickém lese a Hostouni. Ze spisu mimo jiné zaznívají konkrétní časové i další údaje, proti čemuž se nyní ohradila česká policie. Ve vyjádření pro deník Echo24 policisté upozorňují na to, že poškození nebo rodiny obětí se mnohdy novinky nešťastně jako první dozvídají z tisku, a současně žádají o zdrženlivost.

Vzpoura lemplů

I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.

„Není to generační spor. Rektorka má studenty jako štít.“ Petici proti ideologizaci AVU podepsalo přes tisíc lidí

Výbušnou petici proti vedení a ideologickému směřování Akademie výtvarných umění a Národní galerie podepsaly desítky významných uměleckých jmen a během pár ní přibylo už přes tisíc dalších podpisů. Rektorka AVU Márie Topolčanská kritiku odmítá, jde podle ní o přirozenou změnu v souladu s tím, kam směřuje umění ve světě a studenti mají dobré výsledky a škola dobré řízení. Petici vidí jako útok na studenty.

Policie ukončila vyšetřování útoku na filozofickou fakultu, teď informuje pozůstalé

Policie ČR ukončila vyšetřování prosincového útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, během kterého střelec zabil 14 lidí. O svých závěrech policie nejprve uvědomí poškozené, na veřejnost je bude komunikovat až později. Podle pražského Městského státního zastupitelství budou policejní orgány reagovat na dotazy médií až po doručení usnesení pozůstalým. Zastupitelství očekává, že oficiální vyjádření policie bude zveřejněno v průběhu příštího týdne.

Staří umělečtí hofráti píší petici

Boje na umělecké frontě bývají někdy zábavné i vzrušující. Jenom jim musí člověk trochu rozumět, což není tak jednoduché. Například jak je možné, že mezi signatáři včera uveřejněné petice „umělců a kulturní veřejnosti“ se skoro hned vedle sebe sešly podpisy Milana Knížáka a Davida Černého, jejichž vztahy by se ještě před nedávnem daly nazvat přímo krvelačnými? No protože časy se mění, generační pohyby pracují, houfy se nově formují. Mladí revoltéři se stávají starými hofráty a společně zírají, kam se to ten svět pohnul.

Zlo není duševní choroba

David K., který koncem minulého roku vraždil na pražské filozofické fakultě a v Klánovicích, nezabíjel z ideologických motivů a nebyl nějakým způsobem radikalizovaný, navštěvoval sice psychiatrii, ale nedá se říct, že by byl duševně nemocný. K tomu závěru došli podle Seznam zpráv po několika měsících policejní vyšetřovatelé. Je to závěr, který by neměl nikoho moc překvapit – vrah po sobě nechal jen dopis na papíře, evidentně neměl zájem šířit do světa nějaké specifické, třeba politické, poselství, kdyby chtěl, měl spoustu možností, jak to účinně udělat,

Inspekce o zásahu policie na fakultě: Nic neřekneme, má to vyhodnotit policie

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve čtvrtek zveřejnila očekávané závěry šetření policejního zásahu proti střelci na Filozofické fakultě UK. Inspekce měla vyhodnotit, jestli policie postupovala správně, a to jak při pátrání po nebezpečném pachateli, tak potom při samotném zásahu, a zda bylo případně možné zabránit ztrátám životů. Nakonec ho však přehodila jako „horký brambor“ zpět na policii.

GIBS ke střelbě na fakultě: Žádný z policistů není podezřelý z trestného činu

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) představila očekávané závěry šetření policejního zásahu proti střelci na Filozofické fakultě UK. Závěry do této chvíle neznala ani policie. Ředitel úřadu Vít Hendrych na čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl, že inspekce po provedení šetření a vyhodnocení všech záznamů došla k závěru, že žádný z policistů není podezřelý z trestného činu.

ČVUT vyvíjí motocykl poháněný vodíkem. Mohl by být jedním z prvních na světě

Motocykl poháněný vodíkem, který z výfuku vypouští vodní páru, je cílem projektu Hydrocycle. Projekt má podpořit vývoj vodíkových technologií podle vodíkové strategie Evropské unie. Zapojila se do něj Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Pohon motocyklu staví na palivových článcích, které přeměňují vodík na energii.

Na střelbu na Filozofické fakultě jsme mohli být lépe připraveni, přiznal policejní šéf Vondrášek

Policejní prezident Martin Vondrášek přiznal, že policejní složky mohly být na prosincový útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy lépe připraveny. Na základě tohoto masakru dojde i k dovybavení policejních skladů, což se týká především dlouhých zbraní, balistiky s větším rozsahem a dalších analytických nástrojů a informačních systémů. Ke konci července to bude půl roku od tragického incidentu na pražské filozofické fakultě, kde student historie David Kozák zabil 14 studentů a poté spáchal sebevraždu.

„Kolaps systému.“ Univerzity zase protestovaly kvůli financování, Bek jim slibuje miliardy navíc

Univerzity po delší odmlce opět protestovaly proti nedostatkům financí ze strany státu. Organizátoři protestu, kterého se v pondělí zúčastnilo několik stovek lidí, z iniciativy Hodina pravdy uvádí, že problém se dotýká celého sektoru vysokého školství, nikoliv jen některých oborů, jak zaznívá ve veřejném prostoru. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) univerzitám slibuje pro příští rok navýšení rozpočtu o šest, respektive sedm a půl miliardy. Demonstranti nicméně požadují navýšení o jedenáct miliard.

„Všem se uleví, až odejde,“ řekl o Nerudové kolega z univerzity. Politici se jí zastali

Krátce před volbami do Evropského parlamentu se objevila nová zpráva, která spustila vlnu kritiky vůči jedničce kandidátky STANu Danuši Nerudové. Několik jejích kolegů, nadřízených i studentů si údajně stěžovalo na její práci jakožto profesorky na Mendelově univerzitě v Brně, píše Deník N. "Nechci se v médiích vyjadřovat k jejímu pracovnímu vytížení, kvalitě výuky a výzkumu, které by měly odpovídat pozici profesora. Věřím, že se do europarlamentu dostane. A všem na univerzitě se uleví," říká vedoucí Jan Hanousek.

OBRAZEM: Fakulta ukázala místnost, kde umírali studenti. Policie měsíce po tragédii stále mlčí

Ani celých pět měsíců od tragické střelby na filozofické fakultě v Praze policie neukončila vyšetřování událostí, při nichž přišlo o život dohromady 17 lidí, včetně vraha. Stále tak nevíme nic o jeho motivu, ani o tom, co vraždám na univerzitě a v Klánovickém lese předcházelo. Vlastní šetření policejního zásahu neukončila ani Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Filozofická fakulta dnes poprvé ukázala pietní místo ve čtvrtém patře budovy, tedy v místnostech, kde zemřely oběti prosincové střelby.

Kdo je vlastně predátor?

Občas se někdo ušklíbl nad tím, že se horkým politickým tématem minulých dní stalo akademické publikování. Snad proto, že jsou akademici považováni za vzdálené mocenskému světu a akademická pojednání světu vůbec. V tom případě zaujme, jak mocná jsou mezinárodní akademická vydavatelství: segment, v němž dnes publikuje i průměrný český akademik, se pyšní celosvětovým obratem devatenácti miliard dolarů. Tato světu domněle vzdálená vydavatelství hrají ve stejné lize jako hudební průmysl. Navíc mají pohádkové ziskové marže. Třeba společnost Elsevier se blíží čtyřiceti procentům, čímž předčí třeba společnost Coca-Cola.

Pohled růžovými brýlemi

Náhoda tomu chtěla, že kauza s odstraňováním Myslbekova Krucifixu na pražské AVU pronikla do médií v době, kdy Akademie zaměstnávala veřejnost ještě další akcí, rochněním se v hlíně obnažené pedagožky Kateřiny Olivové před budovou. Myslím, že je možné zároveň soudit, že s Akademií a některými dalšími institucemi této sféry je něco špatně, něco, co legitimně zraje na zásah veřejné správy.

Poprask v „sekulárním prostoru“

Nemalé množství uměnímilovných a společensky angažovaných lidí se teď zajímalo o dění kolem sochy Ukřižovaného od Josefa Václava Myslbeka, která dlouhá léta visí v chodbě pražské Akademie výtvarného umění. Je to, domnívám se, krásná socha, navíc s tou školou nějak spojená, její autor byl první, kdo na ní vedl sochařský ateliér. Na sociálních sítích se objevilo tvrzení, že ji chce současné vedení AVU odinstalovat a přenést do prostoru, který slouží spíš jako odkladiště soch. Strhla se velice živá debata, poznamenaná také tím, že v většina jejích účastníků si nemohla být jistá, co přesně se děje (jisté nepřesnosti obsahoval i článek na Echo24).

„Škola je sekulární prostor.“ Myslbekův Ježíš měl jít pryč, nakonec zůstane, oznámila rektorka AVU

Bouřlivou diskuzi i téměř dva tisíce protestních podpisů vyvolala přes víkend myšlenka odstranit sochu Krista na kříži z hlavní budovy pražské AVU. Záměr potvrdila rektorka Akademie výtvarných umění Maria Topolčanská, oznámila však, že k přesunu díla Josefa Václava Myslbeka nakonec nedojde. Škola původně zdůvodňovala přesunutí tím, že socha byla na současném místě několikrát poničena. To už rektorka explicitně nezmiňuje, podle ní byl prvním důvodem pro přesun sochy fakt, že je škola sekulární prostor.

„Nikdo se mnou nekomunikuje.“ Poslanec Richter trvá na komisi k fakultě, část rodin se brání

Od tragické události na filozofické fakultě v Praze brzy uplyne pět měsíců a rodiny obětí stále čekají, že dostanou odpověď na osudnou otázku, co se vlastně 21. prosince v budově univerzity odehrálo a zda nešlo událostem předejít. A zatímco policejní vyšetřování nadále běží, opozice se snaží o vytvoření vyšetřovací komise přímo ve sněmovně. Poslanec Jan Richter (ANO), jehož dcera byla jednou z postřelených studentek, deníku Echo24 řekl, že od incidentu nemá žádné informace. „Nejsem v kontaktu s nikým a nikdo se mnou nekomunikuje,“ říká.

Vzestup anonymního davu

Hlavně v 90. letech, ale s klesající frekvencí i později byl u nás známou formou veřejného vystupování takzvaný otevřený dopis. Nedá moc práce vybudovat si na tento formát alergii. Na celém tom procesu – někdo zformuluje text a pak kibicuje bližší a vzdálenější známé, aby podepsali – je cosi namyšleného a naivního zároveň.

Deforma

Ministerstvo školství a Národní pedagogický institut (NPI) očekávají „zpětnou vazbu“ ke svému návrhu nových osnov v základním školství, jimž se moderně říká Rámcový vzdělávací program (RVP). Možnost i pro širokou veřejnost se vyjádřit bude otevřena do konce května. Poté odborníci z institutu připomínky vyhodnotí a revidovaný RVP předloží v září ministerstvu školství ke konečnému schválení. Dnes se tedy doslova každý může vyjádřit na webu Revize.rvp.cz. Ťukne na políčko Veřejná konzultace, najde si dotazník a zpětnou vazbu odešle.